Časopis Myslivost

Červen / 2008

Historie časopisu Myslivost/Stráž myslivosti

85 let informací pro myslivce, kynology, střelce a přátele přírody  Ing. Jiří KASINA
Letošní rok je pro myslivce, členy Českomoravské myslivecké jednoty významný hned z několika důvodů. Rok 2008 je rokem 85. výročí založení jednotné myslivecké organizace a zároveň rokem půlkulatého výročí vydávání časopisu Myslivost/Stráž myslivosti. V červnu 1923 byla v Brně založena Československá myslivecká jednota. A jen o necelé dva měsíce později v červnu 1923 vyšlo první číslo časopisu Stráž myslivosti.

Stojí proto za připomenutí, jak k těmto historickým událostem došlo, co vzniku organizace a zahájení vydávání časopisu bezprostředně předcházelo.

Myšlenka na založení jednotné myslivecké organizace a vydávání časopisu zrála v hlavách asi delší čas, z dobového tisku lze citovat dvě zásadní události, které měly rozhodující vliv na historický vývoj.

Dne 26. prosince 1922
byli delegáti spolků, založivších nato Čs. M. J. naposled na památné schůzi Svazu
(Čs. lovecký a kynologický říšský svaz, založený v roce 1919, vydávající měsíčník Lov a kynologie) v Praze, na které ponejprv byla vyslovena myšlenka (a zároveň i výstraha Svazu) založiti nové samostatné ústředí pro myslivost - Československou mysliveckou jednotu.

Dne 6. ledna 1923 se sešla trojice ideových zakladatelů Československé myslivecké jednoty (Martin, Podhajský, Žalman) k poradě konané v České Třebové v bytě lékárníka Ph. Mr. Aug. Veselého, kde byly dojednány hlavní směrnice a postup příprav pro založení organisace.

Možná některého ze čtenářů v tuto chvíli napadlo, jak se vlastně objevil nový název. Autorem názvu Československá myslivecká jednota i názvu časopisu Stráž myslivosti byl lesní ředitel Josef Žalman. Ten mimo jiné zavedl také název myslivec pro všechny, kteří měli lovecký lístek. Do té doby byli nazýváni myslivci pouze profesní myslivci, tedy ti, kteří vykonávali myslivost jako povolání.
Asi to nebyla ale doba snadná, nedělejme si iluze o nadšení a souhlasu všech. O tom, že založení nové myslivecké organizace byly kladeny překážky svědčí i další charakteristický zápis, který zároveň dokládá, kdo a kdy se zasloužil o název Československá myslivecká jednota a Stráž myslivosti. Zajímavé je to, že časopis byl vlastně pokřtěn nadvakrát, a to 18. a 25. března 1923, ještě před svým zrozením:
Josef Žalman ve svých vzpomínkách píše: Časopis Svazu Lov a kynologie vynaložil všechno úsilí proti zakládání Čs.M.J. Pro "rozkolnictví" a "akci jednotlivce" byl jsem opětovně veřejně napadán a pranýřován. Zakládání bylo nazýváno "humbukem a rozkolnickou činností několika ctižádostivých jednotlivců". Bylo předvídáno, že nová organisace se ani nezmůže na časopis, protože "nenajde tiskárnu, která by jí na dluh tiskla". Ve spolcích svazových byly usnášeny resoluce, směřující proti založení nové organisace, docházelo i k osobním intervencím.
Mezitím se usnesl Ústřední spolek pro ochranu honby a chov loveckých psů v Čechách v Praze na valné schůzi konané dne 18. března 1923, které jsem se zúčastnil, všemi hlasy proti čtyřem na založení Čs.M.J. Tam byly přijaty mé návrhy na pojmenování nové organizace Československá myslivecká jednota, na pojmenování knihy "Člp" pro zápisy loveckých psů a i na název časopisu "Stráž myslivosti".
Obdobné usnesení bylo učiněno na valné schůzi Lovecko-kynologického spolku v Brně, konané dne 25. března 1923.

