Časopis Myslivost

Květen / 2007

V domovině mufloního rekordmana

Myslivost 5/2007, str. 30  Text a snímky Ing. Jiří KASINA
Česká republika se pyšní nejsilnější mufloní trofejí s hodnotou 252,50 b. CIC. Parametry trofeje a zprávu z hodnocení přinášíme na jiném místě tohoto čísla. Jistě nejen mě ale zajímal původ rekordní trofeje - obora Černý kopec v Nýznerově. Na Bílou sobotu jsem proto vyrazil do Rychlebských hor a ve slunečném jarním počasí jsem zastavil v malebném údolí, které končí až u polských hranic. Stylový dům s upravenou zahradou, který ve štítu zdobí motiv mufloní hlavy svědčí o tom, že jsem správně. Společně s manželkou a se dvěma zvědavými jezevčíky mě uvítal Karel Zatloukal. Ve stylově zařízeném obývacím pokoji na nás shlíží preparát rekordního muflona, stěny zdobí olejomalby s loveckými výjevy, interiér také doplňují nesčetné trofeje z jezdeckých závodů, neboť Stáj Nýznerov je totiž také majitelem vítěze Velké pardubické. Ale pojďme k muflonům a myslivosti.

S chovem muflonů se zabývám už přes pětatřicet let, rozvážně začíná hovor můj hostitel, muflon je pro mě prostě zvíře zvířat. Já jsem vzděláním lesák, dělal jsem technika polesí, ale také referenta pro myslivost u Lesního závodu Javorník a zde v honitbě jsme vždy měli muflony.
A to už v té době jste uvažoval o chovu rekordních muflonů?
Ale kdepak, v době, kdy byli známi Egrtovi berani u hranice 240 bodů, já jsem si vysníval, že bych jednou mohl chovat berany tak někde kolem 220 bodů. Trvalo mě to 20 let, než jsem se na tuto hranici dostal. Pak jsem si říkal, co kdyby tak byly trofeje okolo 230 bodů, laťku jsem si sám zvýšil. To trvalo ale zase dalších 10 let. Pak jak už se dostanete na 230 bodů se dvěma třemi berany, pak poznáte, že má snažení asi smysl a cíle si dáváte stále vyšší. Ale to, že se dostanu na 250 bodů, to jsem si opravdu nemyslel. I když musím hned zkraje říci, že bych si mnohem více vážil, kdybych tohoto rekordního berana vychoval odmala já osobně, v jeho případě jsem měl štěstí, že jsem ho objevil. K tomu se snad dostaneme později.
Zůstaňme ale ještě chvíli u historie. Když jste pracoval zde na lesním závodě, jaká byla kvalita mufloní zvěře v honitbě?
V době mého působení u lesního závodu, od roku 1971, byli v této oblasti ve volnosti maximálně dvěstěbodoví berani. Už v roce 1980 jsme zde v Nýznerově postavili aklimatizační obůrku, bylo to asi 8 ha, nikdy se z ní sice nic nevypustilo, ale zkoušel jsem v ní už cíleně muflony chovat. Bohužel mi to ale moc nešlo. Koncem osmdesátých let tu řediteloval Ing. Doubravský, který mi umožnil obůrku rozšiřovat a byl chovu muflonů nakloněn. Ale to už přišel rok 1989 a vše se změnilo. A já zavětřil, nakoupil jsem tu nějaké pozemky, celkem asi 30 hektarů. Takže se snad dá říci, že základ obory Černý kopec je v roce 1991.
Jak jste tedy začínal, byly to těžké začátky?
Začal jsem shánět kvalitní muflony, nakupoval jsem v Zaječinách, v Židlochovicích, něco jsem měl z Litoměřicka. Kupoval jsem jak berany, tak muflonky. Teprve ale až tak kolem roku 1997 jsem pochopil, že se mufloni nedají chovat tak, že se nakoupí kvalitní muflonky, k nim se dají jeden dva kvalitní berani a pár beranů průměrných a pak se nějakou selekcí vychovají silní berani.
Můj model je ten, že chovám základní skupinu pětadvaceti muflonek, které mám v oboře jen s jedním vybraným beranem. Tím pádem mám přesný přehled o původu, postupně jsem vyřadil z chovu všechny původní muflonky bez průkazného původu a nechal pouze ty, které mají jasný rodičovský původ. Každý rok mám u muflonek jiného berana. Vyřazené kusy z chovu a mladé nadějné kusy chovám ve vedlejší oboře.
