Časopis Myslivost

Září / 2007

SRNČÍ ZVĚŘ - TĚLESNÝ VÝVOJ SRN A JEHO VLIV NA SRNČATA

Myslivost 9/2007, str. 36  Dr. Miroslav VODŇANSKÝ, Ing. Matúš RAJSKÝ, Dr. Rastislav JURČÍK
V srpnovém čísle časopisu Myslivost byly prezentovány výsledky z našich sledování vývoje paroží u mladých srnců, přičemž již tehdy jsme zdůraznili, jaký zásadní význam má důsledná selekce srn a srnčat. V následujícím příspěvku je na základě konkrétních čísel dokumentován vztah mezi tělesnou hmotností srnčí zvěře v prvním roce života a jejim dalším vývojem. Zároveň je zde názorně ukázán vliv tělesné kondice srn na vývoj srnčat.


V rámci našeho výzkumu zaměřeného na sledování tělesného vývoje srnčí zvěře a faktorů, které jej ovlivňují, jsme zařadili stejně stará srnčata samičího pohlaví podle tělesné hmotnosti do dvou kondičně odlišných skupin. V průběhu sledování tělesného vývoje měla všechna srnčata, která byla odchovávána v našich pokusných zařízeních společně se svými matkami, v obou sledovaných skupinách porovnatelné životní podmínky. Po dosažení věku asi 8 měsíců, to znamená v lednu, činila průměrná živá hmotnost silnějších srnčat samičího pohlaví 21,0 kg a slabších srnčat samičího pohlaví 16,2 kg.
V průběhu zimy se tělesný vývoj srnčat i přes optimální výživu dočasně přerušil a jejich hmotnost se pohybovala zhruba na stejné úrovni. To není nic neobvyklého, neboť zastavení či omezení růstu v zimním období bez ohledu na množství a kvalitu přijímané potravy je známým fyziologickým jevem nejen u srnčí, ale i dalších druhů spárkaté zvěře.
Teprve po skončení zimního období pokračoval tělesný vývoj srnčat zařazených do našich sledování, přičemž ale rozdíl průměrných hmotností mezi oběma skupinami zůstával přes určité výkyvy stále velmi výrazný. To znamená, že ty kusy, které byly opožděny ve vývoji již jako srnčata během prvního roku života, zůstávaly porovnatelně slabší i v následujícím roce.
Z porovnání jejich tělesného vývoje v delším časovém úseku je patrné, že rozdíl průměrných hmotností v obou skupinách se příliš neměnil (graf č.1). Zatímco v lednu se průměrné hmotnosti silných a slabých srnčat samičího pohlaví od sebe lišily o 4,8 kg, činil během letního období hmotnostní rozdíl obou skupin nyní již jednoletých srn (šmolek) v měsíci červnu 3,3 kg a v srpnu 4,0 kg. V říjnu se hmotnost obou skupin od sebe lišila o 3,3 kg. V prosinci, to znamená bezprostředně před nástupem zimního období, byla průměrná hmotnost ve skupině silnějších srn o 3,9 kg vyšší než u skupiny slabších srn. Hmotnostní rozdíl mezi oběma skupinami se příliš nezměnil ani během následujícho zimního období a v březnu, před nástupem závěrečné fáze březosti (v předcházejícm roce byly všechny jednoleté srny - šmolky v říji oplodněny), činil 4,3 kg.


V průběhu našeho dalšího sledování jsme porovnávali tělesný vývoj srnčat narozených od slabších a silnějších srn. Z celkového počtu 10 srn zahrnutých do obou skupin nakladlo 9 srn v průběhu měsíce května po dvou srnčatech v poměru pohlaví 1:1, jejichž tělesný vývoj jsme průběžně sledovali. Průměrné porodní hmotnosti srnčat v obou skupinách byly téměř stejné - 1,67 kg ve skupině slabších srn a 1,69 kg ve skupině silnějších srn. V následujích měsících se však mezi srnčaty obou skupin projevil výrazný hmotnostní rozdíl. V září dosahovala průměrná živá hmornost srnčat ve skupině slabých srn 12,9 kg. Naproti tomu ve skupině silnějších srn dosahovala průměrná živá hmotnost srnčat ve stejné době 15,6 kg. To znamená rozdíl mezi oběma skupinami ve výši 2,6 kg. Přitom je nutno podotknout, že všechny srny - matky i srnčata měly k dispozici stejnou potravu v dostatečném množství.

Z uvedených výsledků našich sledování zřetelně vyplývá, že z tělesně slabých srnčat se zpravidla vyvíjí slabší srnčí zvěř, od níž lze očekávat - jakmile se dostane do reprodukce - opět slabší srnčata. Tento závěr stojí v protikladu k tomu, jakým způsobem se v některých honitbách k průběrnému odstřelu srnčí zvěře přistupuje. Jsou tím míněny především ty honitby, v nichž není věnována dostatečná pozornost lovu srnčat a srn s přihlédnutím na jejich kondici a tělesný vývoj. Zaměřením průběrného lovu pouze na srnce, zvláště když je prováděn výhradně na základě posuzování jejich paroží, se kvalita srnčí zvěře ve skutečnosti příliš ovlivnit nedá!

Jednou z hlavních příčin nedostatečného průběrného odlovu srn a srnčat je, že někteří myslivci chtějí šetřením holé srnčí zvěře bez ohledu na její kondici zvýšit reprodukční přírůstek a tím dosáhnout vyššího počtu lovných srnců. Tento způsob mysliveckého hospodaření je však ve svém výsledném efektu zcela kontraproduktivní. Jakmile se totiž populační hustota určitého živočišného druhu přibližuje k horní hranici kapacity životního prostředí, začne se u něj projevovat narůstající potravní a prostorová konkurence se všemi negativními následky. U srnčí zvěře to konkrétně znamená nejen sníženou hmotnost, slabší kondici a horší trofejovou kvalitu, ale zároveň také zvýšený úhyn. Z toho vyplývá, že i při nízkém odlovu srn a srnčat početní stavy srnčí zvěře po dosažení určité populační hustoty v daném životním prostředí již dále nepřibývají, neboť přírůstky a ztráty se v rámci populace vyrovnávají. Zastavení populačního růstu je logický důsledek zvýšené kompenzační úmrtnosti cestou přirozené samoregulace. V praxi to znamená, že početní stavy srnčí zvěře zůstávají i přes nedostatečný odlov srn a srnčat stále na stejné úrovni. Hlavním průvodním jevem tohoto stavu je snížená kvalita srnčí populace, a to jak z hlediska tělesné kondice a zdravotního stavu, tak i trofejí.

Dr. Miroslav VODŇANSKÝ, Ing. Matúš RAJSKÝ, Dr. Rastislav JURČÍK
Středoevropský institut ekologie zvěře, Brno - Wien - Nitra
Institut ekologie zvěře VFU Brno
Medzinárodné pracovisko výživy a ekológie zveri pri SCPV Nitra





vychází v 7:20 a zapadá v 18:12 vychází v 18:54 a zapadá v 7:31 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...