Časopis Myslivost

Květen / 2007

Škody zvěří?

Myslivost 5/2007, str. 11  Dr. Ing. Rudolf NOVÁK
Jsem velice rád, že se na stránkách našeho časopisu Myslivost rozvinula diskuse ke škodám zvěří. Škody zvěří byly vždy, zejména jejich kvantifikace, problémem myslivosti. Postačí si přečíst např. předpisy o myslivosti předválečné.
Jsem toho názoru, že eliminace škod (nikoliv jen poškození) by měla být věcí jak uživatelů honiteb, tak vlastníků pozemků. Bylo to totiž tak vždy. Problém se, podle mého názoru, zvýraznil v důsledku transformace lesního hospodářství, která nastala počátkem 90. let. Státní lesy (Lesy České republiky, s.p.) dnes již nevykonávají myslivost na většině výměry lesů, které mají ve správě, ale většinu pozemků v majetku státu (honiteb) pronajímají. Vznikla situace, a řada z nás starších ji pamatuje, kdy bylo jednoznačně řečeno my jsme především lesníci, myslivost nás nezajímá. My neodpovídáme za zvěř ale jen za les. Výsledkem byly názory dovedené někdy ad absurdum. Např. najmeme si profesionální lovce, vystřílíme veškerou jelení zvěř, zbytek odchytneme, zavřeme do obor a až " bude les zdravý" část zvěře možná do přírody vypustíme. Byly i návrhy "lovit" nebo redukovat zvěř pomocí narkotizovaných krmiv. Mohl bych dál pokračovat, ale raději ne.
Tvrdím a budu to tvrdit neustále, že problém škod zvěří (nebo neúnosného poškozování lesních porostů a polních kultur) lze vyřešit jen vzájemnou spoluprací mezi majiteli pozemků a uživateli honiteb. Nikoliv jen účtováním náhrady škod nebo obviňováním jednoho či druhého.
Tam, kde je v lese jen jeden hospodář (myslivec a lesník) problém zpravidla není. Lze to dokladovat jak na hospodaření na některých soukromých majetcích, tak na pozemcích, které má ve správě VLS s.p.. Mám také zkušenosti, že tam kde samo honební společenstvo vykonává myslivost ve své režii, problémy ze škodami zvěří jsou minimální.
První a zásadní otázkou je plánování chovu a lovu zvěře. V každé honitbě (tam kde je spárkatá zvěř chována) jsou stanoveny správním rozhodnutím orgánu státní správy myslivosti, normované a minimální stavy zvěře. Uživatel honitby by měl během celého mysliveckého období dodržovat stavy zvěře v honitbě mezi normovaným a minimálním stavem. Jestli to bude v polovině tohoto rozpětí nebo budou stavy zvěře jen minimální nezáleží jen na myslivcích (uživateli honitby), ale především na držiteli honitby, tedy vlastnících honebních pozemků. Ti přece odsouhlasují plán chovu a lovu zvěře, včetně sčítaných stavů. Když to řeknu úplně zřetelně. I o honitbu a hospodaření v ní by se měli její držitelé - vlastníci honebních pozemků starat s péčí řádného hospodáře. Legislativa jim k tomu poskytuje celou řadu oprávnění. Postačí si přečíst současně platný zákon o myslivosti.
S plánováním chovu a lovu zvěře úzce souvisí sčítání zvěře. Pochopitelně, když vezmu současně platnou metodiku plánování lovu zvěře, výše lovu se odvíjí od sčítaných stavů zvěře. A to je asi kámen úrazu. Bohužel, u mnoha uživatelů honiteb vše funguje tak, že se " nasčítá", aby se mohlo lovit. Nemyslím si, na rozdíl od některých jiných odborníků, že metodika plánování chovu a lovu zvěře je špatná. Jsem toho názoru, že většinou je špatný především přístup k její realizaci z různých subjektivních důvodů, vysoké nájmy v některých honitbách nevyjímaje.
Důsledkem takového "plánování" a koneckonců i nezájmu držitele honitby, jsou zkreslené stavy zvěře ve státní statistice a argumenty " o přemnožené" zvěři.
Naučili jsme se v tržním hospodářství, že všechno co činíme je pregnantně přepočítáváno na peníze. A jak jsem výše uvedl také nastavené " dělení" na jedny či druhé hospodáře či aktivity, které nikdy nic dobrého v historii ani dnes nepřineslo. Pamětníci si jistě vzpomenou např.na rozdělení lesního hospodářství v 50. letech podle sovětského vzoru na Lesní závody (pěstební) a podniky lesního průmyslu (těžební).
Zemědělského podnikatele, který zaseje kukuřici kolem lesa dnes většinou zajímá především výnos a jak co nejvíce snížit náklady a to, že existuje nějaká zvěř jej vůbec nezajímá (pozn. to je originální citace, s kterou jsem se setkal při řešení problematiky škod zvěří).