Mladé berany vybírám každoročně z asi deseti mladých kusů, nechám tak maximálně 5 až šest kusů, nechám je projevit tak maximálně jeden dva roky, pak ty z mého hlediska ne tak nadějné prodám. Pro příklad - máte třeba beránka kladeného v březnu a on má v lednu příštího roku délku 40 cm, vedle máte druhého beránka kladeného v květnu, ten má v prosinci délku jen 28 cm, za rok je ale trofejově třeba podstatně lepší než ten první. Ale i vyřazené kusy jsou někdy pěti šestiletí berani s trofejemi kolem 210 bodů, ty prodávám dalším zájemcům, prodávám také kusy příbuzensky nevhodné do chovu. V každém ročníku mám tak dva až tři berany, kteří mají už ve dvouapůl letech 215 - 220 bodů, o ty je obrovský zájem. Dá se tedy zjednodušeně říci, že protože nemohu použít své špičkové berany na jejich dcery, nemám problém je prodat, ale musím se snažit nakoupit kvalitní berany jinde, a to už je potíž. Berany kupuju tak ve třech až šesti letech. Nyní mám pro další chov čtyři kandidáty, z nich vyberu jednoho berana, kterého přidám v říjnu k muflonkám.
Jaká máte stanovena kritéria na hodnocení muflonů?
Zcela prioritním kritériem pro mě je rozloha toulců. Ve dvou letech už mohu jednoznačně posoudit dynamiku růstu toulců. Úhel nasazení toulců je také důležitý, berani by měli mít minimálně 95 stupňů, lépe 98 stupňů.
U muflonek používám model převzatý od Ivana Višňáka, mimochodem vedle MVDr. Forejtka největšího odborníka na chov muflonů, ve dvou letech musí mít přes hrudník minimálně 86 cm. Zjednodušeně můžu potvrdit, že drobná muflonka s malým hrudníkem nemůže dát velkého berana.
Každoročně posuzuji vhodnost a perspektivnost každého kusu pro chov, co je chovné a nadějné, to zůstane v oboře, co není chovné, to pustím třeba do volnosti, jsem nájemcem honitby okolo obory. Muflonky já zásadně v oboře nestřílím, pokud se mi je nepodaří prodat, což většinou ale nenastává, tak je za zásluhy nechám dožít v lese. Stejně tak nestřílím staré hlavní muflonky, odstřelem by se narušila celá hierarchie tlupy a zvěř by se jen stresovala.
Když vyřadím z chovu berany, většinou je prodám jinam do obor nebo je pustím do druhé komerční obory. Tam pak prodávám berany k poplatkovému lovu, i když je někdy problém sehnat poplatkové lovce, já mám to štěstí, že je to sem kousek z Polska, klientů Poláků mám dost, muflony tam nemají, takže rádi přijedou.
Chápu, že genetika musí být základem, svůj nesporný vliv ale má také péče. Můžete prozradit něco z vaší chovatelské kuchyně?
Pro mě je alfou a omegou úspěšného chovu zdravotní stav, málokdo si uvědomí, nakolik jsou mufloni náchylní k nemocem. I já to ze začátku dost podceňoval a i v tom byly skryty důvody počátečních neúspěchů. Od roku 2001 mám stálý veterinární dohled Doc. Lamky, ten je tvrdý, neústupný a důsledný, to on mi pomohl dát chov zdravotně dohromady, do té doby jsem vliv zdravotního stavu zvěře trochu podceňoval. Pravidelně děláme každoroční akci, kdy odchytáme všechny chovné kusy, každému je odebrán vzorek barvy a trusu, každý kus je dlouhodobě evidován a stav mám zaznamenaný. Až poslední roky mám odchytové zařízení uzpůsobené tak, že chytím všechny kusy, dříve jsem měl třeba v chovu šesti sedmileté muflonky, které jsem ani jednou nevyšetřil.
A co třeba krmení?
Krmiva jsou alfou a omegou číslo dvě. Granule si nechávám dělat podle receptury mého kamaráda Adolfa Vondrky, on si nechal dělat recepturu na daňky, mně udělal pro muflony. Další doplňky receptury mi udělala Ing. Havlíčková z Běstovic, ta ještě nějaké komponenty přidala, v Běstovicích si už několik let nechávám vyrábět základní granulované krmivo.
