Časopis Myslivost

Září / 2007

Navštívili jsme OMS Hradec Králové

Myslivost 9/2007, str. 54  Připravily Kamila KAASOVÁ & Helena LÉDROVÁ
Návštěva Okresního mysliveckého spolku v Hradci Králové se nesla ve skutečně prázdninovém duchu, neboť jsme se s jednatelkou, paní Vlaďkou Kolářovou, vydaly na dětský tábor, který OMS každoročně v létě pořádá již řadu let a který se letos opět konal v lokalitě Městských lesů u rybníka Šanovec. Tábor je zaměřený na myslivost a poznání přírody, ale táborníci si zde osvojí mnoho dalších znalostí a dovedností. Kromě pořádání tábora však, jak jsme se od paní Kolářové dozvěděly, vyvíjejí královéhradečtí myslivci bohatou činnost i v dalších odvětvích.

Okres Hradec Králové je z celého Královéhradeckého kraje nejníže položený, nezasahují do něj již hornatá místa Krkonoš a Orlických hor a jakožto v součásti východního Polabí zde panují příznivé klimatické podmínky. Okres je sice z kraje druhý nejmenší svou rozlohou, zato je nejlidnatější, což se příznivě projevuje i v počtu myslivců.

Plny dojmů z tábora bychom se Vás nejdříve zeptaly, jak dlouho jej již pořádáte?
Celkem to bude již patnáct let. Zakladatelem tábora byl pan Rohan, který byl velký myslivec a věnoval se mládeži, začal s dětmi jezdit na Nekoř. Můj syn, který dělá dnes na táboře vedoucího, začínal na táboře na Nekoři jako malé dítě. Z různých důvodů však možnost pořádat tábor na Nekoři skončila. Na OMS jsme si řekli, že je škoda tábor nedělat, když už máme praxi a nějaké to vybavení, tak jsme hledali vhodné místo a vyšli nám vstříc Městské lesy Hradce Králové, povolili nám konání tábora ve své lokalitě u rybníka Šanovec. Jistě k tomu napomohlo i to, že pan Fiala, tehdejší předseda kulturně propagační komise, u Městských lesů pracoval. Z mnoha dětí, které před patnácti lety začínaly s panem Rohanem, jsou už dnes vedoucí a vlastně již mají celý provoz tábora na svých bedrech. V letošním roce se tábora účastní třicet pět dětí a na starost je má deset vedoucích. Mívali jsme i šedesát dětí, ale postupně nám odrůstají a hlavně začal se opotřebovávat materiál tábora, který se snažíme postupně obnovovat a tudíž už nelze tak velký počet dětí přijímat.

Děti, které se účastní tábora, jsou zapojené v kroužcích mladých myslivců nebo je tábor přístupný všem?
Kroužek nám tu funguje v podstatě jen jeden, zato moc dobře, při MS Měník, vede jej pan Čuma. Hodně dětí na táboře je z tohoto kroužku, hodně jich ale bude letos končit, protože jsou v devítce. Dále je několik dětí z Novobydžovska, mohou se však přihlásit děcka odkudkoliv, i děti nemyslivců, například nám na tábor tři roky jezdil kluk až ze Sokolova, také jezdí děti z Náchodska, z Rychnovska a dokonce i z Prahy. Program je zaměřený na myslivost, ochranu přírody, dále na zdravovědu, činnost policie, hasičů, vloni jsme se vypravili na zámek v Opočně a do Josefovského podzemí, letos je v plánu Černohorské rašeliniště s průvodcem - pracovníkem Krkonošského národního parku. Území tábora se na dva týdny proměnilo v Republiku Šanovec, děti mají svůj parlament, senát, tiskového mluvčího, své peníze, vytvořili si vlastní ústavu, stráží hranice, do tábora je vstup pouze přes celnici, takže mají všichni vyrobené cestovní pasy, dostávají razítka, za porušení pravidel dostávají pokuty. Děti to baví a něco se i naučí o fungování státu v praxi. Vedoucí jsou většinou absolventi lesnických škol, takže dětem mohou předat mnoho znalostí. Za dva týdny děti získají mnoho vědomostí pro život.

