Časopis Myslivost

Květen / 2007

Lovecké náboje Sellier & Bellot, jejich precize a účinnost

Myslivost 5/2007, str. 35  Ing. Pavel BERAN, Ph.D.
Každý lovec potřebuje zbraň a náboje, na které by se za všech okolností mohl spolehnout tak, aby konečný výsledek lovu záležel právě na něm a jeho lovecké nástroje ho nezradily. V po-slední době probíhá v myslivecké veřejnosti živá diskuse, jejímž společným tématem je hle-dání optimální ráže a typu lovecké střely. V popředí zájmu myslivců se objevují především otázky vztahu účinnosti různých typů střel na ulovenou zvěř. Probíhající diskusi významně ovlivnila společnost Sellier & Bellot, a. s. svým programem Precize, jehož cílem bylo zvýšení kvalitativních parametrů loveckých nábojů.


Nad touto problematikou jsme se sešli dne 15. 3. 2007 ve Staré oboře u Hluboké nad Vltavou. Setkání a redakční beseda proběhly ve stylovém prostředí lovecké cha-ty pozorného hostitele Lesů České republiky, s.p. L.S. Hluboká nad Vltavou. Besedovali sku-tečně odborníci na slovo vzatí. Na jedné straně zástupci Sellier & Bellot, a. s., kteří nejlépe vědí, jak náboje udělat. Byli to pánové Ing. Petr Lajda, výrobně technický ředitel, Ing. Milan Nedvěd, obchodní ředitel a Ing. Pavel Kratochvíl, vedoucího vývoje nábojů. Na druhé straně byli uživatelé, ale ne jen tak nějací - zkušení lovci s mnohaletými a nesmírně bohatými zkušenostmi - pánové František Řehoř, obor-ník Poněšické obory, Ing. Petr Novosad, oborník Staré obory a Ing. Petr Skočdopole, ředitel divize Karlovy Vary státního podniku Vojenské lesy a statky. K diskuzi jsem byl přizván i já, jakožto externí spolupracovník a zástupce redakce časopisu Myslivost a dovolím si zprostředkovat čtenářům takto nejzajímavější myšlenky deba-ty.

Besedu otevřel Ing. Petr Lajda: "Když jsme se před třemi lety začali zamýšlet nad možnostmi dalšího zvyšování kvality loveckých kulových nábojů Sel-lier & Bellot, snažili jsme se definovat jejich kvalitativní znaky především z pohledu zákazní-ka. Jeho zajímají především přesnost a ranivý účinek jako parametry, které rozhodují o úspěšném lovu. Protože ranivý účinek je dán samotnou konstrukcí střely a při výrobě ho už nelze ovlivnit, zaměřili jsme se na zvyšování přesnosti nábojů. Naše firma je významným ex-portérem a převážnou část munice vyvážíme, stanovili jsme si proto za cíl, že chceme v para-metru stabilní přesnosti být na špičce. Protože máme obchodní zastoupení ve více než osmde-sáti zemích, mohli jsme čerpat ze značné sumy poznatků a informací, ale mohli jsme také pro-vést analýzu širokého vzorku konkurenčních výrobků. Postupně tak vznikl souhrn podstatných faktorů, které lze ve výrobě ovlivnit tak, aby bylo dosaženo požadované přesnosti. Za její kri-térium jsme stanovili, že soustřel 4 x 5 ran na vzdálenost 100 metrů nesmí být větší než 5 cen-timetrů. Po stanovení balistických parametrů jednotlivých nábojů a střel byla realizována laborační fáze, která prokázala, že výsledná přesnost při střelbě je v přímé úměře s přesností výroby. Jinými slovy - finální přesnost je podmíněna přesností již při výrobě střel, nábojnic a dalších komponentů, při laboraci a dalších technologických krocích. Byly proto stanoveny přísné statistické hodnoty pro každou výrobní operaci a každý náboj prochází v celé fázi vý-roby permanentní kontrolou. Vycházíme z toho, že kvalita finálního výrobku je souhrnem kva-lity jednotlivých komponentů. Výsledkem poměrně širokého spektra technických, investičních, ale i personálních opatření je, že dnes veškeré poloplášťové střely v našem sortimentu dosa-hují precize 2,5 - 3 cm. Jen pro porovnání - to odpovídá velikosti kovové padesátikoruny."

