Časopis Myslivost

Květen / 2006

Intenzívní chov jelení zvěře v Rakousku - Osmá nejsilnější trofej jelena na světě

Myslivost 5/2006, str. 8  Prof. Ing. Josef HROMAS, CSc
Zástupci Komise CIC pro výstavy a trofeje byli na 14. 1. 2006 pozváni do honitby náležející Dr. Friedrichu Karlu Flickovi do Stillbachu, na lesní správu Rottenmann v okrese Liezen v rakouském Štýrsku, kde jsme byli ubytováni v moderně stylizovaném loveckém zámečku Strechau poblíž zámku stejného názvu. Úkolem členů komise bylo posoudit myslivecké hospodaření zejména s jelení zvěří žijící tam ve volnosti ve vysokohorské honitbě Jihovýchodních Alp a ocenit trofej jelena uloveného F. K. Flickem, která se později ukázala jako osmá nejsilnější na světě (nepočítaje ovšem staré trofeje jelenů vystavené na německém zámku Moritzburg nedaleko Drážďan).



V rámci CIC se totiž začaly vyskytovat od některých členů pochybnosti o původu kvalitních trofejí (nejen jeleních), o nichž jsou domněnky, že zvěř byla chována původně v obůrkách, tam kvalitně krmena, někdy dokonce s přidáváním hormonálních přípravků a teprve následně vypuštěna do volnosti a tam ulovena. V katalozích z mysliveckých výstav jsou přitom již delší dobu uváděny zvlášť trofeje pocházející z volnosti (bez označení) a trofeje pocházející z obor (u nás s označením "o."). Je ovšem velice těžké vyvrátit uvedené domněnky a členové komise došli k názoru, že je otázkou etiky či morálky myslivců - lovců, aby sami uváděli kde zvěř (trofej) ulovili a jaký byl její původ. Uvedená komise je totiž oprávněná k tomu, aby trofej co nejobjektivněji ocenila bodovou hodnotou, ale sama už nemůže pátrat po původu zvěře.
Také proto byli členové komise ve složení Prof. Dr. Nino Ninov z Bulharska, který je současným prezidentem této mezinárodní komise CIC, dále pak Prof. Ing. Josef Hromas, CSc z České republiky a Ing. Karl Maierhofer z Rakouska, kteří jsou viceprezidenti této komise a konečně další člen této komise Prof. Ing. Pavel Hell, CSc ze Slovenska pozváni, aby se přesvědčili o chovu zvěře v uvedené honitbě.
Měli jsme možnost seznámit se nejen s trofejemi zvěře pocházející z této honitby, ale i s trofejemi z celého světa vystavenými ve zvlášť k tomu účelu postaveném přilehlém muzeu. Všechny tyto trofeje jsou nejen majetkem nýbrž i úlovkem Dr. Flicka, který má kromě námi navštívené honitby v dalších zemích Rakouska ještě pronajatou oboru a další honitbu s drobnou zvěří.
My jsme pak na vlastní oči viděli mladou jelení zvěř ve volnosti v době jejího přikrmování a překvapily nás nejen její vyspělé trofeje (následně i včetně uskladněných shozů), ale právě síla trofejí mladých jelenů. Neméně nás překvapilo jedno z více krmelišť, k nimž se zvěř stahuje (nejdříve mladí jeleni, které jsme viděli, po nich zvěř holá a nakonec jeleni staří). Krmeliště je umístěno nedaleko montované stavby - stodoly, v níž je uložena siláž, senáž i jadrné krmivo. Z té jsou balíky senáže a také siláž či jádro vyváženy na podavačích traktorů do zásobníků, v nichž jsou úměrně rozmělněny a následně pomocí traktorů rozváženy ke korytům, která jsou mechanicky spodními podavači plněna. K těm se postupně stahuje zvěř, aby přijala potravu, kterou asi už nelze označit za přikrmování, neboť se zřejmě jedná o krmení. Ale naopak zase i přes množství jelení zvěře (asi 1500 kusů na 13 000 ha honitby, k tomu asi 1000 kusů zvěře srnčí a nejméně 200 kusů zvěře kamzičí) jsem neviděl nikde škody okusem či ohryzem. Tím není řečeno, že zejména jelení zvěř škody nedělá, ale jsou vykazovány v sousedních honitbách, kde je zvěře méně a kde se tak intenzivně nepřikrmuje.
Celou dobu jsem si připomínal, že jsem zřejmě viděl jak probíhají v praxi volné honitby světoznámé Vogtovy pokusy popisované z obůrek u nás na Děčínském Sněžníku. Takto je totiž krmena zvěř na více místech honitby a navíc existují i krmelce menší pro zvěř srnčí i s ohrádkami, aby se k nim nedostala a nevybrala je také zvěř vysoká.
Své názory na možnosti chovu větších počtů zvěře s vynikajícími trofejemi (viděli jsme je nejen na shozech, ale i v přilehlém muzeu) a na omezování škod zvěří na jejím životním prostředí jsme si ověřili nejen na promítnuté videokazetě, ale zejména při hodnocení trofeje asi devítiletého jelena, z něhož jsme také viděli jeho předchozí shozy a na videokazetě jeho pobyt v honitbě před lovem.
Pro zajímavost uvádím základní měřené hodnoty této trofeje: délky lodyh (pravá/levá) 109,00/111,20 cm, délky očníků 35,1/34,7 cm, délky opěráků 58,7/46,6 cm, obvody růží 31,2/29,7 cm, spodní obvody 21,2 /18,5 cm, horní obvody 20,3/19,0 cm, počty výsad 19/15, čistá hmotnost trofeje 15,55 kg, rozloha 56,0 cm, přirážky na barvu 2 body, na perlení 2 body, na hroty výsad 1 bod, na nadočníky 2 body a na koruny plných 10 bodů. Trofej dostala i srážky za nevýraznou asymetrii a za nestejné koruny - 1 bod. Celkově byla trofej ohodnocena na 267,48 bodů CIC, což znamená osmou nejsilnější trofej na světě ulovenou ve 20. a 21. století.
Ze spatřeného jsem nabyl dojmu, že časem v této honitbě mohou při stejné myslivecké péči o zvěř na jelenech vyrůst podobné a možná i silnější trofeje než ta, kterou jsme hodnotili, a to i přesto, že se jedná o horské polohy ve výšce nad 1100 m n.m. při horní hranici lesa.
Je jen škoda, že se rakouští myslivci neúčastní mezinárodních mysliveckých výstav, neboť pak by se zřejmě naše názory na kvalitu rakouské myslivosti změnily - zejména při porovnání téměř shodné velikosti obou našich zemí. I když nelze opomenout ani náklady, které jsou tam do péče o zvěř vkládány.

vychází v 5:08 a zapadá v 21:03 vychází v 20:57 a zapadá v 4:29 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...