Časopis Myslivost

Květen / 2007

Myslivost a region Euroglacensis

Myslivost 5/2007, str. 55  Zdeněk HLAVÁČ
V roce 1999 byla podepsána smlouva o partnerské spolupráci mezi městy Lanškroun (Pardubický kraj) a Dzierzoniow (voj. Walbrzych, Dolní Slezsko) na základě někdejších vztahů velkých průmyslových podniků Tesla a Diora a náležitosti obou měst k regionu Euroglacensis. Jejím logickým pokračováním byla spolupráce a vzájemné poznávání kulturních a společenských institucí, uměleckých souborů, spolků. Úzkou spolupráci navázaly střední a základní školy, Kulturní centrum, Městská knihovna, Základní umělecká škola, pěvecký sbor, hasiči, rybáři a v roce 2006 i myslivci. Nejdůležitějším okamžikem bylo získání kontaktu, což se podařilo ve spolupráci Urzadu miasta v Dzierzoniowě a Kulturního centra v Lanškrouně, takže 10. června 2006 mohlo proběhnout v prostorách lanškrounského zámku první setkání zástupců MS Obora Lanškroun a Kola lowieckiego Bažant Dzierzoniow.


Již po prvních "oťukávacích" otázkách (i když do 15. století jsme mluvili společným jazykem, některý výraz si v současnosti vyžádal několikaminutového vysvětlování) bylo jasné, že podmínky, cíle, vztah ke zvěři a přírodě jsou velmi blízké. Rozlohy polských honiteb jsou poněkud větší - LK Bažant hospodaří na 7160 ha, z toho 1789 ha činí lesy), skladba lovné zvěře je v podstatě stejná (jelení, srnčí, černá, zajíc, bažant, koroptev, divoké kachny, predátoři), byl vysazen bobr. Ten, ač nemá v daných podmínkách žádného přirozeného nepřítele, udržuje své stavy v přijatelných mezích, polští přátelé alespoň nehovořili o problémech či o požadavcích jeho lovu. První černá se objevila v padesátých letech 20. století a v současnosti je významnou lovnou zvěří. Drobná zvěř se od roku 1999 neloví.
Ochrana honitby je zajišťována jedním placeným "hajným" jehož mzdu hradí Polský lovecký svaz. Ochrana je nutná především před stále více se rozšiřujícím pytláctvím, myslivecký hospodář s velkým rozhořčením popisoval nález lončáka chyceného do "oka" z ocelového lana. Stíhání pytláků provázejí prakticky stejné problémy jako u nás. Každý rok je povolován odlov několika kusů krkavce velkého, myslivci hradí škody na zemědělských plodinách ve výši několika tisíc zlotých ročně (v r. 2003 například 5200 zl). Finanční prostředky jsou získávány z členských příspěvků, poplatkových lovů, významnou roli zde hrají také dary sponzorů.
Polští kolegové nám "záviděli" kynologii, paleta jimi používaných plemen loveckých psů je poměrně chudá - jezevčíci, jagdteriéři a barváři. Na otázku zkoušek z lovecké upotřebitelnosti se tvářili poněkud rozpačitě. Dále tradice a mysliveckou kulturu. I když na tradiční myslivecký oděv jsou u nás v poslední době též různé názory, přesto vás množství různých "maskáčových" doplňků v Polsku překvapí. Rovněž tak i nástup a ukončení lovu byl pro naše kolegy zážitkem. My můžeme naproti tomu závidět určitou volnost ve zlepšování přírodních podmínek. Domluva s drobnými hospodáři je poměrně snadná, daří se vytvářet myslivecká políčka, dočasné remízy za použití topinamburu a krmné kapusty. Kdo trochu znáte Polsko víte, že velké množství pozemků je neobdělávaných, podmáčené nebo trvale neplodné plochy (opravdu tam existují) se myslivcům daří zalesňovat. Přesto tyto snahy však stavy drobné zvěře nijak pronikavě nestoupají. Polští přátelé dávají vinu i značně rozšířeným chráněným predátorům, především jestřábům a krkavcům. Zajímavá je také podpora ústředních orgánů při zazvěřování zajícem, bažantem (od r. 1965 se vypouštějí osmi až deseti týdenní bažantící) a koroptví (průměrně šedesát kusů za rok v dané honitbě). Chystají se na vysazování zaječí zvěře ale do asi dvaceti hektarových oplocenek (zřejmě není problém uvedené výměry pronajmout) a teprve po kladení zajíčat v těchto oplocenkách ohrazení uvolnit. Prý přišli na to, že přímé vypuštění zajíců do volnosti není rentabilní.
Po tomto prvním kontaktu a našem vzájemném představení a potvrzení zájmu o spolupráci si polští hosté prohlédli část lanškrounské honitby, zejména okolí lanškrounských rybníků.
Za čtrnáct dnů následovala návštěva lanškrounské delegace v dzierzoniowské honitbě. Naši myslivci byli přijati v lovecké chatě, kterou vybudovali v letech 1985/86 podobným způsobem jakým byla vybudována drtivá většina mysliveckých chat a kluboven u nás. Vzájemné vztahy třiceti členů "kola" jsou dobré, řízené všemi schválenými "pravidly vztahů a předcházení konfliktů" (ejhle, alespoň někde to funguje!). Systém brigádnických hodin je obdobný jako v mnohém MS, neodpracované hodiny se platí, hodiny odpracované nad limit stanovený spolkem jsou propláceny nebo odměněny povolenkou na více kusů spárkaté zvěře.
Polští myslivci velmi dbají na svoji prezentaci na veřejnosti. Snaží se pořádat přírodovědné přednášky, kulturní akce, jsou slouženy Hubertské mše. Ke sporům dochází pouze s hospodáři ohledně výše škod způsobených zvěří na zemědělských plodinách. Chloubou spolku je i jeho prapor (a byl i silnou motivací pro lanškrounskou návštěvu, takže prapor MS Obora se již vyrábí.). Co však v Polsku překvapí je srdečnost a někdy až neuvěřitelná pohostinnost, při dnešních "různých" vztazích mezi našimi MS a někdy i členy jednoho MS až neskutečná.
Poté se polští přátelé zúčastnili - coby diváci - speciálních zkoušek z vodní práce a v září honu na kachny v Lanškrouně. Zde měli možnost poznat naši mysliveckou kynologii i tradice v praxi. Škoda je, že kynologická akce byla provázena nepřízní počasí. Lanškrounští myslivci byli pozváni na prosincový hon na černou. Viděli poněkud jinou mysliveckou kulturu a tradice, poněkud jiné vedení honu a - vysoké stavy černé zvěře, i když výřad tří kusů tomu nenasvědčoval. Velkým zážitkem byl i divoký terén Sovích hor, který se tolik lišil od mírně zvlněné krajiny Českomoravského mezihoří. A závěrečné posezení na chatě? Ta "správná" myslivost opravdu nezná hranice!
Co říci závěrem? V dnešní hektické době, kdy slušné sousedské vztahy mysliveckých sdružení u nás jsou takřka raritou, můžeme tento druh partnerské spolupráce jedině doporučit. Poznáte jinou mysliveckou kulturu, poznáte v čem jste "dobří" a v čem jsou lepší vaši kolegové, poznáte nové přátele a uvědomíte si, že opravdoví myslivci hovoří stejným mysliveckým jazykem, byť je dělí ta pomyslná čára na mapě.



vychází v 7:20 a zapadá v 18:12 vychází v 18:54 a zapadá v 7:31 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...