Časopis Myslivost

Květen / 2008

Minerální doplňky a srnčí zvěř

Myslivost 5/2008, str. 16  Ctibor BABIČKA, Jiří HANÁK, Martin KNÁPEK
Pro zvyšování chovné a trofejové kvality má zásadní význam u srnčí zvěře kromě běžných chovatelských opatření také použití minerálních doplňkových krmiv. Je to opatření prakticky ověřené v poslední době v řadě honiteb, kdy při zachování správného postupu jsou výsledky průkazné.
Aplikace minerálních doplňkových krmiv v jadrném krmivu má dvojí význam. Jednak včasností přikrmování jadrnými krmivy, a to již od konce léta, se zajistí, aby si srnčí zvěř vytvořila zásoby tuku (až o hmotnosti 3 kg) a deponovaným tukem si vytvořila podmínky pro snazší přečkání zimního období. Jednak je souběžným podáváním minerálních doplňků podpořeno vytvoření zásob vápníku v kostře pro parožení a podpora růstu kostry mladé zvěře. Vzhledem k obsahu všech dalších potřebných minerálií (fosfor, sodík, hořčík) a stopových prvků (měď, mangan, zinek, jód, kobalt, selen) je podpořena optimální fyziologie srnčí zvěře, podpořen vývoj plodů a následně kladení silných srnčat a jejich další postnatální vývoj, tvorba kvalitního mleziva a mléka u srn. Doplňkovými minerálními krmivy s obsahem vitamínu A, D3 a E se podporuje a zvyšuje využití minerálií a zesilují růstové faktory. V podstatě aplikací minerálních doplňkových krmiv jen plnohodnotně doplňujeme srnčí zvěři vše, co jí v dnešních honitbách často chybí. V praxi byla aplikace doplňkových minerálních krmiv ověřena, v poslední době v mnoha honitbách začínají být používána minerální doplňková krmiva řady Premin Spárkatá Zvěř, dříve také MKP C a MKP 4/B výrobce VVS Verměřovice, s.r.o. (dříve AGROS, v.o.s. Verměřovice).
V každé honitbě by mělo být zajištěno v rámci péče odpovídajícím způsobem přikrmování srnčí zvěře jadrnými krmivy především v podzimním období, a to minimálně až do konce kalendářního roku a nejlépe podle finančních možností a zájmu uživatele honitby až do přechodu na přirozenou zelenou pastvu v jarním období. Podle finančních možností daného subjektu by mohla být doplňkem přikrmování aplikace minerálních doplňkových krmiv do předkládaného jadrného krmiva v ověřené 4% koncentraci.
Protože aplikace minerálií je v současnosti již uskutečňována v řadě honiteb ve více okresech v Čechách a hlavně na Moravě a tyto skutečnosti jsou s námi konzultovány, jsou jejich postupně získávané zkušenosti nesmírně cenné. Zvláště jsou důležitá zjištění a praktické poznatky a výstupy pro Mysliveckou komisi ČMMJ, kde je v rámci její činnosti trvalý úkol zvyšování chovné a trofejové kvality zvěře. Při jednáních Myslivecké komise jsou výsledky postupně a pravidelně prezentovány.

Aplikace minerálních doplňků v jadrných krmivech probíhá ve sledovaných honitbách několika způsoby :
A). Prováděna plošně po celé honitbě v krmných dávkách přibližně 20 dkg jadrného krmiva s mineráliemi na kus a den po dobu 180 dnů v období říjen až březen.
B). Prováděna plošně po celé honitbě s vyložením jadrného krmiva s mineráliemi v množství co si zvěř sama vezme, obvykle opět po dobu 180 dnů (např. honitby Horní Poříčí, Zubří, Zábřeh n.M., Stará Červená Voda a řada dalších). Nebo s vyložením jadrného krmiva od začátku září do konce kalendářního roku až poloviny ledna a následným přikrmováním jen vojtěškou a letninou (např. v honitbě Vítějeves), při trvalém celoročním vyložení minerálií u krmelců a v slaniscích.
C). Prováděna plošně v celé honitbě se základní krmnou dávkou jadrného krmiva a souběžně ve vybraných částech honitby nebo v souvislejší lokalitě s kvalitní srnčí zvěří v množství co si zvěř sama vezme (např. v honitbě Velké Losiny). U experimentálního krmelce pak po návyku bere srnčí zvěř jadrné krmivo s mineráliemi neomezeně od konce srpna do konce dubna.
