Časopis Myslivost

Červenec / 2008

Kam se nám ztratili roční jeleni?

Myslivost 7/2008, str. 8  Ing.Lukáš BODNÁR,Václav BLÁHA
V poslední době je čím dál častěji skloňovaným tématem určování věku ulovené samčí spárkaté zvěře na chovatelských přehlídkách. Na jedné straně proti sobě stojí ust. § 4 vyhlášky č. 491/2002 Sb. a ust. § 4 vyhlášky č. 553/2004 Sb, kde jsou I. věkové třídy samčí spárkaté zvěře stanoveny od 1 roku (výjimku tvoří srnec, kde je I. věková třída stanovena od 10 měsíců). Na straně druhé stojí již překonané, ale stále přežívající a zažité, nadále vyučované, přednášené a neustále používané určování věku ulovené samčí spárkaté zvěře s dolní hranicí věku 2 roky u I. věkové třídy (výjimku tvoří srnec, kde je používán 1 rok).

Uvedenými ustanoveními platných prováděcích předpisů se naše myslivost v této problematice přestala odlišovat od sousedních zemí, kde se skutečnostmi dále uvedenými (např. jelen s prvním parožím - 1. hlava je jednoletý, jelen s pátým parožím - 5. hlava je pětiletý), při určování věku ulovené samčí spárkaté zvěře běžně a bez problémů pracují.
Za povšimnutí stojí zejména jednoduchost takto praktikovaného určování věku ulovené zvěře. Proč jednoduché a srozumitelné určování věku ulovené zvěře komplikovat navyšováním skutečného věku, a to ještě ne u všech druhů spárkaté zvěře.
Co kdyby hypoteticky došlo k posunutí počátku doby lovu muflona a ten se začal lovit od 1. června? Budeme u jedinců muflona ulovených již v červnu ve věku okolo 14 měsíců určovat, zda jsou staří jeden rok (obdobně jako u srnců) nebo dva roky?
Položme si otázku, proč máme jenom roční srnce, ale již nikoliv roční jeleny, roční muflony či daňky (platí i pro zbývající druhy)? Tyto druhy spárkaté zvěře ve svém vývoji při našem praktikovaném určování věk 1 rok vynechávají. Ale proč a z jakého důvodu?
Nabízející se odpovědi názorným příkladem trochu ztížíme. Dne 1.června budou kladeni v jedné honitbě kolouch a srnče, oba samčího pohlaví. Oba budou následující rok 15. září uloveni, coby průběrní jedinci. Následně budou trofeje z těchto ulovených jedinců v příštím roce předloženy na chovatelskou přehlídku. Protože oba tito jedinci byli uloveni v jedné honitbě, je možné, že na chovatelské přehlídce budou viset vedle sebe. U srnečka bude uveden věk 1 rok, kdežto u vedle visícího jelínka bude uveden věk 2 roky. Málokterý z návštěvníků chovatelské přehlídky se pozastaví na tím, že tito dva jedinci jsou v našem případě v den lovu na den úplně stejně staří, ale určením věku hodnotitelskou komisí se stal z jelínka ročního jelínek dvouletý.
V praxi je velice běžné, že u jelenů ulovených ve druhém roce života do konce října či listopadu se v kolonce věk objevuje dokonce údaj 1,5 roku. Nyní vyvstávají otázky: Proč z věci jednoduché děláme věc složitou? Položme si ruku na srdce s otázkou, zda má toto určování věku logiku. Je tak nepřekonatelný problém přijmout již schválenou a platnou legislativu a vyřešit tím i tuto problematiku? Vždyť se jedná do značné míry o ulehčení dané situace, kdy početní pořadí paroží se rovná skutečnému věku a ve statistikách se nám konečně objeví dosud neexistující roční jeleni, daňci, mufloni atd. Není tak trochu zavádějící upřednostňovat při určování věku ulovené zvěře dobu lovu, kdy je možno jednotlivé druhy spárkaté zvěře lovit, před věkem skutečným?
I my lidé jsme součástí přírodního systému, a když je někdo z nás narozen v květnu, tak např. ve dvacátém roce svého života neslaví přece své dvacetiny v září, ale až následující rok v květnu, kdy mu je skutečně dvacet let, a ne devatenáct let a pět měsíců. A po celý rok od narozenin devatenáctých po narozeniny dvacáté, uvádíme, že nám je devatenáct let. Co brání aplikaci téhož u určování věku ulovené zvěře? Můžeme mít řadu námitek proti některým ustanovením platné myslivecké legislativy, ale v tomto případě došlo ke kvalitativnímu posunu a k sjednocení i mimo hranice naší republiky. Nyní pouze stačí již tato ustanovení respektovat, aplikovat je do běžné myslivecké praxe a naučit se s nimi pracovat, a to zejména na chovatelských přehlídkách.
