Časopis Myslivost

Listopad / 2007

Zamyšlení nad Interlovem

Myslivost 11/2007, str. 23  Ing. Miroslav KRAUS
Členové Českomoravské myslivecké jednoty se právem ptají na Interlov, jak je to doopravdy, proč byla likvidace jediným řešením, kdo může za rozkradený majetek Interlovu, proč se tomu nezabránilo apod. Jako předseda Ekonomické komise ČMMJ jsem nastoupil do funkce skoro před dvěma lety, neznám z vlastní praxe jak Interlov fungoval po „revoluci“, co všechno a kdo se podílel na dnešním neutěšeném stavu. Proto ve své úvaze budu vycházet pouze ze zjištěných skutečností podle dokladů, z rozhodnutí orgánů a ze svých poznatků během posledních dvou let.
Interlov byl v době Českého mysliveckého svazu hlavní hospodářskou organizací myslivců, byl podporován státem a měl monopol na zvěřinu, obchod s živou zvěří, lovy apod. Interlov významně financoval činnost celého Českého mysliveckého svazu. Po roce 1990 se řešil další osud myslivecké organizace a následně vznikla Českomoravská myslivecká jednota a nedlouho poté i Všeobecná pojišťovna Halali. Majetek se rozdělil mezi Čechy a Slováky. Interlov Praha pokračoval ve svém monopolním postavení na trhu se zvěřinou na českém trhu, na Slovensku se oddělil z původního Interlovu Zverex. Když záměrně úvahy zlehčím, tak si tehdejší vedení našeho Interlovu nevšimlo, že v tržním hospodářství se nutně musí změnit celý podnik, aby uspěl v nových podmínkách. Změna však nenastala, a tak došlo k dokonalému zakonzervování socialistického způsobu řízení a myšlení.
Nezměnilo se to ani, když začal mít Interlov po roce 2000 veliké potíže v hospodaření. Většina z nás si vzpomene na kampaň Interlovu, aby myslivci prodávali zvěřinu pouze do vlastního Interlovu za nižší ceny a neprodávali ji konkurenci za výhodnějších podmínek. To samozřejmě nemohlo fungovat, protože tlak na zvyšování nájmů za honitby nás myslivce nutil získat co nejvíce prostředků. Ani tato skutečnost nepřiměla tehdejší Mysliveckou nebo Dozorčí radu ČMMJ přijmout radikální řešení a provést transformaci Interlovu na moderní společnost. Prováděla se pouze nekoncepční dílčí řešení, např. odprodej nepotřebného majetku. V tu dobu z Interlovu jako nepotřebné "zmizelo" hodně majetku a bohužel i účetních dokladů.
V odpovědi na otázku proč to tak bylo, lze jen spekulovat. Příčiny jsou hlubší a hlavně spočívají v tom, že vlastníkem Interlovu je ČMMJ, a ta jako společenská organizace je bohužel ještě horší vlastník než stát. Vyplývá to ze struktury a organizace ČMMJ. Myslivecká rada ČMMJ je v podstatě valnou hromadou Interlovu, která zásadně rozhoduje o koncepci této společnosti. Koncepce ale neexistovala, zodpovědnost jednotlivých členů Myslivecké rady taky neexistuje a není ji dokonce podle Stanov ani možné určit. Kolektivní rozhodování v usnesení Myslivecké rady potlačilo v minulosti i rozumné a správné názory některých členů bývalé Myslivecké rady.
Interlov nemá vlastní Dozorčí radu. Neomezená pravomoc jednatele Interlovu umožnila provádět i neobvyklé obchody a rozhodnutí. Do roku 2000 Interlov vykazoval zisk z hospodaření, a proto "nebylo potřeba nic řešit".
