Časopis Myslivost

Září / 2007

Některé faktory působící na zvěř v současné krajině

Myslivost 9/2007, str. 17  Ing. Petr KORHON, Doc. Ing. František ZABLOUDIL, CSc.
Je skutečností, že současná kulturní krajina je zatížena celou řadou faktorů, které více či méně zasahují do života nejen zvěře, ale i ostatních volně žijících živočichů. Některé z těchto faktorů jsou do velké míry uživateli práva myslivosti přímo ovlivnitelné, jako např. nedostatek potravních příležitostí, který klade vyšší nároky na přikrmování zvěře apod., jiné lze ovlivnit, případně eliminovat jejich účinnost pouze v minimální míře (např. zatížení krajiny dopravou a výstavbou apod.). Přestože existuje celá řada nadnárodních a národních legislativních předpisů, které ve svých jednotlivých kapitolách pamatují také na rozvoj volně žijících živočichů (např. všeobecná deklarace OSN na ochranu zvířat, zákon na ochranu zvířat proti týrání aj.), není mnohdy skutečný stav s těmito předpisy v souladu. V tomto příspěvku bychom rádi upozornili na některé nevhodné způsoby využívání krajiny, které často způsobují značné omezení životních podmínek zvěře a ostatních volně žijících živočichů. Obecně lze vlivy působící na zvěř rozdělit do těchto tří základních oblastí :


Vliv hospodářské činnosti
Využívání současné krajiny je ovlivněno hlavně způsobem jejího obdělávání, a to jak mechanickým obděláváním půdy, tak zatěžováním zemědělských ploch chemizací. Značný tlak na produkci potravin se vystupňoval po roce 1950, kdy u nás postupně došlo v agrárních ekosystémech ke sloučení malých ploch plodin ve velkoplošné lány, které sloužily tzv. průmyslové zemědělské činnosti k sekční specializaci, protěžované vyspělou mechanizací a neúměrnou chemizací. Tomuto trendu nebyli uživatelé honiteb schopni zabránit.

Vliv změn v krajině výstavbou
Již tak velmi hustá dopravní síť u nás je neustále doplňována řadou silnic místního významu, rychlostních komunikací a dálnic, které ve většině případů nemají ochranu proti vstupu zvěře na tyto dopravní tepny. O značných škodách na zvěři, ale také na majetku či lidských životech není potřeba dále diskutovat.
Stále se rozšiřující průmyslová a bytová výstavba v extravilánech bez ohledu na životní prostor zvěře, způsobuje úbytek jejího životního prostředí, a to zpravidla ve velmi vhodných přírodních podmínkách, kde zvěř měla dostatek klidu, krytu a potravy. Z těchto důvodů je zvěř nucena opouštět svá dosavadní stanoviště a vyhledávat nové vhodnější životní podmínky, čímž v mnoha případech dochází ke vzniku, popřípadě zvýšení škod na lesních porostech či zemědělských kulturách.