To jsou skvělé nápady a dětem dá takový tábor jistě mnoho. Seznamujete s přírodou a myslivostí i děti ve školách? Například formou přednášky nebo besedy s myslivci?
Svého času jsme navštívili asi třikrát za sebou s povídáním o myslivosti mateřskou školku, jinak u místních škol na vsích se myslivci z tamních sdružení na přednášku občas domluví. Spíše se však s dětmi setkávají při dětských dnech a s ostatními obyvateli například při zábavách a posledních lečích.

Při pořádání tábora Vám nabídl pomocnou ruku magistrát Hradce Králové, vycházíte tak dobře i s dalšími úřady pověřených obcí?
Ano, máme velmi dobré vztahy a spolupráci i s Krajským úřadem Královéhradeckého kraje a stejně tak s pověřenými obcemi, ty máme dvě - Hradec Králové a Nový Bydžov. Na krajském úřadě na odboru životního prostředí a myslivosti pracují myslivci, i když ne přímo naši členové, na magistrátu města Hradce Králové je bývalý myslivec, v Novém Bydžově je nový pracovník, ale předešlý i současný pracovník byli myslivci, jsou to opravdu všichni velmi vstřícní lidé. Co se týče chovatelských přehlídek a hodnocení trofejí, všechno probíhá bez problémů, úřady nám přispívají. Přehlídka se koná vždy týden v kulturním domě v centru Hradce Králové, pronájem platí magistrát města, takže se nám peníze vložené do přehlídky vždy vrátí. Katalog trofejí netiskneme, jen informační leták, který vyvěsíme na vhodné místo.

Kolik myslivců a na jaké výměře honební plochy zde v okrese hospodaří?
Honební plocha 71 607 hektarů je rozdělena na 61 honiteb patřících mysliveckým sdružením, v nichž je začleněno kolem devíti set myslivců, dále je 400 členů registrovaných u OMS Hradec Králové, ale nejsou zapojeni ve zdejších honitbách. Dohromady tedy OMS registruje necelých 1300 členů. Navíc Hrabě Kinský zde má tři honitby - Luhy, Štít a Lišice. Ještě je zde režijní honitba Lesů ČR na Nechanicku, Městské Lesy mají jednu svou honitbu a jednu pronajímají.
Úbytek členů jsme zaznamenali při vyměňování zbrojních průkazů, také se občas přihlásí méně uchazečů o zkoušky z myslivosti, ale celkem se pořád držíme na stejné úrovni. I když jsou sdružení, kde by více mladých potřebovali, neboť mají vysoký věkový průměr, ale to je asi celorepubliková záležitost.
Příspěvky členové platí přes finančního hospodáře sdružení, ten vybere všechno najednou a donese příspěvky za celé sdružení, takže sem všichni myslivci nemusí dojíždět, přijde jeden s penězi a průkazkami všech. Těm, kteří jsou mimo sdružení a končí jim registrace, posílám dopis.

Tento systém vybírání příspěvků je dobrý pro myslivce i pro Vás...
Ano, přijde mi sem šedesát jedna lidí (finančních hospodářů) se seznamem místo devíti set. Také na to spíše myslivci nezapomenou, když se vybírá ode všech na schůzi a nehoní razítko na poslední chvíli v lednu. V tomto je spolupráce se sdruženími opravdu dobrá. A zbývající, kteří nejsou zapojeni v MS, přijdou každý zvlášť, i tak je to však schůdnější, než kdyby kancelář navštívilo 1300 myslivců.

Říkala jste, že se do kurzu pro uchazeče o první lovecký lístek občas hlásí méně zájemců. Kolik jich tedy míváte průměrně?
Vloni jsme jich měli třináct, letos dvacet čtyři. Spolupracujeme se Střední zemědělskou školou v Hradci Králové a již třetí rok po sobě děláme zkoušky i pro jejich zájemce. Kurz si pořádají ve škole, ale na zkoušky jdou k nám. Pro zájemce, kteří nejsou ze školy, probíhá kurz zde na OMS, následuje roční praxe v honitbách, pak zkoušky pro všechny.
Lektorský sbor máme svůj, jsme schopni vytvořit dva zkušební senáty. Uchazeči bývají různě připravení, občas někdo neuspěje.
Praxe ve sdruženích probíhá bez problémů, máme sepsané dohody o součinnosti, se všemi sdruženími je velmi dobrá spolupráce. Většinou mají uchazeči praxi zajištěnou, snad jen jednoho jsem umisťovala. Po složení zkoušek je umístění do sdružení horší, ale vždy se to časem urovná

Pořádáte i zkoušky pro myslivecké hospodáře?
Ano, naposledy se konaly vloni, podmínkou je osm uchazečů, což letos nebylo, dohodli jsme se tedy s OMS Chrudim a Pardubice, že se budeme po roce střídat v pořádání kurzu a zkoušek pro hospodáře a budeme si navzájem zájemce posílat. Vloni dva z deseti napoprvé neuspěli, ale jinak byla úroveň znalostí dobrá. Jsme na ně přísní, aby se na výkon své funkce řádně připravili.

