Časopis Myslivost

Říjen / 2006

Navštívili jsme…OMS OPava

yslivost 10/2006, str. 48  Připravila Ing. Kamila Kaasová
Okres Opava se rozprostírá na ploše 1144 km2 na úpatí Nízkého Jeseníku v malebné krajině mezi Kružberskou vodní nádrží a Ostravou, na severu jej vymezuje česko-polská hranice, východní hranice sousedí s okresy Ostrava a Karviná, v západní části navazuje na okres Bruntál, na jihu na okresy Olomouc a Nový Jičín. Předhůří Nízkého Jeseníku na jihozápadě rozděluje území na dva geomorfologicky odlišné celky, což dodává jeho rázovitým územím – Opavsku, Hlučínsku a Vítkovsku – různorodý geologický, přírodní i kulturní charakter, což velkou měrou ovlivňuje i hospodaření v krajině a její myslivecké využití. Okresní myslivecký spolek Opava sídlí již dlouhá léta na střelnici ve Slavkově, funkci předsedy vykonává druhým rokem Lubomír Kořistka, který dříve působil v čele kynologické komise, úlohu jednatele, který se již dlouhá léta snaží vyjít myslivcům ve všem vstříc a je tu pro ně doslova sedm dní v týdnu, zastává Jan Jílek. K rozhovoru jsme se sešli v budově OMS na střelnici, která je zároveň prodejnou různých střeleckých a mysliveckých potřeb, sběrným místem Interlovu, zasedací místností, ale především místem, kde se myslivci setkávají a kam chodí čerpat informace a rady.


Jistě nejaktuálnější záležitostí jsou pro vás v současné době přípravy na pořádání Memoriálu Karla Podhajského, který se zde bude konat 30. září až 1. října. Již máte jasno, jak bude vše probíhat?
Slavnostní zahájení se uskuteční v sobotu v osm ráno na zámku v Hradci nad Moravicí. Po zahájení se, podle rozlosování, které proběhne již v pátek, všichni přesunou do revírů Bolatice, Bělá a Bohuslavice, které byly pro letošní rok vybrány. V Bělé absolvují psi lesní práci, v Bohuslavicích polní a vodní, v Bolaticích budou probíhat polní práce a bude zde hlavní zázemí - chata Křeménky.
Rozhodčí jsou již zajištění, hlavně zdejší, z Opavska, před dvěma lety jsme tu měli Memoriál Richarda Knolla ve stejných honitbách, ve kterých proběhne letošní MKP, takže mají čerstvé zkušenosti. Práce s přípravami je dost, scházíme se téměř obden.

Říkáte, že zahájení proběhne v prostorách zámku, to bude jistě velmi poutavé, jak se vám je podařilo pro tento účel získat?
S vedením zámku, včetně zámecké restaurace, trvá již několik let velmi dobrá spolupráce, pořádáme zde i chovatelské přehlídky trofejí. Zahájení Memoriálu je plánováno ve venkovních prostorách, ale kdyby pršelo, můžeme se přesunout i dovnitř. Naši vůdci mají zajištěno ubytování v motorestu Kajlovec, zahraniční vůdci budou spát přímo v zámku.

Memoriál Karla Podhajského probíhá v Opavě již podruhé, tedy máte s jeho pořádáním zkušenosti. Uskutečnily se u vás jiné vrcholné kynologické akce?
Vrcholných kynologických akcí se tu konalo více, třikrát zde proběhl Memoriál Richarda Knolla, dále Memoriály Jindřicha Steinitze a Františka Vojtěcha, dvakrát se zde konala celostátní výstava psů i oblastní výstavy. Myslíme si, že kynologie na Opavsku má své dobré jméno, dokonce v Kynologické komisi ČMMJ v Praze máme zástupce okresu Luďka Müllera, který se navíc v loňském roce stal vítězem MRK v Náměšti. Máme tu více ostřílených vůdců, kteří se pravidelně zúčastňují velkých soutěží.

