Časopis Myslivost

Prosinec / 2007

Jak chápat pojem vysokocenná plodina?

Myslivost 12/2007, str. 54  JUDr. Antonín CHARVÁT a Ing. Jan MIKULKA, CSc.,
V návaznosti na řešení škod působených zvěří na zemědělských pozemcích, polních plodinách a zemědělských porostech se celá řada uživatelů honiteb, vlastníků (uživatelů) honebních pozemků, ale i příslušných orgánů státní správy myslivosti obrací na Výzkumný ústav rostlinné výroby s požadavkem, jak v praxi posuzovat vysokocennou plodinu ve smyslu ustanovení § 54 odst. 1 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti. Vzhledem k tomu, že legislativně není v žádných zákonných normách tento problém taxativně vymezen, obecně je možné chápat uvedený problém tak, jak jej uvádíme ve článku. Obsah článku byl diskutován s odbornými pracovníky jak na úseku výzkumu zemědělské výroby, tak i pracovníky na úseku státní správy myslivosti, kde bylo vysloveno souhlasné stanovisko.

Obecně lze vysokocennou plodinu ve smyslu ustanovení § 54 odst. 1 zákona číslo 449/2001 Sb., o myslivosti charakterizovat a vymezit jako druh plodiny, která svým charakterem a povahou se vyznačuje určitými specifickými zvláštnostmi a její pěstování na honebních pozemcích vyžaduje mimo jiné i potřebnou ochranu, neboť například škody zvěří, na plodině způsobené, uživatel honitby ze zákona neuhrazuje.
Z uvedeného vyplývá, že zákon číslo 449/2001 Sb., o myslivosti, nezakazuje vlastníkům (uživatelům) honebních pozemků pěstování vysokocenných plodin, nicméně vymezuje, že v případě vzniklé škody, způsobené zvěří na této plodině, nemůže poškozený uplatňovat u uživatele honitby nárok na náhradu škody.
Ze získaných poznatků je zřejmé, že charakter vysokocenné plodiny, její zvláštnosti a specifičnost je chápána různými subjekty v mnohých případech rozporuplně a její vymezení si vyžaduje názorové ujednocení. Tak například z pohledu ekonomického (ekonoma) je charakter vysokocenné plodiny a její pěstování spojován (určován) tržními mechanismy, které úzce souvisejí s danou poptávkou, nabídkou a vysokým ziskem.
Chápat charakter vysokocenné plodiny z hlediska ekonomického (a jen ekonomického) je z pohledu zákona o myslivosti ale zcela nepřesné a do značné míry se vymyká zvláštnostem, které vysokocennou plodinu charakterizují - co je pro její pěstování zvláštní a typické.
V podmínkách našich honiteb (při nesprávném pojetí vysokocenné plodiny) by mohlo docházet k tomu, že za vysokocennou plodinu by byla pokládána celá řada atraktivních plodin, jako například kukuřice, slunečnice, řepka a další, které jsou z hlediska ekonomického v zemědělské výrobě běžně pěstovány (zpravidla na velkých plochách) za účelem hospodářských potřeb, vynakládaných nízkých nákladů a předpokládaného zisku.