D). Dalším možným způsobem je plošné přikrmování základní dávkou v celé honitbě a jen ve vybraných částech honitby v množství co si zvěř vezme. A v částech honitby, kde je zvěř méně kvalitní se provádí zvýšený a nekompromisní ohniskový odstřel průběrné srnčí zvěře, která nedosahuje žádoucí kvality. Do těchto uvolněných míst se rozšiřuje především mladší a podle předpokladu i nadprůměrně založená srnčí zvěř obojího pohlaví z navazující lokality.
Ověřená spotřeba jadrného krmiva s mineráliemi při aplikaci základní dávky po dobu 180 dnů je průměrně 0,26 dkg na jeden kus srnčí zvěře a den a celkové průměrné spotřebě na jeden kus srnčí zvěře a krmnou sezónu 47 kg. Z 1 q minerálního doplňkového krmiva se připraví 25 q jadrného krmiva s mineráliemi, což je množství pro více než 50 ks na celé krmné období v délce 180 dnů. S poněkud vyšší spotřebou je třeba počítat z toho důvodu, že minerální doplňkové krmivo je zchutněno větším množstvím mletého anýzu, a je tudíž pro zvěř mimořádně atraktivní.
Jadrné krmivo bychom měli mít pro přikrmování k dispozici v každém případě a v každé honitbě. A je jen na každém uživateli honitby, zda chce do zkvalitnění srnčí zvěře něco navíc investovat v mineráliích v jadrném krmivu. Na jeden kus srnčí zvěře přibližně 44 Kč za rok. Pro porovnání je to částka, kterou lze při současných cenách zvěřiny získat prodejem dvou dvanáctikilových kusů srnčí zvěře.
Poněkud jiná situace je tam, kde má možnost srnčí zvěř brát krmivo s mineráliemi neomezeně. Ověřená spotřeba jadrného krmiva v zimě 2005/2006 např. u uváděného experimentálního krmelce byla průměrně 0,67 kg na kus a den, při spotřebě přibližně 120 kg na jeden kus srnčí zvěře za uváděnou krmnou sezónu v délce 180 dnů (celková spotřeba u tohoto krmelce od konce léta do jara byla 3600 kg jadrného krmiva s mineráliemi pro zde se vyskytujících 30 ks srnčí zvěře). Nejvyšší spotřeba jadrného krmiva byla v daném roce od konce listopadu do konce ledna, a to v průměru až 1,5 kg i více jadrného krmiva na kus a den. Přitom měla zvěř k dispozici neomezeně i kvalitní dužnaté a objemové krmivo. Vzhledem k neměnnosti složení jadrného krmiva a postupnému přizpůsobení mikroflóry bachoru nedošlo u srnčí zvěře i při takovéto spotřebě k žádným zdravotním problémům. A také asi podle množství spotřebovávaných krmiv pak nedochází ani k výraznější zimnímu úspornému režimu a zmenšení kapacity bachoru a klků. Výsledkem bylo, že z 12 ks známých starších srnců od tohoto krmelce byli zdokumentováni v roce 2006 v odlovu a úhynu 1 zlatý srnec, 3 bronzoví (z nich dva teprve tříletí) a dva s hodnotou trofeje přes 95 bodů CIC.
Zvyk začít brát jadrné krmivo s mineráliemi již od srpna ve zvyšujících se dávkách však nezačne ihned a trvalo to dva roky, že je začala srnčí zvěř brát ihned po vyložení v polovině srpna. Musí se tomu naučit a pak v daném období přichází ke krmelci v uvedeném čase bez nějakého většího lákání. A bere krmivo postupně ve zvyšující se dávce tak, jak se snižuje možnost braní přirozené pastvy v okolí krmelce. Od začátku podzimu a v mírné zimě 2007/2008 zde např. srnčí zvěř brala s nepatrnými výkyvy podle průběhu počasí v průměru 1 kg jadrného krmiva s mineráliemi na kus a den, kdy souběžně ve třech korytech bylo zkušebně vyloženo komerčně míchané jadrné krmivo v každém s jinou modifikací řady Premin a jiným složením obsahu jadrného krmiva (směs myslivecká, energetická a bílkovinná). Dále zvěř denně brala v průměru stejné množství dužnatého krmiva - směsi jablečných výlisků a strouhané cukrovky v poměru 1 : 1, rovněž s obsahem 4 % minerálního doplňku v daném případě Premin Spárkatá Zvěř MAXI (množství spotřebovaného krmiva je denně po celou dobu 5 let experimentu sledováno). Kvalitní jetelotrávu a letninu brala jen okrajově v malém množství. Je samozřejmé, že čím více krmiv s mineráliemi srnčí zvěř má, tím dříve a výrazněji se tato skutečnost projevuje zvláště v nebývalé kvalitě mladé zvěře.
