Časopis Myslivost

Červenec / 2006

Tvorba paroží srnců po vylomení pučnice

Myslivost 7/2006, str. 44  RNDr. Ctibor BABIČKA, CSc.
K vylomení pučnic u srnců obvykle dochází v době, kdy je již vytvořen hotový parůžek. U srnců se to stává poměrně často a to při soubojích, nebo při vytloukání a strouhání. Síla působící na parůžek jako páka může pučnici zlomit. Buďto dojde ke zlomení jen samotné pučnice v určité výšce nad lebeční kostí. Nebo dojde k vylomení celé pučnice a někdy i s navazující povrchovou částí lebeční kosti. Pak vznikají dvě možnosti zhojení.




Lomné plochy jsou v dotyku či blízkosti a mezi lebkou a pučnicí dochází k tvorbě chrupavčitého pletiva. Při kyvadlovitém pohybu parůžku, obvykle visícího dolu po lícní straně hlavy, dochází k vzniku rozsáhlejších deformovaných, postupně osifikujících nárůstků a pohyblivému pakloubu. Po shození parůžku dojde k úplné osifikaci chrupavek a kostnímu spojení pučnice s lebkou. Na skloněné pučnici je zachováno běžné parožení. S tím, že nově vytvořený parůžek vždy směřuje dolů po lícní straně hlavy. O tomto pojednával podrobněji článek "Růst paroží po vylomení pučnice" v Myslivosti XX/2006.
Jiná situace nastává, ´pokud po odlomení parůžku dojde ihned k jeho vytržení z kůže s odlomenou částí pučnice nebo je ulomena pučnice celá až u lebky, někdy i s částí lebeční kosti. V této zlomenině vznikají, jak je uvedeno výše, různé chrupavčité nárůstky a dochází po osifikaci v určitém rozsahu k regeneraci pučnice. Zřejmě po nějaké infekci v místě poranění dojde k zahnisání rány a uvolnění parůžku s pučnici z kůže i s odlomenou části lebeční kosti a následnému zhojení rány. Vzniká pak více možnosti tvorby paroží v následujících letech. Tyto případy jsou dále v článku zdokumentovány u čtyř srnců, které jsou ulovil na Třebíčsku a jedním srncem pana V. Kotvalda ze Šumperska.
Tříletý srnec nerovný vidlák se slabým parožím s délkou pravého parůžku 15,4 cm, levého parůžku 16,1 cm, byl uloven dne 13. června 1967 u obce Kuroslepy v lokalitě Sedlečka. Došlo u něho k odlomení pravé pučnice s kouskem lebeční kosti ve věku jednoho roku. Protože měl zřejmě jen krátké paroží, došlo jen napětím kůže k bočnímu posunu ulomené pučnice k lícní části lebky a následné tvorbě velkého kostního svalku přesahujícího lebku. Pučnice zůstala zachována v kolmé poloze, pouze je její vrchní část situována o 3 mm níže než u levé pučnice. Protože pučnice zůstala zachována, byl průběh dalšího parožní obvyklý, včetně tvorby růže.
Nerovný špičák byl uloven dne 19. září 1968 u obce Častotice. Délka pravého parůžku špičáka je 16,8 cm, levý neměl vůbec vytvořen. Jednalo se o přestárlého srnce, z chrupu zbyly jen kořeny stoliček a mohl být až patnáctiletý. Srnec byl znám více let, byl "neulovitelný" (nakonec uloven krátce po poledni 30 m od zástavby obce v Hulánově sadu) a vždy měl na pravé straně jen "vybělené bodlo škůdníka". K ulomení pučnice došlo 4 mm nad lebeční kostí. Zřejmě došlo ihned k vytržení ulomeného parůžku z kůže. Při hojení rány došlo pod kůží jen k malé porézní regeneraci pučnice o výšce 4 mm nad zlomem. Srnec potom zřejmě v souvislosti s věkem již žádný parůžek nenasazoval. Na hlavě měl pouze v levé části zvýšený hrbek se srstí jako bývá někdy u srn.
Nerovného vidláka s pukem vpředu na šesteráka ulovil dne 25. června 1992 pan Václav Kotvald u obce Přemyslov v lokalitě nad Riedlem v honitbě Velké Losiny. Jeho stáří bylo čtyři roky. Na pravé regenerované pučnici měl jen 3 hrbolky nového paroží vysoké 7 až 11 mm. Levý parůžek má délku 18,8 cm. U srnce zřejmě došlo v předchozím roce k vytržení pučnice s kouskem lebky z kůže až po delší době. O tom svědčí regenerované kostní části pučnice o průměru 3,2 cm a výšce nově vytvořené kostní hmoty 2,2 cm s řadou drobných výrůstků kosti na povrchu. V dalším roce by zřejmě došlo k obnově tvorby parožní hmoty na více místech a asi by srnec vytvářel při parožení několik menších lodyh. To se stává je-li rozsah regenerace rozložen do větší plochy vytvořené nové kostní hmoty situované v místě po vylomení pučnice a části lebeční kosti.
Pětiletý srnec špičák se zlomenou pravou lodyhou nad růží byl uloven dne 24. června 1966 u obce Popůvky v lokalitě Jezevčák. Délka pravého ulomeného parůžku je 2,5 cm, levého parůžku 16,5 cm. Srnec měl v dřívější době odlomenou levou pučnici s částí lebeční kosti v čelní části a zřejmě brzo došlo k odpadnutí parůžku s pučnicí z kůže. Pučnice se regenerovala a zesílila na 16 mm / pravá je 14 mm/ a má výšku jen 5 mm. Zřejmě jde o tvorbu již druhého paroží po ztrátě původní pučnice. Protože došlo k ztrátě pučnice v plném rozsahu, k tvorbě růže došlo jen částečně. Srnec byl vzrůstem slabý, má celkovou délku lebky jen 182 mm. To odpovídá úrovni slabšího ročka. Šlo zřejmě povahou o agresivního jedince, neboť měl nově odlomený téměř celý pravý parůžek. Regenerovaná levá pučnice byla zase čerstvě nalomena v místě předchozího zlomu v přední části lebeční kosti před pučnicí.
Sedmiletý pravidelný vidlák byl uloven dne 6. srpna 1967 u obce Březník v lokalitě u Louček. Délka pravého parůžku je 21,7 cm, levý parůžek tvoří dvě dole srostlé lodyhy špičáka, přední o délce 15,1 cm a zadní 18,7 cm. K odlomení pučnice došlo v rovině s lebeční kostí a zřejmě brzo došlo k vytržení pučnice z kůže. Výška nově regenerované a zesílené levé pučnice bez různých kostních výběžků je jen 10 mm o průměru 21 mm, pravá pučnice má 16 mm. Při jejím zesílení došlo k tvorbě 2 lodyh a protože šlo určitě již nejméně o třetí paroží na této pučnici, byla vytvořena dobrá růže.
Z uvedené dokumentace vyplývá, že další průběh parožení u srnce po vylomení a případně ztrátě pučnice, má také své charakteristické zákonitosti při dalším růstu parůžku.
RNDr. Ctibor BABIČKA, CSc.
Snímky Martin Knápek


vychází v 7:18 a zapadá v 16:12 vychází v 22:52 a zapadá v 13:17 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...