Časopis Myslivost

Duben / 2006

Bažant ve volné krajině nepochopený

Myslivost 4/2006, str. 22  Ing. Petr Oskar BÍLEK
V Myslivosti č. 3/2006 vyšel článek stejného názvu jako můj příspěvek v čísle Myslivosti 12/05, jen ve slovenském překladu. Velmi vítám rozvířenou hladinu kolem chovu bažantů ve volné krajině, zvlášť v tomto předjarním období a autorům děkuji za osvětlení stejné problematiky na Slovensku, i když vše zamíchali do koktejlu československého. Jen mi chybí to podstatné, co mělo být účelem mé snahy vyjádřit problematiku bažanta v přírodě. Tím podstatným by mělo být srozumitelné doporučení, jakým způsobem se k této problematice postavit z hlediska myslivce, který není vzdělán v biologii, zootechnice nebo lesnictví, natož v agronomii. Myslivost je pro mnoho členů pracujících v jiných odbornostech jen odpočinkem a prostředkem k nabrání dalších sil do pracovního procesu v ekonomice tržního hospodářství. Úředník, dělník ve fabrice nebo řidič nemá odborné vzdělání k chovu zvěře ve volnosti, a proto odebírá svůj časopis Myslivost, aby si věděl rady při provozování svého koníčka. Pro tyto kamarády slouží citace z dávno zapomenutých článků našich dřívějších předních odborníků, aby si dokázali uvědomit dlouhodobou snahu o chov zvěře ve volné přírodě. I proto se musíme neustále pouštět na tenký led subjektivních hledisek v odchovu divoké zvěře, která by bez lidské pomoci v kulturní, přetvořené krajině strádala.
Poněvadž většinu pracovního života jsem strávil jako zootechnik, plemenář, krmivář i šlechtitel a celý život se věnuji myslivosti, instinktivně cítím, že drobná zvěř potřebuje pomoc každého člověka ve své snaze o přežití v kulturní krajině. Proto jsem se s kamarády v našem mysliveckém spolku pustil do soukromé snahy o zvýšení stavu bažantů v pronajaté honitbě. Uvědomujeme si bytostně všechny změny v hospodaření na půdě, které slovenští autoři uvádějí a o kterých se zmiňuji i ve svém článku a podrobně je popisuje i doc. Zabloudil ve stejném čísle časopisu. Začnu tedy od lesa. Nepochopí ani český bažant, natož kříženec, že autoři slučují agrární podmínky české krajiny se slovenskou. Už v základní škole jsme se učili, že Čechy byly vyvrásněny Hercynským a Slovensko Alpínským vrásněním, mezi kterými uběhlo několik milionů let a na vzhledu krajiny je to na první pohled také vidět. Přechod mezi nížinou a horami je na Slovensku určitě jiný než v Čechách. Pestrost krajiny je to pravé prostředí právě pro bažanta a mění se okres od okresu, honitbu od honitby. Je specifická podle místních podmínek a podle nich musí každý zvážit co je možné a co není nebo o čem budeme jen psát. Z výzkumu doc. Pikuly a jeho kolegyně se můžeme poučit o hustotě výskytu bažanta v různých biotopech. Denzita populace bažanta obecného v ČR podle biotopu (počet jedinců/10 km2): Pole - 11,11 Lužní lesy - 6,14 Mozaika polí a lesa - 10,56 Dubové lesy - 11,37 Smíšené lesy bukové a dubové a lesy s převahou jedle - 7,26 Podhorské bukové lesy - 7,19 Horské a podhorské smíšené lesy - 6,25 Horské smrkové lesy - 5,00 Biotop luk a pastvin - 7,85. Nejvyšší denzita populace bažanta obecného byla v biotopu lužních lesů, nejnižší v biotopu horských lesů. Ovlivnění hustoty výskytu bažanta vlivem vypouštění zvěře z umělého chovu autoři neuvádějí. Hustota populace bažanta obecného na plochách s různými půdními podmínkami (počet jedinců/10 km2): Černozemě a půdy jim podobné - 12,85 Hnědozemě - 10,81 Půdy podzolované a podzoly - 9,04 Půdy nivní - 10,42 Rendziny - 15,92 Skeletové půdy horských poloh - 6,11 Půdy solné - 18,33 Pokud se týká vyšší denzity bažanta obecného na solných půdách, je to způsobeno jednak bohatším vegetačním krytem, jednak to může být způsobeno nepřítomností druhů čeledi Lumbricidae a tím nepřítomností Syngamus trachea. Tím by bylo možno vysvětlit nižší mortalitu a vyšší populační hladinu bažanta obecného na těchto plochách (Pikula,Beklová 1987a). Cílem našeho snažení je pozvednout bažanta nejen v počtu úlovků, tedy hustotě výskytu v krajině, ale i zeměpisně - v ohledu na nadmořskou výšku. Jak si mohl pozorný čtenář všimnout, zmiňuji se ve svém článku pouze o podhorské oblasti, kde jsou podmínky úplně jiné než v nížině, byť malé, České republiky nebo podhorských oblastech Slovenska. Vzhledem k charakteru české krajiny nad 250 m n m. až do 350 až 400 m n m. se jedná o největší kapacitu prostředí, kde může ještě bažant žít za pomoci myslivce. Toto pásmo má své klimatologické a přírodní charakteristiky velmi podobné v celé vlasti a zvýšení stavu bažantů právě tady může významně napomoci jejich rozšíření. V oblasti lidového myslivosti v souvislosti