Časopis Myslivost

Listopad / 2007

Hospodaření se zvěří jelena siky v honitbách LČR, s. p. - LZ Kladská

Myslivost 11/2007, str. 14  Ing. Tomáš JANDA
Lesní hospodářský celek Kladská je součástí Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les, která spadá do Karlovarské vrchoviny a tvoří její západní část. CHKO Slavkovský les slouží jako infiltrační území lázní západočeského lázeňského trojúhelníku (Mariánské Lázně, Karlovy Vary, Františkovy Lázně) . Centrální část CHKO je tvořena rozsáhlým lesním komplexem, který je přírodovědně velmi cenný. Vyskytuje se zde několik set hektarů rašelinišť. Ta z nejzachovalejších jsou chráněna systémem národních přírodních rezervací tzv. Kladské rašeliny. Botanicky a přírodovědně unikátní částí oblasti je hadcový hřbet, který pokrývá síť šesti zvláště chráněných území. Kromě ochrany infiltračního území, která je zesílena existencí ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů se chrání také oblasti přirozené akumulace vod a také lesy a jejich přirozená retenční funkce.

Přírodní podmínky
Klimaticky je oblast řazena jako chladná. Průměrná roční teplota se pohybuje v rozmezí 5 - 6 °C. Průměrný úhrn srážek je 700 - 900mm. Délka vegetační doby trvá 120 - 140 dnů. Nadmořská výška se pohybuje v rozmezí 440 - 1000 m n. m. Půdy převažují chudší a kyselé. Fytocenologicky patří území do oblasti středoevropské lesní květeny, podoblasti horské flóry středoevropské. Lesnatost území je 63 %. Dřevinná skladba lesních porostů - jehličnaté dřeviny 93 %, z toho Sm 85 %, Bo 5 %, Ost. 3 %, listnaté dřeviny 7 %, z toho Bř 2,5 %, Bk 1,5 %, Ost. 3 %. Reliéf terénu oblasti je převážně plochý, mírně zvlněná náhorní plošina s nevýraznými hřbety a vrcholy. Území je protkáno četnými drobnými a krátkými vodotečemi převážně velkého spádu. Větší toky jsou situovány vně území.

Organizace myslivosti u LZ Kladská
LZ Kladská je přímo řízenou jednotkou LČR s. p., která spravuje celkem šest honiteb. Pět honiteb ve vlastní režii, z toho jednu oboru s daňčí a mufloní zvěří. Jedna honitba je pronajatá. Přehled podává tabulka č. 1. Další komentář se vztahuje jen na honitby ve volnosti.
Provoz myslivosti v režijních honitbách zajišťuje LZ Kladská prostřednictvím polesí. Čtyři polesí provádějí veškerá potřebná opatření k zajištění řádného chovu a péče o zvěř. Vytváří v rámci své působnosti myslivecké úseky což jsou části lesnických úseků o průměrné velikosti 500 ha. Sleduje se tím zpřehlednění organizace myslivosti, zajištění bezpečnosti při lovu a zvýšení úspěšnosti lovu. Aktivní myslivecký personál v režijních honitbách LZ Kladská čítá 70 osob.