A pak již následuje mezi myslivci známá a mnohokrát publikovaná událost - založení Čs.M.J. v Brně dne 22. 4. 1923. Nechme ale opět promluvit historický text, kde Josef Žalman ve svých vzpomínkách píše:
Po ukončení přípravných prací, zvláště sestavení stanov, vyjednávání o tisk časopisu, jež bylo svěřeno mně a po přípravách kynologických, jež vedl Podhajský, došlo v Brně dne 22. dubna 1923 k ustavující schůzi Československé myslivecké jednoty za účasti spolků:
1. Ústředního spolku pro ochranu honby a chov loveckých psů v Čechách v Praze,
2. Lovecko-kynologického spolku pro Moravu a Slezsko se sídlem v Brně,
3. Loveckého ochranného spolku pro Slovensko v Bratislavě,
4. Spolku přátel myslivosti pro Tišnov a okolí v Tišnově,
5. Loveckého klubu v Českých Budějovicích.
Jako hosté se zúčastnili schůze zástupcové posluchačů obou lesnických fakult, zástupce Ústřední jednoty lesních a lovčích zřízenců a hosté z řad lesnictva.
Na této první schůzi ČS.M.J. byli zvoleni následující hlavní činovníci:
předsedou - Zdeněk Slanina, lesní rada, Židlochovice,
jednatelem - Jan Začal, okresní lesní, Brno,
pokladníkem - Richard Knoll, pokladník, Tišnov,
vedoucím redaktorem časopisu - Jaroslav Svoboda, profesor, Třebíč,
vedoucím knihy Člp - Karel Podhajský, důchodní, Litomyšl.

Jelikož jsme na stránkách časopisu, zastavme se u jména toho, který asi přinesl ke vzniku periodika nejvíce, kterého je možno považovat za jednoho z maximálně dvou "pravých otců zakladatelů". Tím důležitým mužem byl prof. Jaroslav Svoboda, který časopis redigoval od vzniku až do roku 1948. Prof. Svoboda byl graduovaný filolog, měl proto vysoké nároky na jazykovou úroveň časopisu. Pracoval v té době jako středoškolský pedagog gymnázia v Třebíči a plných 25 let redigoval časopis zcela sám, pouze za přispění externích odborníků.
Josef Žalman opět vzpomíná na onu přelomovou dobu:
Po předchozí nezávazné dohodě s tiskárnou Kubešovou v Třebíči, kde jsme počítali s profesorem Svobodou a kde byly tudíž výhodnější podmínky, než které skýtal původně zamýšlený Vyškov, bylo usneseno s termínem od 1. června 1923 založiti a vydávati co měsíčník s nepovinným odebíráním samostatný časopis Stráž myslivosti.
Bez jakýchkoliv finančních prostředků, zato však s nadšením pro ideu a s pevnou vůlí zvítěziti, pustili se všichni činovníci chutě do práce, jež byla v začátcích dosti tvrdou. Nová organisace potřebovala nejen nového časopisu, nýbrž i nových řádů kynologických, nové knihy pro zápisy loveckých psů, soudcovského sboru atd.
Byl bych nespravedlivým, kdybych zde i proti jeho vůli nevzpomněl obětavé spolupráce profesore Svobody pro Čs.M.J. při jejím vzniku. Nutno uvážiti, že zde nebylo ničeho a zvláště ne zkušeností. Na bedrách redaktorových visela nejen redakce, nýbrž i administrace a pokladna Stráže myslivosti a pak redakce vůbec všeho, co Čs.M.J. tiskem vydala.

V samých začátcích přispěl prof. Svoboda opravdu zásadním způsobem ke zrodu časopisu - majitel tiskárny neměl jistotu úspěchu vydávání, chtěl záruku, že budou náklady na tisk uhrazeny, a tak se prof. Svoboda zaručil svým vlastním domem. Majitel třebíčské tiskárny Bohumil Kubeš nejen že časopis tisknul, ale prof. Svobodovi pomáhal i cennými radami z oblasti tisku, administrace a expedice.

