Časopis Myslivost

Červenec / 2008

Aplikace minerálních doplňků v slaniscích

Myslivost 7/2008, str. 22  Ctibor BABIČKA, Jiří HANÁK, Martin KNÁPEK
Další možností jak aplikovat v honitbách minerální doplňková krmiva spárkaté zvěři je jejich vyložení v slaniscích. V každé honitbě jsou slaniska různých typů určitě vybudována a jejich síť je zpravidla trvale udržována.

Právě v honitbě Vítějeves na Svitavsku byla minerální doplňková krmiva používána a vyložena srnčí zvěři zpočátku jen pomocí slanisek. Zde se začalo používat minerální doplňkové krmivo MKP C na úseku Štěrky před 12 lety a později postupně po celé honitbě. Již 7 let je v honitbě Vítějeves slanisko s minerálními doplňky umístěno u každého krmelce a navíc je po celé honitbě vybudována jejich souvislá síť. Tato slaniska jsou doplňována a udržována celoročně.
Z počátku bylo využito běžných slanisek, kdy zde byla jen kamenná sůl umístěna do menších korýtek u krmelců. Korýtka byla doplněna minerálním doplňkovým krmivem MKP C a na ně byla umístěna kamenná sůl. Po zjištění, že srnčí zvěř bere takto předkládané minerální doplňkové krmivo, byla pak postupně v honitbě vybudovaná celá síť slanisek, většinou se stříškami (foto 1, 2). Například jen v úseku honitby Štěrky, kde aplikace minerálií byla započata prvně, je v současnosti na výměře 80 ha celkem 9 slanisek s mineráliemi a kusovou solí a v posledních letech je jen zde spotřebováno ročně 60 kg MKP C. Srnčí zvěř tato slaniska navštěvuje celoročně a zvlášť intenzivně je navštěvují srny v době laktace a kojení srnčat.
V honitbě jsou umístěna na několika místech také větší koryta s mineráliemi (MKP C) bez stříšek. Je to z důvodu, že je také celoročně navštěvuje daňčí a černá zvěř. Pokud se jedná o daňky, ti nejintenzivněji navštěvují slaniska s mineráliemi v květnu a červnu po shození při tvorbě nového paroží. Například v polní lokalitě Lány je jedno z největších slanisek umístěné v křovinami zarostlé mezi. Dne 26. srpna 2006 jsme zde krátce po poledni zasedli do kazatelny a až do 21 hodiny pozorovali zvěř přicházející k slanisku. A nestačili jsme se divit, protože okolo tohoto slaniska byl pohyb zvěře po celou dobu pozorování. Za tuto dobu jsme u slaniska pozorovali postupně 4 srnce, 6 srn s 5 srnčaty, také dva daňky vařečkáře a později danělu s daňčetem. A některá holá srnčí zvěř se za těch 8 hodin vrátila k slanisku i třikrát a starý srnec s dalším srncem středního věku se tam střídali snad každé dvě hodiny, doslova se hlídali a když jeden odcházel, už druhý byl z druhé strany v dohledu, zřetelně si kontrolovali své obvyklé teritorium přesto, že již bylo po říji a slanisko zřejmě bylo na rozhraní jejich dřívějších teritorií. Dva roční srnci vidláci k němu přišli jen dvakrát, byli zřetelně nervózní a často sledovali okolí, odkud na ně oba silní šesteráci vyrazí. Daňčí zvěř tam přišla jen jednou, a to až později odpoledne. Srnčí zvěř se u slaniska braním minerálií zdržela vždy jen asi 3 minuty, daňčí zvěř tam bylo asi 10 minut. V bezprostředním okolí slaniska byla také do vzdálenosti přes metr okolo něho zryta a vykousána do hloubky zemina od černé zvěře, která zřejmě minerálie při braní z koryta částečně vyhazuje a pak je vykusuje se zeminou.