Spárkatá zvěř na území spravovaném LZ Kladská
Z historických pramenů lze vysledovat první zmínky o spárkaté zvěři ze 14. století, kdy se v tehdy Císařském lese povoluje lovit kance a ostatní druhy zvěře, především škodné. V průběhu času byly zaznamenány výkyvy četnosti zvěře, kdy se zvěř intenzivně lovila nebo naopak chránila. Historické záznamy zmiňují ze zvěře spárkaté výhradně zvěř jelení, černou a srnčí. Z velkých šelem medvěda, vlka, rysa a kočku divokou. Ty byly na území vyhubeny v 1. polovině 18. století. Z pernaté tetřevy, tetřívky, jeřábky, sluky a divoké kachny. Ze škodné lišky a kuny. Z drobné srstnaté zajíce.
Ve druhé polovině 19. století v souvislosti s prodejem montánních lesů, kdy vznikla řada nových držeb lesa, došlo lokálně k novému přístupu v chovu a lovu zvěře. Příkladem může být velkostatek hraběte Schonburg - Waldenburga, jehož pozemky se nalézaly v okolí Kladské na výměře asi 5000 ha a který v roce 1906 vykazoval kmenové stavy jelení zvěře 300 ks a srnčí zvěře 250 ks.
Soukromé držby lesa byly po roce 1945 zkonfiskovány nebo státem vykoupeny a v roce 1947 vznikl ve zdejší oblasti vojenský prostor, který trval až do roku 1959. Za dob hospodaření Vojenských lesů došlo k výraznému nárůstu početních stavů, zejména jelení zvěře.
Koncem 50. let přechází celý hospodářský celek pod správu MZVž ČR postupně vznikla jedna vyhrazená honitba o výměře 26 000 ha, známá jako jelení oblast č. 16 Slavkovský les.. V této době se do volné honitby vysadilo 70 ks mufloní zvěře.
V roce 1965 vzniká obora Studánka, kam se vysadila další mufloní zvěř a 90 ks daňčí zvěře. Díky občasné průchodnosti oplocení obory po větrných polomech docházelo k únikům zvěře a oborní zvěř tak posilovala četnost zvěře ve volnosti.
Od počátku 60 let se objevuje ve Slavkovském lese zvěř jelena siky, která rozšiřuje svůj areál výskytu z Plzeňska a jejíž stavy rychle narůstají.
Hlavní cíl mysliveckého hospodaření tohoto období byl jeden, a to chovat dostatečné množství trofejové zvěře k uspokojení potřeb loveckých hostů.
Od poloviny 80. let se stala situace zvěř - lesní hospodářství, zemědělství a ochrana přírody neúnosnou a díky vzniku velkých škod se počty zvěře začaly redukovat.
V 90. letech zanikl Agrokombinát Sokolov a spolu s ním i původní jedna vyhrazená honitba MZVž ČR. Vzniká několik honiteb nových, které jsou uznány podle aktuální pozemkové držby. Přijímá se zásada priority lesního hospodářství před chovem neúnosného množství zvěře. Dochází také k přehodnocení zařazení jednotlivých druhů zvěře do jakostních tříd a úpravě normovaných stavů. Nastává systematické snižování četnosti zvěře, hlavně ve Slavkovském lese nepůvodních druhů - sika, muflon, daněk.
Kmenové stavy zvěře do roku 1991: jelení zvěř - 380 ks, daňčí zvěř - 50 ks, mufloní zvěř - 200 ks, srnčí zvěř - 400 ks, černá zvěř - 300 ks. Aktuální kmenové stavy zvěře jsou: jelení zvěř - 141 ks, srnčí zvěř - 255 ks, černá zvěř - 101 ks.
Přehled o lovu zvěře ve volnosti v období let 1954 až 2006 udává tabulka č. 2.

Zvěř jelena siky ve Slavkovském lese
Příchod zvěře, nárůst početních stavů

Zvěř jelena siky nebyla do režijních honiteb spravovaných LZ Kladská nikdy vysazena. Obsadila zdejší území samovolně rozšiřováním svého výskytu směrem z Plzeňska.
Jak vyplývá ze statistické tabulky č. 2 o lovu zvěře za posledních 50 let, je zvěř sika ve Slavkovském lese zvěří poměrně mladou. První kus zvěře sika byl uloven v roce 1963. Z počátku se tato zvěř objevovala vzácně jen v několika lokalitách a unikala pozornosti, protože hlavním předmětem chovatelského zájmu byla zvěř jelení.
Díky tomu, že se od počátku výskytu zvěře sika opomíjel důsledný lov holé zvěře a podceňovalo její sčítání, došlo k jejímu rychlému rozšíření do celé oblasti Slavkovského lesa. S nárůstem početních stavů se začíná objevovat zcela běžně i zvěř trofejová, o kterou byl a stále je enormní lovecký zájem.
Přestože se lov zvěře sika nikdy neplánoval a myslivecký personál mohl zvěř lovit neomezeně, stavy zvěře sika utěšeně narůstaly. Vysvětlujeme si to tím, že byla lovecká aktivita zaměřena na jeleny, šetřila se holá jako záruka přírůstků další trofejové zvěře. Bohužel je tento trend běžný pro řadu honiteb i dnes. Proto se stále nedaří výrazněji snížit početní stavy této zvěře. Údaje tabulky č. 2 to potvrzují. V prvních 30 letech výskytu zvěře sika ve Slavkovském lese se u LZ Kladská ulovilo 659 kusů zvěře sika, z toho 505 jelenů, což je 77 % z veškeré ulovené zvěře sika.
Před touto praxí varujeme všechny. Tam kde zvěř jelena siky nechtějí, je nutno od samého počátku nekompromisně lovit holou zvěř.
Zvrat v lovu podle pohlaví i celkové četnosti v honitbách LZ Kladská nastal v posledních deseti letech, kdy se na myslivecký personál zvýšil tlak a stanovila se mu kriteria pro odlov trofejové zvěře. Jelen I. v. tř., může být loven až po ulovení pěti kusů zvěře holé, jelen II. v. tř. a starší může být loven až po ulovení deseti kusů zvěře holé a současně se na každý kus ulovené holé zvěře vypsala finanční odměna. Personál sám začal vidět, že škodlivost a nebezpečnost siky je mnohdy větší něž u zvěře jelení.
Grafické znázornění nárůstu početních stavů zvěře sika na základě jejího lovu udává graf č. 1
Plán lovu zvěře sika se u LZ Kladská každoročně stanoví jako minimální. Je to číslo zjištěné při zimním sčítání navýšené o přírůstek v tomtéž roce narozené zvěře.
Zásady pro průběrný odstřel nejsou stanoveny, vyjma toho, že nelovíme chovné špičáky proto, aby příjmy z lovu trofejové zvěře částečně eliminovaly vysoké náklady na zástřelné za odlov holé zvěře. Stěžejním problémem však nadále zůstává snížení četnosti siky absolutně v celé oblasti jejího výskytu. To, že se nedaří redukovat stavy zvěře sika na únosnou míru kromě jiného spatřujeme také v tom, že každá honitba, kde se zvěř sika vyskytuje, přistupuje k hospodaření s ní jinak. Většina honiteb pronajatých siku zašetřuje, aby si zajistily potřebné příjmy z poplatkových lovů a prodeje zvěřiny na provoz honitby, menší skupina honiteb se snaží siku redukovat, ale nejde to bez jednotného postupu.