Podle možností jednotlivých sledovaných honiteb je různé složení používaných jadrných krmiv i aplikace 4 % minerálií do něho. Například v honitbě Vítějeves, která byla první honitbou v ČR provádějící tuto akci, je zamíchávají ručně při každém jednotlivém přikrmování do směsi až 50 % vysoce kvalitní odpadní řepky z jejího sušení a čištění a přidání většího podílu ovsa a malého množství ječmene. V honitbě Velké Losiny bylo zpočátku prováděna příprava na celé zimní období nejméně 100 q ročně tak, že se postupně rozprostřel do vrstev na pevné ploše obilní pozadek z ječmene, odpadní řepky a oves v různém poměru (celkově 50 % hmotnosti), tyto vrstvy se překryly 46% hmotnostním množstvím otrub a rovnoměrně na závěr se vrstvy posypaly 4 % hmotnostním objemem minerálním doplňkem MKP C. Pak se vše lopatami několikrát ručně promísilo.
V honitbě Stará Červená Voda používají pouze oves (což je vhodné z hlediska obsahu hrubé vlákniny) a zamíchávají minerálie do něho přímo u krmelců ručně. A přesto jsou zde výsledky vynikající. Prováděli to zatím teprve dva roky a každý rok pak ulovili kromě jiných kapitálních srnců také dva medailové srnce, tj. 25 % z celkově ročně lovených. Např. v roce 2008 po třetím roce této aplikace mají obeznané v honitbě kromě mladších kapitálních srnců také čtyři kapitální trofejově dozrálé srnce, které plánují letos ulovit a zdokumentovat.
V honitbě Horní Poříčí používají směs ovsa, kukuřice a otrub, v honitbě Zubří směs ovsa, ječmene, kukuřice a vikve, v obou honitbách s ručním vmícháváním. Ve všech uváděných honitbách v množství co si srnčí zvěř sama vezme. Problém je, že při prvním vyložení jadrného krmiva minerálie většinou propadnou na dno koryt. Zbytky jsou při dalším krmení zvlhlé a jsou vybrány lopatkou a znovu dány na nově vyložené jádro s ručně vmíchanými mineráliemi.
Jako nejlepší se však ukazuje nechat si připravit jadrné krmivo v komerční míchárně. Je tím garance, že minerálie jsou v krmivu rovnoměrně zamíchané, směs obsahuje všechny potřebné komponenty rovnoměrně rozmíchané, rovnoměrný je i obsah živin. Takto si nechává míchat krmivo pro srnčí zvěř již řada honiteb na okrese Šumperk, stojí je to sice trochu více peněz, ale odpadne pracné zajišťování jednotlivých komponent a míchání. U komerčně míchaných jadrných krmiv, při požadavku na snížení jejich ceny, je vhodné mít v hmotnostním obsahu 50 % obilnin (nejlépe ovsa), 46 % otrub a 4 % vybraného druhu minerálního doplňku. Otruby jednak snižují cenu a také jsou významné svým obsahem bílkovin a minerálie se do nich rovnoměrně vmíchají. Druhou možností je použití 96 % obilnin a 4 % minerálního doplňku. Pak je potřeba alespoň 10 % obilnin použít ve šrotované nebo mačkané podobě (oves) pro rovnoměrnější vmíchání minerálií. Do namíchaných energetických (glycidových) směsí mimo oves lze použít drcenou nebo šrotovanou kukuřici, případně kvalitní řepkový odpad (vhodné zvláště na podzim pro deponování tukových rezerv); do bílkovinných směsí větší zastoupení hrachu či vikve (vhodné zvláště v předjarním období pro vývoj plodů u srn); do mysliveckých směsí jen oves (vhodný je mačkaný pro větší stravitelnost), případně s menšími hmotnostními objemy ječmene, kukuřice, řepky či hrachu (použitelnost během celého období přikrmování).
Dále bylo ověřeno, že nejlépe srnčí zvěř přijímá jadrné krmivo, když je svou strukturou hrubé jen s menším obsahem šrotovaných obilnin. Takovému složení jadrného krmiva dává přednost a dost nerada bere jemně šrotované, i když vysoce kvalitní krmivo (nevztahuje se to k otrubám, ty jsou hrubší a bere je zvěř bez nejmenších problémů). Souvisí to zřejmě s nutností takové jadrné krmivo při příjmu proslinit. I když má srnčí zvěř silně vyvinuté slinné žlázy a tvorbu velkého množství slin (pro pufrovací schopnost v předžaludcích), dává raději přednost hrubší struktuře směsi jadrných krmiv.