"Rád bych v této souvislosti dodal jednu důležitou věc, aby program precize nebyl chápán tak, že jsme předtím nevěnovali přesnosti loveckých nábojů stejnou peč-livost jako dnes," připojil se Ing. Pavel Kratochvíl. "Mluvíme-li o precizi, máme na mysli trvalé dosažení vysoké přesnosti. Vyrábíme-li jednu sérii určité ráže a typu střely v lednu, budou mít náboje této série naprosto stejné parametry jako série vyráběná loni v létě a kdykoliv v budoucnu. Domníváme se, že právě tato přesnost je výhodou pro naše spo-třebitele, kteří se mohou spolehnout, že kupují produkty stále stejných parametrů přesnosti a že když si po roce koupí novou krabičku, nemusejí zbraň znovu nastřelovat."

"Pro úspěšné zvládnutí programu precize jsme si na všechny krizové operace, při nichž může dojít k ovlivnění kvality finálního produktu, stanovili ztěžujícího hodnoty, abychom s největší pravděpodobností vyloučili riziko neshody," dodává Ing. Lajda. "Právě tento proces řízení kvality pomocí metody statistické regulace vyloučí neshodný výrobek. Precize každé série je ověřována na balistické zkušebně a tyto nástřelky jsou od roku 2004 trvale archivovány."

Na můj dotaz, zda jsou rozdílné střední body zá-sahů při střelbě mezi laboracemi nábojů střelami různých hmotností, odpověděl Ing. Ne-dvěd. "Ke změně středního bodu zásahu dojde, má to svoje fyzikální opodstatnění. Ovšem požadavek na zachování středního bodu zásahu rozdílných laborací byl stanoven pou-ze u policejních sborů a vojenské munice."
Pro Ing. Novosada je důleži-té, že bude celá série nábojů, kterou si pořídí, střílet stejně.

Položil jsem otázku, jak je technická přesnost střeliva využitelná v praxi. Je vůbec lovec schopen využít technické přesnosti střeliva? Odpověděl mi Ing. Novosad jako zkušený praktik. "Musíme vzít v úvahu povětrnostní podmínky, světelné podmínky, kvalitu vybavení střelce a další okol-nosti. V zásadě je nutné se na 100 m dostat na přesnost 10 cm. Náboje Sellier & Bellot dosa-hují přesnosti 3 cm. Tím je zaručeno, že když mám ideální podmínky, nebo si je vytvořím, přesnost střeliva mě nelimituje a není problémem dostat se na uvedenou přesnost. Pro prak-tické použití je přesnost 10 cm dostačující, je to velikost srdce lovené zvěře. Zásah je také o tom, jaké si kdo vytvoří podmínky, jestli se mu klepe ruka, o odpovědnosti, za jakých podmí-nek odmáčkne spoušť."

Podle Františka Řehoře přesnost je ale pouze 50 % "všeho". Není potřeba střílet s milimetrovou přesností, je potřeba se na zvěř do-stal, střelil je na komoru, aby střelená zvěř neutekla, aby střela byla ranivá, aby zvěř dobře barvila. Přesnost je daná. Bylo by možné se spokojit i s přesností 5 cm. Důležité je, aby zasa-žená zvěř reagovala. Těmi druhými 50 % je požadavek vysoké ranivosti. V oboře je dobrá příležitost porovnávat důsledky střel různých značek na ulovenou zvěř a popravdě řečeno, současný trend střel o vysoké rychlosti a s vysokou energií v cíli vyvolává spíše rozpaky. Střely o hmotnosti 9 až 11 gramů s rychlostí přes 700 m/s na stometrové vzdálenosti se proje-vují, především při střelbě na vzdálenosti do šedesáti, možná osmdesáti metrů, některými ne-příznivými jevy. Zejména se jedná o to, že nepředávají zvěři zejména nižších hmotnostních kategorií dostatek své energie, aby zvěř po zásahu neodcházela, dobře značila zásah a případ-ně barvila na stopě.