Bylo-li již několikrát vzpomenuto jméno prof. Svobody, dejme mu také symbolické slovo a citujme nyní z jeho vzpomínek, které napsal v roce 1933, v roce desátého výročí vycházení časopisu, citujme z jeho úvodníku v jubilejním čísle:
Jak dostala Stráž myslivosti svého redaktora? Docela jednoduše - nic netušícího delegáta a jednatele třebíčské odbočky brněnského spolku, občas ze svého klidného ústraní dojíždějícího do Brna na schůze, přepadl při jedné takové příležitosti Žalman: "Co nejdřív musíme mít svůj časopis. Tady pan profesor (znali jsme se tehdy jen od vidění) bude redaktorem, tiskárna v Třebíči je, ostatní se vyjedná!" Na důrazné mé námitky, že o takové odpovědné funkci nemám ani zdání, zněla striktní odpověď: "To nic není! Úlohy opravovat umíte, opraví se rukopisy, dají se do tiskárny a .je to!" I když jsem nad tímto "snadno a rychle" povážlivě kroutil hlavou, přijel Žalman do Třebíče, vyjednali jsme potřebné s tiskárnou a já byv zvolen na schůzi redaktorem, podrobil se nutnosti. Ostatně po pravdě řečeno, nebylo mně ani dopřáno mnoho času na rozmýšlení nebo nějaké protesty.

Jak vidět, některé historické zlomy mají vpravdě lidový a prozaický průběh, své v takových chvílích sehrají asi nadšení, pozitivní emoce a hlavně asi nezkušenost toho, co v budoucnu na dlouhé cestě čeká. Kdo by ale byl v pionýrských nadšených začátcích skeptikem, z citovaných ale i jiných zápisků lze vycítit onu touhu a nadšení prosadit něco nového. Profesor Svoboda byl opravdu nejen redaktorem, účetním, administrátorem, ale i expedientem v jedné osobě, v redakci pracoval zcela sám a sám například vydávaná i reklamovaná čísla balil a nosil na poštu. Kolem časopisu se ze začátku "točila" trojice mužů - Svoboda, Žalman, Podhajský. Posuďte sami úlohu každého z nich, faktický přínos pro časopis, v každém případě asi zafungovala ona vzácná momentální synergie tří charakterů, tří pohledů na věc, tří způsobů pragmatického myšlení a jednání. Ve svých vzpomínkách na tuto dubu vzpomíná prof. Svoboda:
Odpovědnost za vše, co se Stráží souviselo, nesli jsme jen dva, Žalman a já, neboť táta Podhajský měl s organizováním lovecké kynologie a vedením Člp práce nad hlavu, ale samozřejmě byl v rozhodujících otázkách vždy k poradě přibírán. A svorná, kamarádská a houževnatá spolupráce tohoto našeho trojúhelníku, jehož vrchol tvořil Žalman jakožto impulsivní praktický organisátor, způsobila, že za půl roku trvání Stráže odvážili jsme se 1. lednem 1924 k vydávání Stráže jakožto čtrnáctideníku a dokonce s trojbarevnými přílohami, což bylo v našich poměrech při drahotě tohoto druhu tisku vrcholem naší podnikatelské troufalosti. Jistě nás k tomu vedla pevná důvěra ve zdar společné naší věci, ale rozhodujícím byl ničím nepodlomitelný optimismus Žalmanův, jenž doprovázen energií nás druhé dva - pasivnější, klidnější a rozvážnější - strhával s sebou. Snad toto vzájemné doplnění povah bylo právě štěstím.

Vraťme se ale ještě k prvnímu ročníku, resp. půlroku. V roce 1923 vycházel časopis jako měsíčník, vyšlo celkem 7 čísel (první číslo 1.6. 1923 a poslední sedmé číslo prvního ročníku vyšlo 15.12.1923), předplatné stálo 14 Kč, prof. Svoboda udává, že časopis má 700 odběratelů
Tak jako u každého časopisu dodnes stál před redakcí hlavní úkol - získat dostatek čtenářů, nejlépe předplatitelů. Vybral jsem tedy čtyři faksimile z prvého ročníku, čtyři apely a zprávy pro čtenáře. Myslím, že právě takto seřazeny chronologicky za sebou dávají pocítit, jaké byly asi snahy a nálady v prvém roku vydávání.
Hned ve druhém čísle redakce, resp. prof. Svoboda, hýří počátečním nadšením a dá se snad říci, že si pochvaluje první úspěšný krok, který se jemu i jeho spolupracovníkům povedl.