Připravujete ještě nějaké další možnosti vzdělávání myslivců?
Snažíme se pořádat semináře o jednotlivých druzích zvěře, vždy podle toho, co se aktuálně řeší. V tomto roce proběhl pod patronací kraje seminář o koroptvi polní, konal se 7. 6. v hostinci u Novotných v Lochenicích, tedy hostitelem bylo Myslivecké sdružení Předměřice. Vloni na stejném místě proběhl za podpory magistrátu Hradce Králové, odboru životního prostředí, seminář o zajíci. Tyto dva semináře byly takový rozjezd, chystáme již další. Máme v plánu ještě jeden seminář o koroptvi a je v našem zájmu, aby se ho účastnili agronomové, protože tu budeme zakládat oblast chovu koroptve. Proto bychom chtěli, aby se zemědělcům prakticky předvedlo, jak jsou pro tuto drobnou zvěř užitečné biopásy, jejichž vytvoření závisí hlavně na jejich přístupu. V několika lokalitách na Nechanicku už jsou založené a je evidentní, že mají pro zvěř v krajině svůj význam.

Tyto zmíněné biopásy založili myslivci nebo sami zemědělci?
Vše proběhlo ve vzájemné spolupráci. Myslivci jsou na tyto pozemkové úpravy sami o sobě malí páni. Protože se tu vytváří oblast chovu koroptve, ale sdružení Piletice a Předměřice se zaměřují i na zajíce, chceme se zemědělci navázat užší spolupráci. Dotace jdou na majitele pozemků, tedy na zemědělská družstva. Otázka je, jak se k tomu postaví. Když je v družstvu myslivec, je to vždy snazší. Naštěstí většina zemědělců komunikuje s myslivci, když jedou sekat, dají vědět, sdružení mají možnost projít porosty před žněmi.

Dochovala se v některých lokalitách původní populace koroptve, nebo jste vypouštěli koroptve odchované?
V některých lokalitách koroptve vypouštíme, někde zůstaly zbytky původní populace. Některá sdružení se chovu velmi intenzivně věnují, dokonce zkouší každý rok čerpat dotace, jde o lokality Smržov, Skalice, Blešno, Piletice, Předměřice, Librantice a další. Tyto části území chceme pospojovat v jednu chovatelskou oblast. Na Nechanicku také funguje oblast chovu daňka evropského. Patří do ní honitby osmi sdružení, jsou daná pravidla, která všichni dodržují. Dříve tato oblast fungovala jen na dohodě mezi sdruženími, nyní je již tři roky ustanovená jako oblast chovu.

Je dobře, že když jde o prospěch zvěře, myslivci se dohodnou i napříč sdruženími. Zmínila jste se o chovu zajíce - jedná se o divoký chov nebo o vypuštěné jedince? Daří se stavy zajíců udržovat?
Máme tu problém s tularémií a brucelózou. Například na Novobydžovsku, kde se zajíc vyskytoval i lovil, je v současnosti na 90 % území buď ohnisko nákazy nebo ochranné pásmo. Letos se proto ani neodchytávali zajíci pro Interlov. Léčení je obtížné, záleží na zimě, vloni byla abnormálně tuhá, letos zase mírná, ani jedno není pro léčení zajíce vhodné.
Výkyvy počasí se projevily i na odlovu srnčí zvěře. Léčba spárkaté zvěře je však úspěšnější. Léčíme každý rok.

Podařilo se Vám získat od krajského úřadu příspěvek na medikované krmivo?
Kraj dává příspěvek na odlov lončáka a selete prasete divokého ve výši 200 Kč/kus. Zástřelné za lišky dávala svého času Krajská veterinární správa. Na ozdravovací akci ale nepřispívá, léčebné krmivo si platily sdružení ze svého, předkládá jej asi třetina sdružení, zatím se u nás střečkovitost nijak závažněji nevyskytuje.