Vrcholné kynologické akce jsou jistě významnou událostí pro všechny kynology okresu. Povězte mi i o další práci Kynologické komise v Opavě, o jejích členech a celoroční činnosti.
Předsedou Kynologické komise je Roman Sedlák, předtím ji vedl pět let předseda OMS, který se i nyní pravidelně zúčastňuje jednání komise i všech kynologických akcí. Další členové komise jsou hlavně rozhodčí a kynologové, kteří cvičí psy, například Luděk Müller, Ludmila Zajícová, Michal Vitásek, Pavel Herman, Karel Vitásek, Jaroslav Narovec a Roman Klepík.
Kynologická komise se schází pravidelně v průběhu celého roku, její činnost začíná na jaře jarním svodem, na kterém se sejde průměrně šedesát až sedmdesát psů. Následují zkoušky vloh, norování, lesní zkoušky ohařů, letos Memoriál Karla Podhajského, poté lesní a barvářské zkoušky malých plemen, neboli Memoriál Jaroslava Menšíka, zdejšího významného kynologa. Hned nato budeme mít podzimní zkoušky ohařů a malých plemen. Následují barvářské zkoušky honičů a rok uzavírají ještě jedny zkoušky z norování. Ročně nám projde různými zkouškami 170 - 190 psů. Po stránce finanční nám vychází, že zkoušky nejsou prodělečné. Když přijede rozhodčí z větší vzdálenosti, cestovné je dražší, ale na jiných akcích se to opět vyrovná. Nikdy jsme nebyli v mínusu, a to se snažíme na všechny akce opatřit ceny. Máme naštěstí i několik sponzorů, například Myslivecké sdružení Březová, od kterého každý účastník dostane pytel brambor. Zapojují se i obce, starosta ve Větřkovicích dává svou cenu, v Těškovicích také, už i v dalších.
Máme výhodu, že nám myslivecká sdružení vychází vstříc s poskytováním honiteb pro různé akce a zkoušky, navíc sami zajistí zázemí a nikdy nechtějí náhradu.

Vycházejí vám takto vstříc stále stejné honitby nebo se střídají?
Většinou jde o ty samé, které mají vhodné podmínky, například v Březové probíhají pravidelně barvářské zkoušky honičů, letos již desátý ročník v řadě. Jarní svod probíhá již druhý rok v Holasovicích. Na zkoušky z norování máme vybudovánu vlastní noru v Hradci nad Moravicí, další v Bolaticích a ještě na Vřesině, tedy je možnost výběru. Větřkovice poskytují svou honitbu na lesní zkoušky ohařů, u kterých máme bohužel v poslední době problém s nedostatkem psů. Podzimní zkoušky se snažíme pořádat v lokalitách, kde je dostatek zvěře. Patří mezi ně například Kylešovice, kde mají hodně drobné zvěře, už se hlásí i Kobeřice a v Bolaticích proběhly již dvakrát.
Pozorujeme úbytek psů velkých plemen, naopak přibývá malých, což se projeví i v přihláškách na zkoušky. U barvářských zkoušek máme plný počet psů a čtyři náhradníky, naproti tomu na podzimní zkoušky je psů málo. Hlavní využití ohařů je před sečením luk a před žněmi, kdy s nimi procházíme pole a louky.
Máme slušnou spolupráci s ostatními OMS - Karviná, Jičín, Ostrava - pokud jde o rozhodčí, navzájem si je vyměňujeme, když některý rozhodčí vede psa nebo z jiných důvodů nemůže.

Stejně jako se zkoušky rozmisťují podle vhodnosti lokality, i zvěř se rozprostírá po krajině v závislosti na podmínkách - jak jsou podle krajinného rázu rozčleněny honitby Opavska?
V části okresu směrem na východ k Ostravě jsou především níže položené polní honitby, na Vítkovsku již začíná podhůří Jeseníků, nadmořská výška narůstá, zde je větší podíl spárkaté zvěře.

V nížinné části okresu je tedy větší výskyt drobné zvěře?
Směrem k Ostravě jsou níže položené honitby, kde však byly před čtyřmi lety záplavy. Uživatelé honiteb postižených záplavami dostali dotace na obnovení stavů zvěře, vypouštěli zajíce a bažanty, po dobu několika let je nelovili, nepořádaly se tam ani zkoušky a dnes už se situace celkem srovnala. Honitby směrem na Dolní Benešov - Bolatice, Kobeřice, Kylešovice - jsou drobnou zazvěřené dobře. Některá sdružení také vypouští bažanty, buď je odchovávají nebo kupují v bažantnici.

