Časopis Myslivost

Květen / 2007

Navštívili jsme OMS Beroun

Myslivost 5/2007, str. 60  Připravila Ing. Kamila KAASOVÁ
Berounsko a Hořovicko, dva regiony tvořící společně okres Beroun, jsou charakteristické rozmanitou přírodní krajinou, kterou, i přes malou vzdálenost od shonu hlavního města, nabízí malebná zákoutí řeky Berounky lemovaná hlubokými lesy plnými zvěře a vzácných rostlin. Na Berounsku se snoubí různé geologické a geomorfologické celky a vytvářejí tak zvláštní, osobité reliéfy. Řeka Berounky si tak trochu líně razí cestu křivoklátskou vrchovinou a klidná a romantická místa na jejích březích už celá staletí lákají trampy, výletníky i rybáře.
Pod Berounem řeka proniká do vápencových útvarů Českého krasu a vytváří rozeklaná údolí se skalnatými srázy. Krajinu tvoří kamenité rokle, hřebeny a především krasové podzemní dutiny, tajuplné jeskyně, které odpradávna člověku sloužily jako přístřeší i místa k bádání. Tato oblast je proslulá v celé Evropě četnými nálezy zkamenělin. Na Berounsko zasahuje i část Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko, jejíž původní lesní porosty jsou pravým rájem pro celou řadu vzácných živočichů a chráněných rostlin. Určitě nejznámější upomínkou na doby minulé je středověký hrad Karlštejn, mezi jehož zdmi si každoročně tisíce návštěvníků připomínají slavnou dobu vlády Karla IV. Karel IV. zde dal také založit první bažantnici u Králova Dvora. Myslivost a bažantnictví má v berounském okrese dlouhou a bohatou tradici a také mnoho pokračovatelů. Činnost zdejších myslivců zastřešuje Okresní myslivecký spolek v Berouně pod vedením pana Luďka Strnada, funkci jednatelky svědomitě vykonává paní Olga Škvárová.
Začněme již tradiční statistikou - kolik je v okrese Beroun honiteb, na jaké ploše, kdo v nich hospodaří a kolik myslivců celkově OMS Beroun zastřešuje?
Honiteb máme celkem 59. Devět je ve vlastní režii a padesát pronajatých. Část společenstevních honiteb mají v pronájmu myslivecká sdružení, v některých hospodaří honební společenstva a některé si pronajaly soukromé osoby. Honební plocha má výměru 53 215 ha, z toho je 7268 ha ve vlastní režii a 45 947 ha pronajatých. U OMS Beroun je registrováno 870 členů ČMMJ při průměrném věku 48 let. Myslivost v honitbách však vykonává v celkovém počtu 1007 myslivců. Vždy začátkem roku jejich počet klesne, pak se postupně vyrovná. Větší odliv členů jsme zaznamenali jen v roce 1996 -1999, kdy vešel v platnost nový zákon o zbraních a střelivu a starší členové se už báli jít znovu na zkoušky. Vzhledem k malé dojížďkové vzdálenosti od Prahy máme asi jednu sedminu členů z Prahy a z dalších měst mimo okres Beroun.

Mezi které pověřené obce je v okrese Beroun rozdělena státní správa myslivosti? Jaká je z jejich strany podpora vaší činnosti?
Jsou zde dvě správní územní, Berounsko a Hořovicko. Tedy státní správu myslivosti vykonávají městské úřady Beroun a Hořovice. V Berouně je podpora o něco větší než v Hořovicích. Nabízeli jsme jim uzavření dohody o spolupráci, to však odmítli. Také bychom rádi dostávali údaje o myslivosti jednotlivě podle honiteb, bohužel od úřadů dostáváme sumář za celé správní území, který není moc vypovídající.
Podle zákona bychom od pověřených obcí měli obdržet prostředky na chovatelskou přehlídku, jejímž uspořádáním nás každoročně pověřují, z Hořovic jsme letos dostali jen 3000 Kč, takže s nimi ještě jednáme. Nechceme přestat výstavy pořádat, ale bez podpory úřadů je to finančně velmi náročné. Jsme rádi, že se alespoň přijdou na přehlídky trofejí a na sněmy podívat.
Hodně se u nás projevil přechod státní správy myslivosti pod místní samosprávu. Jsou upřednostňovány problémy místní samosprávy nad státní správou, a to i finančně.