Hned o dvě čísla dál, v čísle 4/1923 se už přece jen apel na čtenáře objevuje, byť zatím skrytě mezi řádky, lze už ale vycítit jasnější a přímější formulace.

Blíží se ale konec roku a redakce zřejmě někdy na podzim roku 1923 pojala záměr vydávat trojbarevné přílohy a přejít na čtrnáctidenní periodicitu. Jen ten, kdo v redakci někdy dělal pochopí, jaká velká změna a vážné rozhodnutí to je, změnou periodicity totiž nenarostou starosti a práce dvojnásob, ale spíše exponenciálním poměrem. A považme, že na práci byl stále prof. Svoboda sám. V době kdy asi nejmodernějším výkřikem techniky byl psací stroj. A trojbarevné přílohy? Ač se nám z dnešního pohledu zdají nenáročné, v tehdejších podmínkách polygrafie to musel být krok značně progresívní a moderní, zároveň však technologicky docela obtížný. Jak vidět, prof. Svobodovi odvaha nechyběla. Co mu ale mohlo citelně chybět, byly finance, které mohl získat pouze od předplatitelů. Proto je už výzva čtenářům vcelku rázná a jednoznačná.

No a v posledním čísle se už muselo jednat doslova o apel, dokonce snad i o formu výhrůžky, slova jsou jasná a razantní. Osobně z ukázky pociťuji, že asi do poslední chvíle nebylo rozhodnuto jak dál, prof. Svoboda v tu dobu asi neměl zrovna klidný spánek.

Jak vidno, snaha redakce byla oceněna, odezva u čtenářů byla, a tak opravdu začal časopis vycházet od ledna 1924 jako čtrnáctideník s trojbarevnými přílohami J. V. Anderleho a vycházel tak až do roku 1952.
Troufám si tvrdit, že i když bylo v historii časopisu více osudových křižovatek, to rozhodující místo je právě na přelomu let 1923/1924, kdy se rozhodovalo o bytí a nebytí, o udržení nového titulu na trhu. Dodatečně gratuluji svému předchůdci, jak vše bravurně vyřešil.