Jsou přímo v okrese nějaké bažantnice?
Je zde velká bažantnice v Šilhéřovicích, dále bažantnice Albertovec, která patří Opavské Lesní a.s..

Vypouštíte do honiteb i jiné druhy drobné zvěře?
Sdružení, která mají vhodnou vodní plochu, odchovávají kachny. Ale je tu i divoká kachní populace, směrem na Mladecko, z přehrady Kušberka nebo z Harty nalétávají divoké kachny. Je tu dost veškerého vodního ptactva, i na řece Moravici. V poslední době se omezil nákup kachňat, kvůli obavám z ptačí chřipky. Jedno sdružení mělo přislíbené dotace na vypuštění koroptve, vypustili je, ale nakonec dotace nedostali. Bylo to mrzuté, ale koroptve se v honitbě zabydlely, jsou vidět, takže zazvěřovací efekt se dostavil.

Je dobře, že se vypuštěné zvěři daří, také je ale potřeba podpořit původní divokou populaci. Čerpali jste i dotace na zvelebování honiteb? Například zvěřní políčka, biopásy, napáječky..
Ano, několik sdružení se do této činnosti zapojilo. Například členové Mysliveckého sdružení Chlebíčov dohodli se zemědělským družstvem vyčlenění pásu asi 50 metrů na osetí plodin pro zvěř, osvědčilo se jim to. Dokonce i dostali dotace a byli řádně kontrolováni, jak je využili. Tyto biopásy zkoušeli i v Krušberku, také zde se úživnost honitby zvýšila, Bolatice mají též koupené políčko, kam nasadili stromky a mezi ně naseli pásy obilí. V našem sdružení máme také zvěřní políčko, většinou na něj sázíme kapustu. Snažíme se vylepšit zvěři podmínky v honitbách, s dotacemi jsme ale trochu přestali, protože jsme je měli slíbené na umělé nory a nakonec jsme nedostali nic, raději s nimi moc nepočítáme. Na krajském úřadě nám řekli, že je nedostali do rozpočtu. Hlavní je vždy domluva se zemědělci, aby nám vyčlenili část půdy. Ta většinou funguje dobře, často je některý z myslivců v zemědělském družstvu zaměstnán. Lépe se řeší i škody černou zvěří, když je v družstvu nějaký náš člen.

Působí zdejší černá zvěř velké škody na polních plodinách? Domlouváte se pak na finanční náhradě nebo na jiném způsobu vyrovnání?
Snažíme se vždy domluvit smírně, třeba dáme družstvu srnčí na dožínky.. Ještě jsme naštěstí nemuseli řešit žádný případ u soudu. S některými družstvy se dá domluvit i na vysekání pásů, aby byl usnadněn lov. Také někteří chrání zvěř tím, že sečou od středu pole ke krajům, podle návodu, který vyšel v Myslivosti. Zkoušeli jsme i různé plašiče a majáky. Bohužel přes všechnu snahu se každoročně najde několik posečených mláďat, protože dnešní zemědělská technika je příliš vyspělá, ale snažíme se tyto ztráty minimalizovat. Převážně se tu pěstuje kukuřice, řepka, někde mák, což jsou velmi atraktivní plodiny pro černou zvěř, i když se kukuřičný lán sklidí, zaoře a oseje, černá jde vyrýt zaorané zbytky a vyryje i to, co je oseto.

Které druhy spárkaté zvěře se zde vyskytují a jak je v regionu rozmístěna?
Máme zde srnčí zvěř po celé ploše okresu, vysoká zvěř je hlavně na Vítkovsku a Budišově, na okraji vojenského újezdu Libavá, také se zde volně vyskytuje daňčí zvěř. Mufloni jsou v trochu vyšších polohách na Vítkovsku. Všechna zvěř je chovaná ve volnosti, máme tu jednu soukromou oboru v Březové, dále je tu obora patřící Opavské Lesní, v níž jsou chovány všechny hlavní druhy spárkaté zvěře najednou. Také jsou zde, jak jsem již naznačil, poměrně vysoké stavy černé zvěře, odlov v rámci okresu činí průměrně 1000 kusů ročně.