To je škoda, myslivci by si určitě zasloužili pro svou činnost větší přispění úřadů.
Jaký druh honiteb na Berounsku převažuje? Jedná se spíše o lesní, polní nebo smíšené?
Deset honiteb je v majetku Lesů České republiky, ty jsou lesní, ostatní jsou smíšené. Dvě třetiny okresu Beroun zaujímají Chráněná krajinná území Křivoklátsko a Český Kras. V nich jsou honitby, ve kterých hospodaří myslivecká sdružení, ale platí v nich různá omezení, nesmí se tam lovit například straka, vrána, jezevec.

Které druhy zvěře se ve zdejších honitbách vyskytují a jaké je jejich rozšíření?
Vyskytuje se tu téměř veškerá zvěř mimo medvědů a vlků. Dokonce na Podbrdsku byl pozorován rys. Před rokem 2002 zde byly ustanoveny dvě oblasti chovu jelení zvěře, na Křivoklátsku a Podbrdsku. V současné době není již oblast chovu žádná. Jelení zvěř se vyskytuje a loví i v honitbách sousedících s těmi, kde je zvěř plánována. Myslivecké sdružení Ostrý Rpety se v poslední době začalo věnovat chovu mufloní zvěře, nakoupilo dospělé kusy na oživení populace a dosahují celkem dobrých výsledků. Srnčí zvěř je ve všech honitbách, po loňské zimě se snížily stavy a tím pádem i lov. Znatelně poklesly i počty černé zvěře. Krajský úřad totiž vydal opatření, dle kterého lze lovit černou zvěř bez rozdílu věku a pohlaví, v důsledku čehož došlo k silnému narušení sociální struktury. Zatímco v roce 2004 bylo uloveno 2375 kusů, v roce 2006 to bylo jen 547 kusů, což je úroveň, která byla před 10 lety. Kromě již zmiňovaných druhů se v honitbách na Brdech vyskytuje volně i daňčí zvěř.
Z drobné zvěře je normován bažant a zajíc. Bažantí zvěř se vyskytuje v divoké populaci, ale také je vypouštěna. Koroptve vypouštíme tam, kde byla dříve divoká populace, na její navracení do krajiny čerpají dotace myslivecká sdružení. Pan Jaroslav Řezáč, náš bažantník-koroptvář, zde zavedl metodu odchovu koroptve za pomoci rodičovských párků. MS Liteň tímto způsobem odchovává a vypouští okolo 200 koroptví každý rok, a to nepřetržitě již osm let. MS Šiberná Hostomice se rovněž přidalo k odchovávání koroptve pomocí rodičovských párků, asi před čtyřmi roky. Koroptev se rozšiřuje do míst, která jí vyhovují, tedy i do honiteb, kde nebyla vypouštěna. Vypouštění koroptví se věnují sdružení Liteň, Tmaň, Cerhovice, Valdek Komárov, Šiberná Hostomice a Hýskov, do předloňska to byla i Chyňava. Od roku 1994 se snažili o návrat koroptve do přírody myslivci postupně ve čtrnácti honitbách. Kromě již jmenovaných to byla sdružení Lochovice-Lhotka, Ostříž Vinařice, Vráž, Hředle II, Oupoř Broumy, Dubová Trubín a Svinaře. Zapojilo se také CHKO Křivoklátsko.
Byly snahy vypouštět divoké králíky, vypustili je MS Liteň, Cerhovice, HS Srbsko, ale po vypuštění už králíky v takovém množství v přírodě nespatřili, takže od něj upustili.

Funguje tu nějaký oborní chov spárkaté zvěře?
Obory tu nemáme, jen farmové chovy - pan Fiřt v Litni má farmový chov jelení a daňčí zvěře, pan Sládek na Levíně chová daňčí zvěř.

Jaké druhy predátorů se zde vysyktují?
Hlavně liška, jezevec, objevuje se psík mývalovitý, byl zde přejet jeden mýval severní. Na Berounce byla viděna vydra, rozšířili se také norci, na které si stěžují rybáři, likvidují ryby, kachní snůšky, ale byl prý viděn i norek, který zaútočil na dospělou kachnu.
Dále jsou zde kormoráni, všechny běžné druhy našich dravců a vyskytuje se i výr velký. Co se týče domestikovaných predátorů - tedy toulavých psů a koček - snažíme se především působit na jejich majitele, aby si dali na svá zvířata pozor.

