Časopis Myslivost

Červenec / 2008

Zajíc polní a králík divoký - Jejich životní potřeby v současnosti

Myslivost 7/2008, str. 49  Ing. Zdeněk VALA, Ústav ochrany lesů a myslivosti, LDF, MZLU Brno, Doc. Ing. František ZABLOUDIL, CSc., IEZ VFU Brno
Zajíc polní (Lepus europaeus) a králík divoký (Oryctolagus cuniculus) z čeledi zajícovití (Leporidae) patří podle myslivecké terminologie mezi zvěř drobnou a tyto druhy lze obhospodařovat lovem. Oba druhy jsou obyvateli stepí s vtroušenými křovinami a dřevinami, které jim slouží k obrušování zubů (řezáků), neboť jim stále přirůstají. U nás je jejich největší rozšíření v agrárních ekosystémech, kde se střídají atraktivní rostlinné druhy.


Zajíc polní
se na naše území rozšířil z východu (Asie), kdy se zde po ústupu ledovce vytvářela vhodná území především lesy a lesostepi. Na našem území také v dávné minulosti žil zajíc bělák (Lepus limidus L. 1758), který byl vázán na lesy a jejich mýcením ustoupil do severovýchodních zemí (Polsko, Rusko).
Náš zajíc polní obývá nejen nížiny, ale i vyšší polohy (kolem 1000 m. n. m.), kde je různorodá přirozená potravní nabídka. U nás byl dlouhá léta na prvním místě v produkci zvěřiny před černou i jelení zvěří. Zajíci dosahují délky 50 - 85 cm a jejich hmotnost se pohybuje mezi 3 - 4,5 kg. Někdy se však mohou vyskytnout jedinci až o hmotnosti až 6 kg i více. Zbarvení má ochranné hnědošedé, místy rezavě žluté, pírko (ocas) vespod bílé a nahoře tmavšího zbarvení. Slechy (uši) má delší než hlavu s vousy a na jejíchž koncích převládá černá barva. Přední běhy (nohy) má značně kratší než zadní a při běhu může délka skoku dosáhnout až dva metry. Na předním běhu nad epifýzou se nachází chrupavčitý hrbolek, který obvykle po 8 - 9 měsících života mizí - zkostnatění distální epifýzy loketní kosti. V praxi je tohoto ukazatele využíváno pro odhad věku ulovených zajíců tzv. Strohův znak (znamení). Pohlaví lze určit pouze podle vnějších pohlavních orgánů. Životní aktivita je vyšší v noci než ve dne.
Zajícům nejlépe vyhovují sušší nížinné oblasti (např. Hanácké nížiny, Polabí aj.), kde je pestré zastoupení velkého množství rostlinných druhů. Za potravu si vybírá různé druhy travin, bylin a také dřevnaté části keřů a stromů. Zajíci využívají vyvinutý čich a sluch, méně zrak. Při úniku zajíci vyvinou značnou rychlost (až 70 km/hod ). Voda jim není překážkou, neboť umí také dobře plavat. Zajíci žijí v určitém populačním seskupení. Každá skupina si hranice svého prostoru hájí a nerada je opouští. Zajíci si udržují svůj akční prostor (teritorium) s okruhem kolem 200 - 300 m podle potravních a krytových možností. Poměr pohlaví se udržuje obvykle v poměru 1 : 1 nebo mírně ve prospěch zaječek, které si při honcování vybírají partnera. Často si zaječka při nedostatečné hustotě zazvěření nenajde vhodného partnera a zůstane jalová, jedná se o sexuální výběr, který je známý v umělých chovech zajíců. Honcování (páření) probíhá několikrát do roka. Už koncem prosince a začátkem ledna u nich dochází k páření. Zaječka je březí kolem 42 dnů. Často zde dochází i k tzv. superfetaci (vlivem dvourohé dělohy může opakovaně zabřeznout do druhého rohu), která může zkrátit dobu březosti až o 17 dnů. Zaječka vrhá 1 - 4 vidomé zajíčky až čtyřikrát do roka. Mladé zajíčky navštěvuje v dlouhých časových intervalech k napojení mlékem, které má až 20 % tuku. Ročně může mít zaječka i více než 10 potomků. Zajíci dospívají v průběhu příštího jara a mohou se zúčastnit reprodukce.
Zajíc polní potřebuje ke svému životu dostatek vhodné potravy, dostatek klidu a krytu. Potravními nároky zaječí zvěře se zabývala celá řada autorů např. (DYK, 1935, MÁTL a kol. 1967, ŠIKULA, 1964, KUČERA, 2002). Žaludek zajíců a králíků je jednokomorový, složitý. Podobá se protáhlému vaku se slepou výdutí. Potrava přichází do žaludku mírně natrávená vlivem enzymů vylučované dutinou ústní, dále bakteriemi obsažené v potravě a žaludku. Žaludkem vylučované šťávy štěpí bílkoviny a neutralizují diastázu. Potrava jde do dvanácterníku, kde se mísí s dalšími enzymy a probíhá trávení. Dále postupuje tenkým střevem do slepého střeva, kde je trávena pomocí mikroorganismů a poté odchází z těla ven. U zajíců se lze také setkat s cekotrofiií, což je požírání obsahu slepého střeva přímo z análního otvoru. Zajíc tímto procesem zvyšuje nedostatečné trávení a vstřebávání celulózy v tlustém střevě.
Zajícům se musí předkládat dostatek soli např. při prosolování v době skladování suché píce a v honitbě celoročně pomocí slanisek a lizů. (BUBENÍK (1954) pro zimní přikrmování od listopadu až do konce března doporučuje na kus a den 0,10 - 0,20 kg suché píce, 0,30 kg ovsa, 0,40 - 0,60 dužnatého krmiva (řepa, kapusta, mrkem, brambory aj.). Důležitou potravní složkou je okus a ohryz dřevin jak lesních, tak i ovocných stromů. Vhodné jsou měkké listnaté dřeviny např. vrba jíva, topol osika a z ovocných stromů větve ze zimního prořezávání. V zimní době je vhodné předkládat krmivo ráno a při teplejším období večer, ale vždy ve stejnou hodinu. DYK (1935) doporučil pro zimní přikrmování stejnou druhovou skladbu krmiv, jako mají zajíci v letní přirozené potravě.
Množství spotřebované vody závisí na klimatických podmínkách a hlavně na druhu potravy především na obsahu tzv. potencionální vody (např. zelená píce má od 80 až do 92 %), které je často pro zajíce dostačují.
Současné hospodaření v krajině umožňuje pouze velmi malou druhovou potravní nabídku. Velkoplošný způsob pěstování tržních plodin poskytuje jen monodietní potravu, která je nasycena škodlivými chemickými látkami, které se aplikují při hnojení na podporu růstu a ochranu plodin. Velký vliv na populace zajíců má mechanizace a silniční provoz. Při vysokých rychlostech mechanizačních prostředků nemá zvěř možnost úniku. Dalším negativním faktorem je využívání prostředí lidmi např. pěší rekreace, agroturistika atd. Spatné zkušenosti jsou i s cyklostezkami např. jízdy spolu se psy, noční jízdy, s trvalým hlukem, odhazováním odpadků atd.