Je ale zajímavé, a zatím se nepodařila podstata této skutečnosti objasnit, že je dosud v některých honitbách příjem jadrných krmiv s mineráliemi podle jednotlivých krmelců odlišný, i když jsou od sebe v minimální vzdálenosti (Zábřeh n. M. - aplikace 5 let, Rapotín - aplikace 2 roky). Jedny krmelce se musí stále velmi často doplňovat a u jiných srnčí zvěř bere jen menší množství. A začne je brát ve větším množství jen když se koryto umístí přímo na zem. V drtivé většině ostatních honiteb takovou zkušenost nezaznamenali.
Minerální doplňková krmiva lze také srnčí zvěři aplikovat v době přikrmování i v dužnatých krmivech, jak jsme si ověřili v posledních třech letech, samozřejmě lze také aplikovat krmiva celoročně ve slaniscích. Tato problematika bude zpracována samostatně v následujícím období a informace budou zveřejněny v časopise Myslivost. Během roku 2008 bude navíc zpracována Metodika aplikace minerálních doplňkových krmiv.

Je nesporné, že lze tímto způsobem dosáhnout zvýšení chovné a trofejové kvality srnčí zvěře a rozvoje kvality celé místní populace. Vše má však jisté problémy a je potřeba dodržovat striktně některé zásady. Především zvýšit rozsah a kvalitu průběrného odstřelu srnčí zvěře, především srn a srnčat. Neboť při tomto způsobu přikrmování dochází k zvýšenému přežívání i té nejslabší zvěře, zvláště je-li v souběhu zlepšován její zdravotní stav léčbou parazitóz. Výsledkem péče by neměl být nárůst početnosti srnčí zvěře veškeré kvality, jak by se to také mohlo stát při nedostatečném rozsahu průběrného odstřelu.
Ve všech honitbách, které aplikaci minerálních doplňkových krmiv začaly realizovat, začínají pozorovat větší množství vysoce kvalitní mladé zvěře. Také zjišťují, že obvyklá kritéria chovnosti začínají neodpovídat dané populaci, když jsou někteří roční srnci i šesteráci a většinou vidláci s délkou paroží i přes 18 cm, dvouletí srnci mají běžně okolo 80 bodů CIC. Srnčata srnečci mají již v září nasazeny výrazné paličky, či nasadí do prosince dokonce krátké špičáky a vytloukají je okolo poloviny prosince a následně v krátkém intervalu shazují. Někteří srnečci jsou výrazně hmotnostně silnější než jejich matky. Ti nejlepší pak koncem března mají již nasazeno rostoucí paroží do výše slechů s počátkem tvorby výsad, ale stále pudově následují svou matku, jinak by je nebylo ani možné rozeznat od o rok starších srnců. Obecně u značné části srnčat je velmi výrazný vývin kostry a taková srnčata mají na první pohled značně dlouhé běhy a krky, kdy osvalení bude dokončeno ve vyšším věku. Nazvali jsme to pracovně "žirafí syndrom", protože jsme výstižnější výraz nevymysleli (tak trochu svou vizáží žirafy srnčata připomínají).
Pro myslivce má ale tato situace i svá úskalí, a to z důvodu, že takoví mladí srnci I. věkové třídy jsou nadprůměrně tělesně vyspělí a obtížněji se posuzuje jejich skutečný věk. Ukázkou je např. roční srnec ulovený v roce 2007 (č. 1). Hmotnost trofeje měl 303 gramů a bodová hodnota je 68,82 bodů CIC. Bylo také uloveno více dvouletých kvalitních šesteráků (např. č. 2).Vybrané shozy takových 60 a více bodových ročků jsou zveřejněny v Myslivosti č. 4/2008. Hmotnostně mohutní dvouletí srnci (dokonce i ročci) mají snahu vytvářet si svá teritoria a při soubojích se staršími srnci dochází až k ulomením pučnic, které mají ještě slabší (viz. foto 3 a 4). Nebo k bodným poraněním lebky při soubojích, dokumentovaných u ulovených dvouletých chovných srnců. (foto č. 5, 6)
Z tohoto důvodu je také nutné mimo důsledný a vysoký odstřel veškeré podprůměrné a průměrné, chovatelsky nevhodné srnčí zvěře, neodpovídající chovnému standardu jaký chceme dosáhnout u místní populace, také ulovit co nejvíce starých a přestárlých srnců, u kterých již nic dalšího kromě nějakého menšího zkvalitnění paroží nedosáhneme. A tím také podpořit rozvoj kvalitnějších mladých srnců a zvýšení jejich zastoupení v místní populaci srnčí zvěře.

vychází v 7:39 a zapadá v 16:48 vychází v 9:56 a zapadá v 21:35 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...