I přes nelehké jednání s úřady, jak říkáte, pořádáte přehlídky trofejí ulovené zvěře. Kde a jak probíhají?
Přehlídka trofejí probíhá za celý okres dohromady, podle nepsaného pravidla je jeden rok na Berounsku, druhý rok na Hořovicku. My zajistíme s pomocí adeptů instalaci trofejí, pořádající sdružení drží služby. Hodnotitelskou komisi sestaví pracovníci úřadů pověřených obcí, takže není složena jen ze členů OMS, bývají v ní i lesáci, zaměstnanci úřadu a podobně.
Výstava je otevřena pro veřejnost od středy do pátku, probíhá pravidelně v červnu - měsíci myslivosti. V sobotu po přehlídce proběhne okresní sněm, po jeho skončení se rovnou rozdají trofeje. Vyhledáváme prostory, do kterých by se vešla přehlídka a následně stovka účastníků sněmu. Předloni proběhla přehlídka v restauraci Ve stínu lípy v Litni, loni v Neumětelích, letos bude v Kulturním domě Tmaň. Máme návštěvní knihu 30 let zpátky, abychom měli přehled, kdo na výstavy přijde. Každý se asi nepodepíše, ale i tak je návštěvnost slušná. Chodí i školy a veřejnost.

Co všechno mohou návštěvníci na výstavě zhlédnout? Pozorujete nějaký kvalitativní vývoj v chovu zvěře?
Míváme každý rok průměrně 320 srnčích trofejí, 50-60 trofejí jelenů, 10 muflonů, 10 daňků, vloni jsme měli dvoje zbraně divočáků, občas se objeví sika, ale ten je v našich honitbách nežádoucí. Medailových trofejí míváme velmi málo, objeví se jen výjimečně, u srnčí zvěře to bývá zpravidla bronzová medaile, u jelenů maximálně stříbrná. Občas se objeví medailové lebky šelem, ale to spíše v pětiletých cyklech, před mezinárodní výstavou v Lysé nad Labem.
Malý počet hodnotnějších trofejí si vysvětlujeme hlavně tím, že úživnost honiteb v našem okrese není nijak velká a zvěř je dost rušena - Karlštejnsko i Křivoklátsko jsou turisticky velmi zatížené lokality prakticky po celý rok, také se staví satelitní městečka okolo měst i vesnic, rozmáhá se koňská turistika, ale poslední dobou jsou největší zátěží pro zvěř čtyřkolkáři.
Velkým problémem je také neoplocená dálnice, na které dochází k častým nehodám zejména s černou zvěří na konkrétních migračních trasách. Nelze nevzpomenout dokonce i smrtelnou nehodu, srážku vozidla s jelenem u Cerhovic. Snažili jsme se s Ředitelstvím silnic a dálnic domluvit, ale oni chtěli, aby si sdružení vzala příslušné úseky oplocení na jejich území do svého užívání a udržovala je. To je dost těžké, uživatelé jsou většinou v honitbách v nájmu, těžko také mohou udržovat něco, co je součástí dálnice, z vlastních prostředků. Dálnice rozetnula devět honiteb. Když probíhalo uvádění honiteb do souladu s novým zákonem o myslivosti, pro některé z těchto rozdělených honiteb nebylo snadné získat potřebnou výměru.

Takže se uznávání honiteb neobešlo bez problémů?
Největší potíže byly právě u honiteb na Hořovicku, kterými prochází dálnice, konkrétně se jedná o Myslivecká sdružení Cerhovice a Drozdov, část jejich honitby spadla do sousední, i když zrovna v té části měli odchovnu.