Minerální doplňkové krmivo je v celé honitbě Vítějeves díky návyku bráno srnčí i ostatní zvěří bez problémů. Je to dáno zřejmě také jeho atraktivitou, protože MKP C obsahuje přibližně celkově jen 25% podíl všech obsažených minerálií, zbytek jsou otruby s vysokým obsahem mletého anýzu. Není obava ani z toho, že u těchto slanisek bez stříšek by docházelo k jeho znehodnocení. Je to dáno tím, že obsahuje 7 % soli a tím je v podstatě konzervováno a nedochází k jeho zkáze ani po zvlhnutí. Přesto je vhodné nevykládat minerální doplněk ve velkém množství a je vhodné jej doplňovat pravidelně podle spotřeby v intervalu asi 4 až 6 týdnů.
V honitbě Velké Losiny jsme také uvedený způsob vyzkoušeli v roce 2004 u jednoho krmelce, kdy po skončení přikrmování jadrným krmivem s 4% podílem MKP C v polovině dubna bylo do koryta vyloženo jen minerální doplňkové krmivo MKP C. Zpočátku je zvěř skoro nebrala, ale jakmile jsme krmivo posolili po povrchu několikamilimetrovou vrstvou běžné kuchyňské soli, tak je srnčí zvěř začala téměř ihned brát a po měsíci už bylo dáváno soli jen trochu a od konce června žádná. Srnčí zvěř brala koncentrát MKP C až do doby, kdy v polovině září bylo vyloženo opět jadrné krmivo s podílem MKP C. I když je v honitbě skoro všude dokonalá síť slanisek (především sloupkových), z důvodu nákladovosti nebyla celoroční aplikace minerálního doplňkového krmiva v slaniscích plošně uskutečněna. Pouze u experimentálního krmelce byla v roce 2004 vybudována několik metrů od sebe dvě slaniska, kdy v jednom bylo vyloženo minerální krmivo MKP C zpočátku posypávané kuchyňskou solí a s vyloženou kamennou solí a v druhém slanisku byla jen kamenná sůl. Asi do dvou měsíců již brala srnčí zvěř jen ze slaniska, kde byly minerálie, a to i kamennou sůl ve větším měřítku než v druhém slanisku jen s kamennou solí. Tato slaniska byla v provozu celoročně po dobu dvou let. V roce 2006 pak byla nahrazena jiným typem slaniska, který jsme pracovně nazvali typ "sendvič" (foto 3) a bylo umístěno pod střechu experimentálního krmelce. Bylo to z důvodu, že začalo být ověřováno minerální doplňkové krmivo Premin Spárkatá zvěř, které obsahuje celkově v souhrnu téměř 50 % minerálií a je pro srnčí zvěř zpočátku asi hůře přijatelné v koncentrované podobě pro ¼ obsah mletého vápence, respektive je potřeba dlouhodobější návyk. Bez problému od začátku byl minerální doplněk brán, když byl namíchán v poměru 1 : 1 se sypkou solí (hrubost soli č. 3). Postupně lze obsah 1 díl soli snižovat na 2 a později 3 díly minerálií.
V roce 2007 byly vyzkoušeny i obě další modifikace Preminu Spárkatá zvěř se stejným výsledkem. Rovněž zde se ukázalo, že je vhodnější takový typ slaniska doplňovat menším množstvím minerálií častěji.
Pro kontrolu byla u tohoto slaniska (sendvič) udržována a pravidelně zametána zem v jeho okolí se strukturou jemného prachu, aby byly patrné stopy zvěře. Zajímalo nás totiž, kdy se srnami začnou chodit i jejich srnčata a také kdy začnou brát sůl s mineráliemi. Zjistili jsme podle stop a i přímých pozorování, že je to již dokonce od začátku července, krátce potom, kdy již pravidelně následují srnu. Také povrch slaniska byl vždy lopatkou uhlazen. A bylo patrné například, že kromě většího důlku vylízaného srnou, byly vylízány po jeho stranách dva menší důlky od srnčat. Je patrné, že jakmile se naučí srnčí zvěř včetně srnčat takto vyložené minerálie brát, je to trvale a celoročně a pravidelně se k slanisku vrací.

