Časopis Myslivost

Květen / 2006

Navštívili jsme…OMS Rokycany

Myslivost 5/2006, str. 52  Ing. Kamila Kaasová
Město Rokycany je zasazeno do překrásné nevelké kotliny obepínané z jihu pohořím Brd a ze severu Džbánskou vrchovinou s pohořím Křivoklátskorokycanského pásma. Místní dominanty tvoří tři vysoké vrchy – nejmohutnější Žďár následovaný Kotlem a Čilinou. Celé pásmo vrchů obklopující kotlinu, jíž protéká řeka Klabava, je pokryto hlubokými smíšenými a jehličnatými lesy. Přestože jsou Rokycany průmyslovým centrem, životní prostředí města i jeho okolí je v podstatě nenarušené, z čehož mají radost, ale na čemž mají i svůj podíl místní myslivci. V kanceláři OMS Rokycany, která se nachází v budově Veterinární správy na Plzeňském předměstí, nás vlídně přivítala jednatelka Světlana Vlnová a našeho rozhovoru se účastnil také myslivecký hospodář MS Jestřáb Břasy, Zdeněk Hrách, který doplňoval přesnější informace o honitbách a zvěři.


Jaký počet myslivců patří pod OMS, v kolika sdruženích jsou rozděleni a na jaké výměře honební plochy hospodaří?
Máme 704 členů v padesáti sdruženích, ale patří sem i obory, bažantnice a honební společenstva. Výměra honební plochy je 51 820 ha.

Které druhy zvěře chováte v oborách?
Chováme zvěř vysokou - jelena lesního, zvěř mufloní, černou a daňčí.

Na území bývalého okresu Rokycany jsou honitby patřící do majetku Sternbergů a Colloredo Mannsfeldů, jsou tito členy OMS Rokycany?
Nejsou, nemají zde trvalé bydliště. Na zdejších pozemcích mají pouze své správce. Ing. Václav Suda spravuje majetek Sternbergů. V honitbách Jerome Colloredo Mannsfelda je správcem Ing. Josef Myslivec.

Jaké druhy zvěře jsou u vás nejvíce rozšířené?
V celém okrese máme hlavně srnčí a černou zvěř, zvyšují se nám stavy daňčí, mufloní, občas se objeví jelení zvěř sika. Je zde zastoupen i jelen lesní.

Drží se zde přiměřené stavy drobné zvěře?
Po povodních jsme vypouštěli 194 zajíců do třinácti honiteb. Před nedávnem Myslivecké sdružení Příkosice nakoupilo a vypustilo zajíce do volné přírody. Zajíci přežívají, ale jejich stavy se nezvyšují. V honitbě MS Stráně Rokycany jsme je také vypouštěli, ale honitbou prochází dálnice, na které mnoho zvěře nachází smrt.

Vyskytuje se ve zdejších honitbách drobná zvěř pernatá?
Jsou vidět koroptve, hejnka po 14-15 kusech. Čtyři nebo pět let nebyla viděna vůbec a najednou se tu a tam začínají objevovat malá hejnka.

Je skvělé, že se zde drobná zvěř drží a dokonce její stavy přirozeně narůstají. Důležitým faktorem je však množství zvěře škodící myslivosti.

Lišek máme dost, letos byl i vysoký odlov. Vakcinace proti vzteklině se provádí letecky. Jako vhodnější a účinnější způsob se nám však jeví roznášení návnad samotnými myslivci, neboť dobře znají terén a tím i výskyt lišek ve svých honitbách.

Léčebné akce pro zvěř ale jistě zajišťují myslivci, účastní se jich všechna sdružení?
Ano, probíhají každoročně, všechna sdružení podávají léčivo v jeden víkend. Nakoupí se hromadně za OMS a myslivecká sdružení si proti úhradě odeberou množství léčiva odpovídající normovaným stavům zvěře v jejich honitbě. Již druhým rokem určuje termín jeho podávání krajský úřad. Na léčiva pro zvěř se nám doposud nepodařilo získat dotace. Je škoda, že přístup k dotacím se různí kraj od kraje. Mrzí nás, že to jinde jde a u nás ne !

To je opravdu škoda, snad se to v budoucnu srovná. Objevují se na Rokycansku nějaké zvláštní druhy zvířat?
Před třemi lety jsme zde měli losa, pohyboval se u Mýta a v honitbě MS Kamýky Mešno, kde byl nalezen i jeho shoz, pak zase odešel. Občas se objeví psík mývalovitý, ale hlavně je tu norek americký, který decimuje všechny říční živočichy - raky, ryby. I rybářům vybírají vezírky. V zimním období na přelomu roku 2005 a 2006 se u nás objevily ve větší míře kormoráni.