Dál už plynula léta růstu, rozvoje, občas také stagnace mysliveckého periodika. V každém případě je to dlouhých 85 let vycházení bez přerušení, vycházení v různých režimech a společenských podmínkách. Bylo by samozřejmě možné jít do podrobností jednotlivých let, ale já se pokusil seřadit chronologicky některá významná data pro vycházení časopisu, pojďme na krátkou procházku historií.
1926 - 1938 - z podnětu Františka Housky se vydává Knihovna Stráže myslivosti, v redakci kromě časopisu vycházejí spisy jak odborné, tak beletristické.
26. 12. 1927 -- usnesení Shromáždění Čs.M.J. odhlasovalo povinné odebírání spolkového časopisu.
1928 - náklad časopisu 5000 výtisků, Čs.M.J. čítala 105 organizačních jednotek.
1929 - převedení tisku z Třebíče do Brna, tiskárna již nestačila kapacitou a možnostmi expedice, přece jen i polygrafická technologie se v té době bouřlivě rozvíjela a významné Brno jistě nabízelo lepší technické podmínky. To je nakonec vidět i na historických svázaných číslech.
1933 - jubilejní číslo má rozsah 60 stran a obsahuje 58 obrázků, vychází v nákladu 12 000 výtisků, běžná čísla tohoto roku mají 20 černobílých stran, cena 3 Kč/výt.
1936 - běžná čísla tohoto roku mají 32 černobílých stran, cena 3 Kč/výt.
1938 - náklad je udáván ve výši 10 000 výtisků.
1942 - i za válečných let vychází Stráž myslivosti jako čtrnáctidenník, rozsah je 36 černobílých stran, cena 3 Kč/výt.
1945 - časopis začíná vycházet jako myslivecký věstník Jednotného svazu zemědělců.
1948 -1951 - první změna na místě šéfredaktora, redakci přebírá na relativně krátkou dobu Míla Paša.
1951 - 1976 - na dlouhou dobu 25 let vládne časopisu šéfredaktor Josef Novotný, nazývaný také Géza. Je vůbec zajímavé, že časopis měl za svou existenci jen několik, kromě Míly Paši, "délesloužících" šéfredaktorů.
1952 - vydavatelem časopisu je Nakladatelství Brázda v Praze, měsíčník o rozsahu 16 černobílých stran, cena 3 Kč/výt., od čísla 4 se přidává podtitul Časopis pro lidovou myslivost.
1953 - významná událost, změna názvu na Myslivost. Snažil jsem se dohledat, kdo a kdy rozhodl o změně názvu, bohužel se mi nepodařilo historické záznamy získat. Měl-li by snad někdo k dispozici, prosím o poskytnutí kopie. Tento rok je také zajímavý kromě změny názvu tím, že je to jediný rok v historii, kdy časopis vychází jako dvouměsíčník, rozsah časopisu je 16 černobílých stran, cena 5 Kčs/výt.
1953 - 1968 - časopis v těchto letech vydává Ministerstvo zemědělství a lesního hospodářství ve Státním zemědělském nakladatelství v Praze.
1954 - 1955 - periodicita 10 čísel do roka.
1956 - přechod zpět na měsíčník, rozsah 16 stran černobíle, cena 1 Kčs/výt.
1957 - poprvé se objevuje na vnitřních stranách přídavná barva a časopis má poprvé obálku z tužšího papíru s jednou přídavnou barvou.
1959 - měsíčník, 16 stran s přídavnou barvou, tužší obálka, cena 1,20 Kčs/výt.
1963 - měsíčník, 16 stran s přídavnou barvou, tužší obálka, poprvé jsou vkládány barevné obrázky do některých čísel, cena 1,60 Kčs/výt.
1966 - měsíčník, 24 stran s přídavnou barvou, poprvé se u časopisu objevuje obálka s barevnými fotografiemi, cena 2,50 Kčs/výt.
26. 4. 1968 - v Třebíči umírá prof. Jaroslav Svoboda.
1969 - 1992 - v těchto letech je vydavatelem je Československý myslivecký svaz a jeho nástupnické organizace, nakladatelem je Státní zemědělské nakladatelství. Jen na vysvětlenou - státními orgány není povoleno vydávat periodika jinde, než ve schválených nakladatelstvích, vydavatelské oprávnění sice patří myslivecké organizaci, ale na základě smlouvy nelze jinak, než že vlastní redakční práce, úpravy článků, korektury a jiné činnosti předcházející vlastnímu tisku probíhají v nakladatelství. Myslivecká organizace časopis ovlivňuje pouze prostřednictvím politicky volené myslivecké rady.
1976 - 1989 - šéfredaktor Ladislav Janoštík
1983 - rozsah časopisu je 24 stran, poprvé se objevují barevné fotografie i uvnitř na běžných stranách. Zpočátku je ale stanoven maximální rozměr a počet obrázků na některých stranách.
1989 - historicky asi nejvyšší náklad časopisu, měsíčně se tiskne 103 000 výtisků, na časopis je stanovován příděl papíru a i když by byl zájem o odběr ještě o něco větší, musejí předplatitelé čekat, až se uvolní místo.
1990 - šéfredaktor Jiří Kasina. Dovolím si připomenout můj nástup do funkce s tím, že vlastně na konci roku 1989 nikdo neuměl odhadnout, co bude nejen ve společnosti, ale také co bude s časopisem. Možná i to budou jednou zajímavé historické vzpomínky, v každém případě jsem rád, že jsem při tom mohl být.
1991 - změna názvu na Myslivost/Stráž myslivosti, podtitulem se časopis přihlásil ke svým počátkům, rozsah 24 stran s barevnými obrázky uvnitř i na obálce, cena 10 Kčs/výt. Časopis vydává Nakladatelství Brázda v Praze. Za úspěch považuji to, že se podařila prosadit i přes všeobecnou nedůvěru myšlenka na tzv. přímé předplatné, začali jsme tvořit kmen předplatitelů přímo si sami v redakci.
1993 - je založena nová obchodní organizace Českomoravské myslivecké jednoty a časopis tak poprvé vychází v Myslivost, s.r.o., rozsah časopisu je 32 celobarevných stran a celobarevná obálka, cena 16 Kč/výt. Časopis se od tohoto roku tiskne v tiskárně Moraviapress v Břeclavi. Součástí redakce se v tomto roce na podzim stává Knihkupectví Myslivost
1997 - poprvé vyšla příloha pro přímé předplatitele Myslivecké zábavy (název je záměrnou analogií na Špatného Zábavy myslivecké z konce 19. století, resp. na Rozmarův čtvrtletní sborník Zábavy myslivecké z roku 1925). První sešit novodobých Mysliveckých zábav ale vyšel samostatně jako třinácté číslo časopisu již v roce 1991.
V tomto roce začíná fungovat jako součást redakce prodejna oděvů a vybavení pro myslivce, nejprve na pražském Žižkově, od roku 2001 v Jungmannově ulici.
1999 - začaly fungovat internetové stránky www.myslivost.cz
2000 - začíná vycházet druhá pravidelná příloha pro předplatitele - specializovaná kynologická příloha Lovecký pes.
2007 - náklad 49 000 výtisků, měsíčník, celkem za rok 1560 stran, tj. v průměru 130 stran/výt.