Řadu lesníků zajímá především jak co nejrychleji, za použití co nejmenších nákladů zajistit kultury a jak co nejlépe zpeněžit dřevo. Zvěř tyto lesníky zajímá asi jako kůrovec či klikoroh, kterého by měl zničit nebo jeho výskyt eliminovat otrávenými lapáky nebo jiným způsobem.
Na druhé straně existuje řada tzv. ekologických aktivit, které nezajímá, že bobři zničili ovocnou zahradu soukromého majitele nebo půl hektaru pracně vypěstované dubové kultury. Zajímá je jen bobr nebo strakapoud bělohřbetý. Kvůli kterým jsou ochotni demonstrovat a z majitelů pozemků, kteří se ozvou proti škodám a navrhnou regulaci chráněných živočichů, mediálně "udělat" ničitele přírody. Nemylme se. I v těchto případech jde také většinou o peníze. Aktivnější občanské sdružení zpravidla dostane více peněz na svou činnost ze štědré ruky ministerstva životního prostředí.
Ať se to někomu líbí nebo ne, ne vše lze přepočítávat na peníze. Hospodaříme v kulturních ekosystémech středoevropské krajiny, které nejsou přirozené a vyžadují cílené zásahy, aby se v nich udržela rovnováha mezi jednotlivými složkami ekosystémů. Zemědělce, lesníka, rybáře, myslivce nevyjímaje.
Jsem toho názoru, že východiskem z tohoto stavu je především ekologická výchova, která by měla začínat již na základních školách a pokračovat na středních a universitách.
Každý, kdo hospodaří v přírodě musí přece vědět, že svým hospodařením (či zásahy do krajiny) ovlivní nejen ekonomiku podniku, ale také, že těmito zásahy může ovlivnit další složky ekosystémů. Od zvěře počínaje, hmyzem (např.lumky) konče. A koneckonců vše se může projevit v ekonomice podniku, ať již jde o náklady na ochranu kultur nebo ve zpeněžení konečného produktu ne jen letos či příští rok, ale i za tři roky nebo za deset let.
Vzpomínám si na souseda, jednoho z posledních soukromých zemědělců, který úzkostlivě chránil hnízda koroptví a měl radost z každého vyvedeného hejnka. Když jsem se jej zeptal jako malý kluk, proč to dělá, odpověděl mi, že koroptvička pomáhá zemědělci ničením škůdců. A to nebyl myslivec! Nabízí se srovnání s tím, co jsem uvedl výše. Každý nechť si udělá úsudek sám.
Co říci na závěr? Zcela určitě dnes nejde o to vrátit se ke způsobům hospodaření v lese i na poli, které zde byly před 50 a více lety. Dovedu pochopit, že z hlediska ekonomiky existuje např. v lesnictví sledovaný obrat dříví ve dnech či hodinách (od kácení až po výrobu řeziva), problém kvalifikace pracovníků nebo problém nákladů na obnovu lesa. V zemědělství je to obdobné. Když si přečtu publikace o ekologickém zemědělství, tak se tam široce rozebírají aplikace hnojiv a chemických prostředků atd. Ale v žádné takové publikaci jsem se nedočetl o tom, jak podporovat třeba výskyt koroptví nebo bažantů nebo užitečného hmyzu. Nebo jsou to jen okrajové kapitoly. Když již jsem se zmínil o lumcích. To jsou parazitoidi škodlivých druhů hmyzu a ke svému rozvoji potřebují na jaře pylodárné rostliny. A to zase souvisí s rozvojem krajinné zeleně, používáním chemických prostředků na ochranu rostlin atd. Prostě v přírodě nelze vytrhovat jeden problém od druhého.
Jsem toho názoru, že mimo ekonomických problémů, zcela určitě existuje problém pochopení všech souvislostí, které souvisí s hospodařením v kulturních ekosystémech středoevropské krajiny.
Bohužel, zatím jsme k tomu nedospěli, abychom otevřeně o tomto problému diskutovali a proč ne, tento problém medializovali. Místo toho pořád čtu, jak myslivci (nebo lovci? To je citace z nezávislého tisku!!!) devastují krajinu, loví zvěř a také někdy postřelí či uloví chráněného živočicha nebo sami sebe.
Pořád se bavíme o ekonomice podnikání (jinak řečeno o škodách přemnoženou zvěří), místo toho, abychom sedli "k jednomu stolu" a vysvětlili si problémy a nastavili spolupráci, která bude prospěšná nejen naší generaci, ale i těm, kteří přijdou po nás.
Nevím jak kdo z vás má názor. Ale já si pořád myslím, že jeden či dva roky při hospodaření v přírodě nic neznamená. Důležitá je budoucnost české krajiny.
A tu zajistíme v současnosti jen spoluprací, diskusí o problémech a především do budoucna komplexním a adekvátním vzděláváním našich následovníků.
vychází v 7:31 a zapadá v 17:58 vychází v 23:33 a zapadá v 14:57 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...