Podle Ing. Kratochvíla program "Precize" přinesl i poznatky o ranivosti. "Účinnost se zkouší střelbou do balistické želatiny. Díky zapojení praktiků je možné vyzkoušet náboje v reálu. Ranivost střely je daná konstrukcí střely a výko-nem náboje. Lze říci, že konkurenční výrobci střeliva náboje stejných ráží se stejnou hmotnos-tí střely laborují na stejný výkon. Ranivost střeliva také záleží na tom, v jakých teritoriích a na jakou vzdálenost se používá. Prakticky například lze "naladit" náboj 30-06 Spring. na rych-lost o 150 m nižší než je katalogová, tuzemský uživatel s tím bude naprosto spokojen, ale po-kud se toto střelivo vyvezeme (Sellier & Bellot se vyváží do 80 zemí) a bude se střílet na jiné vzdálenosti než u nás, na jinak stavěnou zvěř, jinak vitální, střelivo nevyhoví."

Ing. Skočdopole doplnil. "Když zákazník přijde do obchodu, pro-dávající by měl být schopen mu pomoci s výběrem střeliva podle toho, kde a co bude dotyčný lovit. Jiné podmínky jsou na naháňce, když se střílí na 60 m mezi křovím. Tady bude vhodná pomalá a těžší střela. Takový náboj je ale méně vhodné používat při střelbě na velké vzdále-nosti."

Vzhledem k tomu, co jsme slyšeli, položil jsem do pléna několik otázek. Světová špička výrobců střeliva má balistické hodnoty svých nábojů na přibližně stej-né úrovni. Nejsou tyto náboje pro naše podmínky předimenzované? Nevyplývá z toho, že světová špička se snaží své náboje přizpůsobit svým reálným podmínkám? Winchester a Re-mington podmínkám Severní Ameriky, Norma, Lapua podmínkám severní Evropy? Nenastá-vá rozpor v tom, když si takové střelivo pořídí český zákazník, nepořídí se něco, co do našich podmínek na naši zvěř původně nebylo zamýšleno?

Ing. Novosad
míní, že by byl se světovou špičkou opatrný. "My se s účinky tak zvané světové špičky setkává-me denně, to jsou podlitiny, zvěř odbíhá. Já si naopak myslím že světovou špičku máme doma. Náboje musí především vyhovovat našim podmínkám lovu." Jako příklad uvedl případ, kdy lovec střílel na sele o hmotnosti asi 40 kg ze vzdálenosti 50 m kulovnicí ráže 7 mm Rem. Mag. Sele po jednom zásahu na komoru utíkalo, lovec jej v běhu zasáhl ještě třikrát opět na komoru. Sele od první rány stačilo uběhnout 100 m. Příčinu vidí Ing. Novosad v nedostatečné míře předání energie střely zvěři. Při vyšších rychlostech střela zvěř prostřeluje bez dostateč-ného předání energie.

Ing. Lajda poukázal na skutečnost, že se s podobnými problémy potýkají i jinde ve světě. V odborných časopisech lze najít testy střeli-va, které hodnotí přesnost i účinek na různé vzdálenosti. Některý výrobce vykázal dobré vý-sledky na 100 m, ale na 300 m byl horší. Nebo obráceně. Z toho vyplývá, že univerzální náboj neexistuje. Je možné pro potřeby středoevropských střelců nalaborovat takové náboje, které nejlépe vyhoví místním podmínkách. To je jen otázka komunikace mezi výrobcem - Sellier & Bellot, a.s. a střeleckou veřejností.