A jsme v současnosti, v podobě časopisu, který máte právě v ruce. Vždy, když se takto zpětně ohlédnu do historie, cítím onu zodpovědnost k předchůdcům, k létům snah a rozvoje časopisu. Listuji-li ve starých ročnících, s překvapením narážím na materiály, kde se řeší mnohokrát v podstatě analogické problémy dneška. Nedělejme si iluze, že vše v minulosti bylo idylické, nebude ani v budoucnu. Všemi těmi léty vydávání se táhne jako pomyslná červená nit to, že se řešily samozřejmě problémy myslivců, ale také se ventilovaly názory na časopis, úroveň článků a sestavení jednotlivých čísel. Prostě kolik čtenářů, tolik různých názorů, nelze se vždy zavděčit všem. Ale jestli mohu něčeho trochu litovat, pak je to ta skutečnost, že se postupem doby z časopisu vytrácejí články typu osobních praktických zkušeností, zážitků a soukromých zjištění. Mám prostě pocit, že dříve měli čtenáři více času nejen na vykonávání práva myslivosti, ale také více času a chuti sednout a napsat článek, úvahu či povídku. Měli podle mě více snahy sami obohacovat časopis svými příspěvky. Časopis totiž tvoří čtenáři a bylo by chybou brát vydávání časopisu takové organizace jako je ČMMJ jen jako komerční počin, brát časopis jen z pohledu "tak jsem si zaplatil předplatné, tak mi koukejte každý měsíc něco zajímavého dodat".
Zkuste se prosím u příležitosti výročí zamyslet, zda by nebylo lepší než jen diskutovat cože to tam zase redakce dala či nedala, sednout a napsat své pohledy, své zážitky a zkušenosti. Časopis totiž netvoří jen redakce, ale hlavně autorský kolektiv, který může vzejít právě z vás čtenářů. Takže se nebojte a napište.
Na závěr děkuji jménem svým i jménem celé redakce za spolupráci, pochopení a vstřícnost, máme snahu vyhovět postupně všem vašim přáním. Chcete-li, aby časopis dále rostl a byl zdrojem informací pro všechny myslivce a obhajoval i pozici myslivců před nemysliveckou veřejností, pak napište, pomožte, spolupracujte, časopis je tu pro vás, jak čtenáře, tak i autory.
Mnoho zdaru do dalších let
Ing. Jiří KASINA
šéfredaktor časopisu Myslivost/Stráž myslivosti

vychází v 7:41 a zapadá v 16:45 vychází v 9:16 a zapadá v 19:24 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...