Časopis Myslivost

Září / 2007

Historie a současnost ochrany drobné zvěře v okrese Beroun

Myslivost 9/2007, str. 46  RNDr. Stanislav MOTTL, CSc.
Ještě koncem 50. a počátkem 60. let minulého století dosahovaly kmenové stavy koroptví na Berounsku a Hořovicku populační hustoty 4 až 80 jedinců na 100 ha honební plochy bonitované pro koroptev, v širokém celookresním průměru činil odhad asi 35 jedinců na 100 ha zmíněné honební plochy.




Většina polních a smíšených honiteb v okrese Beroun byla až do uvedené doby všeobecně známa každoročními vysokými úlovky koroptví, což platilo zejména o takových honitbách, jako jsou například Liteň, Neumětely, Praskolesy, Chyňava a další. Souběžně s postupujícími změnami charakteru zemědělsky využívané krajiny v důsledku paušálního až bezhlavého zavádění velkovýrobních utilitárních metod takzvaného socialistického zemědělství, došlo k pronikavému úbytku početnosti populací jak koroptví, tak celé řady dalších živočišných ale i rostlinných druhů a poddruhů, ba často i k úplnému vymizení jejich místních populací a společenstev. Díky tomuto "krajinodevastačnímu" vývoji se zhruba od poloviny 80. let minulého století koroptev na Berounsku vyskytovala jen sporadicky v izolovaných mikropopulacích a průměrná populační hustota (kmenový stav) byla odhadována na méně než tři jedince na 100 ha honební plochy bonitované pro koroptev, tedy téměř dvanáctkrát méně než před zhruba dvaceti lety. Největší úbytek až absenci koroptví přitom zaznamenaly honitby v zemědělsky nejúrodnějších oblastech. Obdobný obraz v té době skýtaly někdejší "koroptví" honitby v celé republice.
Přestože každému, kdo se alespoň zhruba orientoval v problematice krajinné ekologie , byly příčiny zdecimování populací koroptve a dalších volně žijících živočichů jasné, jejich zveřejňování bylo tabuizováno, neboť bylo v rozporu se zemědělskou politikou totalitního režimu. Tyto skutečné příčiny populační deprese byly zamlžovány mnohdy až nehoráznými výmysly o degeneraci koroptví zásluhou blízké příbuzenské plemenitby, přemnožením "škodné" (zejména dravců), ale i hnízdním parazitismem bažantích slepic, snášejících vejce do koroptvích hnízd atd. Není pak ani divu, že orgány řídící myslivost vydávaly taková "zlepšující a záchranná" opatření, jako bylo například rozstřelování hejn a "průběrný" odstřel co největšího počtu starých a tedy rodičovských jedinců, nejdůležitějších pro přežívání populace. Přikročeno bylo i k farmovému chovu koroptví pro účely vypouštění uměle odchovaných ptáků do honiteb. Přestože se jednalo o poměrně rozsáhlé celostátní akce, navíc finančně dotované, očekávaný úspěch se nedostavil. Uměle "drůbežářsky" odchované koroptve neměly šanci přežít v podmínkách stupňující se unifikace zemědělských kultur, ošetřovaných neselektivně působícími pesticidy (DDT, Endrin a jiné), vážně ohrožujícími i lidské zdraví. Původní nadšení myslivců ovšem po opakovaně neúspěšné repatriaci koroptví i do kdysi vyhlášených koroptvích honiteb zákonitě opadlo. Platí to i pro historii akce Program záchrany koroptve polní na Berounsku, vypracovaný OMS Beroun v osmdesátých letech minulého století.
Po zavedení farmového chovu koroptví ve středisku MS Liteň, původně provozujícího jen umělý chov bažantů, byly odchované koroptve dodávány vybraných mysliveckým sdružením v berounském okrese, která je po adaptaci ve vyhovující lokalitě (dle názoru uživatele honitby) vypouštěla do volnosti. Takto bylo v pětiletém období (1993 až 1998) vypuštěno celkem 1907 plně vyspělých uměle odchovaných koroptví. Většina těchto honiteb měla ještě pár jedinců "divokých" koroptví a vypuštění ptáci měli zvýšit reprodukci v místní mikropopulaci. Nestalo se tak, což opakovaně potvrdilo zásadu, že vypouštět koroptve jak uměle odchované, tak odchycené a např. komorované, do prostředí, které nesplňuje základní ekologické požadavky tohoto druhu, je plýtvání finančními prostředky i vynaloženou prací, pokud je cílem výraznější zvýšení kmenového stavu. Podmínkou početního růstu populace je totiž nejen schopnost individuálně v dostatečném počtu jedinců přežívat, ale především se rozmnožovat. A podmínky pro úspěšnou reprodukci v naprosté většině honiteb koroptev nenalézá. V důsledku negativních změn v druhové i plošné rozmanitosti a bohatosti vegetačního pokryvu a s ním i hmyzích poulací vznikla pro koroptev i v údobích plného rozvoje vegetace potravní poušť. Nejde při tom jen o určitou monodietu, ale především o nezbytnou potravu pro kuřata. Živočišná potrava koroptve je tvořena vesměs hmyzem, jehož vývojová stádia i dospělci jsou méně chráněni chytinovým obalem. Tento "měkký" hmyz je zcela nepostradatelný pro výživu koroptvích kuřat, v jejichž jídelníčku je do tří týdnů jejich věku zastoupen až z 95 % a později, ve věku šest až devět týdnů, asi ze 30 %. Takový zdroj potravy chemicky ošetřované zemědělské monokultury ovšem neposkytují, tím spíše, že "měkký" hmyz bývá obvykle chemickými postřiky postižen nejúčinněji.
Konkrétní snahy uskutečnit alespoň v omezeném rozsahu některá biotechnická opatření v modelových honitbách se na Berounsku objevily v polovině 80. let minulého století. Ve spolupráci s Výzkumným ústavem lesního hospdoářství a myslivosti ve Zbraslavi-Strnadech byly zpracovány projekty úprav zahrnující zřízení dočasných biopásů, refugií a dalších ekologických prvků v honitbách, kde se podařilo získat souhlas a podporu příslušného zemědělského podniku, jako tomu bylo například u bývalého JZD Rpety. K plné realizaci záměrů však nedošlo. Současná doba teprve dává reálné možnosti ke zmírňování katastrofálních důsledků ekologické ignorance při využívání zemědělské krajiny v nedávné minulosti. Podíl myslivců na úpravách krajiny (nejen pro koroptev) například v okrese Žďár nad Sázavou v kraji Vysočina vzbuzuje optimistické naděje. Jistě i na Berounsku a Hořovicku se podaří pokračovat v práci, která byla již dříve započata a žel nedokončena. A není snad nemístné připomenout, že právě v tomto regionu, v Počaplech u Berouna (dnes součást Králova Dvora), existovala první historicky doložená bažantnice z doby Karla IV.

RNDr. Stanislav MOTTL, CSc.
Předseda myslivecké komise OMS ČMMJ Beroun




vychází v 7:31 a zapadá v 17:58 vychází v 23:33 a zapadá v 14:57 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...