Časopis Myslivost

Duben / 2006

Malá připomínka k jarním pracím v honitbách

Myslivost 4/2006, str. 24  Ing. Petr Korhon, Doc. Ing. František Zabloudil CSc.
Po skončení dlouhé a tuhé zimy nastupuje období, které je spojeno s jarními pracemi v našich honitbách. V tomto příspěvku chceme připomenout některé bezodkladné činnosti, které připadají právě na počátek jarního období. Jedná se především o vyčistění a asanování stabilních krmných zařízení tím, že odklízíme potravní zbytky a asanujeme prostředí nejen v těsné blízkosti těchto zařízení, ale i v jejich širším okolí. Nespotřebované potravní zbytky je doporučeno buď spálit, nebo zakopat do dostatečné hloubky do půdy. Krmelce i okolí asanujeme vhodnými přípravky, jako je např. nehašené vápno, v množství 0,3 – 0,5 kg/m2. Účinná je také aplikace 5% roztoku Chloraminu B nebo 3 – 5% roztoku chlorového vápna k následnému prolití zeminy. Běžně se také užívají firemní přípravky, např. 2,5% Dikonit, Suprachlor, Stalon F, 4% roztok formaldehydu, 10% roztok louhu sodného a další, které mají své výrobní označení. Po celkové očistě a desinfekci je vhodné opravit vadné částí krmných zařízení.
Přenosná krmná zařízení odstraňujeme z prostředí. Před jejich skladováním se doporučuje jejich ošetření až 2% roztokem modré skalice. Místa, kde se nacházela přenosná krmná zařízení asanujeme jen zarytím potravních zbytků hlouběji do půdy. Pro budování nových trvalých krmných zařízení pro zvěř lze doporučit nejlépe větší závětrné louky s mírným svahem, kde může zvěř dobře a včas jistit případné nebezpečí. Krmná zařízení umístěná v lesních porostech napomáhají ke vzniku větších škod. Pastevní plochy a louky určené ke sklizni píce pro zvěř je vhodné před nástupem růstu porostu agrotechnicky ošetřit (vláčení, válení, smykování, odstranění stařiny, dosévaní, přihnojování). Napájecí zařízení v honitbě na jaře vyčistíme, případně opravíme, abychom udrželi co nejdéle dostatek vody pro zvěř. Znečistěnou vodu je nutné nechat laboratorně vyšetřit a případně učinit nápravná opatření. V tomto období přistupujeme také k údržbě zařízení ke tlumení predátorů v honitbě. Zajištění potravy pro zvěř Zajištění pestré druhové skladby potravy až do pozdního léta závisí na včasném jarním i pozdějším osetí mysliveckých políček. Ve většině honiteb se provádí plodinami, které se nenachází v okolí a jsou pro zvěř atraktivní. Plodinami oséváme: pastevní políčka (nejméně 0,2 ha), pastevní pásy (nejmenší šířka 5 m), dočasné louky (včasné kosení), dočasné remízy, ekologické pásy Mezi hlavní činnosti po osetí mysliveckých políček patří jejich včasná ochrana proti rozdupání, vyrytí apod. Za účelem zamezení škod je vhodné, než dojde k založení porostu, vybudovat ochranu některými známými prostředky, jako je přenosné oplocení, instalace zradidel, případně využití elektrických ohradníků. Tato zařízení se později odstraní. Podobně se často ochraňuje i část nově založených luk až do vytvoření travního drnu. V případě osázení plochy topinamburem je účinná ochrana nezbytná. Po vyřešení administrativně-správních dokladů pro založení trvalých ploch pro zvěř v honitbě, lze v tomto období započít s realizací jejich výstavby (viz. Myslivost 2/2006, str. 24 - 25). Jejich skladba a rozloha musí být odsouhlasena majiteli - uživateli pozemků. Při změně kultury je třeba schválení Pozemkovým úřadem. Jedná se o lesík (nejmenší