Při besedě jsme se shodli, že existují dvě zá-kladní skupiny lovců. Lovci pro trofej střílí atraktivní obtížně dosažitelnou (teritorionálně nebo finančně) trofejovou zvěř za specifických neopakovatelných podmínek. Podle Ing. No-vosada je lov trofejové zvěře, kde bude lovec - bez ohledu, zda je to v české honitbě na lovu kapitálního jelena, v Kanadě na lovu na medvěda anebo v Africe - vždy upřednostňovat poža-davky vysoké přesnosti a kde prvořadým cílem je trofejovou zvěř spolehlivě zasáhnout první ranou a dohledat.
Druhou skupinou je lov "užitkový", ať již je zvěřina odevzdávána do výkupu anebo lovec loví pro vlastní potřebu. V takovém případě bude lovce vždy zajímat především to, jak se důsledky střelby projevují na zvěřině a zda dochází k podlévání. Zvěř by po zásahu měla pokud možno zůstat na místě, nebo neodcházet daleko od nástřelu.
Proces hledání optimálního náboje je o tom vyhovět konkrétních požadavkům střelce a lovu.

Pozastavil jsem se také nad skutečností, že vysokorychlostní střela předá v cíli méně energie, než ta samá střela s menší rychlostí. Následně se na toto téma rozvinula zajímavá diskuze.
V podstatě vyplynulo, že deformovatelná, například poloplášťová střela se při průniku cílem - tkáněmi zvěře zpočátku nestačí zdeformovat a vytváří průstřel jako celoplášťová střela. Pokud je mocnost tkání dostatečná, dochází v hloubce k nadměrné deformaci střely a jejímu prudkému zbrždění. Střela s vysokou dopadovou rychlostí také vy-volává hydrodynamický efekt. To znamená, že střela vyvolá silné kmitání tkání s porušením krevních buněk. Důsledkem je srážení barvy, zvěř neznačí. Tkáně okolo vstřelového i výstře-lového otvoru jsou silně podlité. I když rána je dobře umístěna na komoru, zvěř utíká a dohle-dání je zdlouhavé s nejistým výsledkem. Mnoho kusů zvěře zůstává nedohledáno i proto, že lovec se mohl domnívat, že zvěř minul.
Daleko příznivějších výsledků se dosáhne s pomalejší střelou, která se správně deformuje, zvěř prostřeluje a nezpůsobuje podlitiny. Ta-ková zvěř spíše neodchází a pokud ano, dobře barví. Nižší dopadové rychlosti lze docílit střelbou na větší vzdálenosti, což je situace, která v našich podmínkách nenastává tak často. Nebo lze snížit počáteční rychlosti střel.

František Řehoř vyzkoušel laborace nábojů ráže .308 Win. navržené na základě jeho zkušeností a zkušeností renomova-ného odborníka Dr. Jirkovského. Jedná se o náboje laborované těžkou poloplášťovou střelou se střižnou hranou SPCE o hmotnosti 11,7 g. Tato střela není sériově laborována do nábojů ráže .308 Win., ale do nábojů .300 Win. Mag., zatímco sériově vyráběné náboje .308 Win. jsou laborovány střelami SPCE o hmotnosti 9,7 g. Experimentální náboj také nebyl laborován na plný výkon, ale na nižší počáteční rychlost. Dopadová rychlost ve 100 metrech pak činí 693 m/s. S výsledky střelby byl pan Řehoř maximálně spokojený a příjemně překvapený. Stří-lel na 15 kusů. Největší kus, špičák jelena lesního, vážil 90 kg. Zvěř zůstávala v ohni, i při jednom špatném zásahu neodešla dále než 30 m. Jednalo se o laň, která po 30 m padla, ale bylo nutné ji dostřelit. Obecně tato laborace okolo vstřelu způsobovala buď malé podlitiny, nebo vůbec žádné podlitiny a na výstřelné straně podlitiny nebyly. Při střelbě na černou zvěř o hmotnosti okolo 60 kg na nástřelné straně zůstával vstřel asi 1,5 - 2 cm a na výstřelné straně kanál asi 3 cm. Důležité je, že střela zvěř prostřelovala, přiměřeně se deformovala, vytvářela odpovídající střelný kanál, barva se nesrážela a zvěř dobře barvila. Porážecí účinek testované laborace byl neporovnatelně lepší než porážecí účinek vysokorychlostních nábojů s lehkými střelami.