Oplocení dálnice je v současnosti velmi diskutovaný problém, doufejme, že se do budoucna přístup odpovědných míst změní, neboť statistika nehod je vskutku odstrašující, není to jen v zájmu zvěře a myslivců, ale všech řidičů.
Život a zdraví zvěře jsou však ohrožovány dalšími vlivy, zejména parazity a chorobami - probíhala v honitbách Berounska léčebná akce pro spárkatou zvěř? Nebo jiné ozdravné akce? Uskutečnila se vakcinace lišek?
Léčba spárkaté zvěře proti střečkovitosti proběhla, bylo podáno medikované krmivo. Snažíme se vždy, aby akce proběhla celoplošně, ale jsou i honitby, které medikované krmivo nepředkládají. Léčíme v rozmezí 14 dnů v období strádání, letos se však vhodný termín určoval velmi těžko. Z poloviny hradí léčbu OMS, z poloviny uživatelé honiteb. Když měl OMS více prostředků, hradil léčivo v plné výši. Dotace od kraje jsme nedostali, u uživatelů honiteb není velká snaha o ně žádat, protože by museli provést některá vyšetření, aby dokázali účelnost podávání medikovaného krmiva.
Jednou za čtvrt roku probíhají pracovní porady vedení OMS, uživatelů honiteb a zástupců veterinární správy, poslední probíhá okolo 20. 12., tam si zástupci honiteb odeberou léčivo, krmnou směs si smíchají sami.
Vakcinace lišek probíhala dříve prostřednictvím myslivců, poté tři roky letecky, letos je již čtvrtý rok v řadě, kdy se vakcinace podávat nebude, protože nebyl zaznamenán žádný výskyt vztekliny. S veterináři máme výbornou spolupráci, zveme je kromě těchto pracovních porad i na každý sněm.

To je dobře, že jste s veterináři v součinnosti, máte to k sobě blízko, když sídlíte v budově Krajské veterinární správy. Jste zde v nájmu?
Ano, jsme v nájmu. Některé okresní myslivecké spolky si koupily domy nebo i postavili, my jsme měli zájem odkoupit a zrekonstruovat naše předešlé sídlo v České ulici, kousek od náměstí v Berouně, ale dům byl dlouhou dobu určen k demolici, takže nám jej neprodali. Po roce 1989 nám vyměřili vysoký nájem jako v centru Berouna, proto jsme se z finančních důvodů přesunuli sem na Veterinární správu. Máme kancelář a menší zasedačku, kde probíhají jednání myslivecké rady a komisí, když potřebujeme větší prostor, půjčujeme si zasedačku KVS s kapacitou 40 lidí. Například pro myslivecké kurzy.

Bývá o myslivecký kurz mnoho zájemců?
Průměrně míváme 20 uchazečů, vloni jich bylo 25, letos zatím jen 10. Většinou jsou to potomci myslivců, méně je těch, kteří se rozhodnou pro myslivost sami od sebe. Všichni uchazeči bývají dobře připravení, jen občas se stane, že jeden nebo dva neuspějí, ale zpravidla jen z jednoho předmětu.
Každý obdrží na začátku kurzu adeptskou knížku, na způsob indexu, do ní se zapisují záznamy o průběžné přípravě, jakých akcí se uchazeč zúčastnil, činnost v honitbách, uživatelé honiteb tam potvrzují, že praxi v předepsaném rozsahu vykonal.
Stále nám schází trubači. Na začátku kurzu se vždy ptáme, kdo umí či chce troubit, ale našli jsme zatím jen jednoho studenta. Poslední přednáška mysliveckého kurzu, už nad rámec stanovených hodin, je o troubení. Chodí nám sem přednášet Ing. Václav Vinter, který troubil u Vojenských lesů a statků Hořovice. Dříve nám tu fungovalo trio trubačů, ti se rozpadli. Jeden ze stálých účastníků ZST nastoupil na Lesnickou školu v Písku a naučil se během roku troubit, takže chodí na akce OMS, když je potřeba, což jsme velmi rádi, ale snažíme se získat trubačů více.
Po složení zkoušky se koná pro účastníky kurzu slavnostní posezení, poslední dva roky se odehrávalo v pohostinství v Nižboru, předtím v Otročiněvsi. Sál je vždy velmi pěkně vyzdoben, každá oblast výuky zde má svou malou výstavku.

Zkušební senát tvoří členové OMS Beroun nebo i komisaři odjinud?
Máme 1,5 senátu, měli jsme dva kompletní, ale několik komisařů odstoupilo. Takto se alespoň mohou vystřídat, když některý nemůže.