Jaké jsou stavy predátorů?
Nejvíce je lišek, některá sdružení jich loví i padesát ročně. Zvyšují se počty psíka mývalovitého, i když se snažíme lovit celé párky, aby nebylo tolik mladých. Nedávno člen OMS pan Dvořák potkal rodinku - pár psíků a deset mladých. Jsou tu i kuny a jezevci, těch však není tolik. Pak tu máme dost predátorů, které lovit nemůžeme, zejména krkavců.

Vakcinace lišek proti vzteklině probíhá letecky?
Ano, i když je to podle nás škoda, protože naši myslivci nosili vakcíny poctivě, spolehlivě a bezplatně. Jejich položení se zakreslovalo do plánku a po týdnu se kontrolovalo, jestli je lišky vzaly.

Provádíte hromadně ozdravné akce i pro spárkatou zvěř? Přispíváte uživatelům honiteb na medikované krmivo?
Ano, objednáváme ho přímo z Interlovu.. Domlouváme se, aby všechna sdružení pokladla léčivo v jednom týdnu. I krmnou sůl objednáváme, uživatelé honiteb si sem pro ni jezdí.

Takže si sem myslivci chodí nakupovat vše potřebné do honitby i domů - krmivo pro psy, knížky, náboje, holuby, oděvy - a zároveň zde mohou prodat zvěřinu.
Pan jednatel je tu celý den, i sobotu a neděli dopoledne, odebírá zvěřinu pro Interlov. Může sem kdokoliv přijít na kávu, na kus řeči, na poradu. Máme různé druhy krmiva pro zvěř i pro psy, každý týden nám chodí jiné zboží. Pan jednatel je nejlevnějším prodejcem v republice, vše od Interlovu prodává myslivcům za nákupní cenu, tedy bez jakéhokoliv zisku. Za minulý rok to bylo přes půl milionu korun obrat, letos to bude podobné. Také jsme byli v loňském roce vyhodnoceni jako sedmí nejlepší prodejci od Myslivosti - prodáváme zde myslivecké publikace, kalendáře a podobně. Plníme usnesení sjezdu - podpora hospodářských organizací ČMMJ. Děláme to však hlavně pro naše myslivce.

Snažíte se tedy myslivcům všestranně vyhovět. Funguje takováto vstřícnost i mezi vámi a státní správou myslivosti? Mezi které pověřené obce je ve vašem okrese rozdělena?
Jsou to města Hlučín, Kravaře, Opava a Vítkov. V Opavě má myslivost na starost Ing. Gombala, který je členem myslivecké rady, v Kravařích je také naše členka, paní Hejncová, v Hlučíně paní Rimmerová, která je členkou OMS a velkou kynologickou nadšenkyní. Ve Vítkově pracuje na odboru myslivosti pan Foltis, který je vyučený lesák. Jsou to lidé, kteří svému oboru rozumí, přichází i na sněmy, na chovatelské přehlídky, spolupráce je oboustranně dobrá.

Jak probíhalo uvádění honiteb do souladu s novým zákonem o myslivosti? Vyskytly se nějaké těžkosti? Změnily se honitby nějak výrazně?
Měli jsme drobné problémy, ale v průběhu roku se vyřešilo všechno, většina honiteb zůstala v původním stavu, jen u jedné byly obtíže. U honiteb Lesů ČR došlo ke změnám uživatelů, někde probíhala i obálková metoda. U velkých honiteb byl problém obeslat všechny vlastníky. Kde byli myslivci v kontaktu s honebním společenstvem, nebyly problémy. Mnohde zůstaly minimální nájmy, jen u Lesů ČR a Pozemkového fondu jsou drahé. Také se nám stalo, že někteří majitelé podepsali užívání dvěma sdružením současně, nakonec se vše vyřešilo. Na zpracování v počítači jsme dostali návod, bylo to složité, ale zvládli jsme to.