V současné době není zatím kromě honitby Vítějeves (okres Svitavy) asi mnoho honiteb, které by provozovaly celoročně síť slanisek s mineráliemi. Takovou plošnou síť slanisek provozují již dva roky v honitbě Zubří (okres Žďár n. S.) s nejlepšími zkušenostmi, zvláště v mimořádném nárůstu kvality srnců I. věkové třídy. V roce 2007 ji vybudovali také v návaznosti na honitbu Vítějeves v honitbě Křetín, části Horní Poříčí (okres Blansko), kde mají 20 slanisek. Používají Premin Spárkata zvěř MAXI s kusovou solí a srnčí jej bere bez problémů. Rovněž z druhé strany od Vítějevsi aplikovali minerálie (MKP C) v honitbě Předměstí Svojanov teprve dva roky a již měli na letošní chovatelské přehlídce trofejí v Opatovci (okres Svitavy) z roku 2007 zdokumentovaného trofejově zralého srnce o bodové hodnotě 120,02 bodů CIC. Na vybraných lokalitách mají zřízena slaniska s mineráliemi i v dalších honitbách v ČR. Je to vhodné zvláště z důvodu, že srnčí zvěř přijímá tímto způsobem potřebné minerálie celoročně. Zvláště důležité je to pro srny pro tvorbu kvalitního mléka a také srnčata pro podporu jejich růstu a vývoje kostry.
Nejvhodnější způsob je, když se srnčí zvěř naučí brát minerálie přímo a jak se ukazuje je to především při vyložení minerálního doplňku MKP C v kombinaci s kusovou solí. U minerálních doplňků s vyšším obsahem minerálií (řada Premin Spárkatá zvěř) trvá návyk než jej začne zvěř brát bez přimíchané soli někdy více měsíců a jak bylo zjištěno, je to někdy zpočátku nárazově. Srnčí (i ostatní spárkatou parohatou zvěř) je třeba braní postupně naučit až do doby, kdy minerální doplněk bere čistý a nebo jen s malým obsahem soli. Doplňková krmiva Premin Spárkatá zvěř všech tří modifikaci obsahují již ve svém obsahu 9 % soli. Čím méně přimíchávané soli (nebo žádnou), tím více minerálií zvěř vezme. Pokud je obsaženo více soli, vezme si minerálií samozřejmě méně. V oborách se spárkatá zvěř naučí minerální doplňky v čisté formě brát rychleji než ve volnosti.

Pokud se jedná o braní minerálního doplňkového krmiva, tak například v honitbě Libina střed na Šumperku ke konci kruté zimy 2005/2006, když jim zbyla ještě zásoba MKP C, bylo toto vyloženo do jejího spotřebování v originální podobě. Srnčí zvěř je brala v značném rozsahu, až byly obavy jak to bude snášet. Doplňování bylo prováděno každé 2 až 3 dny. A obešlo se to bez jakýkoliv zdravotních problémů. Toto ale není vhodný způsob aplikace při přikrmování, optimální je přidávat jen v 4 % koncentraci do jadrného krmiva.
Aplikace doplňkového minerálního krmiva MKP C byla například také v roce 2005 vyzkoušena v jedné oboře u jelenů maralů (obora nejmenována z důvodu ochrany zvěře), v rámci přikrmování jadrnými krmivy s vysokým obsahem hrachu a s mineráliemi a také formou lizu. Na prvním paroží měli všichni jeleni šesteráky. Přesto, že marali mají obvykle méně členité paroží, všech dalších 7 jelenů ve věku 3 roků (na 2 paroží) nasadilo paroží čtrnácteráků!