Spolupracujete nějak s ochránci přírody?
Spolupráce je na velmi dobré úrovni. Předseda ČSOP v Rokycanech je Pavel Moulis, který je i myslivec, dokonce si udělal zkoušky pro myslivecké hospodáře.

Působí na Rokycansku nějací členové klubu sokolníků?
Ano RNDr. Jan Kumbera a také Pavel Moulis. S námi spolupracují při chovatelských přehlídkách nebo různých přednáškách.

Jaká je situace s pohybem turistů po honitbách? Jste blízko Praze, jezdí sem chataři a houbaři ve velkém?
Jsou zde rekreační jezdci na koních, cyklisti, houbaři, jezdí tu však i lidé na motorových čtyřkolkách. Na koně si zvěř rychle zvykne, cyklista na cyklostezce je také v pořádku, někteří se však vydávají za dobrodružstvím mimo stezky. Nejhorší jsou lidé venčící své psy bez vodítka a hlavně houbaři z velkých měst, kteří sem najíždí ve velkém. Nedovedou pochopit a ctít že v lese je doma zvěř a ne oni nebo jejich pes.

V tom byste mohli využít pomoc deníků a lidem vysvětlit přes noviny, že zvěři svou bezohledností ubližují. Nebo vyvěsit cedule se zákazem, vysvětlením a třeba fotografií mrtvé srnky, to by možná spíš pochopili?
Někteří lidé jsou hodně bezohlední, i když jim řekneme, že se konají zkoušky, máme nakapané barvy a bude se střílet, oni nás obejdou a po pár metrech do lesa stejně vstoupí. Je to pro mě nepochopitelné, snažíme se k nim chovat slušně, víme, že vulgarita nic neřeší.

Jak jste na tom se stavy černé zvěře? Řešili jste mnoho případů škod na plodinách?
Oproti loňskému roku černé výrazně ubylo, i když v některých honitbách s méně dostupným terénem se stavy neustále drží na vysokých počtech. Odlov byl přes dva tisíce kusů.

Čím myslíte, že je pokles způsoben?
Nejspíš hlavně tím, že bylo uloveno mnoho bachyní. Své udělaly i letošní mrazy, při kterých zřejmě dost časně narozených mláďat nepřežilo.

V tom máte jistě pravdu, příroda tu má značný podíl, tato zima byla krutá k veškeré zvěři. Když jste mluvila o vypouštění zajíců, pomýšlíte také na úpravu jejich biotopu?
Ano, zakládáme remízky, snažíme se i o biopásy. V současnosti máme od pana Horáčka nakoupené další zajíce, konkrétně MS Kamýky Mešno. Daří se jim, mají i přírůstky - uvidíme jak se jim povede po vypuštění do volné krajiny.

Podařilo se vám čerpat na zakládání remízků nebo jiné činnosti nějaké dotace?
Zatím jsme na revitalizaci krajiny dotace nečerpali. Podařilo se nám čerpat jen na předvedení českého fouska na zkouškách, to šlo vcelku bez větších problémů. Bohužel u remízků, biopásů a ostatního je situace mnohem a mnohem složitější.
Ve velké míře závisí úspěch na spolupráci se zemědělci. Někteří jsou sami myslivci nebo mají k myslivosti kladný vztah, pomůžou, obstarají krmení, jsou s námi v kontaktu. Někdy je domluva těžká, což je zapříčiněno hlavně škodami černou zvěří.

Okresem Rokycany prochází dálnice D5 na Plzeň, která je velkou hrozbou pro zvěř. Podnikají se nějaké kroky pro její oplocení nebo pro výstavbu podchodů?
My jsme docílili toho, že celá dálnice je oplocena. Vstoupili jsme v jednání se správou dálnic, která vypracovala projekt, a výsledek se dostavil. Stejně ještě malé nehody jsou, protože pernatá zvěř přeletí, ale je jich podstatně méně než před oplocením. Jednání se účastnili zástupci každého mysliveckého sdružení, jehož honitbou prochází dálnice. Na mapě jsme ukazovali, které úseky je třeba ještě oplotit. Trvalo nám tři nebo čtyři roky, než se vše začalo realizovat. Vše financovala Správa dálnic.

To se vám povedlo něco úžasného. Většina OMS si stěžovala, že silničáři nechtějí o oplocení ani slyšet, že je to drahé atd. Máte i nějaké podchody pro zvěř?
Ano, máme i podchod, zatím jen jeden v Holoubkově, ale možná jich časem přibude více.

Mezi které obce je zde rozdělena státní správa myslivosti? Jaké s nimi máte vztahy?
Máme jen jednu pověřenou obec Rokycany. Se státní a veterinární správou jsou vztahy na velmi dobré a vysoké úrovni.