Pořádáte i zkoušky pro myslivecké hospodáře?
Ano, podle zájmu se uskuteční přibližně jednou za 3 roky, vloni bylo 12 účastníků kurzu, ke zkouškám jich přišlo 8 a uspěli 4. Když je málo zájemců, pošleme jejich přihlášku do Prahy, kde jim doporučí jiný kurz, ale oni si většinou počkají rok nebo dva, až bude u nás.

Máte v plánu i nějaké další vzdělávání pro myslivce?
V červenci chceme uspořádat v Litni seminář o chovu koroptve. Tento seminář jsme pořádali již celkem čtyřikrát, dvakrát na OMS, poprvé se zúčastnilo 7 lidí, pak 12, poté proběhl v Berouně, v sále na Plzeňce, přišlo 30 lidí, poslední se konal v Litni, to již bylo návštěvníků 70 z různých koutů republiky. Zapojili se i studenti Fakulty lesnické a environmentální ČZU v Suchdole, očipovali několik koroptví a sledovali jejich migraci. Ze tří očipovaných však jedna zahynula druhý den, druhá třetí den a ta třetí došla až ku Praze.
Našim cílem bylo přiblížit zájemcům metodiku odchovu a vypouštění koroptve do krajiny, podnítit další myslivce, aby se nebáli také začít s odchovem, aby se vytvořila dostatečná populace, která by byla schopná v přírodě přežít a rozmnožovat se. My na Berounsku jsme začínali v roce 1994 s koroptvemi jako první, právě v líhňařském středisku v Litni, které vede Jaroslav Řezáč a před ním jej vedl jeho otec. Dříve se zde odchovávali jen bažanti, postupně se k nim přidaly koroptve. Po nás se k záchraně koroptve přidal Žďár nad Sázavou, kde však mají mnohem lepší spolupráci se zemědělci a větší možnosti co se týká úprav v krajině, takže vysazují remízky, biopásy, těchto možností u nás moc není...

Spolupráce se zemědělci ve zdejším okrese tedy není příliš dobrá?
Je-li zemědělec ve sdružení, zařídí vše potřebné bez problémů, i vyčlenění pozemků na krajinné prvky zlepšující životní podmínky zvěři, tedy různé biopásy, remízky a políčka. Pokud ve sdružení není zemědělec, je šance na vyčlenění pozemků téměř nulová. Pro zvěř je to nepříznivá situace, máme tu velké lány řepky, obilí, kukuřice, jen vloni byla malá změna, několik polí slunečnice a len. Okopaniny jsou jen v mizivém množství u soukromníků.

Zkoušel tedy někdo čerpat na úpravy krajiny dotace?
Nejspíš ne, zemědělci mají vlastní dotace na hektar půdy a možná zajímavější než jsou ty myslivecké, takže ti si to spočítají, ostatní nemají na co je čerpat. Hranice honiteb jsou většinou pole les, černá zvěř škodí na polích, ale zaléhá a loví se spíše v lesních honitbách. Škody se většinou vykompenzují domluvou o brigádě nebo zvěřinou. Výjimečně končí u soudu, naposledy asi před deseti lety. Dnes neexistují rozhodčí komise, zemědělcům se škody snadněji uplatňují.

Používají zemědělci nějaké plašiče při žních? Dají myslivcům vědět, kdy se bude sklízet? A naopak - používají myslivci například chemické ohradníky na ochranu polních plodin před zvěří?
Se žněmi je to půl na půl. Někdo nám dá oznámení, někdo ne, pokud ano, projdeme pole, snažíme se zvěř odtamtud dostat pryč. Chemické ohradníky myslivci používají, Hukinol nebo i vlasy v sáčku, docela to funguje. Uvidíme, jak se vyvinou stavy černé po mírné zimě a po semenném roce dubu a buku.

Možná se letos trochu vyrovná úbytek, který černou zvěř postihl v posledních dvou letech. Pojďme se nyní podívat na další práci komisí. Jak například působí kulturně výchovná?
Okresní ples nepořádáme, naposledy proběhl asi před 30 lety, býval vždy první sobotu v lednu v Berouně. Plesy, poslední leče a různá společenská posezení probíhají v rámci jednotlivých sdružení.
V letech 2000-2001 jsme zorganizovali zajímavou akci - burzu mysliveckých potřeb, proběhla v budově České pojišťovny v Berouně. Přijeli se podívat návštěvníci až z Moravy, několik sdružení se u nás inspirovalo a burzu pořádají dodnes. První rok byl o burzu obrovský zájem, druhý rok již méně. Nyní sháníme vhodné prostory a chtěli bychom v jejím pořádání pokračovat.
Kulturní komise pomáhá i při přehlídkách trofejí s estetickou stránkou věci, výzdobou. Někdy nám úřady na výstavy zapůjčí mapy rozšíření chráněných stromů i s popiskami k nim, což je velmi pěkné. Letos chceme výstavu oživit dílem akademického sochaře Antonína Koláře, zatím s ním jednáme.

