Časopis Myslivost

Září / 2007

Louka pro zvěř

Myslivost 9/2007, str. 19  Ing. Jan POHANKA
V dnešní době najdeme v nížinách jen velmi málo luk s bohatým druhovým zastoupením trav a bylin, které byly dříve obhospodařovány pouze sečením. Po lučních porostech pro zemědělskou výrobu se požaduje maximální výnos (sklizeň) a původní louky byly znovu osety směskami trav s vysokou tvorbou travní hmoty nebo nahrazeny víceletými pícninami, zejména vojtěškou, případně jetelotrávami s pravidelným dvou až tříletým cyklem produkce. Také snižující se stavy skotu v ČR mají vliv na spotřebu píce a původně luční pozemky jsou zemědělskými podniky využívány k intenzivní produkci jiných, většinou jednoletých plodin (obilniny, řepka, kukuřice, mák apod. ). Doba, kdy na sklizeň stačila kosa, je nenávratně pryč a s intenzivním zemědělským využíváním krajiny ubývá vhodných míst pro volně žijící živočichy.

Jednou z možností, jak alespoň zpomalit a snížit negativní vliv lidské činnosti v krajině, je přeměna pozemků intenzivně obhospodařovaných na pozemky využívané extenzivně. Tady se pro myslivecká sdružení otevírá široké pole působnosti, neboť míst, která by k této přeměně byla vhodná, je v honitbách relativně stále dost. Pro tento účel jsou vhodné pozemky podmáčené, zaplavované, kamenité a svažité, místa s vysokou půdní erozí atd. , tedy ty, na kterých je využití zemědělské techniky problematické a výnos nejistý.
Společně s vysazováním rozptýlené zeleně, biopásů, liniových a plošných koridorů je hospodaření na extenzivně obhospodařovaných loukách velmi vhodné pro mysliveckou práci a může se stát jedním z námětů, kterými se mohou myslivecká sdružení vážně zabývat a tak zlepšovat v honitbách životní prostředí. Ve spojitosti s potřebou zadržet vodu v krajině a snížit půdní erozi je to jedna z cest k obnově přirozených luk, mokřadů, tůní a obecně míst, která v krajině vždy byla, ale necitlivými lidskými zásahy došlo k jejich odstranění.
Jako příklad takového přístupu uvádím změnu hospodaření na pozemku o rozloze asi 2,5 ha v honitbě MS Podhájí Buk v okrese Přerov. Tento pozemek si dlouhodobě od obce Buk pronajalo MS se záměrem vytvořit zde louku pro zvěř.
Na podzim 2005 byla louka založena po předchozím pěstování řepky. K osevu byly použity čtyři druhy lučních a travních směsí, a to tak, aby zastoupení trav a bylin bylo co nejširší a zároveň alespoň přibližně odpovídalo složení bývalých luk v této oblasti. Největší část pozemku (1,5 ha) byla oseta "Zemědělskou květnatou loukou na píci" a "Květnatou pastevní loukou" od firmy Planta naturalis, obsahující asi 35 druhů bylin a 15 druhů trav. Díky zastoupení mnoha druhů rostlin má tato luční směs pro zvěř ozdravující účinek. Doplňkově byly zasety směsi "Pastevní směs dlouhodobá" a "Směs pro vinice a sady" od firmy Oseva. Louka byla oseta v pásech podle druhů použitých směsek, "vlajková loď" směsí od Planty naturalis uprostřed.
V průběhu roku 2006 vyrostly z půdní zásoby na pozemku zejména rychle rostoucí jednoleté plevele (penízek, kokoška, rmen, heřmánkovec, lebeda, ježatka a další), tedy ty rostlinné druhy, které byly potlačeny předchozími agrotechnickými zásahy včetně použití zemědělské chemie. Nebylo to však na škodu. Plevele vytvářely přirozený kryt půdy a udržovaly na pozemku vlhké mikroklima - prostředí pro vzcházející semena lučních rostlin velmi výhodné. Louka byla v červenci jednou posečena.