Chovatelské přehlídky trofejí se konají zde v Rokycanech?
Ano, máme dobrou spolupráci se Středním učilištěm lesnickým a zemědělským. Pronajímají nám prostory pro konání chovatelské přehlídky a výstavy trofejí. V rámci přehlídky pořádáme i jarní svod loveckých psů.

Navštěvuje výstavy i veřejnost a školy?
Jsou obeslány všechny základní školy v okrese, takže se žáci přijedou podívat, s nimi i nemyslivecká veřejnost. Výstava trvá od pátku do neděle, ve čtvrtek probíhá hodnocení a instalace. Výstava bývá spojena s poradou mysliveckých hospodářů, kteří si po ukončení vyzvednou trofeje.

Dosahuje zdejší zvěř medailových trofejí?
Měli jsme medailového daňka, stříbrného i zlatého srnce. Bohužel kvalita trofejí jelení zvěře klesá, v důsledku jejího značně nešetrného odlovu v osmdesátých letech. Nyní se kvalita jelení zvěře začíná pomalu zlepšovat.

Účastníte se kulturního života na Rokycansku? Pořádáte například okresní ples?
Obnovili jsme tradici a příští ples bude již třetí v pořadí. Reakce lidí byla skvělá, první rok se o plese ještě tolik nevědělo, přišlo jen kolem dvou set lidí, ale atmosféra byla perfektní. Letos se nám povedla organizace lépe, zajistili jsme dva autobusy, kterými jsme návštěvníky plesu dovezli a pak odvezli domů. Podruhé už byl ples více v povědomí lidí, takže návštěvnost byla větší.

Co vás přimělo k rozhodnutí obnovit tradici okresního plesu?
Již delší dobu jsme pořádání plesu na kulturní komisi probírali. Dříve tu byla velká tradice plesů. Výzdoba i propagace byla mnohem propracovanější. Po celém okrese Rokycany se pořádá mnoho plesů, Hubertských zábav a posledních lečí.

Čím ještě myslivci přispívají ke kulturnímu dění v regionu?
Máme tu Myslivecké sdružení Přátelé z Rokycan, což jsou skvělí trubači. Působí tu také myslivecká kapela "Pětatřicátníci", kteří se zúčastňují různých mysliveckých akcí. Přátelé z Rokycan troubí na všech akcích OMS - zahájení výstavy, kurz adeptů i na kynologických akcích.

Kde se lidé mohou dozvědět více o vaší činnosti a plánovaných akcích?
Máme dobrou spolupráci se všemi médii. Pravidelně jsou publikovány zprávy o našich akcích, zejména v Rokycanském deníku. Na chovatelské přehlídky přijíždí redaktoři z Plzeňského rozhlasu a objevujeme se pravidelně i v Televizi ZAK - Západočeské aktuality.

Spolupráci s médii máte tedy výbornou. Jak se vám obnovuje členská základna? Přibývá uchazečů o zkoušky z myslivosti?
Máme každým rokem v průměru kolem deseti uchazečů. V únoru jich složilo zkoušky 19. Dobrou spolupráci máme i s lesnickým a zemědělským učilištěm. Každým rokem provádíme myslivecké zkoušky i pro jejich studenty. Letos proběhnou také zkoušky pro myslivecké hospodáře, máme zatím dvanáct přihlášených.

Zvládají mladí dobře praxi ve sdruženích?
Praxe probíhá bez problémů, máme smlouvy s mysliveckými sdruženími, kteří přidělují uchazečům zkušené myslivce, jako záruku dobře vykonané praxe.

Kdo uchazeče kurzem provází? Představíte nám lektorský sbor?
Historii vyučuje a zkouší Ing. Jan Kozlík. Zákony má na starost František Hrůza, bývalý předseda OMS, v současnosti myslivecký hospodář, v minulosti pracoval na státní správě v Rokycanech. Klement Rejšek vyučuje zoologii - je to bývalý učitel, letitý lektor a zkušený pedagog. Péči o zvěř zkouší pan Jiří Korda, rovněž zkušený pedagog. Kynologie je doménou pana Kozlíka staršího, což je odborník na slovo vzatý. Lovectví zkouší Ladislav Fuchs, současný předseda OMS. Zbraně a střelivo přednáší Petr Kalaš - člen OMS, myslivecký hospodář, předseda kynologické komise, člen kulturní komise, střelecké komise a myslivecké rady - byl i na kandidátce do Myslivecké rady ČMMJ. Lektoři se pravidelně účastní všech školení.

Kde zkoušky adeptů probíhají?
Přednášky se konají v zasedací místnosti na OMS. Zkoušky pořádáme v bažantnici MS Stráně Rokycany, kde je klubovna, krb a stylový myslivecký interiér včetně různých pomůcek a preparovaných trofejí.

Povězte nám něco o střelectví v okrese Rokycany. Máte jako OMS vlastní střelnici?
Vlastní nemáme, pronajímáme si na akce střelnici v Holoubkově.

