Časopis Myslivost

Červenec / 2006

ZASEDÁNÍ VĚDECKÉHO FÓRA STŘEDOEVROPSKÉHO INSTITUTU EKOLOGIE ZVĚŘE

Myslivost 7/2006, str. 40  Dr. Miroslav VODŇANSKÝ
Koncem března v loveckém zámku Ohrada na Hluboké n. Vlt. uskutečnilo pracovní zasedání Vědeckého fóra Středoevropského institutu ekologie zvěře. Jedná se o mezinárodní a mezidisciplinární skupinu expertů, kteří se pravidelně scházejí za účelem prodiskutování aktuálních problémů ochrany a mysliveckého obhospodařování zvěře na území střední Evropy. Jeho členy jsou odborníci z České republiky, Rakouska a Slovenska, kteří působí v různých oblastech činnosti dotýkající se problematiky ekologie zvěře a myslivosti. Zasedání Vědeckého fóra probíhají dvakrát do roka střídavě podle rotačního principu v Čechách, v Rakousku a na Slovensku. Na letošním jarním zasedání na Hluboké byla podrobně diskutována následující témata:



Interpretace hygienických předpisů EU, týkajících se hygieny zvěřiny, a různé způsoby jejich zavádění do praxe v jednotlivých zemích střední Evropy (srovnání situace v Rakousku, Německu, České republice a na Slovensku);

Rozvoj ekologických zdrojů energie - možné pozitivní a negativní dopady na volně žijící zvěř, její životní prostředí a mysliveckou praxi;

Aviární influenza (ptačí chřipka) a její možné dopady na myslivost;

Mimořádnou pozornost a rozsáhlou diskuzi vyvolal zejména referát Dr. Winkelmayera z Rakouska, který podrobně představil rakouský model hygienické kontroly a vyšetření zvěřiny. Tento model se v praxi dobře osvědčil a byl výslovně doporučen jako vzor v příslušných nařízeních Evropského parlamentu, týkajících se hygieny potravin živočišného původu, které jsou v jejich základním standartu od tohoto roku pro všechny členské státy unie závazné. Vzhledem k tomu, že by se uvedená problematika měla v nejbližší budoucnosti přímo dotýkat i české myslivecké praxe (příslušné právní předpisy jsou v současné době připravovány), je zde pro čtenáře Myslivosti krátce popsán základní princip rakouského modelu hygienické kontroly zvěřiny tak, jak jej na zasedání na Hluboké představil Dr. Winkelmayer.

Princip tohoto modelu spočívá v tom, že speciálně školení myslivci mohou sami provádět určitá vyšetření (např. posouzení orgánů). Jeho nespornou předností přitom je, že umožňuje posouzení těch částí těla, které jsou zpravidla hlavním a většinou i poměrně snadno rozeznatelným ukazatelem, zda bylo ulovené zvíře zdravé, přímo na místě bez velké časové prodlevy. Možnost rychlé odborné prohlídky co nejdříve po ulovení je z hlediska kontroly zdravotní nezávadnosti velmi důležitá, neboť právě vnitřní parenchymatické orgány, jako játra a slezina, podléhají velmi rychle rozkladným procesům, v jejichž důsledku je pozdější spolehlivé stanovení případných změn mnohdy velmi obtížné. Přitom je třeba brát v úvahu, že na rozdíl od porážek domácích zvířat na jatkách není v myslivecké praxi vždy snadné nebo dokonce ani možné zajistit co nejrychlejší vyšetření vnitřních orgánů veškeré ulovené spárkaté zvěře autorizovaným veterinárním lékařem - hygienikem. Z tohoto důvodu je v rakouském systému kontroly hygieny zvěřiny dána možnost provedení tohoto základního vyšetření speciálně vyškoleným osobám z myslivecké praxe. Jejich úlohou je posoudit, zda vnější i vnitřní části těla včetně vnitřních orgánů uloveného kusu zvěře nevykazují žádné nápadné změny, které by vyžadovaly odborné vyšetření veterinárním lékařem. V takovém případě je prohlédnutá zvěřina na základě příslušného potvrzení pověřené vyškolené osoby uznána jako vhodná pro lidskou spotřebu a je možné ji dodávat jak přímo konečnému spotřebiteli, tak i prodávat i do velkoobchodu (výkupní organizace ji již přebírají s příslušným potvrzením bez orgánů). V opačném případě, to znamená při nálezu určitých změn na orgánech nebo těle uloveného kusu, není od těchto vyškolených osob vyžadována konkrétní diagnóza, ale pouze upozornění na nezbytnost podrobnějšího veterinárního vyšetření. To znamená, že zvěřina z tohoto kusu může být připuštěna pro lidskou spotřebu až na základě posouzení příslušným veterinárním lékařem. Pokud se ulovená zvěř dostává do velkoobchodní sítě, to znamená že je vykupována určitou obchodní organizací, pak musí být v každém případě i přes to, že byla předtím povinně prohlédnuta vyškolenou osobou, ještě dodatečně posouzena veterinárním lékařem. Toto vyšetření se však již nedotýká přímo myslivců v honitbách, neboť jeho zabezpečení je záležitostí vykupující organizace.

Rakouský model posuzování zvěřiny tedy v podstatě spočívá na třech stupních vyšetření. První základní stupeň provádí samotný lovec, a to jednak ještě před výstřelem, kdy posuzuje chování a celkový optický dojem zvěře ještě v živém stavu, a jednak po jejím ulovení, přičemž si při vyvrhování všímá případných nápadných změn orgánů. Druhý stupeň vyšetření provádí úředně pověřená, vyškolená osoba (odborný prohlížitel zvěřiny), která posoudí a rozhodne, zda je možné ulovený kus označit za vyhovující pro spotřebu a nebo je nutné jej předložit k dalšímu veterinárnímu vyšetření. Pokud je zvěřina z tohoto kusu určena pro místní spotřebu, pak se jedná o konečné rozhodnutí. Jakmile je ale zvěřina dodána do velkoobchodu, pak prochází dodatečně ještě třetím stupněm vyšetření, které musí provést pověřený veterinární lekař.

Tento systém hygienické kontroly se v myslivecké praxi v Rakousku velmi dobře ujal. Například ve spolkové zemi Dolní Rakousko bylo od jeho zavedení v roce 1994 odborně vyškoleno kolem 12.000 osob z celkového počtu 35.000 držitelů loveckého lístku. To znamená, že přibližně každý třetí myslivec absolvoval speciální odborné školení představující základní předpoklad pro získání oprávnění k provádění základního hygienického posouzení zvěřiny.

Dr. Miroslav VODŇANSKÝ
Středoevropský institut ekologie zvěře, Wien - Brno - Nitra
Institut ekologie zvěře VFU Brno

vychází v 7:21 a zapadá v 18:10 vychází v 19:15 a zapadá v 8:38 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...