Naše myslivost si zakládá na tradicích, to však nesmí způsobovat zkostnatělý přístup k novým a zjednodušujícím skutečnostem. Striktní konzervatismus a nepřijímání nových přístupů v různých oblastech naší myslivosti nijak neprospívá. Domnívám se, že lpění na léta tradovaných, ale již překonaných poznáních, není na místě a neprospívá naší myslivosti.
Jsme si vědomi faktu, že u většiny myslivců je zažité, že jelen s prvním parožím = 2 roky věku. Nelze jim to ani vyčítat. Vždyť se o tom tak učí v kurzech myslivosti, setkávají se s tím v různých doporučujících metodikách a publikovaných odborných článcích a na konaných chovatelských přehlídkách trofejí. A právě tyto chovatelské přehlídky nás přímo vybízejí, abychom problematiku určování věku ulovené spárkaté zvěře všichni společně ujednotili v souladu s platnými prováděcími předpisy, nový náhled na tuto problematiku vysvětlovali a tím i současně zaváděli do myslivecké praxe. Vždyť v naší společnosti se neustále vše vyvíjí, včetně nových poznatků v myslivosti, která nezůstává stranou tohoto dění. Není přece tak složité, abychom nové poznatky a skutečnosti v určování věku ulovené spárkaté zvěře přijali a aplikovali do praxe. Strnulostí a přešlapováním na místě přirozenému vývoji naší myslivosti nepomůžeme.
Velice často jsou rozdílné názory na určování věku ulovené spárkaté zvěře dávány do souvislosti s možnostmi lovu samčích jedinců nenormované spárkaté zvěře podle ust. § 36 odst. 5 zákona č. 449/2001 Sb. Myslivecké veřejnosti je někdy podsouvána argumentace, že určením věku 2 roky u samčího jedince spárkaté zvěř uloveného ve třetím roce života, je rozšiřován rozsah loveckých možností nad rámec ust. § 36 odst. 5. Je velice mylným názorem, že samčí jedinec spárkaté zvěře ulovený ve třetím roce života, u kterého hodnotitelská komise na chovatelské přehlídce trofejí určí věk 2 roky, je uloven v souladu s uvedeným zákonným ustanovením. Zákonné ustanovení uvádí do věku dvou let a uvedený jedinec, ulovený ve třetím roce života, je starší dvou let. Zde v tomto případě nemůžeme dohromady smíchávat věk skutečný a věk určený hodnotitelskou komisí, který je vlastně věkem zaokrouhleným, a to směrem dolů. Je zcela jasné a logické, že v případě lovu samčích jedinců nenormované spárkaté zvěře podle ust. § 36 odst. 5 je možno lovit pouze jedince s prvním parožím (1. hlava) a nemůže na to mít žádný vliv různé určení věku hodnotitelskou komisí. Zákonné ustanovení je jedna věc a určení věku ulovené zvěře hodnotitelskou komisí je věc druhá.
Jsme si vědomi, že tímto článkem s našimi netradičními názory rozvíříme poklidnou hladinu diskuze ve věci určování věku ulovené spárkaté zvěře. Ale to k věcné a řádné diskuzi patří. Určování věku ulovené spárkaté zvěře podle platně stanovených věkových tříd u samčí spárkaté zvěře již několik let funguje na chovatelských přehlídkách trofejí v Kaplici.
Ing.Lukáš BODNÁR,Václav BLÁHA
Redakční poznámka
Na základě vzniklé diskuse v myslivecké veřejnosti, po vydání odlišných rozsahů věkových tříd u spárkaté zvěře proti dřívější používané praxi, vyhláškou MZe ČR č. 491/2002 Sb., o způsobu stanovení minimálních a normovaných kmenových stavů zvěře a o zařazování honiteb nebo jejich částí do jakostních tříd, § 4 - požadovaný poměr pohlaví, věková skladba a koeficient očekávané produkce spárkaté zvěře, odst. 5 písm. b), byla tato skutečnost projednána s MZe ČR a projednané závěry pro mysliveckou praxi byly zveřejněny v časopise Myslivost č. 3, str. 44 - 45.
Autoři příspěvku Ing. Lukáš Bodnár a pan Václav Bláha uvádějí další možnost výkladu posouzení věku ulovené spárkaté zvěře, který by byl v podstatě také možný a zásadně by měnil dosavadní postupy stanovení věku ulovené spárkaté zvěře, vyjma srnčí zvěře a prasete divokého. Byl by z hlediska celkového pojetí modernější, ale ve své podstatě by bez celkové úpravy navazujících a souvisejících částí předmětné vyhlášky ještě zvýšil stávající poněkud matoucí pojetí v praxi a způsobil další problémy uvedené dále.