V roce 2002 byla vykazována poprvé ztráta, která již nešla nějak ukrýt a muselo se s pravdou na Sbor zástupců. Ten tuto skutečnost vzal na vědomí a bohužel bez zásadního rozhodnutí co v Interlovu dál. Na Sbor zástupců jsou delegováni členové ČMMJ ze všech okresů, takže kolektivní rozhodnutí o tom, že se "pojede dál" a že se "uvidí" jak se činnost Interlovu bude vyvíjet je vlastně chybou nás všech, protože delegujeme své zástupce na jednání vrcholného orgánu a ti by se nám měli zpovídat, jak rozhodli. Chci jen poukázat na to, že složitost v řízení obchodní organizace společenskou organizací je obrovská a že nelze operativně přijímat účinná opatření konkrétně pro nutnou transformaci socialistické obchodní organizace na moderní obchodní společnost. Příčin krachu Interlovu je jistě ještě více.
Pro zamyšlení je nutné si připomenout některé ekonomické aspekty. Na konci roku 2005 měla Ekonomická komise ČMMJ problém získávat od Interlovu podklady z účetnictví. Byl problém získat plán na příští rok, výkazy hospodaření z minulého roku a o kalkulacích na jednotlivé výrobky ani nemluvě. Je pravdou, že byla provedena změna na postu ředitele společnosti, že se začala věc řešit, ale bohužel nedostatečně a pozdě, a tak nás to jako myslivce stálo hodně peněz.
Od roku 2002 do 2006 je ztráta Interlovu 50,5 mil. Kč. Na to proč se Interlov neřešil již dřív se zeptejte svých zástupců, kteří se zúčastňovali zasedání Sboru zástupců. Přes zásadní protesty několika delegátů se rozhodlo kolektivně, tak jak se rozhodlo. Bohužel, my rebelové jsme byli označeni za rozvraceče jednotné ČMMJ.
První velkou ranou byl pro Interlov velice pochybný obchod tehdejšího ředitele závodu Přerov Ing. Františka Malého, který prováděl nestandardní obchody ve výši přes 8,5 mil.Kč, které nebyly zaplaceny. Byl za toto svoje počínání odsouzen, ale částka není dosud vymožena.
Další nestandardní obchod provedl Ing. Roubíček, který byl pověřen řízením Interlovu v září 2006. Prodal bez zaplacení zboží firmě Franz Bernet do Německa v hodnotě 3,5 mil. Kč. Toto se řeší soudně.
Proč tyto obchody mohly vzniknout? Obchodní společnost Interlov měla standardní kompetence pro ředitele, který je nepřekročil. Jednatel a ředitel v jedné osobě má v obchodní společnosti zásadní pravomoci v hospodařením s majetkem, lze mu je ze zákona omezit jen částečně, lze ho pouze zpětně kontrolovat. O tom, že prodal někomu, kdo nezaplatil se může spekulovat, jestli to byl úmysl, nebo shoda okolností. To si musí výše uvedení pánové ve svém svědomí zhodnotit sami a pokud tam byl úmysl, tak by asi měli zvážit své členství v naší organizaci.
Zvláštností v hospodaření Interlovu byl fakt, že tato společnost měla dostatek peněz, a to proto, že žila ze zisků minulého období a prodávala svůj majetek. Poslední ředitel Ing. Papazian měl na účtu Interlovu 24 mil. Kč z prodeje Spořilova. Dostatek vlastních zdrojů posiloval snahy o udržení společnosti, která vlastně nic od ČMMJ nechtěla a jen požírala sama sebe. Tím se zásadní rozhodnutí oddalovalo až na letošní rok, než se dokázalo prosadit. Rozhodnutím o likvidaci se zabývaly dva Sbory zástupců v roce 2006 a jeden v letošním roce. Nová Myslivecká rada se snažila aby Interlov "neprožíral" peníze z prodeje majetku, neschválila plán na rok 2007 a nepovolila požadované investice a čekalo se na rozhodnutí Sboru zástupců. To je klasický příklad těžkopádnosti v řízení obchodních organizací v naší ČMMJ.