Podobné zkušenosti má Ing. Skočdopole s ráží 30-06 Spring. s tovární laborací se střelou 11,7 g SP. Těžší zvěř, jako je laň zvěře vysoké, zasažená na ma-lou vzdálenost (30 až 50 m) na komoru prakticky neznačí, ale kus je prostřelený a dobře bar-ví. Za hranicí 100 m, kdy již střela ztrácí na rychlosti, je tomu jinak. Těžší zvěř je také pro-střelena, ale již zřetelně značí. V obou situacích nejsou v okolí vstřelu a výstřelu podlitiny a samotný střelný kanál má průměr 3 - 3,5 cm.

František Řehoř pouká-zal na to, že zasažená zvěř někdy neznačí, nebarví, utíká. Barva se nenajde ani po 100 met-rech. Logická úvaha pak je, že střelec minul. Bohužel často ne, zasažený kus pak zhasíná až po dlouhé době. Podle Ing. Novosada svoji roli hraje i to, že převážná část střelců loví menší a střední zvěř. Pouze do 20 % loví větší zvěř, stokilové kňoury a jeleny. Vysoko-rychlostní střely slabší zvěř prostřelují bez deformace a potřebného zastavovacího účin-ku.

"Samozřejmě že ranivý účinek chápeme za jeden z kvalitativních paramet-rů loveckého střeliva. Problém je ale v tom, že jako výrobce můžeme ranivé účinky analyzovat pouze střelbou do balistické želatiny,"
připomíná Ing. Milan Nedvěd. "Proto jsme také při ověřování precize našich nábojů v praxi oslovili poměrně širokou skupinu zkušených myslivců, shromažďujeme jejich poznatky a zkušenosti a konfrontujeme je s našimi laboratorními testy. Pravdou je, že při střelbě do balistické želatiny mohu detailně zkoumat rozklad střely, vytvoření hydrodynamického účinku, přenos energie, mohu si vypo-moci matematickými modely a podobně, ale chybí nám reakce živého zvířete, jak se chová po zásahu. A chybí nám také osobní pocit lovce. Pocit, že všechny okolnosti lovu probíhaly podle jeho představ, že rána "seděla", že má důvod ke spokojenosti s našimi produkty, že jim věří a spoléhá na ně. A druhá věc, kterou si odnášíme z komunikace s myslivci je poznání, že se mění lovecké zvyklosti a návyky, že se mění podmínky i způsoby lovu a že mnohem více než dříve budeme muset reagovat na individuální požadavky.Hovořili jste tady o změnách podmínek a loveckých zvyklostí, které zaznamenáváte v české myslivosti, a já myslím, že vycházíme těmto podmínkám vstříc. Když jsme začínali prezentovat program Precize, uvědomili jsme si, že si otevíráme příležitost prezentovat i další parametry našich produktů, ale také hodnoty značky Sellier & Bellot. A jednou z těch hodnot je komunikace s veřejností, s partnery a uživateli na-šich produktů, schopnost naslouchat a řešit jejich potřeby a požadavky."

Shrnutí na závěr
Beseda, která proběhla mezi zástupci naše-ho předního světového výrobce střeliva a zkušenými praktiky, byla pro mě nesmírně zajímavá a poučná. Z diskuze jsem si odnesl dva pomyslné balíčky poznatků - první o precizi střeliva Sellier & Bellot, druhý o požadavcích na účinnost a účinek střeli-va.