Problém je ovšem v jiné rovině, a to z důvodu, že předmětná vyhláška není ve všech svých částech kompatibilní. Při tomto výkladu ve výše uvedeném §4 odst. 5 písm. b) by pak byl rozsah mladé samčí zvěře v I. věkové třídě (vyjma srnců) rozšířen o jeden věkový ročník. Tím by neúměrně vzrostl v rozporu se zájmy chovu podíl I. věkové třídy, resp. by bylo nutné provést mimořádně silnou redukci samčí zvěře přecházející z kategorie mláďat, aby bylo možné jednotlivé věkové ročníky mladé samčí zvěře početně naplnit. U jelena lesního (také siky japonského a Dybowského), kde je stanoven rozsah 1 až 4 roky, by např. v I. věkové třídě byli jeleni jednoletí (1. paroží) až čtyřletí (4. paroží). Obdobně by to bylo i u ostatní spárkaté zvěře, kde je stanoven rozsah první věkové třídy 1 až 3 roky. Myslím si, že tak, jak byl stanoven rozsah věku samčí spárkaté zvěře v I. věkové třídě (počtem věkových ročníků) podle dřívější ověřené myslivecké praxe, tak byl odpovídající biologii těchto druhů.
Další problém, a myslím si, že celkem zásadní, je, že v předmětném § 4 odst. 5 písm. b) je také stanoveno procentické zastoupení samčí zvěře podle věkových tříd. I při dřívějším v myslivecké praxi používaném výkladu rozsahu věku a dosud používaném počtu věkových ročníků v jednotlivých věkových třídách je rozpor v tom, že při dodržení tohoto procentického zastoupení podle vyhlášky 491/2002 Sb., nelze sestavit fungující pyramidu, resp. graf obhospodařování samčí zvěře. Zvláště pokud je po mysliveckých hospodářích v rámci sestavení plánu chovu a lovu požadováno vycházet ze sčítané skutečnosti a ne z matematických kalkulací. Tím jsou ovšem k tomu v současnosti "legislativně donuceni" a v podstatě v mnohých případech musí být "doslova kouzelníci".
Při optimálním zastoupení samčí zvěře ve věkových třídách by mělo být plán lovu sestaven tak, aby 50 % bylo loveno v I. věkové třídě, nejvýše do 20 % v II. věkové třídě a nejvýše do 33 % v III. věkové třídě. Pokud např. u naší nejběžnější spárkaté zvěře, což se týká prakticky všech honiteb, bylo považováno za optimální zastoupení srnců k 31. 3. daného roku 45 % v I. věkové třídě, 35 % v II. věkové třídě a 20 % v III. věkové třídě, pak šlo sestavit opakovatelně fungující věkovou pyramidu a navazující rozsah odstřelu. Tak jak jsou dány v současnosti v předmětné vyhlášce úředně stanovená zastoupení srnců podle věkových tříd (41 %, 24 % a 35 %) se lze ještě nějak srovnat se zastoupením mladých a dospívajících srnců. Ovšem pokud by mělo být ve stavu k 31. 3. daného roku zastoupeno 35 % dospělých srnců III. věkové třídy, pak by jejich odstřel při sestavení věkové pyramidy mohl začínat prakticky až od věku 8 let. A v zájmu chovu není držet ve stavech staré a přestárlé srnce !.
Daleko složitější je pak dodržet procentické zastoupení samčí zvěře podle věkových tříd například u daňků, kdy v III. věkové třídě je legislativně stanoveno jejich zastoupení 43 %! Za dřívější optimální zastoupení daňků bylo považováno podle věkových tříd 40 %, 40 % a 20 %.
V současnosti je to 31 %, 26 % a 43%. Nelze v žádném případě sestavit fungující věkovou pyramidu pro odstřel. Představovalo by to mimořádný rozsah lovu daňků špičáků na 1. paroží (což vůbec není žádoucí), prakticky nulový rozsah lovu v II. věkové třídě při jejím daném nízkém procentickém zastoupení, aby přešel dostatečný počet do daňků dospělých. A dospělé daňky, kdy prakticky každý druhý daněk v populaci by měl být dospělý, by bylo možné při jejich 43 % zastoupení a věkové pyramidě je začít lovit od věku 12 let!
Jak třeba naplnit I. věkovou třídu u kamzíka horského, kterých má být 50 % z jejich stavu, když stanovený koeficient přírůstku je pouhých 0,2 (např. v Jeseníkách). Kde se ti kamzíci mají vzít? A mohli bychom tak pokračovat prakticky u každého druhu spárkaté zvěře.
Z daného vyplývá, že stanovení věku samčí spárkaté zvěře podle určitých, v daném případě již vysvětlených pravidel (viz Myslivost 3/2008), alespoň částečně odpovídajících biologii jednotlivých druhů spárkaté zvěře, je jen prvotní problém. Na něj navazují problémy daleko složitější v otázkách sestavování plánu chovu a lovu u samčí zvěře, pokud bychom přijali jiný výklad věku, jaký je běžný v zahraničí a chtěli přitom dodržet příslušná ustavení předmětné vyhlášky (491/2002 Sb.).
RNDr. Ctibor BABIČKA, CSc.
vychází v 7:40 a zapadá v 16:46 vychází v 9:38 a zapadá v 20:30 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...