V roce 2006 a zvláště intenzivně v roce 2007 jsme se od jara také na více místech v honitbě zabývali posouzením vzájemných vazeb srnčí zvěře u slanisek a související teritorialitou srnců. Zvláště u dvou velkých obyčejných slanisek umístěných v hromadnicích uprostřed luk vklíněných do komplexu lesa vzdálených asi 800 metru od experimentálního krmelce. Například v době 14 dnů od 20. dubna 2007, kdy jsme zde byli skoro denně od 17 hodin do setmění pozorovat nepřetržitě, jsme zjistili, že frekvence návštěv a počty srnčí zvěře byla podstatně větší než jsme si mysleli. Na louce o výměře asi 14 ha jsme zaznamenali 11 různých srnců a vycházelo tam 7 námi obeznaných srn. U druhé asi 6 ha louky vzdálené od této přes kilometr bylo 6 jiných srnců a 5 srn. Z těchto 17 srnců bylo 5 srnců dospělých (jeden medailový a 2 značně staří).
Více než polovinu srnců jsme znali od zimy od experimentálního krmelce. Nejprve vždy vycházely roční srnky i srnci (čtyři byli vidláci a jeden špičák, všichni s parožím v lýčí). Následně starší srny a tři dvouletí srnci, kteří začínali právě vytloukat paroží šesteráků) a s ročky si celkem nevadili. Když se objevili čtyři dospívající silní šesteráci (z toho dva určitě na hranici bronzové medailové hodnoty), mladí srnci se vzdálili a tito srnci se příliš vzájemně nenapadali, obvykle se vzájemně pozorovali a přecházeli "odpichovaným" krokem. Ale stačilo, aby teritoriálně zabekal starý srnec při své vycházení v lese, když ho ostatní ještě nemohli vidět a všichni mladší srnci opustili louku. Obvykle to každý večer skončilo tak, že nejsilnější teritoriální srnec obešel kraj lesa, udělal pár výtluček a hrabů poblíž slaniska, případně prohnal nějakého středně starého srnce a nebo se vzájemně se sousedním teritoriálním starým srncem nekompromisně porvali. A nebo na sebe z krytu aspoň hlasitě a delší dobu teritoriálně bekali. Bylo nesmírně zajímavé pozorovat tyto vzájemné vazby.
Také se ukázalo, že srnci přichází zřejmě ke slaniskům z větší vzdálenosti a tím ve větším počtu. Srn tam bylo vidět méně a asi to bylo ovlivněno mimo jiné tím, že navštěvovaly stále experimentální krmelec a mají asi i stabilnější své stávaniště, resp. i menší domovský okrsek. Srny si u slanisek nevadily, postupně se střídaly. Dost časté bylo, že sůl braly během této doby dvakrát, méně již třikrát a to bylo vždy, když opakovaně vyšly na pastvu.
V letním období pak ve stejných místech byl pozorovatelný mnohem menší počet srnčí zvěře a to obojího pohlaví. Srnčí zvěř byla zřejmě mozaikovitě rozptýlena včetně lesního komplexu a návštěvy slanisek nebyly již tak pravidelné. Asi byla také více využívána i jiná slaniska, na většině honitby byla pravidelně rozmístěna. Kdo by hodnotil početnost srnčí zvěře až v tomto období, musel by konstatovat, že tam srnčí zvěře není mnoho a ještě s dost velkou převahou srn. Některé další zajímavé poznatky z biologie srnčí zvěře v souvislosti s jejím zkvalitňováním budou zpracovány pro časopis Myslivost v dalším příspěvku.
V každé honitbě, při vybudování sítě slanisek, si můžeme teritoriální srnce v podstatě rozmístit v terénu skoro jak chceme. Pokud vybudujeme síť slanisek v kombinaci s vhodností a znalostmi terénu, můžeme dosáhnout, a to jsme si cílenými pozorováními v předchozích letech ověřili a troufáme si tvrdit, že co slanisko, to stávaniště silného teritoriálního srnce. A slanisko si obhajuje jako součást svého teritoria. Pak už je jen další otázkou, zda podle možností půjde v honitbě jen o slaniska se solí a nebo jejich menší nebo podle finančních možností bude z nich určitá část ještě vylepšena celoroční aplikací minerálních látek.
vychází v 7:39 a zapadá v 16:48 vychází v 9:56 a zapadá v 21:35 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...