Jaké další druhy drobné a spárkaté zvěře a šelem se zde v okrese vyskytují?
Z drobné je to zmiňovaná koroptev a zajíc, bažanti, kachny a husy, objevilo se i několik králíků divokých, ze spárkaté srnčí, daňčí, černá. Ze šelem se zde vyskytuje liška, jezevec, kuny, ondatra, byl spatřen i psík mývalovitý. Je zde i dost pernatých predátorů.

Všechna zvěř žije ve volnosti nebo tu máte i oborní chovy?
Žádnou oboru v okrese nemáme..

Co zajímavého bylo letos k vidění na chovatelské přehlídce trofejí? Jaká bývá návštěvnost?
Na přehlídku přijde hodně lidí, chodí i školy. V průběhu výstavního týdne máme udělané služby, takže je vždy někdo schopný poskytnout návštěvníkům informace. Letos jsme měli jednu zlatou medaili - u srnčí zvěře, celkem bylo medailí pět, daňků se díky pravidlům v oblasti moc neloví. Letos jsme se jako kraj prezentovali trofejemi na výstavě Natura Viva v Lysé nad Labem, kde z jednotlivých okresů byly vystavené trofeje srnčí, jelení, daňčí, mufloní a lebky šelem.
Jsme rádi, že se nám podařilo udržet přehlídku za celý okres pohromadě, návštěvníci toho vidí více, udělají si ucelenější představu.

Je výstava doplněna o nějaké místní myslivecké umělce, firmy, probíhá doprovodný program?
Vloni jsme tu měli myslivecké oblečení a obuv firmy Lacrosse, teď otevřeli prodejnu ve Žďáru nad Sázavou. Místní malíře ani fotografy jsme bohužel neobjevili.

Podívejme se nyní na kancelář OMS. Jste vlastníci těchto prostor nebo nájemníci?
Jsme zde v pronájmu od roku 1997, budova patří KSČM, máme místnost, archiv a zasedačku, na provoz nám to stačí, nájem je únosný. Předtím jsme sídlili v centru města a finančně se to nedalo utáhnout. Také je sem jednoduchá cesta, dá se tu zaparkovat. Opravdu nám to stačí, když zasedá měsíčně rada, vejdeme se sem. Na zasedání okresní myslivecké rady chodí i zástupce Krajského úřadu. Také s veterinární správou máme dobrou spolupráci.

Kde můžou myslivci uplatnit zvěřinu z ulovené zvěře? Funguje tu nějaká výkupna?
Máme přímo v Hradci výkupnu Interlovu a pak ještě dvě na Probluzi a Starém Bydžově. Spolupracujeme perfektně, pan Žalman, vedoucí regionálního střediska, je velmi vstřícný člověk. Neměli jsme nikdy problémy, svým závazkům dostál, co jsme potřebovali - terče, léčivo, zvěřinu - všechno dovezl. I když víme, že v Interlovu není všechno jak má být, spolupráce s regionálním střediskem v Hradci byla a je perfektní. Zajišťuje nám i odvoz věcí na tábor. Jsou tu asi i jiné firmy, ale jak a kdo s nimi spolupracuje já až tak nesleduji.

Různé zvěsti se šíří i kolem pojišťovny Halali. Zaznamenali jste nějaké přestupy myslivců k jiné pojišťovně či rušení členství?
Nezaznamenala jsem žádné velké změny, ani se myslivci nechodí moc ptát, i když nějaké poplašné zprávy už k nám dorazily. Uvidíme na podzim po sboru zástupců, jestli bude nějaká změna..?
Přijde mi jen škoda, že se ČMMJ nevyjádří k probíhajícím diskuzím na svých stránkách. Sice je diskuse často nesmyslná, ale když se nikdo z vedení nevyjádří, lidé si mohou myslet, že je to vše pravda a vznikají různé spekulace.

Jakým způsobem udržujete kontakt se sdruženími? Posíláte oběžníky nebo jsou již všichni zvyklí sledovat webové stránky?
Přibližně jednou měsíčně posíláme zpravodaj na sdružení, co se děje, co je nového. Přes e-mail si píšeme asi s jednou třetinou MS. Mám seznam telefonů a e-mailů na všechna sdružení, na předsedy, hospodáře, finančníky, který průběžně doplňuji, když se něco stane, abych vždy našla kontakt na patřičnou osobu.

