Časopis Myslivost

Červenec / 2006

Myslivost mě ovlivňuje směrem k lepšímu…

Myslivost 7/2006, str. 54  Připravila Ing. Kamila KAASOVÁ
Myslivost mě ovlivňuje směrem k lepšímu…
Rozhovor s Ing. Jiřím Červenkou, náměstkem hejtmana Karlovarského kraje

Při studentském vábení jelenů a chovatelské přehlídce ve Žluticích k naší redakční skupince přišel známý vábič, pan Václav Svoboda, s tím, že zná jediného zástupce Hubertova cechu na Krajském úřadě Karlovarského kraje a že nás s ním hned seznámí, neboť svou přítomností přišel také podpořit tuto studentsko-mysliveckou akci. Hned jsme se s Ing. Jiřím Červenkou domluvili na rozhovor.

Dozvěděla jsem se o Vás, že jste jediným myslivcem z vedení Karlovarského kraje. Kdy vstoupila myslivost do Vašeho života? Měl jste v rodině myslivecké kořeny nebo jste prvním průkopníkem této činnosti?
V naší rodině jsem prvním. Ale tatínkovi přátelé a blízcí přátelé naší rodiny provozovali myslivost. Setkával jsem se s ní od dětství, měli jsme chatu uprostřed Slavkovského lesa. V něm leží kopec Kruml a pod ním chatová osada Ledních medvědů, tam jsme měli chatu a v ní jsem prožíval své dětství. Byl jsem stále uprostřed lesů, setkal jsem se tam s lidmi, kteří mají blízko k přírodě a myslí to s ní opravdu dobře.

Kde myslivost aktivně provozujete?
Jsem aktivním myslivcem v Aši, kde i bydlím. Jsem členem Mysliveckého sdružení Háj od roku 2001. Jinak zastupuji Karlovarský kraj v honitbě Chlumská hora, která patří pod Střední lesnickou školu Žlutice, v této honitbě vykonávám funkci honebního starosty.

Ovlivňuje to, že jste myslivec, Vaší práci na krajském úřadě?
Myslím, že myslivci jsou značně početná skupina lidí s velmi příznačnými názory a hlavně jsou to lidé pracovití a poctiví. Samozřejmě mě ovlivňují, když se s nimi potkávám na akcích po celém kraji. Bývám zván i do sousedních honiteb kolem Aše, ty už patří pod okres Cheb. Myslivost mě ovlivňuje směrem k lepšímu a pokornějšímu chápání přírody. Chápu myslivost jako podstatu péče o přírodu, která je tu od nepaměti a provází celé naše dějiny.
I sounáležitost lidí, patřících k Hubertovu cechu, vnímám velmi kladně.

Jaké jsou podmínky pro rozvoj myslivosti zde v kraji? Plánujete nějaké kroky pro podporu myslivců a ochrany přírody?
Jistě, a protože si myslím, že je třeba začínat od mladých a vzdělávat je v oboru myslivosti, plánujeme začít právě od nich. Jako kraj máme vytvořené nadstandardní vztahy s Krajským inspektorátem Lesů ČR, jehož ředitelem je Ing. Jiří Holický. Zavedli jsme partnerskou spolupráci, on je vždy ochoten uspořádat přednášku o hospodaření v lesích a práci všech, kteří se o les starají, takže jsme nyní před podepsáním dohody o metodické spolupráci při vytváření učebních plánů a osnov pro SLŠ ve Žluticích, dále budeme jako kraj podporovat vzdělávací středisko, které by mělo vzniknout na Kladské za Mariánskými Lázněmi pro mládež školy a turisty. Tam by se měla představit příroda, les a veškerá lidská činnost v krajině.

To je skvělý projekt - kdy plánujete otevření tohoto střediska?
Věřím, že se tyto plány zrealizují do jednoho až dvou let - tedy do konce volebního období.

Je velmi dobře, že kladete důraz na práci s mládeží, byl jste se podívat i na soutěž ve vábení jelenů pro studenty lesnických škol, která proběhla ve Žluticích. Účastníte se i dalších akcí pořádaných myslivci a pro myslivce, samozřejmě včetně těch mladých?
Jezdím poměrně často, snažím se přijet na co nejvíce akcí. Chci tímto myslivce v jejich aktivitách podpořit, protože myslivost a práce v lese je hlavně o tradicích a vytváření určité kultury, v tom je třeba pokračovat a dále se rozvíjet. To je právě úkol nás, zástupců kraje.