výměra více než 0,25 ha), trvalý remíz (jednotlivé stromy, keře a traviny), skupina (více jak 6 stromů s podrostem), stromořadí (alej) - výsadba plodonosných dřevin, pruh (šířka 5 - 30 m, stromová a keřová skladba), Při výsadbě trvalé zeleně v honitbě se orientujeme především na plodonosné dřeviny. Jsou to hlavně dub letní (Quercus robur), dub zimní (Quercus petraea), buk lesní (Fagus sylvatica), jírovec maďal (Aesculus hippocastanum), jeřáb břek (Sorbus torminalis), jeřáb muk (Sorbus aria) a pláňky ovocných dřevin - třešeň ptačí (Prunus avium), jabloň (Malus sp.), hrušeň (Pirus sp.), trnka (Prunus spinosa) atd. Nelze opomenout ani další skupinu dřevin vhodných k výsadbě, jako jsou habr obecný (Carpinus betulus), javor babyka (Acer campestre) či trnovník akát (Robinia pseudoacacia.) Sadební materiál je nejlépe zajišťovat z místních podmínek pro danou oblast. Výsadba je závislá jednak na výšce a kvalitě sadebního materiálu a na podmínkách v místě výsadby. Vzdálenosti mezi sazenicemi (spon) je cca 1 m u lesních dřevin a více jak 2 m u pláněk a stromů v alejích. Keřové porosty zakládáme nejčastěji z těchto druhů: bez hroznatý (Sambucus racemosa), brslen evropský (Euonymus europaeus), čilimníky (Cytisus sp.), janovec metlatý (Sarothamnus scoparius), klokoč zpeřený (Staphylea pinnata), líska obecná (Corylus avellana), meruzalky (Ribes sp.), pámelník bílý (Symphoricarpos albus), ptačí zob (Ligustrum vulgare), růže (Rosa sp.), skalník (Cotoneaster sp.), vrby (Salix sp.) a další. Podle ekologických nároků se u výsadby keřů počítá se sponem od 40 cm do 4 m. Jak dřeviny, tak i keře se zpravidla sázejí jamkovým způsobem. Ke zmírnění proudění větrů je vhodné osazovat okraje výsadby jehličnany, které tyto účinky tlumí (smrk, borovice). Spolu se založením výsadby je nutno rovněž zajistit dostatečnou ochranu proti poškození zvěří (okus, ohryz, vytrhání). V agrárních ekosystémech se vysazují stromové druhy, které jsou pro zvěř vzácné a potravně atraktivní. Zvěř často způsobuje až úplnou likvidaci těchto nově založených porostů. Jednotlivá ochrana se musí provést zároveň při výsadbě. Nejčastěji se používá plastových svitků, ošetření ovčí vlnou, chemické ochrany a dalších. U větších ploch je důležitá jejich celková ochrana. V praxi se zajišťuje různými druhy oplocení (pletivo, dřevo apod.), ale je také nutné zabezpečení proti podhrabání (zapuštěné pletivo) či dřevěné zpevnění. Výsadba jednotlivých stromů a alejí se často provádí až odrostlými (dvoumetrovými) stromky, které musí být dlouhodobě ošetřeny proti ohryzu vhodnými dostatečně vysokými chrániči. Při výsadbě keřů je nezbytná individuální ochrana jednotlivých sazenic, nejlépe však stočeným (do kornoutu) plastovým nebo drátěným pletivem. Rozsah a charakter jarních prací v honitbách je závislý na místních podmínkách a možnostech a proto jej nelze obecně aplikovat. S některými jarními pracemi (výsadba zeleně apod.), které nemohly být z časových důvodů včas dokončeny, je možné pokračovat i na podzim. Ing. Petr KORHON, Doc. Ing. František ZABLOUDIL, CSc. Středoevropský institut ekologie zvěře Wien - Brno - Nitra Institut ekologie zvěře Veterinární a farmaceutické univerzity Brno

Přiložené dokumenty

Media_12596_0_2.xls Druhy směsek (16,00 KB)
vychází v 7:49 a zapadá v 15:58 vychází v 16:21 a zapadá v 7:49 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...