Potravní nároky, přizpůsobivost, projevy

Je obdivuhodné jak snadno se zvěř jelena siky přizpůsobila zdejším podmínkám a začlenila se mezi ostatní druhy spárkaté zvěře. Když lesní závod v 80. letech započal s redukcí neúnosných stavů jelení zvěře neznal tak dobře vlastnosti zvěře jelena siky jako dnes. Po dohodě s pracovníky CHKO Slavkovský les se tehdy započalo s redukcí jelení zvěře od nejcennějších přírodních lokalit - státních přírodních rezervací, aby se zajistila jejich stabilita a obnova vrchovištní vegetace. Lokality a nejen v rezervacích, kde se podařilo jelení zvěř redukovat nebo vytlačit rychle obsadila zvěř sika.
Podle našich poznatků zvěř sika prosperuje v každém prostředí, kde je nějaký kryt a nějaká potrava. Ucelené lesní komplexy, vrchovištní rašeliniště, rozvolněná krajina se selskými lesíky a v průběhu vegetačního období i rozsáhlé zemědělské plochy. Ke krytu a stávaništím volí nejraději husté přirozeně vzniklé mlaziny, nepřístupná, a tím i klidná místa v rašeliništích, miluje bývalé zemědělské půdy zarostlé bolševníkem velkolepým. V těchto místech se zvěř sika zdržuje především, je-li pod tlakem ať už loveckým, hospodářským či turistickým (houbaři, sportovci, jezdci na kolech, atd.). Je- li v honitbách klid, zejména mimo dobu lovu, můžeme se setkat se sikou úplně všude.
Zvěř sika je velmi inteligentní a výrazněji než ostatní druhy spárkaté zvěře reaguje na rušivé faktory v honitbě, což ji pomáhá snáze se vyhýbat loveckým nástrahám a přežívat.
Budou- li spolu sousedit dvě honitby, kde se vyskytuje zvěř sika, v jedné se bude intenzivně lovit a ve druhé bude zachováván klid, soustředí se siky velice rychle v honitbě, kde se neloví a kde mají klid.
Potravní nároky má zvěř sika podobné jako zvěř jelení, je ale skromnější. Ráda navštěvuje zemědělské plochy nebo zvěřní políčka s kulturními plodinami, paství rostlinné i dřevinné patro lesa, vyhledává sladší trávy a lupenaté byliny na březích potoků či odvodňovacích příkopech, dostatek potravy nachází i v kyselých rašeliništích. Ve vyhledávání potravy je tak soběstačná, že ji v době strádání téměř nevidíme u krmelců, v důsledku čehož se špatně sčítá.

