Časopis Myslivost

Květen / 2007

Lovecký nůž na míru ...jak to dělám já.

Myslivost 5/2007, str. 59  Martin ČIŽINSKÝ
Výkonu práva myslivosti se věnuji opravdu intenzivně, a tak možná přijdou čtenářům Myslivosti vhod moje zkušenosti s noži různého původu, materiálu čepele a zejména trvanlivosti jejich ostří.
Na českém trhu je obrovské množství nožů od různých výrobců a nemenší je počet názorů myslivců, který nůž je "ten dobrý". Tomu se nelze divit, neboť i myslivost dělají lidé rozdílní. Jsou například myslivci, pro které je nůž neodmyslitelným pomocníkem, ale i myslivci, kteří se shánějí po noži až po ulovení zvěře (ti vezmou zavděk čímkoliv, co je po ruce), a nebo i tací, kteří koukají kolem sebe kdo by ulovenou zvěř vyvrhnul za ně. Z toho je zřejmé, že i požadavky na kvalitu nože budou různé.
Můj výběr odpovídajícího loveckého nože řídilo hledisko častého používání při dohledávkách s mým slovenským kopovem pro mé kolegy či lovecké hosty. Aby vše mohlo probíhat v souladu s tradicemi, je třeba, aby vyvržení zvěře proběhlo v úctě, kulturně, rychle a čistě! To jak mnozí z praxe víme nelze provést "tupým kůlem".
Skoro všichni jsme začínali za minulého režimu se zavíracím nožem Mikov, pak jsem si pořídil nůž od renomované zahraniční firmy z oceli 440C a ještě jeden z oceli ATS 34. Následně jsem získal nůž od soukromého výrobce z jakési "chirurgické oceli" (tento výraz rádi užívají trhovci), poté nůž z oceli D2 též od známého nožíře (měl ale spíše sekáčové ostří). Mezitím jsem měl mnoho nožů (švýcarské, finské) zapůjčených s tím, že jsou naprosto skvělé, jen ale prošly mýma neuspokojenýma rukama. Jedna americká firma dokonce prezentovala své výrobky až omračujícím videozáznamem, jaké bylo však mé překvapení, když jsem byl varován, že pokud s nožem zkusím to, co na videu, tak ztratím záruku!
Šťastný konec příběhu následoval po přečtení článku o oceli CPM S30V (Myslivost 9/2005 a 5/2006) a pořízení nože od autora článku nožíře Josefa Pajla ze Sedlčan. Po několika hodinách našeho rozhovoru vykrystalizoval nůž podle mých představ, který je na obrázku a navíc mne pan Pajl naučil správně a snadno nože nabrousit tak, aby skutečně řezaly a zároveň ostří vydrželo. A vlastní hodnocení nožů? Tady je!
Předpokládejme, že všechny nože mají správně provedené ostří a to výbrus s fazetkou 35°. Popíši Vám vyvržení padesátikilového lončáka pro porovnání trvanlivosti ostří jmenovaných nožů. Po všech náležitostech vyplývajících z tradic lovu otočím lončáka rážemi proti sobě a přišlápnu mu zadní běhy. Nyní nasadím nůž pod prsní kost a jakoby narýsuji rysku až k pírku. To je vlastně první test. Škára je plná prachu či bláta a tak většina nekvalitních čepelí přestává už v tuto chvíli řezat. Ano je pravda, úhel břitu a celkové nabroušení čepele hraje velikou roli pro trvanlivosti ostří (vždy je to kompromis mezi řezivostí a trvanlivostí), ale to je na jiné obšírné téma. Obříznu ráže a provedu hlubší řez k zámku. Na něm však žádný nůž netestuji a vždy použiji pilku. Po otevření zámku otočím nůž ostřím k sobě, vložím špičku mezi prsty, rozříznu škáru až k prsní kosti. Uchopím nůž pevně oběma rukama a proříznu prsní kost mocným trhem až ke krku. Pokud nůž řezal až do této chvíle, pak jsem zvědav, jak půjdou řezat houževnaté blány a svalstvo při vyproštění krční trubice a lízáku. Tady končí naprostá většina nožů firem s velkoobjemovou produkcí. Blány spíše již jen pižlají než řežou.
S noži řemeslně vyrobenými z ocelí D2 (pokud má skutečné ostří), ATS 34, RWL 34 a pochopitelně i CPM S30V pokračuji dále. Práce nám odsýpá, jsem ve čtvrté minutě a táhnu k sobě krkavici a nožem uvolňuji blanky plic a bránici, načež vývrh i s výhozem vyvalím z břišní dutiny. Po ošetření orgánů, vzorků pro veterinu a lehkém vyčištění dutiny je nutno odplecit, tedy proříznout škáru a blány až pod lopatky. Pokud nůž řeže, je to snadné. Následuje oddělení běhů a hlavy. Uchopím běh nad spárkem, vytočím a jedním tahem proříznu štětiny, chrupavku až k ohbí kloubu. Úderem zespoda se uvolní kloub, dalším řezem oddělím zbývající svalstvo a škáru. S ostrým nožem je to práce asi tak 10 až 15 sekund na jeden běh. Hlavu lončáka přidržím za ryj, spodní čelistí nahoru a silným tahem nože se dostanu až k prvnímu obratli. Mocným obloukovým trhem s úchopem za slechy se uvolní lebka a následuje doříznutí svalstva a deky. Co pořezaných prstů otupělým nožem jsem již při této lapálii viděl! Tak, a v tuto chvíli by bylo prvotní ošetření uloveného kusu u konce.
Ale co, když Vám Diana přála a je nutno se bez odkladu pustit ještě do jednoho lončáka. Začínám jako u prvního kusu, a ejhle! Další nože nevydržely a přestávají sloužit. Podle mého soukromého názoru mohu pokračovat již jen s noži z oceli RWL 34, nerezavějící damascenské oceli švédské firmy Damasteel a samozřejmě vítězem mého soukromého testu, nožem z oceli CPM S30V.
S nožem z obrázku jsem výše uvedeným způsobem bez jakéhokoliv přibroušení "zpracoval" čtyři velice pěkné lončáky a jedno sele. Nůž by stále ještě dobře řezal, ale já musím mít ostří vždy ve špičkové kondici, takže jej lehce přibrousím diamantovým brouskem o hrubosti 600.
Závěrem musím říci, že na konci anabáze s noži, kdy jsem "objevil" nožíře Josefa Pajla a jím vyráběné nože z oceli CPM S30V se mi ulevilo a práce s jeho nožem je pro mne skutečnou radostí.
Na závěr musím zdůraznit, že tento článek vznikl opravdu jen a jen z popudu mých kladných praktických zkušeností a nebyl ani náhodou redakcí objednán. Předem odmítám výhrady o jakési skryté reklamě, skutečnou kvalitu je třeba opravdu ocenit.

vychází v 7:20 a zapadá v 18:12 vychází v 18:54 a zapadá v 7:31 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...