Do činnosti této komise patří i práce s mládeží - máte nějaké kroužky mladých myslivců, probíhají zde nějaké akce pro děti?
Mívali jsme 10-15 kroužků, ale téměř všechny zanikly, zůstal jeden nepřetržitě fungující kroužek v Chyňavě. Před časem se dělávaly přednášky pro děti ve školách, přednášel ředitel berounského učiliště, pedagog, takže jeho přednášky byly pro děti velkým zážitkem. Bohužel zemřel a ještě se nám nepodařilo za něj najít náhradu. Většina sdružení pořádá pro děti dětské dny - například Drozdov, Vinařice, v Otročiněvsi mají akci "Otvírání studánek", myslivci jsou buď přímo pořadateli nebo spolupracují s organizátory.
Chtěli jsme zvýšit počet účastníků soutěže o Zlatou srnčí trofej, a protože je ve všech školách dostupný internet, vyhlásili jsme tři předkola na internetu, na našich webových stránkách. Prvního kola se zúčastnilo 47 dětí. Myslíme si, že až proběhne novinami a internetem zpráva o prvním kole, zapojí se další děti, hlavní výhra je totiž horské kolo. Je možné se zapojit od druhého i třetího kola, ale je třeba odopovědět i na otázky kol předchozích. Vítěz každého kola dostane cenu.
Ještě než byla vyhlášena ČMMJ soutěž Mé toulky za zvěří, pořádali jsme vlastní soutěž v kreslení, teď obesíláme školy s propozicemi a práce dětí posíláme na Jednotu do celostátní soutěže. Často se použijí obrázky dětí i při výstavách trofejí.

Práce s dětmi tedy probíhá stále, i když už není tolik kroužků, to je moc dobře. Jaká je situace ve střelectví? Jaké akce připravuje střelecká komise pro myslivce berounského okresu?
Střelecká komise má v současné době pět členů a čestnou členku paní Fronovou, která je ve střelecké komisi nepřetržitě již více než dvacet let a všechny střelce z okresu zná.
Máme zde pět střelnic, všechny u sdružení, okresní střelnici jsme přenechali do užívání MS Ostrý Rpety. Dva roky se na ní řešila hlučnost, protože sousedka chtěla vedle střelnice vybudovat stáj pro koně a hluk střelby by je rušil, ale střelnice tu stojí od roku 1958, takže byla střelba povolena i nadále, byla navržena omezení, v ráži 12 smí být vystřeleno jen 446 ran za den, v ráži 16 o něco více.. Další střelnice jsou u sdružení Karlštejn, Vinařice, Hýskov a Mořinka. Všech pět střelnic je brokových, kulová je sokromá střelnice Bílý lom na Tetíně, jejíž provozovatel je Otakar Táborský, zde probíhají střelby uchazečů, také okresní kulový přebor malorážkou. Je tam možno střílet až na 250 metrů. Pan Táborský byl dříve zkušebním komisařem pro vydávání zbrojních průkazů, ale zároveň má prodejnu zbraní, což navzájem kolidovalo, tak zůstal u prodejny. Tím pádem v okrese Beroun není komisař, který by posuzoval odbornou způsobilost pro získání zbrojního průkazu. Ještě jedna soukromá kulová střelnice je v Berouně-Závodí.
Přeborníkem OMS ČMMJ Beroun ve střelbě se stane ten, kdo získá nejlepší ocenění v disciplínách baterie, lovecké kolo a kulový čtyřboj malorážkou - ze tří nejlepších výsledků v brokových disciplínách se udělá součet. Během roku je mnoho akcí na výběr, takže je možné absolvovat každou disciplínu několikrát a snažit se o nejlepší výsledek. Na začátku roku vydáváme přehled závodů, aby všichni věděli, kam si mohou jít který víkend zastřílet. Vyhlášení okresního přeborníka ve střelbě probíhá vždy v červnu na okresním sněmu ve slavnostním duchu.