Králík divoký (Oryctolagus cuniculus) se původně vyskytoval v západní části Afriky a později byli vysazen v Americe, Austrálii a Novém Zélandu. Na naše území se postupně dostali divocí králíci z jihozápadního Středomoří, přes Francii a Německo. Již ve 13. století byl jeho chov zaveden v zaplocených zahradách a za zídkami klášterů za účelem poskytnutí dostupné chutné potravy v době půstu. Některým králíkům se však podařilo uniknout do volnosti a tím se vytvořil základ volného chovu v honitbách. U nás byl značně rozšířen v agrární krajině od teplých nížin až do podhůří (do 700 m. n. m.), kde byla prostupná zemina (spraše, černozemě, jílovitohlínité a písčité půdy) k vytvoření nor pro život v koloniích. Velikost králíka divokého je cca poloviční než zajíce polního. Hmotnost se pohybuje kolem 1,5 kg s délkou 40 - 50 cm. Srst těchto králíku je kratší šedé až šedohnědé barvy. Může se také křížit s domácími králíky a kříženci se zpětně přebarví již v druhé generaci do uváděného zbarvení divokých králíků. Reprodukční doba začíná již brzy na jaře, kdy dochází k honcování a po 28 dnech králice vrhnou, do připravené nory, 4 - 8 slepých králíčku, kteří prohlédnou až po 10 dnech a dospívají po pěti měsících. Králíci mohou mít až pět vrhů za rok. Při jejich značném rozšíření, v blízkosti nor, docházelo často ke škodám nejen na okopaninách a pícninách, ale také na obilninách. Daleko větší škody divokými králíky byly způsobeny divokými králíky na ovocných sadech a vinné révě okusem a ohryzem.
V Americe se v 50. letech rozšířilo nakažlivé virové onemocnění "myxomatóza", která naštěstí není přenosná na zajíce. Tato choroba byla zavlečena z Ameriky do Austrálie a využita proti přemnoženým králíkům. V roce 1953 byla zavlečena do Francie a již v roce 1954 se pomocí bodavého hmyzu rozšířila do celé západní Evropy. Při výskytu a krátké inkubační době (5 - 10 dní) dokáže likvidovat všechny domácí a divoké králíky v krajině. Domácí králíky lze preventivně očkovat, ale divoké králíky nelze žádným způsobem preventivně ošetřit.
Divocí králíci byli hlavním potravním zdrojem predátorů i dravců (lišky, kuny, tchoři, jestřábi, káňata, motáci aj., nevyjímaje černou zvěř a jezevce, nebo domácí kočky.
Předpokladem úspěšného chovu králíků je kvalitní výživa, dobrý zdravotní stav populace a dostatečné klidové a krytové možnosti. Složení potravy je velmi podobné skladby jako u zajíců. Jde jednak o travnaté a bylinné druhy, které bývají často spasené až po kořínky. Druhou hlavní částí potravy jsou vhodné keře a také mladé porosty stromů (včetně ovocných).