Vaše webové stránky jsou pěkné a přehledné, spravujete si je sami?
Ano, já sama. Po akci dávám zprávu a fotografie. Máme tam i přihlášky na akce, snažíme se myslivce naučit, aby se přihlašovali po internetu, i přihlášku na kurz máme na našich stránkách. Máme zvlášť stránky OMS a zvlášť stránky tábora, děti se mohly hlásit také přes internet.

Účastníte se jako OMS kulturního života v okrese kromě výstavy například pořádáním plesu?
Ano, ples pořádáme, dříve býval přímo v Hradci, poslední čtyři roky se koná v Kulturním domě ve Smiřicích. Máme objednaný autobus z Hradce a zpátky do Hradce. Většinou ples probíhá poslední pátek nebo sobotu v lednu, máme zvěřinovou tombolu, oslovujeme sdružení, i když víme, že je zvěřiny čím dál méně, většinou nám do tomboly přispějí. Spolupracujeme i s honitbou Kinský dal Borgo, nechávají nám bažanty a bažantí slepice.
Kapacita sálu pro ples je 250 lidí a bývá vyprodáno. Celý leden probíhají myslivecké plesy, my tuto taneční sezonu zakončujeme.

Pořádali jste i nějaké koncerty myslivecké hudby nebo svatohubertské mše?
Předloni jsme byli osloveni Řádem svatého Huberta, abychom se zúčastnili svatohubertské mše, která se konala na zdejším biskupství, takže jednou jsme se podíleli, bylo to moc pěkné. Ale díky termínu, který byl již v období honů, nebyla tak vysoká účast z řad myslivců z jednotlivých sdružení..

Máte zde nějakou osobnost, u které by se spojovala myslivost s uměním?
Máme tu v okrese osobu nejpovolanější, kterou je Doc.MUDr. Kovařík Csc., je naším členem, je ve zkušebním senátu a přednáší adeptům. Od něj máme vždy čerstvé zprávy, když třeba vyjde nějaká zajímavá kniha nebo když se něco děje na poli myslivecké kultury.

Fungují zde některé ze zájmových klubů při ČMMJ?
Máme tu sokolníky, ti spolupracují s mysliveckými sdruženími, která je nechají provádět výcvik v honitbách. Máme zde také trubače - Lovecké trio, vede jej pan Šustr z MS Černilov, hrává na zkouškách i na plese.

Královéhradecko je atraktivní lokalita, je zde rozvinutá doprava silniční i železniční. Dochází často ke střetům vozidel se zvěří? Daří se vyjednávat s Ředitelstvím silnic a dálnic o oplocení kritických úseků?
Dálnice se stále buduje, zástupci honiteb, kterými prochází, jednali, někdy až "protestovali", byly tedy postaveny nějaké přechody pro zvěř, bohužel usmlouvat oplocení nebezpečných úseků se moc nedaří. Sdružení však stále jednají, v současnosti hlavně na Chlumecku.

Když nejsou úseky oplocené, co asi přiměje zvěř, aby šla až k přechodům? Snad se v budoucnu jednání posunou k lepšímu.. Zaznamenali jste nějaké problémy třeba s pytláky nebo volně pobíhajícími domácími miláčky?
Ano, měli jsme s pytláky problémy před asi dvanácti lety, kdy na Hrádku, v daňčí oblasti, mizeli daňci. Občas si lidé stěžují na myslivce, že je důrazněji upozornili na volné pobíhání psa. To si musí vyřešit s lidmi zástupci sdružení sami, mají svou právní subjektivitu, my na ně metodicky působíme, ale nemůžeme jednat za ně.