Pořádáte pravidelně chovatelské přehlídky? Probíhají stále na stejném místě nebo jsou putovní?
Přehlídky trofejí se konají každoročně. Dříve probíhaly v restauraci v Opavě, tam se ale nastěhovali nějací prodejci, takže jsme o tuto možnost přišli. Trochu nás to mrzelo, protože restaurace byla ve středu města a přišlo se podívat dost veřejnosti. Dvakrát jsme měli přehlídku na střelnici, panely byly schované pod střechou, ale návštěvníci chodili venku, takže když bylo špatné počasí, byl to problém. Pak jsme se domluvili na pořádání přehlídky na zámku v Hradci, prostory jsou tam velmi pěkné a také se přijdou výletníci a veřejnost podívat. Při zahájení výstavy pořádáme posezení pro sponzory a pro pracovníky pověřených obcí, jako poděkování za spolupráci. Letos se konalo v salonku restaurace na zámku v Hradci nad Moravicí. Pracovníci pověřených obcí stanoví členy do hodnotitelské komise, ta se schází v budově OMS, kde se schraňují i trofeje, po zhodnocení se instalují na přehlídku. S instalací nám ochotně pomáhají studenti zemědělské školy.

S čím se návštěvníci na výstavě mohou setkat? Jak byste zhodnotil kvalitu chovu zvěře? Míváte nějaké význačné trofeje?
U srnčí, vysoké a daňčí zvěře se medailové trofeje vyskytují. Vypadá to, že se u srnčí zvěře zvyšuje kvalita chovu, ale hodně záleží na srnách a spodní čelisti se již nehodnotí, což je podle mě chyba. V první věkové kategorii je srnců dost, ve třetí již mnohem méně. V letošním roce je patrné zlepšení oproti minulým rokům, je však otázkou, jestli se neodlovil veškerý potenciál a příští rok nebude horší.. V letošním roce je významný vliv dlouhé a těžké zimy, i když se říká se, že zima je dobrý veterinář a slabší kusy jí nepřečkají, mnohdy s tím mají problémy i ty silnější. Mnoho zvěře také uhyne pod koly aut, někteří uživatelé honiteb nemohou ani lovit, protože všechno obstará doprava. Dopravní policie má na nás kontakty, tak nám vždy volají, když se něco stane. Naposled jel traktor s podmítačem a srazil šest kusů černé najednou. Nedávno kamion ukončil život medailového srnce.
Ke každé přehlídce vydáváme katalog, je k dispozici pro sdružení a pro veřejnost je k prodeji. Vytiskla nám jej letos agrární komora, jako sponzorskou pomoc. V minulosti nám tisk zajišťovalo Povodí Odry, u kterého byli zaměstnáni někteří naši myslivci.

Setkáváte se tu i s nějakými zvláštními druhy? Přicházejí vám z Polska losi nebo velké šelmy?
Vloni jsme tu losa měli. U Kateřinek, což je příměstská oblast Opavy. Objevují se u Hněvošic, Slušovic, Hatě. S vlky ani rysy jsme se nesetkali.

Kolik myslivců patří pod Okresní myslivecký spolek v Opavě? Do kolika honiteb a sdružení jsou rozděleni?
Máme 79 sdružení a 6 soukromých honiteb. Opavská Lesní má ve své režii pět honiteb.
V roce 2003 jsme měli 1580 členů, v roce 2004 to již bylo 1660, hodně jich přibylo z kurzu, začali jsme spolupracovat s Masarykovou střední zemědělskou školou v Opavě, zdejší učitel a bývalý předseda OMS Ing. Kašing s námi velmi aktivně spolupracoval, vytvořil ve škole kroužek uchazečů o zkoušky z myslivosti. V roce 2005 se počet mírně snížil na 1634 a v roce 2006 máme 1566 členů. Tento nižší počet je způsoben tím, že v kurzu sice bylo přes třicet uchazečů, ale do sdružení se teprve dostávají, s čímž mají někdy problémy, takže přijdou na OMS teprve když jsou někde přijati. Perspektiva je dobrá, mladých je dost, ale do našich řad přibývají postupně. Máme hodně mladých z rodin myslivců, u těch není problém s umístěním do sdružení, někde je to však ekonomicky náročné kvůli vyšším nájmům za honitbu, takže sdružení spíše hledají členy, kteří mohou nějak finančně přispět. Základna má věkový průměr kolem 45 let, což je dobré, získali jsme mnoho mladých. Také máme takové nahodilé členy, kteří přijdou jen když jim prochází zbrojní průkaz, aby si zaplatili pojištění.