se scelováním pozemků nepadlo v mém článku jediné slovo, které by znamenalo politizování celé této problematiky, neboť politika pokud nesouvisí s ekonomikou, nemá v chovu zvěře místo. Proto nechápu, jak autoři na tuto záležitost mohli reagovat tímto způsobem. V článku pouze konstatuji holé skutečnosti, které potvrzuje i článek doc. Zabloudila na straně 5 - 7 Myslivost 3/06, kde je vidět všechny negativní antropogenní vlivy na odchov drobné zvěře ve volnosti. Pozitivní vliv však neuvádí žádný, ale je to fundovaný názor, kam máme směřovat pomoc drobné zvěři. Sám jsem lidový myslivec, a proto vím, jak velké zemědělské podniky pomáhaly myslivosti zvlášť tam, kde předseda nebo agronom byli myslivci. Proto se zmiňuji i o umělých odchovnách lidových sdružení. Dnes musíme veškerá krmiva pro bažanty nakupovat, kromě plev a malého množství pozadku, poněvadž z vlastníků půdy jen myslivci věnují část své produkce zemědělských plodin zpět k výživě zvěře. Jestliže ekonomika exploatuje výrobní prostředky, musí část nadhodnoty zpětně investovat do obnovy, jinak se zastaví. V přírodě hřešíme na to, že disponuje stále obnovitelnými zdroji, které se však zastaví, jestliže lán postříkáme proti plevelům před výsadbou kukuřice (zkusme zde najít např. žížalu). Také se nezmiňuji o "otrávenej kukurici", ale o "lánu monokultury obilnin". Na stolech výzkumníků jsou už dnes biologické prostředky, které dokáží bojovat se škůdci na biologickém základě bez vzniku reziduí. Jsou jen drahé a do praxe se dostanou až tehdy, kdy jejich využití bude ekonomické. Dálnice i jiné stavby budujeme i nadále bez ohledu na zvěř, jediný přínos jsem zaznamenal v nové konstrukci stožárů elektrického vedení, která omezuje úhyny ptactva elektrickým proudem. Možná jsou i jiné úpravy, které částečně eliminují negativní vlivy lidstva na přírodu, ale to by bylo na obsáhlý článek. Zde také přichází myslivec se svojí soukromou ekonomikou, která v případě mne a mého kamaráda vypadá asi takto - náklady na myslivost včetně nákupu krmiv, dojíždění do honitby a budování zařízení (bez nákladů na výstroj, střelivo a zbraně) činí ročně asi čtyři až pět průměrných platů podle statistiky ČR. Tomuto zpětnému návratu prostředků do myslivosti zajisté také pomáhají i celostátní rozvojové programy v oblasti ekologie, které slovenští autoři uvádějí. Myslí si snad někdo, že naše osobní výdaje se nám někdy vrátí? Bažant ve volnosti také zcela jistě nepochopí, že jeho druhové vypuštění z odchoven, kteří nemají potřebné instinkty pro přežití ve volné přírodě v zimním období, mají nahradit divokou populaci, která je zcela jistě více připravena na každodenní boj o život. Proto nechápu ani já souvislost výše odstřelu bažantů v okolí bažantnic (kteří zde žijí jen několik měsíců na podzim) s výší odstřelu bažantů ve volnosti, jak uvádějí autoři v předposledním odstavci. Článek, který uveřejnila redakce Myslivosti ve dvanáctém čísle loňského roku je rozpracován jako úvod do problematiky volně žijících bažantů. Každý příspěvek na toto téma je žádoucí, protože v literatuře je odchov ve volnosti rozebírán jen poskrovnu. Bažantníci se zabývají problematikou odchovu v bažantnicích nebo různými způsoby vypouštění odchovaných kuřat do volné přírody, více či méně úspěšnými. Myslivecká sdružení je však zapotřebí orientovat především na vlastní chov v přírodě se zabezpečením přirozených aspektů chovu ve volnosti, protože to je nejekonomičtější způsob "starostlivosti". K této problematice mám rozpracované ještě asi dva články, se kterými mysliveckou veřejnost seznámím ihned, jakmile to bude z časových důvodů možné a pokud redakce našeho časopisu tyto materiály bude ochotna zveřejnit. Jen statistiky, tohoto přesného součtu nepřesných čísel, zde bude minimum, protože bažant ve volné krajině by těžko pochopil třeba střelecké umění, které zvyšuje statistiku odstřelu v případě dobré kvality, ale naopak při špatné střelecké úrovni myslivců zvyšuje zazvěření. Děkuji oběma jmenovaným autorům za jejich příspěvek a věřím, že s problematikou chovu bažanta na Slovensku nás brzy seznámí i vzhledem k tomu, že bychom se rádi poučili, jak chovat bažanta ve volné krajině a nepohybovat se při tom na tenkém ledu. Přesto, že by tato problematika zabrala ještě mnoho stran časopisu, nebudu se k této věci již vyjadřovat, abych neubíral čtenářské místo na fundovanou diskusi. Další příspěvky na toto téma mohou čtenáři zasílat na internet: bilek.bison@cbox.cz., každý názor a podnět rád uvítám, kritický zvlášť.
vychází v 7:49 a zapadá v 15:58 vychází v 16:21 a zapadá v 7:49 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...