Jaké přebory během roku pořádáte?
Okresní přebor ve střelbě kulí - K4M v Holoubkově, který se setkává každým rokem s velmi dobrou návštěvností našich i přespolních myslivců. Další střelecké akce probíhají ve sdruženích, např. MS Javor Hrádek, MS Bušovice.

Velmi podstatnou součástí myslivosti je i kynologie. Co byste nám řekla o práci vaší kynologické komise?
Kynologická komise odvádí jednoznačně nejvíc práce v průběhu roku. Organizuje veškeré zkoušky lovecké upotřebitelnosti. Více jich pořádáme pro malá plemena, která jsou u nás na Rokycansku významněji zastoupena. Letos již druhým rokem budeme pořádat podzimní zkoušky pro velká plemena, spojené s výcvikovým táborem, který probíhá týden před zkouškami.
Pořádáme barvářské zkoušky švýcarských honičů a bíglů. Konají se tu field trialy, Klubové zkoušky honičů pro jagdteriéry se zadáváním titulů.
Byli jsme známí oblastní výstavou psů, která se u nás, ne naší vinou, již nekoná.

Kde zkoušky psů probíhají, máte už zavedené stálé honitby?
Na většinu zkoušek ano, třeba v honitbě MS Jestřáb Břasy děláme BzH bíglů, BzH švýcarů a naše BzH. Je tam vhodný terén pro tento typ zkoušek. Lesní a barvářské zkoušky se konají v honitbě Vojtěch Mýto, zkoušky vloh ve Volduchách, vodní práce v Kařezu. Všestranné zkoušky probíhají v několika lokalitách zároveň kvůli náročnosti na podmínky a to v Mýtě, Volduchách a Kařezu. Na podzimní zkoušky se honitby střídají. Umělá nora pro bezkontaktní norování je v Rokycanech.

Máte dostatek rozhodčích pro posuzování výkonu psů?
Vesměs ano, ale spolupracujeme i s rozhodčími jiných OMS. Zejména spolupráce s OMS Plzeň-jih a Plzeň-sever je na velice dobré úrovni.

Jsou na Rokycansku nějaké významné osobnosti v oblasti kynologie?
Nestorem kynologie na Rokycansku je rozhodně Jan Kozlík starší, všestranný rozhodčí pro malá i velká plemena. Z nastupující generace Petr Kalaš, rovněž velmi šikovný rozhodčí z výkonu psů, navíc lektor, člen myslivecké rady, předseda kynologické komise - takových mladých, kdyby bylo víc...

Doplňují se počty rozhodčích o nové tváře?
V současné době se připravuje několik čekatelů na funkci rozhodčího z výkonu loveckých psů.

Domlouváte se s okolními okresy na termínech konání akcí?
Máme nepsanou dohodu s nejbližšími okresy Plzeň-jih a Plzeň-sever, aby se nám kynologické akce navzájem nepřekrývaly.

Jak zde funguje u vás práce s dětmi? Máte nějaké kroužky mladých myslivců?
Pořádáme soutěže o Zlatou srnčí trofej, každý rok je pořadatelem jeden z trojice OMS Plzeň-sever, Plzeň-jih a Rokycany. Soutěžící děti jsou z mysliveckých kroužků základních škol a mladých ochránců přírody. U sdružení kroužky mladých myslivců bývaly, ale v současnosti nejsou.

Umístili se vaši mladí vyslanci na soutěži o ZST?
Předloni na zámku Kozel vyhrál Honza Beran. Je to šikovný kluk, právě si dělá kurz o první lovecký lístek. Ostatní si z nás dělali legraci, že nemáme kroužek a přitom vyhrajeme.

Jak jste se dostala k práci jednatelky?
Dělávala jsem ekonomku na obchodně-servisním středisku a po odchodu bývalého jednatele pana Jelínka do důchodu mi tato funkce byla nabídnuta bývalým předsedou OMS panem Kozlíkem. Také jsem si udělala myslivecké zkoušky. Dokonce mám již nějaké vlastní trofeje - dva srnce a prvního divočáka. Oba rodiče se v lůně Brdských lesů věnovali aktivně myslivosti.

OMS sídlil vždy v této budově nebo jste zažila nějaké přesuny?
V budově veterinární správy jsme již čtrnáctým rokem. Mívali jsme ještě jednu kancelář a garáž, ale vzhledem k výši nájmům jsme byli nuceni tyto prostory opustit.

Díky za rozhovor!
Připravily Ing. Kamila KAASOVÁ a Ing. Pavla ŠČEVLÍKOVÁ

Snímky archiv OMS


Přiložené dokumenty

Media_12845_57_39.xls Tabulka (20,00 KB)
vychází v 7:18 a zapadá v 16:12 vychází v 22:52 a zapadá v 13:17 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...