V této fázi vývoje louky chci případné zájemce upozornit na ještě jeden rozměr našeho hospodaření. Mnoho známých i členů našeho MS bylo překvapeno zapleveleností pozemku v prvním roce po založení louky a snad pro obavy z posměchu okolí se na schůzích MS ozývalo volání "zaorat!" Všechno však chce svůj čas. Vývoj louky se nezastavil a v roce 2007 byl na pozemek již jiný pohled. Bíložlutý na jaře (kopretina, štírovník, jitrocel) a v létě před sečí modrý (čekanka). Louka je zapojený kvetoucí porost, na kterém se plevelné rostliny téměř nevyskytují, z plochy oseté luční směsí s bylinami se začínají jednotlivé rostlinné druhy pomalu šířit do pastevních směsí, i když jsme se u jetele bílého obávali spíše opačného pohybu. Eroze půdy se na tomto pozemku zcela zastavila. Pozdější sečení v červenci (1x ročně) má pozitivní vliv na udržení druhové rozmanitosti a následné odstranění posečené hmoty (seno pro zvěř na přikrmování v období nouze) a žádné nebo jen velmi mírné hnojení jsou jediné agrotechnické zásahy v průběhu roku. V roce 2007 jsme sklidili na louce asi 60 q sena.
Po dvou letech můžeme konstatovat, že se zde vytváří populace živočichů, kteří nejsou schopni žít na každoročně oraných plochách bez vymizení, případě silných výkyvů v početnosti populace. Louka je postupně osidlována drobnými hlodavci, obojživelníky, plazy (např. skokan zelený, rosnička zelená, ještěrka obecná) a různorodým hmyzem. Tím, že došlo ke změně kultury z orné půdy na travní porost, se také zlepšily životní podmínky pro živočichy, kteří osídlí taková místa trvale (bažant, koroptev, křepelka) a pro druhy, jejichž výskyt je na louky vázán (bramborníček, strnad, skřivan, rehek a další), případně pro dravce a sovy, kteří zde nacházejí potravu - drobné hlodavce a hmyz (poštolka, káně, kalous, puštík ).
Pozdní termín sečení je z mysliveckého pohledu velkým přínosem pro nerušený a tedy úspěšnější odchov mláďat zejména srnčí a zaječí zvěře. Zvěř tento pozemek sama aktivně vyhledává a přednostně spásá určité rostliny. Např. v zimním období 2006/2007, kdy byla mírná zima bez sněhové pokrývky, byl na louce srnčí a zaječí zvěří nejvíce oblíben jitrocel kopinatý, jehož listové růžice byly částečně nebo téměř úplně spaseny u asi 50 % rostlin. Dále se jako velmi vhodný druh ukázala čekanka obecná. Je velmi dobře přijímána zvěří a na vzrostlých rostlinách si "čistí" srnci paroží. Překvapilo nás množství takto "zlomených a odřených" lodyh čekanek. Na louce bylo asi 5 - 10 % zcela zničených rostlin od srnců. Vzrostlá louka před sečením na začátku července byla protkána spády od srnčí zvěře, které se zde běžně pastvilo více než deset kusů, tři srny zde vyvedly mladé.
Tato práce mysliveckého sdružení má ještě jeden nezanedbatelný klad - taková změna v krajině, v našem případě řádně obhospodařovaná kvetoucí louka, může u nemyslivecké veřejnosti pozitivně měnit pohled na naši myslivost, myslivci pak nejsou jen ti, kteří "chodí s flintou po lese a na hony", ale lidé, kterým životní prostředí a jeho ochrana není lhostejná a co je hlavní, jsou ochotni pro zlepšení kvality prostředí v honitbě něco udělat.
Pro případné zájemce o založení extenzivní myslivecké louky uvádím následující informace: Na založení louky jsme získali v roce 2005 z krajského úřadu finanční příspěvek na hospodaření v lesích podle písmene G zák. 675/2004 - Příspěvek na vybrané činnosti mysliveckého hospodaření. V následujících letech na základě každoroční žádosti dostáváme ze Státního zemědělského intervenčního fondu dotaci SAPS (jednotná platba na plochu).
Ing. Jan POHANKA
MS Podhájí Buk








vychází v 7:31 a zapadá v 17:58 vychází v 23:33 a zapadá v 14:57 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...