Jistě na Berounsku a Hořovicku aktivně funguje i kynologická komise.
Kynologická komise je nejpočetnější, má také hodně práce, máme devět rozhodčích a jednu čekatelku. Ale často si rozhodčí i půjčujeme, když někdo sám předvádí psa nebo z jiných důvodů nemůže, přijíždí mám na pomoc rozhodčí z Příbrami, Rakovníka i z Rokycan. Méně je rozhodčích pro velká plemena. Koncem roku se všechny okolní okresy navzájem informujeme o plánu akcí, abychom se navzájem nekryli. První akcí bývá jarní svod, kde se představí obvykle 50-60 psů, vloni bylo více zástupců malých plemen, ohařů bývá kolem dvaceti. Jsou zde patrné módní vlny, jeden rok byli samí výmaráci, pak samí maďaři, poslední móda byli border teriéři. Následují zkoušky vloh, norování, lesní zkoušky, barvářské zkoušky malých plemen, podzimní zkoušky, jednou za 2-3 roky barvářské zkoušky honičů, výjimečně všestranné zkoušky malých plemen, asi dvakrát jsme měli všestranky ohařů. Poslední dobou není na všestranné zkoušky moc zájemců. Plánovali jsme i zkoušky z vodní práce, ale nebyl dostatečný zájem. Vloni bylo málo psů na všech zkouškách, možná to bylo v souvislosti s uvedením nových zkušebních řádů do praxe.

Ve kterých honitbách zkoušky probíhají?
Většinou v těch stejných, kde jsou na to zařízeni. Lesní a barvářské zkoušky se konají v rámci jednoho víkendu v Kublově, dříve ve Vráži. Podzimní zkoušky v MS Cerhovice, kde je dostatek drobné zvěře, norování probíhá střídavě v Levíně a Vinařicích, kde jsou umělé nory.
Problém je s chovem lišek, protože podle současné vyhlášky by měl být pas pro každé zvíře v zájmovém chovu, lišky jsme si však většinou půjčovali.

Fungují tu nějaké kynologické kluby?
Ano, fungují tu všechny kynologické kluby, které mají sídlo v Praze 1, Jungmannově ul. 25 a do nichž se hlásí řada našich členů. Loveckých psů máme 340, přičemž k provozu myslivosti bychom jich měli mít 190. V roce 1986 zde proběhla první a na dlouhou dobu poslední výstava psů, na letišti v Hořovicích, bylo špatné počasí, nebylo to nic příjemného. Při každých zkouškách vyrábíme vlastní diplomy s fotografiemi příslušného plemene.

To je pěkné. Zmínili jste při práci s dětmi webové stránky, jaká jsou další média, se kterými spolupracujete a prostřednictvím kterých informujete myslivce i veřejnost o dění na OMS?
Z tisku je to hlavně Berounský deník, Echo v Berouně, Podbrdské noviny, redaktoři nám sami volají a chtějí informace, několikrát jsme napsali sami článek. Webové stránky jsme měli ještě dříve než byla šablona na webu Myslivosti, spravujeme si je sami. Před informacemi po internetu jsme několikrát do roka všem uživatelům honiteb posílali zpravodaj. V současném období konáme jednou čtvrtletně poradu předsedů MS nebo jejich zástupců. Dále jsme se snažili získat e-mail na zástupce každé honitby, ale máme jich zatím jen devět, proto musíme vše posílat poštou, což je nákladné a zdlouhavé. Kromě různých informací uživatelům honiteb posíláme také pravidelně myslivcům, kteří slaví nějaké významné životní jubileum, blahopřejný dopis, v 50 letech, a od 60 let již po pěti letech. Chceme jim ukázat jak si vážíme jejich práce pro myslivost, kterou provozují ve volném čase a často s velkými finančními náklady...

Díky za rozhovor!
Připravila Ing. Kamila KAASOVÁ
Snímky archiv OMS

Přiložené dokumenty

Media_13547_34_47.xls Tab 1 (20,00 KB)
vychází v 7:31 a zapadá v 17:58 vychází v 23:33 a zapadá v 14:57 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...