Mimoprodukční využívání krajiny
Současná krajina je prakticky celoročně zatížena mimoprodukčními aktivitami obyvatelstva, které mají výrazný vliv na trvalý pohyb zvěře v honitbách, čímž dochází velmi často k jejímu neúměrnému stresu. V zimním období je návštěvnost krajiny zvýšena provozováním zimních sportů natolik, že zvěř je nucena opouštět svá přirozená stávaniště. Při běžeckém lyžování dokonce někteří lyžaři z neohleduplnosti či neznalosti věci navštěvují krmná zařízení jako turistickou atrakci. V posledních letech bylo zaznamenáno několik případů prohánění zvěře v polních částech honitby pomocí koní a sněžných skútrů. Zvěř, která byla nucena opustit lesní porosty v důsledku nekoordinovaného pohybu lyžařů se přesunula do polní části honitby, kde byla následně proháněna jezdci na koních či sněžných skútrech. O důsledcích nuceného přesunu zvěře ve vysoké sněhové pokrývce za současného působení ostatních stresových faktorů jsou myslivci velmi dobře poučeni, bohužel ale tyto znalosti většinou nemá nemyslivecká veřejnost.
V posledních letech je významně rozšířena výstavba tzv. cyklostezek, které mají vytvořit podmínky pro provozování módní cykloturistiky širokou veřejností. Snahou je usměrňovat pohyb cyklistů krajinou a tím eliminovat mnohdy nekoordinovaný pohyb v krajině způsobující rušení zvěře. Je však na skutečností, že některé nově budované cyklostezky jsou mnohdy situovány do oblastí přirozených stávanišť zvěře. Problematická je rovněž neukázněnost některých uživatelů takových cyklostezek, kteří je navštěvují se svými volně pobíhajícími psy, zanechávají v jejich blízkosti značný nepořádek, častokrát ale nerespektují vyznačené trasy a využívají různých zkratek a jízdu ve volném terénu. Myslivci by se proto měli aktivně zajímat při tvorbě cyklostezek kudy povedou, připojit své argumenty kudy by stezka vést měla a kudy ne, posoudit, zda může v některých ročních obdobích docházet k rušení na místech stávanišť zvěře. Tvorbě cyklostezek se asi nelze bránit, lze ale jistě vytváření jejich sítě ovlivnit. Odpočinková místa cyklostezek lze po domluvě také využít k umístění informačních tabulí o myslivosti a zvěři, která se v okolí nachází.
Od jara až do podzimu se v honitbách setkáme s pěšími turisty, často bohužel také mimo značené cesty, vyrážejí do lesů také sběrači lesních plodin a houbaři, navíc často se psy, kteří vyhánějí zvěř ze svých úkrytů a stávanišť.
Poslední dobou se také rozmáhá nelegální volné ježdění terénními motocykly a v zimě sněžnými skútry krajinou. V letních měsících je využíváno lesní prostředí k pořádání různých hromadných akcí, které narušují celou krajinu nejen zvukovými a světelnými efekty, ale také množstvím odpadů, které po nich mnohdy v krajině zůstává. I po delší dobu se zvěř na tato místa nerada vrací.

V příspěvku jsme uvedli část negativních vlivů, které mají v odlišných lokalitách různou intenzitu působení na zvěř. Podle intenzity působení výše uvedených faktorů na zvěř v konkrétních oblastech dochází k jejímu různě vysokému stupni stresu, který má vliv na nervovou soustavu, fyzický a zdravotní stav zvěře. Často rušená a přeháněná zvěř odchází do příhodnějších lokalit, kde se tímto lokálně zvyšují její stavy, což napomáhá ke škodám nejen na zemědělských plodinách, ale především na lesních porostech.
Uživatelé práva myslivosti mnohdy nemají možnost výše uvedeným negativním vlivům zabránit, což v současnosti vede k tomu, že některé části honebních pozemků jsou naprosto bez zvěře. Je však potřeba zdůraznit, že mnohdy se na této skutečnosti podílí také nedostačující myslivecká péče o zvěř.
Stres u zvěře čili její psychické týrání se všemi následky by mohlo být minimalizováno větší osvětou ze strany myslivců, a to nejenom mezi dětmi, ale také mezi jejich rodiči, neboť ti mají nejlepší možnost a příležitost jednání a chování svých dětí ovlivnit. Domníváme se, že osvětlení problematiky důsledků rušení zvěře v honitbách by nemyslivecká veřejnost přijala podstatně vstřícněji, než když je bez jakéhokoliv vysvětlení a mnohdy nevhodným způsobem vykazována z určitých částí honiteb.
Chovat se v přírodě s ohledem na přítomnost zvěře je povinností nejen každého myslivce, ale všech návštěvníků přírody. Povinností myslivců by navíc mělo být provádění takové osvěty, která by přispěla k ochraně zvěře nejen v současnosti, ale pomohla ji zachovat i pro budoucí generace. Myslivečtí hospodáři, případně ostatní představitelé honiteb a mysliveckých organizací musí zase z titulu svých funkcí a odborností jednat s příslušnými organizacemi a orgány státní správy myslivosti, neboť již na základě současně platné legislativy je možné alespoň některé negativní vlivy postupně snížit či odstranit a tím alespoň dílčím způsobem přispět k zlepšení podmínek pro zvěř v současné krajině. Myslivci musí aktivně vstoupit do jednání s místními i regionálními orgány.

vychází v 7:20 a zapadá v 18:12 vychází v 18:54 a zapadá v 7:31 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...