Zkoušky probíhají zde, v budově OMS, nebo využíváte jiné prostory?
Zkoušky pořádáme v Masarykově zemědělské škole. Využíváme jejich prostory i preparovaná zvířata a další pomůcky. Letos máme v kurzu čtyřicet zájemců, sedmnáct z nich jsou studenti školy. Tito studenti si většinou vedou v kurzu a u zkoušek velmi dobře, nejspíš proto, že jsou zaběhlí v učení. Také jsou většinou z vesnice, mají blízko k zemědělskému hospodaření i k přírodě.

Když zkoušky probíhají ve střední škole, účastní se jich i tamní profesoři jako lektoři?
Ne, máme třicet našich zkušebních komisařů a lektorů, vesměs lidi z praxe, vystačíme s nimi bohatě.

Pořádáte i zkoušky pro myslivecké hospodáře nebo vyšší zkoušky z myslivosti?
Vyšší zkoušky z myslivosti se tu konaly dvakrát, zájem byl veliký, měli jsme dvacet přihlášených, kurz pro myslivecké hospodáře jsme pořádali také, měli jsme sedmnáct zájemců, když bude zájem i nadále, opět jej uspořádáme.

Konaly se zde v rámci vzdělávání myslivců nějaké semináře?
Měli jsme v plánu pozvat MVDr. Miroslava Vodňanského a uspořádat seminář o drobné zvěři a jejích nárocích, spojený i s prohlídkou honiteb. Zatím jsme však nedoladili termín, původně jsme mysleli na nějaký víkend v zimě, ale to mají myslivci plno jiné práce, takže zkusíme někdy zjara.

Vychováváte si i nastávající mladé myslivce? Pracujete s dětmi v kroužcích nebo formou besed ve školách?
V dřívějších dobách jsme v práci s mládeží patřili k nejlepším okresům, dnes bohužel nemáme žádný kroužek mladých myslivců u sdružení, máme tu pouze střelecký kroužek pro mladé. Besedy ve školách dělají členové Mysliveckého sdružení Vavrovice, seznamují děti s myslivostí, nosí s sebou modely krmných zařízení a další pomůcky. Starosta obce Vavrovice myslivce podporuje i finančně a sám je oslovil, aby pořádali besedy. Také Myslivecké sdružení Budišov nad Budišovkou je v kontaktu se školami.

Seznamování dětí s myslivostí se vám jistě v budoucnu vrátí opět ve velkých počtech zájemců o myslivecký kurz. Zmínil jste střelecký oddíl mladých. Mohl byste povědět více o práci střelecké komise a o zdejších střelnicích?.
Střelecká komise je aktivní, během roku probíhá několik okresních přeborů i menších závodů. Jejím předsedou je pan Veselka. Na střelnici si členové OMS mohou bezplatně nastřelovat zbraně a trénovat před sezónou. Střelnice dříve patřila OMS celá, kulová i broková, dříve zde na Slavkově byla dvě lovecká kola a baterie, vysoká věž na špičkové úrovni, mohly se tu pořádat i evropské závody. Pak přišel vlastník a žádal vrácení pozemků, i když jsme od něj měli příslib, že nám střelnici zachová. Původní majitel zemřel, nastoupili dědicové a brokovou střelnici prodali. Nyní má již broková střelnice asi čtvrtého majitele a leží ladem, zařízení je prodané a pozemky zarůstají buření. Jeden z majitelů zde chtěl postavit 32 rodinných domků, nasliboval sousedům, že zavede plyn, vodu, pak ale zkrachoval a není tu nic. Díky těmto slibům však lidé napsali stížnost, že je tu ze střelnice hluk a že jí tu nechtějí. Byli tu z hygienické stanice měřit hluk a zjistili, že ze silnice je podstatně větší než ze střelnice. Obec nám povolila pouze nastřelování kulovnic a malorážkovou střelbu. Pozemek kulové střelnice máme v nájmu, budova je naše, stavěla se v šedesátých až sedmdesátých letech, v rámci povinných brigád. Ve střelbě jsme trochu omezení kvůli zástavbě, můžeme střílet jen do osmnácté hodiny, i nastřelování kulovnic se řídí tímto časovým rozvrhem. Střelby v sobotu a neděli jsou zakázané, kromě okresních přeborů. Funkci správce střelnice zastává pan jednatel, nebo předseda střelecké komise. Členové střelecké komise vždy myslivcům rádi poradí nebo pomůžou například s nastřelením kulových zbraní.

