Časopis Myslivost

Květen / 2007

Několik doplnění k článku „Pěstování některých druhů rostlin pro zvěř“

Myslivost 5/2007, str. 27  Doc. Ing. František ZABLOUDIL,CSc, IEZ VFU Brno
Několik doplnění k článku „Pěstování některých druhů rostlin pro zvěř“
Ve zkráceném textu v Myslivosti 3/2007 jsem uvedl jen malou část rostlin, které mají sloužit zvěři. Je všeobecně známé, že zvěř ve svém životním prostředí potřebuje základní životní podmínky tj. dostatek potravy, vhodný kryt a klid. Soulad těchto podmínek je základem dostatečné reprodukce. V současnosti, v jednostranně využívané krajině jsme nuceni všechny tři faktory nejen chránit, ale také pro zvěř zajišťovat.

Při nedostatku vhodné druhové potravy, zvěř není v dostatečné fyzické kondici, snadno dochází k jejímu onemocnění s následnou sníženou reprodukcí. Nemá-li zvěř ve svém prostředí dostatek krytu, hledá vhodné místo před nepohodou a predátory. Nedostatek klidu vyvolává u zvěře stres, tím dochází k jejímu shlukování, což často zapříčiní zvýšení škody na polních i lesních porostech. V hospodaření na mysliveckých políčkách a remízech se často kumulují práce, na splnění všech tří životních požadavků zvěře, v jednom úkonu. Tím, že se vysadí (nasejí) potravní druhy rostlin, tyto ale jen z části zabezpečí kryt a klid. Touto situací se zabývala celá řada pracovníků, již po drastických zemědělských úpravách (HTÚP) započatých po roce 1950. Jirkovský a kol. (1960) uvedli v příručce "Zakládáme remízky pro zvěř" celou řadu rostlinných druhů, které slouží zvěři za potravu a také druhy, které slouží zvěři jen pro kryt. V připojené tabulce jsou uvedeny některé rostlinné druhy s části zkrácených citací z této publikace jak uvedené druhy prospívají zvěři.
Existuje celá řada druhů keřů, bylin a travin, které slouží zvěři jen pro svoji ochranu a naproti tomu jsou další rostlinné druhy, které slouží převážně za potravu. Zvěř drobná využívá druhy k potravě a své ochraně v každé lokalitě jinou intenzitou. Doporučit výsadbu a síji rostlinných druhů bez zhodnocení působících faktorů a místních znalosti chování zvěře prakticky je nemožné. Proto v Myslivosti č. 3/2007 je na str. 34 - 36 uvedena celá řada rostlinných druhů jak pro výživu, tak pro budování rostlinného krytu pro zvěř, aby podle místních podmínek byl možný výběr.
Druhy, které jsou uvedeny jako nevhodné nebo náhradní (Myslivosti č. 4/2007 str. 35) jsou uvedeny ve druhé tabulce. K hodnocení uvedených rostlin byla použita Veterinární botanika a pícninářství (Šikula, Zubrický 1964), Zakládáme remízky pro zvěř (Jirkovský a kol., 1960), Atlas nejdůležitějších trav (Šindelářová, 1970), Lesnická dendrologie (Klika, 1947), Dřeviny pro včely a zvěř (Hromas, 2000), Zvelebení luk a pastvin (Mališ, Koníček, 1960), Základy pastvinářství (Čítek, Šandera, 1993), Pěstování krmných plodin (Bernath, 1991)
Pokud se týká osiva je většina druhů velmi dobře zabezpečena např. přes Osevu Agro, s.r.o. Brno a dalších, kde je nabízena celá řada druhů osiv i s tím, že jej zajistí v zahraničí. V časopisu Myslivost č.3/2007 jsem uvedl názvy 42 druhů keřů a stromů. Některé druhy jsou vhodné jako dřevnatá doplňková potrava pro spárkatou zvěř a zajíce, jiné jako výsadba určená k založení trvalých krytových ploch pro určité druhy zvěře (zajíce, bažanty, koroptve, případně i pro spárkatou zvěř). Než se rozhodneme, které druhy vysadíme v honitbě, je nutné vyřídit majetkoprávní vztahy (povolení) a při rozsáhlejších výměrách půjde o celé řízení ke změně kultury (životní prostředí, geodesie atd). Pokud se týká založení prutníků a dočasných nízkých křovin asi do výšky 1 m, postačí jen dohoda s vlastníkem honebního pozemku.
Dále bylo uvedeno 62 druhů travin a bylin, většinou pro dočasné využití k zabezpečení potravy, tak i pro ochranu zvěře. Jedná se většinou o jednoleté druhy na orné půdě a o víceleté druhy trvale založených travních porostů. Je skutečností, že některé druhy je možné z části využít nejdříve jako potravu a dále se ponechají přerůst, aby vytvořily i dočasný kryt zvěři.
V každém případě je před započetím prací výhodné, poradit se s odborníky, které druhy rostlin jsou vhodné pro druhy zvěře chované v honitbě. Stanovit druhovou skladbu pastevních i krytových porostů na dálku (telefonicky, písemně) není možné v důsledku stálých změn místního zemědělského a lesnického hospodaření, i při znalosti úživnosti půdy a bioklimatických poměrů v krajině.
Pokud se týká využívání řepky a krmné kapusty, tak již před padesáti lety jsem zakládal 3 - 4 m široké pásy řepky a krmné kapusty na tehdy novém letišti Ostrava - Mošnov. Cílem bylo odlákat od startovacích ploch zajíce, bažanty, koroptve a srnčí zvěř do doby, něž si zvykne na letový provoz. Díky těmto plodinám nedošlo ke střetům letadel se zvěří. Úhyn zvěře v té době byl minimální proto, že se řepka chemicky neošetřovala jako v současnosti.
Závěrem se omlouvám čtenářům časopisu Myslivost za dva překlepy v názvu rostlin a chci upozornit na to, že uvedené druhy byly uváděny jako vhodné nejen pro krmení, ale i pro potřebný kryt zvěře. To uvádím proto, že mohlo dojít ke špatnému pochopení daného tématu.
Doc. Ing. František ZABLOUDIL, CSc.

Přiložené dokumenty

Media_13530_11_10.xls Tab 1 (17,50 KB)
Media_13530_19_10.xls Tab 2 (18,50 KB)
vychází v 7:31 a zapadá v 17:58 vychází v 23:33 a zapadá v 14:57 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...