Působíte takto i na kulturu v místě svého mysliveckého působení, tedy v Aši? Podporuje nějak vaše sdružení společenskou činnost v obci, pořádáte plesy, dětský den?
Pořádáme mnoho společenských akcí, na které zveme myslivce ze sousedních sdružení a samozřejmě i lidi z okolí. Je to již tradiční poslední leč, zábavy. Snažíme se komunikovat se všemi složkami, se kterými přijdeme do styku, to znamená se zástupci města a organizací, které zveme rádi také. Jsou mezi námi i dojíždějící, kteří nemají takovou možnost každodenního kontaktu, ale postupem času a setkáváním při různých činnostech se osobní vztahy upevňují.

Zasahujete ze své pozice náměstka hejtmana Karlovarského kraje do rozhodování o myslivosti v okrese?
Ne, myslivost má na starosti náměstek pro životní prostředí, já od něj jen dostávám informace o stavu. Můj hlavní cíl jak podpořit myslivce na Karlovarsku, který můžu ze své pozice ovlivnit, je pozvednout prestiž SLŠ ve Žluticích. Protože si myslím, že je to elitní škola, kterou by měli navštěvovat lidé, kteří mají k myslivosti opravdu hluboký vztah. Rád bych dosáhl zlepšení podmínek, rozšíření možností studia a využil možností investování do školy a do školní honitby, jež je využívána k výuce myslivosti i lesní hospodářské činnosti. Za druhé si myslím, že je třeba myslivce přivést do společenského života, o což se snažím i svou účastí na jejich akcích. Za třetí si myslím, že je třeba prohloubit spolupráci myslivců se všemi, kdo se svou činností dotýkají lesa a přírody. Doufám, že k propagaci myslivosti přispěje nově budované vzdělávací středisko v honitbě Chlumská hora. Vytvoříme tam učebny a zázemí pro to, aby tu mohla probíhat výuka myslivosti a lesního hospodářství, což by mělo vést ke zkvalitnění studia. Dále chystáme ve spolupráci s Lesy ČR učební obor, který seznámí studenty s harvestorovou a těžkou technikou na lesní těžbu, neboť tato se u nás začíná prosazovat.
Ještě bych však rád seznámil myslivce s naším dalším projektem - tedy v rámci mého domovského sdružení. Protože se mi zdá, že se v uplynulých šedesáti letech nedbalo tolik na myslivecká památná místa v krajině a také Ašský výběžek dlouho patřil k politicky nepřístupným lokalitám, rozhodli jsme se vybudovat památné místo. Naše sdružení Háj za podpory Lesů ČR na Ašsku postaví v Dolních pasekách kapličku, kterou bychom chtěli zasvětit patronu myslivců, svatému Hubertovi. Bude uprostřed lesa na rozcestí turistických tras, takže myslím, že to pozvedne tradici myslivosti v povědomí lidí.

Jak jste vybírali to pravé místo?
Oslovil jsem řadu přátel i ředitele inspektorátu Lesů ČR Ing. Jiřího Holického, kterého též považuji za mysliveckého přítele. Procházeli jsme, koukali, promýšleli a toto místo nám padlo všem hned do oka. Takže jsme vyjednali pronájem pozemku a požádali o stavební povolení, které jsme již obdrželi. V září, maximálně v říjnu, bychom chtěli kapličku vysvětit.

Koho na vysvěcení kapličky pozvete? Jak bude probíhat?
Pozveme zdejší členy Řádu svatého Huberta, všechny kamarády myslivce s rodinami, samozřejmě zástupce společenského života. Nechtěli bychom z vysvěcení dělat čistě duchovní ani čistě mysliveckou záležitost, ale společenskou, aby se lidé sešli a popovídali si. To je na tom nejdůležitější.

Pošlete nám také pozvánku?
No samozřejmě, aby se o tom dozvědělo co nejvíce myslivců. Děláme to proto, že určité místo na zastavení bez ohledu na víru a vyznání by pro nás myslivce mělo být.