Kde tedy probíhají okresní přebory? Jsou zde i jiné střelnice?
Na střelnici Slavkov pořádáme malorážkový čtyřboj, střelba brokovnicí probíhá v Březové, další broková střelnice je v Hatích. Lovecké kolo je v Březové, tam se cvičí i uchazeči o první lovecký lístek. V Hati se střílí univerzální trap. Pak mají sdružení různé střelnice, pořádají mezi sebou závody. Myslivecké sdružení Holasovice pořádá také čtyřboj ve střelbě z malorážky. Další střelnice jsou ve sdruženích Kateřinky, Píšť, Stěbořice, Jamnice, Uhlířov, Brumovice, Sádek... Ročně se tu na OMS prodá 30 000 nábojů a přibližně tolik asfaltových holubů.
Střelecký klub Minerva si pronajímá střelnici, chodí sem trénovat mládež do 15 let. V kroužku mladých střelců je stále kolem dvaceti zájemců, někteří už mají krásná umístění na závodech v rámci republiky. Chodí sem s nimi trénovat i olympijský vítěz ve střelbě pistolí.

Působí myslivci z Opavska i na poli kulturním? Pořádají nějaké plesy, koncerty?
Dříve býval i okresní ples, v současné situaci by bylo příliš náročné sehnat odpovídající prostory a také je zaplatit. Dříve nám také každé sdružení dávalo zvěř do tomboly, dnes to po nich nemůžeme chtít, při počtech zvěře. Jinak v obcích a ve sdruženích bývají pravidelně myslivecké plesy. Boaltice pořádají country bál, u nás se dělá takzvaná Benátská noc, na všechny akce chodí plno lidí. Některá sdružení dělají myslivecké dny pro rodinné příslušníky - přijdou rodiny, děti, střílí se ze vzduchovky.
Máme tu i kulturní osobnosti - například pan Orlík, který napsal knihu o mysliveckých tradicích a pořádá besedy. Udržuje mysliveckou tradici v povědomí lidí, maluje pamětní desky, listiny, diplomy, pamětní listy pro krále honu, k životním jubileím, upomínkové listy na různé akce. Dále pan Antonín Klein vyrábí pamětní desky, třeba pro vítěze zkoušek lovecké upotřebitelnosti.
Mysliveckou hudbu zde propagují trubači z Dolního Benešova, začátkem listopadu, na svátek svatého Huberta, troubí svatohubertskou mši v kostele v Hradci nad Moravicí, našeho patrona slaví i v dalších obcích, v Holasovicích, Kolešovicích, Píšti, mnoho obcí již tuto tradici zavedlo a začíná se rozšiřovat i dále. Návštěvnost bývá veliká. Další skupiny trubačů jsou v Bohuslavicích, ve Větřkovicích. Troubí na kynologických akcích i na chovatelské přehlídce, které tím celé dva dny dodávají slavnostní atmosféru. I bývalý předseda OMS s nimi troubí.