Velkou pomocí je mi také spolupráce s Ing. Tvrzníkem z MIKROPu Čebín, který mi připravil vitaminominerální doplněk speciálně pro muflony. Krmnou dávku pak už jen doplňuji ovsem, kukuřicí, vojtěškovými granulemi k tomu dávám senáž, která je praktická pro manipulaci a skladování. Samozřejmě musím přizpůsobovat krmnou dávku podle ročního období, například v období výchovy mladých muflončat se snažím přidávat třeba bílkoviny v podobě sóji. Podstatná je také kvalitní pastva, pastevní směsky mi, prostřednictvím Ing. Řehy navrhnul Dr. Ing. Libosvár.
Kolem obory a chovu ale musí být plno starostí, jak vůbec veškerý chod provozu zvládáte?
O obory se starám já sám, je to moje každodenní láska, na dovolenou nejezdím. Zastávám názor, že v některých věcech se může člověk spolehnout jen sám na sebe. Mám tu ale tři kamarády myslivce, kteří mi občas pomohou,třeba když se posunují a opravují ploty, v den když potřebujeme zvěř pochytat a odebrat vzorky, tak musí být k dispozici skupina alespoň deseti lidí. Jinak si ale míchám krmivo, doplňuji zásobníky, rozvážím krmivo, kotroluji ploty a většinu jiných činností dělám každodenně sám.
Pojďme nyní k muflonovi, rekordmanovi. Povězte čtenářům něco z jeho historie.
Jak jsem už řekl na začátku, škoda, že jsem tohoto muflona neodchoval odmala, znal jsem ho až od jeho šesti let věku. Měl ho chovatel z Hejtmánkovic u Náchoda, ale nechtěl mi ho hned prodat. Choval ho ve čtyřhektarové obůrce prakticky uprostřed vsi, beran měl v době nákupu asi jen 25 kg, ale parametry toulců, především rozlohu a délku, špičkové. Víte, on v těch šesti letech měl toulce s velkou rozlohou, ale nedotočené. Tehdy jsem si v duchu říkal, že už se asi nedotočí. Podařilo se mi ho koupit až v osmi letech, to už měl toulce zatočené. V chovu jsem ho tady měl jednu říji a letos na jaře se začínají rodit jeho potomci. Zrovna dnes ráno, na Bílou velikonoční sobotu se narodilo první jeho muflonče.
Není to trochu pozdě?
Taky se mi zdá, máte pravdu, podle mých záznamů se mi mufloni rodí už kolem 25. března. Letos se ale zřejmě díky poněkud podivné zimě kladení trochu zpozdilo. V první dekádě dubna už obvykle mívám deset muflončat, letos doufám, že tak deset dvanáct muflončat taky bude.
Při hodnocení rekordní trofeje v Levicích jste říkal, že jste prodal velmi kvalitního muflona na Slovensko. Bude z něj taky rekordman?
Na Slovensko do obory u Povážské Bystrice jsem vloni v říjnu prodal pětiletého berana, který má 242 bodů. Má podle mého názoru perfektní parametry toulců, rozlohu měl 61 cm, první obvody 28 cm, toulce byly dlouhé 95 cm. Troufám si tvrdit, že to bude brzy nový slovenský rekord, já tipuji, že bude za dva roky přes 245 bodů CIC. A protože mám s tím slovenským kamarádem a chovatelem muflonů dobré vztahy, byla by snad možnost využít potenciálu tohoto nadějného berana ke zlepšení obvodů toulců beránků od dcer mého rekordního muflona.
Takže přejme chovu muflonů na Černém kopci úspěch a těšme se, že se třeba v dohledné době dočkáme dalšímu přiblížení dvěstěšedesátibodové hranici. A jelikož byl lovcem muflona slovenský myslivec, trofej poputuje zpátky na Slovensko, ale existuje prý předběžná domluva, že by měla být trofej vystavena na výstavě Natura Viva koncem května v Lysé nad Labem. Tam se mohou přijet podívat všichni zájemci a já věřím, že si budou dokonce moci porovnat jak světově první, tak třetí mufloní trofej na světě. Určitě to bude stát za to.



vychází v 7:20 a zapadá v 18:12 vychází v 18:54 a zapadá v 7:31 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...