Určitě by to mohlo pozdvihnout povědomí o myslivosti v očích nezasvěcené veřejnosti. Jak vlastně vnímáte ve vašem kraji postavení myslivců ve společnosti?
Jsou lidé, kteří mají rádi myslivce a lidi, kteří je nemají rádi, protože si myslí, že jen střílí zvěř, aby jí mohli sníst a pořádat gurmánské večírky. Pořádný myslivec myslí v první řadě na péči o přírodu. Je však složité se nějak prezentovat, aby to lidé vnímali v tom správném světle. Většina myslivců se považuje za ozbrojené brigádníky, což znamená, že udělají mnohem víc práce než se věnují střelbě. Myslím, že jsou velmi prospěšnou součástí celkového dění v naší republice. Myslivci nemají ani za potřebí se zvlášť zviditelňovat v médiích, je hlavní, že odvádějí práci pro přírodu, to rozumní lidé vědí. Důležitější je se zapojit do společenského života, zúčastňovat se akcí ve městech nebo v kraji. Když se budou lidé potkávat, budou si rozumět a pochopí se. Lesy, které máme, jsou národní dědictví a myslivci se o ně starají. Všichni, kteří se chtějí v lese pohybovat, by měli dodržovat daná pravidla, aby nebyla ohrožena zvěř, která je v lese doma.

Říkal jste, že jste myslivecká i lesní stráž. Viděla jsem článek v novinách, kde si lesáci stěžovali, že jim zvěř škodí na porostech a mělo by jí být mnohem méně, co si o tom myslíte?
Škody působené zvěří v lese vždy budou, je třeba najít únosnou míru. Největší problém je podle mého ve špatném druhovém složení lesů. Je to problém lidí, ne zvěře. Existují prostředky jak porosty chránit, řešit to zvýšeným odstřelem zvěře nelze, zvěř má své plány chovu a lovu a ty vycházejí z reálných podmínek. Je třeba se nejdříve zamyslet nad zlepšením stavu lesa jako takového, ve zdravém lese zvěř nadměrné škody neudělá, protože do lesa patří a ten se s jejím působením vyrovná.

Stihnete při své práci na krajském úřadě celoroční péči o zvěř v honitbě?
Samozřejmě, chodím přikrmovat, stavím myslivecká zařízení, opravuji krmelce, účastním se společných akcí, myslím, že patřím k těm pilnějším členům. Myslivost je od toho, aby se pomohlo přírodě a zvířatům - to je i můj hlavní cíl. Jediné, s čím mám trochu problém, je zapojit rodinu, manželka se mnou nechce chodit ke krmelci v zimě s batohem, ale jinak můj koníček toleruje. Samozřejmě jej musím vyvažovat se zájmy dětí a rodiny.

Vedete děti k lásce k myslivosti a přírodě, myslíte, že půjdou ve Vašich šlépějích?
Syn se mnou chodí občas do lesa. Mám kamaráda, pana Josefa Blažka, je mu 84 let a věnuje se celý život myslivosti, ten nás k lesu přivádí a předává nám své zkušenosti. Se synem už jsou v určitém komunikačním stavu. Nevím jistě, jestli ho myslivost chytne, ale vedu ho k ní.

Jste Vy sám absolventem SLŠ ve Žluticích nebo jste si udělal zkoušky z myslivosti na OMS?
Dělal jsem kurz a zkoušky v roce 2000 na OMS Louny, protože tam mám známé a kamarády.

K aktivní myslivosti patří i lov, preferujete spíše individuální lov nebo ty společné? A s jakou zvěří se setkáváte ve zdejších revírech?
Chodím nejradši sám na čekanou, jsem i dost často zván. Mám zásadu, že nejdřív chci revír znát, zvěř obeznat a pak teprve se chci pouštět do lovu, ale samozřejmě mám ulovenou srnčí, daňčí, jelení i mufloní zvěř. Lov však není pro mě hlavním účelem návštěvy lesa, hlavní je seznámení s daným místem. Protože jsou zdejší revíry výše posazené, máme tu především zvěř spárkatou, ale i drobná se začíná pozvolna vyskytovat. Zvěř migruje, ale stavy srnčí a černé jsou přibližně stálé. Černá zvěř není přemnožená, ale je jí dost, kdo chce, tak na ni natrefí a příležitosti k lovu jsou. Kvůli škodám velké problémy naštěstí nemáme, zemědělci jsou tu vstřícní. Někteří sami myslivecky hospodaří. Například, když stavějí ohrady pro přehánění zvěře, vždy se domluvíme, kde jsou myslivecká zařízení a oni ohradu posunou.

Vypravil jste se někdy na lov do zahraničí?
Stalo se to módou a je to samozřejmě každého věc, ale myslím, že v českých lesích je tolik možností a příležitostí ke krásným loveckým zážitků, že nemám potřebu cestovat někam jinam.

Děkuji za rozhovor!
Připravila Ing. Kamila KAASOVÁ

vychází v 7:26 a zapadá v 18:04 vychází v 20:44 a zapadá v 12:03 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...