Máte v regionu nějaké myslivecké památky? Zakládáte nové kapličky?
V MS Bolatice obnovili historickou hájenku. Byla vystavěna kdysi, protože se tu měl zastavit rakouský císař na snídani, sice nepřijel, ale hájenka zůstala. Koupili jí a zrekonstruovali na skvělé myslivecké zařízení. Dále je zde hájenka po Rotschildech, kterou opravuje podnikatel, pan Chmelík, vypadá z dálky jako hrad. Dříve to byla ruina, někdo ukradl střechu z glazovaných tašek, bylo u ní i pstruhové zařízení, také zcela zchátralé. Pan Chmelík vše zrekonstruoval. V sobotu a neděli zde má v provozu výletní restauraci. Jezdí k němu stálí hosté, i z Polska. Dal hájenku do původního stavu podle fotografií. Je to myslivec, spolupracuje s námi, dokonce nám umožňuje v této hájence pořádat kynologické zkoušky.

Slavíte nějak životní jubilea členů OMS nebo udělení mysliveckých vyznamenání?
Myslivecká vyznamenání jezdíme předávat s panem jednatelem osobně, dodá to předání vážnost. Nedáváme je však jen za věk, ale za nějaké zásluhy, za dlouholeté působení v myslivosti. Jedeme většinou na schůzi sdružení nebo jubilanty a vyznamenané pozveme k nám na zasedání rady. Osobní gratulace se nedá ničím nahradit.

V tom máte jistě pravdu. Kde se však myslivci o těchto věcech dozvědí? Vydáváte v rámci OMS nějaký zpravodaj?
Zpravodaj vydáváme, jsou tam záležitosti, které projednává rada, nabídky prodeje, zprávy z dění v okrese, jubilea našich členů, i informace o dění na ČMMJ v Praze. Vychází čtyřikrát až pětkrát do roka, chodí na všechna sdružení.

Posíláte jej v tištěné podobě poštou nebo po internetu?
Většinou poštou. Dělali jsme průzkum a zjistili, že z osmdesáti sdružení má přístup na internet třicet. Počítač s internetem teprve uvádíme do provozu, chtěli bychom v budoucnu více využívat předností elektronické pošty.

Spolupracujete i s veřejnými médii? Dáváte upoutávky na akce do novin, našli jste mezi redaktory nějakou spřízněnou duši?
Oni si nás našli sami, většinou komunikujeme po telefonu, volají a ptají se třeba jak jsme na tom s krmením před zimou. Je to místní deník a v něm vychází příloha Region Opavska v úterý a ve čtvrtek. Upoutávky na akce v tisku vychází pravidelně.

Pracují v okrese jiné organizace zabývající se přírodou, zájmové kluby? Spolupracujete s nimi nějak?
O ochranářských organizacích zde v regionu moc nevíme. Nemáme s nimi žádnou spolupráci, ale také žádné problémy. Doktor Chovanec, člen rady OMS, pracuje na magistrátu v oboru životní prostředí. Je tu pobočka Klubu sokolníků ČMMJ, pracuje tu skupina sokolníků, chodí na chovatelské přehlídky s dravci nebo pořádají pro děti ve školách ukázky dravců.
Působí zde i člen Videoklubu ČMMJ, Ing. Gombala, filmuje zvěř, na výstavě Natura Viva v Lysé nad Labem pouštěl ukázky ze svých filmů. Jsme s ním domluvení, že zajistí natáčení snímku z Memoriálu Karla Podhajského, který pak vydáme na DVD. Chtěli jsme mít tento záznam zpracován kvalitně, tedy jsme ho oslovili, protože víme, že má s natáčením zkušenosti. Toto DVD bude po Memoriálu k zakoupení.

To bude určitě zajímavé a poučné. Zeptám se vás už jen na závěr, jaké máte vyhlídky do budoucna ohledně myslivosti na Opavsku?
Díváme se dopředu optimisticky, myslíme si, že dobrých myslivců je a bude na Opavsku stále dost, mladí přibývají. My se tu na OMS budeme snažit jim dávat to, co potřebují, abychom je udrželi, to je základ celé věci. Jak začneme jen úřadovat, bude to špatné. Chtěli bychom také sdružení více vtáhnout do celookresního dění, abychom si navzájem napomáhali ku prospěchu myslivosti v celém regionu.

Děkuji za rozhovor!
Připravila Ing. Kamila Kaasová
Snímky Ing. Enrico Gombala, archiv OMS

vychází v 7:31 a zapadá v 17:58 vychází v 23:33 a zapadá v 14:57 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...