Precize jako schopnost střeliva trvale a opakovaně dosahovat skvělé-ho soustřelu je v Sellier & Bellot, a.s. úspěšně vyřešena. Díky pečlivosti výroby, systematické kontrole při výrobě bylo u střeliva dosaženo skvělé přesnosti. U loveckého střeliva je soustřel z balistické hlavně na 100 m do kruhu 5 cm zaručen, spíše výsledky budou zřetelně lepší a soustřely se budou pohybovat mezi 2,5 až 3 cm. To je skvělé a nepochybně to řadí střelivo Sellier & Bellot mezi nejužší světovou špičku. Pokud budu mít dobrou zbraň a budu používat tuzemské střelivo, nebude v mých osobních schopnostech této přesnosti ani zcela vyu-žít.
Co se týče účinků střeliva v konkrétních situacích, je stále co řešit. Zdá se, že všichni výrobci střeliva zvučných jmen laborují náboje konkrétní ráže na přibližně stej-né výkony. Snahou je z náboje vymačkat co nejvíce rychlosti a energie střely. Žijeme v éře "magnumů". To má své výhody a uplatnění při lovu někde v Americe, kde se střílí na velké vzdálenosti, které jsou v našich středoevropských podmínkách nemyslitelné. Podobně tomu je v severní Evropě. Tuzemský výrobce logicky drží krok se zahraniční konkurencí. To je výho-da při expertu střeliva. Ale našinec se může dočkat nepříjemného překvapení při lovu v našich středoevropských podmínkách, kde se střílí převážně na vzdálenost okolo 80 m převážně na menší až středně velkou zvěř. Zvěř zasažená vysokorychlostní střelou často neznačí, nebarví, odchází z rány, špatně se dohledává. Zvěřinu znehodnocují podlitiny nebo je zvěř rozbitá. Položme si otázku, čím to vlastně je? Představme si, jak vysokorychlostní lovecká střela vlastně funguje. Pokud střela proniká tkáněmi vysokou rychlostí, nedeformuje se dostatečně rychle a mělko pod povrchem. Pokud se jedná o menší zvěř, účinek je podobný, jako při pou-žití celoplášťové střely s minimálním předáním energie. Pokud se jedná o silnější zvěř, kla-sická poloplášťová střela se v určité hloubce začne deformovat, ale v důsledku vysokých tlaků i fragmentovat. V konečném důsledku nemusí dojít ani k průstřelu. Při vysokých dopadových rychlostech střel se dostavuje hydrodynamický efekt. To znamená, že střela tkáním předá část své hybnosti, ty prudce vibrují a dochází k jejich destrukci. K destrukci dochází i na úrovni buněk včetně krvinek, proto se krev sráží, tvoří se mohutné podlitiny a zvěř nebarví.
Proběhlá diskuze tento problém zcela nevyřešila, ale naznačila cestu, jak dále. Zdá se, že dobré bude snížit dopadové rychlosti střel. Na kolik? To ještě musíme zpřesnit, zdá se, že pod 700 m/s. Ing. Novosad považuje za "magickou" hranici 600 m/s. Pod touto hranicí je také hydrodynamický efekt zřetelně menší nebo se vůbec neprojeví. Pokles energie pomalejší stře-ly by měl být kompenzován zvýšením její hmotnosti. Osvědčila se střela SPCE s hmotností 11,2 g v ráži 7 mm a 11,7 v ráži .308 Win. Středoevropský lovec, jak se zdá, většinou nepo-třebuje maximálně "nadupané" laborace, protože s největší pravděpodobností bude střílet na zvěř střední velikosti nejčastěji na vzdálenost okolo 80 m, celkem výjimečně 120 m. Důleži-tým faktorem je také průměr střely, čím větší, tím lepší porážecí účinek. Dobré výsledky dá-vají již ráže 7 mm..







vychází v 7:20 a zapadá v 18:12 vychází v 18:54 a zapadá v 7:31 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...