Proč zrovna likvidace Interlovu?
Proto, protože vlastník sám rozhodne o likvidátorovi, stanoví mu podmínky a priority a kontroluje jeho počínání. Jedná se nám o to, aby se pro myslivce zachovalo co nejvíce majetku z Interlovu, ale i o to, aby dosavadní síť výkupen mohla fungovat nadále pro myslivce. Likvidátor Ing. František Polák svůj přístup k likvidaci v časopisu Myslivost uvádí na jiném místě. Já bych se pokusil shrnout zásadní podněty pro rozhodnutí o likvidaci Interlovu a stanovení priorit likvidace:
* Změny ve vedení Interlovu nepřinesly požadovaný výsledek. Koncepce předpokládala značné investice do provozu, obnovu strojového parku, opravy a rekonstrukce staveb bez prokazatelného nárůstu tržeb.
* Velká konkurence na trhu se zvěřinou, vysoké režijní náklady Interlovu, nenašlo se jiné zaměření činnosti společnosti bez velkých investic.
* Rozdělení společnosti na samostatné závody by ztížilo, možná až znemožnilo kontrolu hospodaření s majetkem Interlovu a muselo by dojít k právnímu rozdělení na samostatné závody a nebo pověřit jeden z nich řízením společnosti. Zneprůhlednily by se ještě více účetní operace. Kdo by rozhodoval o investicích, akciích Halali, přerozdělování peněz, zajišťoval výkaznictví za společnost apod.?
* Občanské sdružení, kterým je ČMMJ, je velice problematickým vlastníkem obchodní společnosti s výrobním zaměřením, protože kolektivní rozhodování je těžkopádné, bez zodpovědnosti.
* Je snaha zajistit pro ČMMJ - vlastníka Interlovu co nejvíce peněz z likvidace Interlovu.
* Musí se zachovat pro ČMMJ akcie Všeobecné pojišťovny Halali, které Interlov vlastní ve výši 22 %, to je 15 mil. Kč, ty zůstanou jako součást likvidačního zůstatku pro vlastníka.
* Pro vlastníka chceme zachovat budovu U Splavu v Praze 10 pro další využití.
* Chceme zachovat pro držitele honiteb výkupní místa pro zvěřinu, zachovat obchod se zvěřinou tak, aby se prodávaly funkční celky.
* Zachovat obchod se živou zvěří - výkup zajíců
* Chceme prodej majetku prezentovat na internetu jako informace pro OMS a členy.
* Návrhy na prodej a dílčí postupy likvidace budeme projednávat v Myslivecké radě ČMMJ
* Chceme preferovat prodej funkčních celků před prodejem dílčího majetku.
* Prodeje majetku máme zájem provádět transparentně ve veřejné soutěži.
* Nebudeme investovat v současnosti do provozů Interlovu.
* Budeme projednávat v Myslivecké radě a na Sboru zástupců jak naložit se značkou Interlov, jak použít získané peníze z likvidace.
* Likvidaci Interlovu máme snahu ukončit v roce 2008.

Kontrola likvidace Interlovu je stanovena a je prováděna na jednáních Myslivecké rady ČMMJ, je tím pověřena Dozorčí rada ČMMJ. Dostali jsme na okresy výzvu OMS Frýdek-Místek o svolání mimořádného Sboru zástupců. Požadují ve věci likvidace Interlovu vytvořit kontrolní orgán ze zástupců OMS. Myslím si, že současná Myslivecká rada ČMMJ, která je složena převážně ze zástupců OMS, nepotřebuje další kontrolu. Pokud bude prodej prováděn průhledně přes informaci na internetu, tak si může provést kontrolu každý člen. Náš systém je již tak složitý v rozhodování, že vytvářet další kontrolní orgán bez možné odpovědnosti je asi zbytečné. Věřím, že navrhovatele vede správná myšlenka, aby byl pro členy ČMMJ zachován majetek. V takovém případě je ale důležité řádné předávání informací, komunikace mezi okresními mysliveckými spolky a ústředím přes internet je velmi rychlá a účinná a nelze se bez ní obejít. Musíme ji všichni více využívat.