Spojovat vysokocennost plodiny z hlediska výše zisku je zcela nesprávné a chybné. Ve svých důsledcích by to mimo jiné znamenalo, že způsobené škody zvěří na těchto atraktivních plodinách by nebylo možné ze zákona u uživatele honitby uplatňovat, čímž by poškození vlastníci pěstovaných plodin na honebních pozemcích přicházeli v mnohých případech o značné finanční částky, které nelze v oblasti zemědělské výroby opomenout.
Vysokocennost (pojetí vysokocenné plodiny) těchto atraktivních plodin (typu kukuřice, slunečnice, řepka, chmel aj., které jsou z hlediska zisku určující) lze stanovit pouze v případě a za předpokladu, že budou pěstovány na omezených plochách, převážně jako šlechtitelský materiál, nebo plodiny pro pokusné výzkumné účely a podobně. V tom je právě jedna ze zvláštností, která odděluje běžné pěstování plodin od pěstování charakterizujícího (vymezujícího) požadavky vysokocenné plodiny.
Příkladné je pěstování vybraných zemědělských plodin ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby v Praze - Ruzyni, které je orientováno na získání genetických vlastností plodin, na způsob jejich ochrany proti plevelům a jiným chorobám včetně pěstování těchto plodin v různých klimatických podmínkách a podobně. Přesněji definují, vymezují a charakterizují vysokocennou plodinu v tomto směru pracovníci výzkumu, ochrany přírody a farmakologie.
Z pohledu pracovníků zabývajících se výzkumem v oblasti zemědělské výroby se jedná především o pěstování vybraných plodin, zkušebně pěstovaných v různých lokalitách s různými klimatickými podmínkami a podobně. Převážně se jedná o plodiny šlechtitelského charakteru. Příkladem může být například pěstování různých druhů pšenice, brambor, vinné révy, také chmele, ale i zeleniny, různých druhů ovoce a další.
Obdobně chápou a vymezují pěstování některých (vysokocenných) druhů léčivých a aromatických plodin pracovníci výzkumu, který je vymezen na úseku farmakologie.
U pracovníků ochrany přírody se může zase jednat například o vymezený druh rostlin pěstovaných v lesních školkách za účelem jejich výsadby ke zkvalitnění lesních porostů a podobně.
Ze shora uvedených soudů vyplývá, že charakter vysokocenné plodiny se odvíjí od celé řady vyvolaných objektivních a subjektivních zvláštností, které charakter (její pěstování a vysokocennost) plodiny vymezují. Mezi základní (obecné) zvláštnosti, které vysokocennou plodinu (její pěstování) ve volné přírodě (lokalitě) vymezují, patří:
a) pěstování vysokocenné plodiny převážně pro účely výzkumu, šlechtitelského zaměření, požadavků farmakologie, jakož i k zachování ohroženého druhu plodiny (rostliny) v přírodě,
b) pěstování vysokocenné plodiny (oproti jiným běžným plodinám) ve vymezené lokalitě s plošným omezením a s požadovanou ochranou, včetně škod působených zvěří,
c) neobvyklé pěstování vysokocenné plodiny (některých druhů) v lokalitách s nepříznivými klimatickými podmínkami, které jsou pro běžné (klasické) pěstování plodiny nevhodné a netypické,
d) pěstování vysokocenné plodiny, které není typické pro dané prostředí, jako například pěstování exotických plodin dovezených z ciziny apod.

