Časopis Myslivost

Červen / 2008

Setkání v oboře Slavice

Myslivost 6/2008, str. 61  RNDr. Ctibor BABIČKA, CSc., snímky Martin Knápek
Dne 22. března 2008 se uskutečnilo v oboře Slavice pracovní setkání, které z pověření firmy Karsit, s.r.o. zajistil Pavel Žalman. Účelem bylo jednak provést hodnocení dvou význačných trofejí jelenů, chovatelsky posoudit shozy silných jelenů z posledních dvou let a všech shozů jelenů z roku 2007, provést sčítaní stavů spárkaté zvěře v oboře pro objektivní sestavení plánu chovu a lovu na rok 2008, zvážit možnosti opatření pro zvýšení chovné a trofejové kvality jelení zvěře. Setkání se účastnil František Řípa, generální ředitel společnosti Karsit, oborník Jan Pešek ze Slavické obory s oběma syny, další zaměstnanci pracující v myslivosti v oborách Velichovky a Strádov a v podnikové zemědělské výrobě a další pozvaní hosté.


Bylo provedeno bodové ohodnocení dvou jelenů ulovených v oboře Slavice, a to nepravidelného 24teráka z 27. září 2006. Tato trofej dosáhla 240,33 bodů CIC (foto 2). Dále dalšího nepravidelného 24teráka uloveného 14. září 2007 o bodové hodnotě 235,46 b. CIC (foto 3). Kapitální jeleni s význačnými trofejemi z obory Slavice, včetně nepravidelného 22teráka uloveného 31. prosince 2003, kterého jsem dříve obodoval na 228,73 bodů CIC, mají vesměs pro oboru typické nasazení očníků, nadočníků, opěráků, případně vlčníků a dalších atypicky umístěných výsad a tvorbu mohutných korun s mnoha výsadami. Je často doslova rébusem, jak při vlastním hodnocení trofejí postupovat a co za co považovat. Při hodnocení jelenů se hodně kreslilo krejčovskou křídou po parožích tak, aby byl detailně dodržen standardní postup měření metodou CIC a hodnocení bylo pro obě trofeje co nejvýhodnější v rámci dodržení metodiky CIC.
Také bylo provedeno bodové ohodnocení shozů nejsilnějšího jelena žijícího v oboře. Shozy z roku 2007 mají 214,04 bodů CIC (nepravidelný 18terák) a z roku 2008 mají 226,42 bodů CIC (nepravidelný 22terák), v obou případech samozřejmě bez bodů za rozlohu. Právě u těchto shozů bylo zajímavé, že nasazení nadočníků a opěráků se zcela diametrálně od sebe v obou letech odlišovalo. Byly také prohlédnuty a posouzeny desítky ostatních shozů, všech z roku 2007 a těch, co jeleni shodili do termínu setkání v roce 2008, jak mladých jelenů, tak středně starých, vesměs vysoce nadějných korunových jelenů.
Obora Slavice nepatří k velkým oborám a má výměru jen 535 ha. Lesní porosty jsou převážně jehličnaté se smrkem, borovicí a listnáče jsou jen vtroušené. Místy ze dne vyskytují samostatné duby a aleje se stromy o staří i přes 300 let. Obora je výhradně určena k chovu jelena lesního a vyskytuje se zde v menší početnosti také srnčí a černá zvěř. Uživatelem obory je společnost Karsit, s.r.o.. Základy oborního oplocení začaly být budovány již v roce 1760 tehdejším držitelem majetku Janem Adamem Auerspergem.
Jeleni z obory Slavice se v paroží vyznačují silnými, ale kratšími lodyhami a neobyčejnou početností výsad v mohutných korunách a mimořádnou silou pučnic. Nejsilnější jelen z obory byl uloven v roce 1988 a dosáhl 244,13 bodů CIC. Byl dlouhou dobu nejsilnější trofejí ČR. Výsledky z posledních let ukazují, že v oboře žije nadále vysoce kvalitní jelení zvěř. Je jedinečná tím, že původní zvěř pocházela z Českomoravské vysočiny a oproti jiným oborním chovům byla minimálně ovlivněna vysazováním jelení zvěře jiného původu. Bylo to jen málo kusů pro osvěžení krve (1902 z Rabensburgu z Rakouska, 1913 z Tachovska, 1976 a 1979 z LZ Vrchlabí), což nemohlo zásadním způsobem ovlivnit genetiku této populace. V posledních letech se stav jelení zvěře žijící v oboře pohybuje okolo 80 ks.
Na setkání byla také diskutována otázka další chovatelské práce s tímto unikátním kmenem jelení zvěře. Podle mého názoru by nebylo vhodné do obory dovážet jinou jelení zvěř mající ve svém genofondu tvorbu dlouhých lodyh paroží. Byla by to záležitost dlouhodobá z hlediska ovlivnění celé populace. Slavičtí jeleni ani nemohou při mohutnosti tvorby korun delší paroží nasadit. Pokud by v dospělosti neměli až 9 výsad v koruně a byli jen třeba 16teráky s 5 výsadami v koruně, jistě by při jeho celkové mohutnosti a hmotnosti měli paroží nejméně o 10 cm delší. Jako efektivnější a ihned realizovatelné opatření v chovu si myslím, že by bylo vhodné pracovat nadále jen se současnou populací.
Diskutovali jsme o možných postupech a opatřeních a jejich praktickém provedení. Jako nejvhodnější považuji přirozené zvýšení úživnosti v oboře postupnou rekultivací stávajících kyselých pastevních ploch zarostlých tvrdými travinami a jejich podsetí jetelovinami a sladkými travami. Dále podpořit zdravotní a fyziologický stav zvěře, tvorbu paroží a také tělesného vývinu mladé zvěře aplikací minerálních doplňkových krmiv. To bylo od začátku dubna po tomto setkání již realizováno a je používáno minerální doplňkové krmivo Premin Spárkatá zvěř MAXI.
Součástí setkání byla pochůzka po oboře spojená se sčítáním zvěře, kterou jsme skutečně také viděli. Součástí setkání byl výklad oborníka Jana Peška o zdejší zvěři a současné problematice jejího chovu. Navštívili jsme také pomníček knížete Františka Josefa Auersperga, který je postaven na místě, ze kterého ulovil 18. září 1935 svého posledního jelena dvanácteráka.
Naše skupina ze Šumperka ještě ráno před zahájením setkání navštívila a z povzdálí si prohlédla výběhy a pastviny Národního hřebčína Kladruby nad Labem, které jsou ve vyčleněné části obory. Zde jsme si prohlédli odstavená hříbata a koně do věku 3 let, vyznačující se černou barvou, kteří se pak do věku šesti let vybarví na "kladrubské bělouše".
Při programu setkání přišel na řadu také vynikající daňčí guláš, kdy se obsluhy ujal sám František Řípa. Dlouho samozřejmě probíhaly diskuse o mysliveckých a chovatelských problémech a v nich budeme muset pokračovat zase až někdy příště.


vychází v 7:41 a zapadá v 16:45 vychází v 9:16 a zapadá v 19:24 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...