Jak dál s prodejem zvěřiny od myslivců?
Další moje zamyšlení je nad tím, jak dál s prodejem zvěřiny od myslivců. Slováci rozhodli, že jejich obdoba našeho Interlovu - Zverex půjde do likvidace taky. Tržní ekonomika rozhodla, že těžkopádné a špatně vedené podniky nemají šanci. Fungují obchodníci se zvěřinou s nízkými náklady a nebo ti, kteří dokážou zvěřinu zpracovat do výrobků jako doplněk ke své hlavní činnosti.
Interlov pod řízením likvidátora bude fungovat do konce letošní lovné sezóny v dnešním rozsahu. Poté předpokládáme, že bude pokračovat fungování samostatných částí a nebo i celého podniku, ale pod jiným vedením. Dnešní trh se zvěřinou není monopolní, a tak není nebezpečí, že se cena nakupované zvěřiny bude snižovat při zrušení Interlovu. Legislativa předpokládá uvolnění prodeje zvěřiny přímo od myslivců k odběrateli. Zvěřina z volné přírody je cennou a nenahraditelnou surovinou pro zdravou výživu a je o ní velký zájem. Zvěřina z farem ji kvalitou nemůže nahradit. Proto se domnívám, že odbyt zvěřiny od našich myslivců nebude problém. Sekretariát ČMMJ by mohl pro myslivce poskytovat servis v tom smyslu, že by byla podávána informace o cenách výkupu zvěřiny u různých organizací. Tím by naši myslivci věděli za kolik lze prodat a jak mají jednat se svým odběratelem o cenu.

Jak se využijí finanční prostředky získané z likvidace?
Poslední zamyšlení je nad tím, jak se využijí finanční prostředky získané z likvidace Interlovu. Samozřejmě o tom rozhodne Sbor zástupců ČMMJ, ale musí být nějaké návrhy na řešení. Proto si myslím, že na toto téma by se mohlo začít na úrovni OMS diskutovat. Podle mého je pouze několik řešení:
* nechat peníze na účtech ČMMJ pro "horší" časy,
* investovat peníze do finančních obchodů a výtěžky používat pro akce ČMMJ,
* vložit peníze do pojišťovny Halali a tím zvýšit její základní jmění,
* vybudovat nové sídlo ČMMJ tak, aby odpovídalo potřebám myslivců včetně stálých expozic myslivosti, učeben, společenských prostor apod.,
* rozdělit peníze na okresní myslivecké spolky podle počtu členů s tím, že už si je utratí sami,
* vytvořit fondy ČMMJ pro dotace do myslivosti na činnosti organizované ústředím a okresními mysliveckými spolky,
* částečně dotovat členům pojištění z výkonu myslivosti a tím posílit zájem o členství v ČMMJ,
* nakoupit a provozovat několik honiteb v rámci ČR pro členy ČMMJ, kteří nemají jinde uplatnění a pro mladé, začínající myslivce.

Doufám, že se mi podařilo alespoň z části objasnit některé příčiny likvidace Interlovu a že členové Českomoravské myslivecké jednoty pochopí, že je snahou současné Myslivecké rady a Ekonomické komise průhledně provést všechny operace při likvidaci a řádně vyřešit i všechny daňové povinnosti s tím spojené. Členové ČMMJ sami rozhodnou, jak se naloží se získanými prostředky z likvidace a já věřím, že k tomu bude plodná diskuse od zástupců jednotlivých okresních mysliveckých spolků.

Ing. Miroslav KRAUS
předseda Ekonomické komise ČMMJ

vychází v 7:31 a zapadá v 17:58 vychází v 23:33 a zapadá v 14:57 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...