Mezi vysokocenné plodiny ve smyslu zákona číslo 449/2001 Sb., o myslivosti, je možné zpravidla zařadit:
- některé druhy léčivých a aromatických plodin (například - máta peprná, bazalka, majoránka, meduňka),
- šlechtitelský materiál obilovin, brambor a ostatních plodin určených pro potřebu zemědělské výroby,
- šlechtitelský materiál vybraných druhů květin, ale také ovoce,
- okrasné stromy a keře,
- zeleninu, jahody,
- v některých případech vinnou révu, chmel a jiné plodiny, které budou svým charakterem a zvláštností posouzeny v pochybnostech (případných sporech) orgány státní správy myslivosti jako vysokocenné ve smyslu zákona o myslivosti číslo 449/2001/Sb.

Celá řada subjektů, především z řad vlastníků (uživatelů) honebních pozemků a uživatelů honiteb přitom ale požaduje přesné taxativní vymezení rostlin charakterizující vysokocennou plodinu jako takovou. Kromě jiného svůj požadavek odůvodňují tím, že při řešení vzniklé škody zvěří na těchto plodinách by byla vyřešena celá řada nejasností spojená s uplatňováním náhrady vzniklé škody, která je v mnohých případech zdlouhavá a sporná.
Po vedeném dialogu v tomto směru s celou řadou odborných i kvalifikovaných pracovníků je zřejmé, že podrobně vymezit jednotlivé druhy vysokocenných plodin a jejich zakotvení do právních předpisů by bylo velmi složité a v praxi by přineslo více sporných otázek než je tomu dosud. Důvodem uvedeného soudu je skutečnost, že charakter a zvláštnosti vysokocenné plodiny je možné vyvodit z obecného pohledu, který je v obsahové části pojednání naznačen.
Při posuzování charakteru vysokocenné plodiny je vždy potřebné zvážit a správně rozpoznat především zvláštnosti, které vysokocennou plodinu podmiňují a utvářejí, i když to může být v jednotlivých případech velmi obtížné. Teoreticky, ale i prakticky je možné, aby každá z plodin pěstovaných na zemědělských honebních pozemcích se stala za určitých časových a prostorových podmínek plodinou vysokocennou a naopak.
O tom, která plodina je vysokocenná, rozhoduje v pochybnostech (případných sporech) ve smyslu zákona číslo 449/2001 Sb., o myslivosti, orgán státní správy myslivosti v rámci své působnosti. Je třeba připomenout, že tento orgán není oprávněn takový seznam vysokocenných plodin stanovovat předem. Půjde o rozhodnutí ve správním řízení, zahajovaném buďto na návrh vlastníka (uživatele) honebního pozemku, na kterém plodina roste, nebo na návrh uživatele honitby, ve které se takovýto pozemek nachází. Nemůže jít o řízení zahájené z vlastního podnětu orgánů státní správy.
Vzhledem k tomu, že s posuzováním plodiny jako vysokocenné je spojena možnost na náhradu škody (ve správním řízení se ve skutečnosti rozhoduje o právech a chráněných zájmech, povinnostech fyzických a právnických osob), může orgán státní správy své rozhodnutí zdůvodnit i znaleckým posudkem.
Z uvedeného pojednání o vysokocenných plodinách mimo jiné také vyplývá pro vlastníky (uživatele) honebních pozemků, kteří vysokocenné plodiny na svých pozemcích pěstují (nebo předpokládají tyto pěstovat), aby velmi pečlivě zvažovali pěstování těchto plodin v lokalitách, kde hrozí potenciální nebezpečí vzniku škod, které může na těchto plodinách způsobit zvěř. Pěstování vysokocenných plodin je třeba orientovat a soustřeďovat především na pozemky nehonební s potřebnou ochranou (oplocením), která škodám působeným zvěří může do značné míry zabránit.
V případě pěstování (i za cenu rizika) vysokocenné plodiny na honebních pozemcích je potřebné ve vlastním zájmu pěstitele, aby zabezpečil pozemek proti škodám odpovídající signalizací, oplocenkou apod. Takovým zabezpečením je možné rozumět například ohradník, plašící zařízení nebo oplocení pozemku.
V případě, že tak neučiní a pěstovaná plodina bude orgánem státní správy myslivosti posouzena (v případě požadované náhrady škody zvěří) jako vysokocenná, škody zvěří, na plodině způsobené, uživatel honitby ani stát ze zákona neuhrazuje.
Nebylo by správné, aby toto pojednání bylo chápáno jako jediné řešení a dogma. Při posuzování vysokocenných plodin se může celá řada hodnotitelů setkat ještě s celou řadou dalších zvláštností, které bude muset kvalifikovaně rozpoznat a řešit. Pro zobecnění těchto zvláštností je však třeba tyto publikovat a zveřejňovat jako určité vodítko a pomoc ostatním hodnotitelům, kteří se danou problematikou zabývají.
Zpracovali JUDr. Antonín CHARVÁT a Ing. Jan MIKULKA, CSc.,
Výzkumný ústav rostlinné výroby, Praha-Ruzyně

vychází v 7:21 a zapadá v 18:10 vychází v 19:15 a zapadá v 8:38 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...