Škody působené na lesních porostech
Hospodaření lesního závodu Kladská ovlivňuje několik zásadních skutečností. Za prvé je to značně pozměněná druhová skladba lesních porostů a nepříznivý zdravotní stav způsobený dlouhodobým poškozováním zvěří. Četnost hnilob je až 75 %, čímž je vážně narušena stabilita porostů. Za druhé jsou to zájmy ochrany přírody a naplňování ostatních funkcí lesa a dodržování zásad trvale udržitelného hospodaření s lesem.
Zvěř jelena siky škodí na lesních porostech obdobně jako zvěř jelení s tím rozdílem, že začíná škodit již v nejmladších porostech. Škodí spásáním přirozeně se zmlazujících dřevin, okusem letorostů v kulturách a mlazinách. Nejzávažnější poškození však působí loupáním a ohryzem kultur, mlazin, tyčovin i nastávajících kmenovin. Loupáním a ohryzem poškozuje kmínky a kořenové náběhy tak důkladně, že zejména mladé stromky často hynou.
Porovnáme-li v tabulce č. 2 statistiku lovu zvěře jelení a sika a vezmeme v úvahu, že oba druhy působí stejně závažné škody na lese, musíme konstatovat, že úbytek jelení zvěře způsobený její redukcí na únosný stav současně vyrovnává zvěř sika a že se problém působení škod na lese vlastně vrací do původní polohy.

Závěr
Lesní závod Kladská lesnicky a myslivecky hospodaří v centrální části CHKO Slavkovský les, která je přírodovědně, vodohospodářsky a lázeňsky velmi cenná. Předpokladem pro udržení a příznivý vývoj tohoto stavu je pěstování zdravého lesa, v odpovídající druhové skladbě, jako jedné z hlavních složek přírodního prostředí oblasti a udržování rovnováhy při plnění svých zájmů mezi ochranou přírody, lesním hospodářstvím a mysliveckým hospodařením.
Jedním z hlavních úkolů lesního závodu je eliminovat škody působené zvěří na lese na únosnou míru. Snaží se toho docílit redukcí početních stavů zvěře tak, aby přibližně odpovídaly stavům normovaným, přičemž se snaží své myslivecké hospodaření zaměřit na zvěř ve Slavkovském lese původní (jelení, srnčí, černá) a nepůvodní zvěř vytěsnit.
Škody pro lesní hospodářství velmi citelné působí hlavě zvěř jelena lesního a zvěř jelena siky.
Zatímco se lesnímu závodu podařilo početní stavy zvěře jelení snížit na únosné množství, téměř úplně redukovat zvěř mufloní a daňčí, nedaří se výrazně snížit stavy zvěře jelena siky. Důvodem je různý přístup honiteb Karlovarského kraje k hospodaření s touto zvěří.
Zvěř sika se ve Slavkovském lese objevuje v 60. letech, je velmi přizpůsobivá každému přírodnímu prostředí, je potravně nenáročná a odolná, její početní stavy rychle narůstaly a nyní stagnují. Uvolněné přírodní lokality např. po redukci jelení zvěře dokáže sika rychle a trvale obsadit.
Na lesních porostech působí značné škody, porovnatelné se škodami, které působí zvěř jelení, s tím rozdílem, že začíná škodit v porostech od nejmladšího věku.
Podle našeho názoru je nutné pro celou oblast výskytu zvěře sika stanovit jednotná pravidla pro snižování jejích početních stavů a zabránit dalšímu rozšiřování. Legislativně by bylo vhodné upravit dobu lovu - u laní do 31. 01, u kolouchů a jelenů do 28. 02.
Dále upravit v zákoně o myslivosti č. 449/01 ustanovení § 36, odstavce 5, k plánu mysliveckého hospodaření, o lovu zvěře, kde nejsou stanoveny minimální a normované stavy (holá zvěř bez omezení, trofejová do 2 let věku), s ohledem na mnohde nežádoucí výskyt zvěře jelena siky.
Tím zamezit negativním průvodním jevům, které zvěř sika doprovázejí, ať už je to mezidruhové křížení s jelenem lesním, neúměrné poškozování lesa a nebo rychlé rozšiřování životního teritoria. Pokud se spokojíme se současným stavem a ponecháme zvěř jelena siky svému osudu, můžeme se dočkat toho, že se v horizontu deseti let rozšíří po celé České republice a vystřídá v tradičních honitbách zvěř jelení.

Ing. Tomáš JANDA
Referent pro myslivost LZ Kladská



Přiložené dokumenty

Media_13774_18_16.xls Tabulka 1 (16,50 KB)
Media_13774_27_16.xls Tabulka 2 (19,00 KB)
vychází v 7:31 a zapadá v 17:58 vychází v 23:33 a zapadá v 14:57 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...