Pojďme se podívat na psy v honitbách z té lepší stránky. Povězte nám něco o práci kynologické komise.
Roční činnost začíná jarním svodem, psy míváme půl na půl -malá plemena a ohaři, poté pořádáme všechny druhy zkoušek lovecké upotřebitelnosti, rozhodčích máme dost, ale kdyby některý nemohl, spolupracujeme nejvíce s OMS Pardubice a Trutnov, od nich si v případě potřeby rozhodčí "vypůjčujeme".
Typicky naší akcí jsou zkoušky speciální vodní práce o Putovní pohár Stanislava Vojnara, který byl významným kynologem našeho okresu, pohár se pořádá na jeho počest, letos proběhne již osmý ročník, poslední sobotu v červenci, na tuto soutěž bereme 18 psů z celé České republiky, místo konání je každoročně honitba MS Kosičky. Pohár je vždy pěkná akce a sejde se při ní hodně lidí. Vloni jsme pořádali po dlouhé době všestranné zkoušky v honitbě MS Nechanice, kde jsou příhodné podmínky, dokonce v ní v roce 1993 proběhl Memoriál Karla Podhajského a v roce 2001 Mezinárodní zkoušky dlouhosrstých ohařů.
Musím říci, že spolupráce se sdruženími je i na poli kynologie výborná, neměli jsme nikdy problém s umístěním zkoušek. Naopak se sdružení na pořádání zadávají rok i dva dopředu. Kynologové tu jsou skutečně velmi aktivní, máme tu perfektní partu, jednou ročně probíhá kynologický společenský večer, pozvou se i rozhodčí z jiných okresů, kteří tu přes rok posuzovali, s manželkami, posedí se, bývá skvělá zábava.

Když je dobrá parta, určitě se vše dělá lépe. Jak je na tom střelecká komise, také má tak bohatou činnost?
Střeleckých akcí není tolik, počet je úměrný vybavení střelnice. Pořádáme okresní přebor, závody tříčlenných družstev - trap a lovecké kolo a veřejný závod na loveckém kole, také střelby adeptů, jednou týdně ve čtvrtek je střelnice otevřena pro veřejnost. Členové střelecké komise mají vstup zvýhodněný, ostatní mají terč za 3,50 Kč. Střelecké akce začínají v březnu střelbami adeptů a poslední bývá koncem října.
V letošním roce pořádáme již desátý ročník Memoriálu Miloše Šejnohy, který se střílí na počest mezinárodního střeleckého rozhodčího a trenéra. Na začátku jsme jej pořádali ve spolupráci s Duklou Hradec Králové, pak spolupráce musela utichnout. Poslední čtyři roky jej tedy pořádáme společně s OMS Pardubice, na jejich střelnici v Hůrkách a za tuto spolupráci je nutno opravdu poděkovat.

Takže vy jako OMS vlastní střelnici nemáte?
Máme, ale je na ní jedno stanoviště lovecké kolo a střeliště trap, lovecké kolo je plně automatizované, trap se snažíme také upravit, je však zapotřebí sponzorů. Střelnice je v Malšovicích, sousedí s vojenskou střelnicí Armády ČR.

Vlastníte i pozemky střelnice ?
Ne, pozemek máme pronajatý od Městských lesů a.s., stejně jako nám propůjčuje prostor pro tábor u rybníka Šanovec. Je s nimi velmi dobrá spolupráce.

Když jsme u pozemků, jak proběhlo uvádění honiteb do souladu s novým zákonem o myslivosti?
Na magistrátu Hradce Králové se jej účastnil předseda Myslivecké komise pan Trpák. Asi 90 % honiteb bylo uvedeno do souladu v naprostém poklidu, u 10 % se našly problémy. V současnosti máme už všechny honitby v souladu se zákonem.

Oceňujete nějak zasloužilé myslivce při jejich jubileích? Například na sněmu? Zvou Vás sdružení na své výroční schůze?
Oceňování a předávání medailí si dělají sdružení samy, většinou v červnu, na výroční schůze mě zvou, ale většinou jsou všechny v podobných termínech, takže se dostanu na málokteré. Práce na OMS je dost náročná časově, hlavně když začnou kynologické a střelecké akce - všechno běží o víkendech, na jaře se začne a na podzim končí. Snažím se u všech akcí být, kromě toho jsem pět dní v týdnu kanceláři.

To bude určitě důvod, proč se všemi tak dobře vycházíte. Když se vídáte při veškerých akcích, poznáte se navzájem.
Osobní kontakt je opravdu nenahraditelný. To platí u myslivců, ale třeba i u sponzorů naší činnosti, důležité je s lidmi se poznat a mluvit spolu, úspěch se dostaví. Vždy je třeba snažit se navzájem si vyjít vstříc. Problémy se dají najít nebo udělat všude, ale je třeba naučit se jim předcházet.

Díky za rozhovor!
Připravily Kamila KAASOVÁ & Helena LÉDROVÁ



Přiložené dokumenty

Media_13712_22_45.xls Tabulka 1 (19,00 KB)
vychází v 7:34 a zapadá v 17:54 vychází v 0:48 a zapadá v 16:13 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...