Vzhledem k působení značných změn v životním prostředí zvěře bude nutné se seznámit s hlavními negativními vlivy a postupně je eliminovat tak, abychom udrželi v prostředí uspokojující stavy nejen zajíce polního. Již po roce 1950 docházelo v zemědělské rostlinné produkci, nově vzniklými zemědělskými uživateli pozemků (JZD a Státní statky) k úpravě agrárních ekosystémů pro využití zemědělské širokorozchodné techniky. Postupně byly odstraňovány překážející meze, polní cesty, solitérní stromy, keřové remízy a lesíky. Dále byly zahrnuty a meliorovány mokřady včetně otevřených příkopů s vodou. Tyto zásahy byly sice drastické, ale velikost polí s jednotlivými plodinami byla pro zvěř ještě, mimo koroptev, únosná. Počet jednotlivých druhů se dokonce i místy zvýšil, což bylo přínosem pro přirozenou potravní nabídku.
Po roce 1960 postupně docházelo ke slučování malých zemědělských závodů za účelem zavedení výrobní průmyslové specializace v rostlinné i živočišné produkci, při využívání moderní výkonné mechanizace a chemizace. Tím došlo k dalšímu rozšíření velikostí ploch s jednou plodinou a ke koncentraci skotu. Při krmení skotu se přešlo na tzv. jednotnou krmnou dávku založenou převážně na kukuřici s přidáváním jadrných krmiv a minerálních látek. Na polích se postupně snižovaly výměry pícnin, které sloužily také k obživě zvěře.
Po roce 1990 byla naděje, že po předání vlastníkům polí se bloky lánů rozdělí a vrátí se zpět selské hospodaření. Situace se ještě zhoršila, neboť hospodaření přešlo na nájemce (uživatele) a majitelé mnohdy ani nevědí, kde své pole v lánech mají. Ekonomický tlak způsobil další snížení rostlinných druhů a bloky lánů jsou osety technickými plodinami a obilninami, často jednou plodinou na desítkách až stovkách hektarů. Ve vyšších polohách se na bývalých polích jen volně pase skot pod ohradníky. Změny v časových intervalech jsou za celou republiku uvedeny v připojené tabulce.

Pro orientaci jsme seřadili negativní vlivy působící na chov zvěře do následujícího přehledu:

A. neovlivnitelné (lidmi)
- geografické vlivy: nadmořská výška, zeměpisná šířka, oblast,
- klimatické vlivy: teplota, záření, vítr,
B. ovlivnitelné
- zemědělství
- změny v krajině: úpravy pozemků, likvidace zeleně, vytváření kulturních stepí,
- úpravy vodního režimu - regulace toků, meliorace, závlahy,
- vliv technologií - mechanizace, monokultury, hnojiva, struktura pěstovaných plodin,c hemizace
- lesnictví - prostorové změny, zakmenění, skladba druhů, mechanizace,
- ostatní - průmyslová činnost - přerušení ekosystémů, stavby, odpady, rozmístění provozů, plyny,
- doprava -
dislokace, frekvence, schází oplocení
- mimoprodukční a rekreační - chataření, odpady, turistika - pěší a se zvířaty, sběr plodin,
Hledat nápravu ke zlepšení chovu zajíců v honitbách závisí na odstranění dřívějších a současných nežádoucích zásahů do životního prostředí. Potřebný postup však musí být vymezen právními předpisy. Celá řada držitelů a uživatelů honiteb se přesto snaží zlepšovat životní prostředí prostředí tím, že kupují, nebo pronajímají pozemky k zakládání remízů a pastevních ploch, které byly v dřívějšku odstraněny. Jejich práce je znatelná nejen v počtu ulovené zvěře, ale i na oživení agrárních ekosystémů pro další volně žijící druhy. Těžce se dosahuje k dohodám s uživateli pozemků, kteří jsou pod ekonomickým výrobním tlakem. U většiny obcí jsou však obecní, nebo státní pozemky a také pozemky dány do klidu, které by bylo možné využít pro chov zvěře. Doufejme, že rozhodující orgány a organizace, kterých je celá řada, včetně majitele pozemku, uživatele pozemku, obecní úřady, a odbory životního prostředí pomohou oživit toto prostředí.

Přiložené dokumenty

Media_14117_5_42.xls Tab 1 (18,00 KB)
Media_14117_15_42.xls Tab 2 (16,00 KB)
Media_14117_24_42.xls Tab 3 (15,00 KB)
Media_14117_38_42.xls Tab 4 (18,00 KB)
Media_14117_46_42.xls Tab 5 (16,00 KB)
Media_14117_55_42.xls Tab 6 (15,00 KB)
Media_14117_4_43.xls Tab 7 (15,50 KB)
vychází v 7:48 a zapadá v 16:35 vychází v 4:50 a zapadá v 13:26 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...