Časopis Myslivost

Květen / 2008

Puškohledy – rozdělení

Myslivost 5/2008, str. 44  Ing. Zdeněk HLAVAČKA
Nejpoužívanějším optickým přístrojem v myslivecké praxi jsou puškohledy (často se používá pojem zaměřovací dalekohledy, i když tento výraz je určen spíše pro vojenskou oblast). Záměrná osnova puškohledu nahrazuje hledí a mušku zbraně a v kombinaci se zvětšením umožňuje přesnou střelbu na různé vzdálenosti. Konstrukce optického systému nám pak zajišťuje stejně ostré vidění záměrné osnovy i pozorovaného cíle.
Podle konstrukce lze puškohledy rozdělit na množství různých typů. Základní rozdělení lze provést podle zvětšení, respektive podle toho zda má puškohled pevné (fixní) nebo variabilní zvětšení. V této oblasti je trend vývoje poměrně jednoznačný - z důvodu mnohem širšího použití zaznamenávají velký rozmach přístroje s variabilním zvětšením. Rozdělení podle účelu použití jsme uvedli již v kapitole o zvětšení optických přístrojů, takže pouze pro přehlednost: puškohledy s pevným (fixním) zvětšením se vyrábějí od 4násobného (střelba na kratší vzdálenosti, vzduchovky, malorážky) přes 6násobné až po nejpoužívanější 7 a 8násobné. Variabilní puškohledy lze rozdělit na "naháňkové" (zvětšení 1,1 - 4x; 1,25 - 4x; nebo nejmodernější 1 - 6x; průměr objektivu většinu 24 mm), dále univerzální modely "pro šoulačku" (zvětšení 1,5 - 6x nebo 1,7 - 10x; průměr objektivu většinu 42 mm) a nejrozšířenější typy pro "posedový" způsob lovu (zvětšení 2,5 - 10x; 3 - 12x; 2 - 12x nebo nejnovější 2,5 - 15x; průměr objektivu většinu 50 nebo 56 mm). Speciální kategorií pro lov na velké vzdálenosti nebo sportovní střelbu jsou modely 4 - 16x nebo 6 - 24x. Faktorem popisujícím rozsah zvětšení je takzvaný "zoom-faktor" - udává nám podíl největšího a nejmenšího zvětšení (např. u puškohledu 3 - 9x je zoom faktor 3, pro 3 - 12x je zoom 4, pro 2 - 12x je zoom 6). Následující obrázek nám ukazuje rozdíl mezi puškohledem se 4násobným a s 6násobným zoomem.
Snahou všech výrobců je vyrobit puškohledy s největším zoom faktorem, který umožňuje co nejširší oblast použití puškohledu - na jedné straně malé zvětšení a velké zorné pole pro střelbu na běžící zvěř na naháňce, na straně druhé velké zvětšení umožňující střelbu na velkou vzdálenost.
Mezi myslivci se často tvrdí, že puškohledy s fixním zvětšením mají lepší světelnost za šera a že variabilní puškohledy nedrží nástřel při změně zvětšení. Oba názory jsou v podstatě nepravdivé. Při stejném zvětšení a stejném průměru objektivu nelze u špičkových přístrojů rozeznat rozdíl ve světelnosti mezi pevným a variabilním zvětšením. Laboratorně změřitelné rozdíly nejsou pouhým okem rozeznatelné. Stejná situace je i u nástřelu, u špičkových přístrojů je rozdíl mezi nejmenším a největším zvětšením z pohledu lovce naprosto zanedbatelný, daleko pod hodnotou rozptylu zbraně a střeliva.
Z pohledu konstrukce tubusu puškohledu se dnes setkáváme se dvěma průměry střední části tubusu a to 25,4 mm (1") nebo 30 mm. Výjimečně se setkáme s jinými průměry např. 34 mm. V první řadě je nutno uvést, že průměr tubusu nemá žádný vliv na světelnost přístroje! Paprsek světla je u v obou případech koncentrován do úzkého svazku a z tohoto pohledu je úplně jedno, jaký je průměr tubusu. V Evropě se převážně používají puškohledy o průměru 30 mm, což souvisí s oblibou variabilních přístrojů a osvětlených záměrných osnov. Naopak "tenčí" puškohledy vesměs vynikají malou hmotností a pro svůj elegantní tvar se často montují na úzké a elegantní zbraně určené např. pro vysokohorský lov.
Vysoce kvalitní puškohledy disponují ochranným povrchem, který je zvláště tvrdý, odolný proti poškrábání. Bez problémů vydrží i hrubší zacházení a i po letech vypadá stále nově. Velmi důležitý je vnitřní povrch tubusu, který musí povrchově upraven tak, aby nedocházelo k odrazům světla uvnitř puškohledu (mikrostruktura) a aby bylo možno používat přístroj i ve dne "v protisvětle".
Jako materiál pro výrobu tubusu byla dříve používána ocel, v současné době většina výrobců používá lehké slitiny hliníku. U firmy Swarovski Optik se pro dosažení maximální pevnosti vyrábí tubus z jednoho kusu plného materiálu (tyčoviny) a hmotnost celého puškohledu se pohybuje okolo půl kilogramu!

Konstrukce puškohledu
Na obrázku jsou znázorněny základní části puškohledu : puškohled se stejně jako dalekohled skládá s objektivu (1), okuláru (3) a převracecího systému (2). Ten je tvořen soustavou převracecích čoček (na rozdíl od hranolů u dalekohledů).
Na základě konstrukčních principů (použití čoček jako převracecích systémů) vznikají v puškohledu dvě obrazové roviny (to jsou úrovně, kde vzniká reálný obraz). Za objektivem vzniká obraz výškově i stranově převrácený - 1. obrazová rovina (obrazová rovina objektivu).
Opticky má převracecí systém následující úkoly:
* vzpřímení obrazu v 2. obrazové rovině (obrazová rovina okuláru),
* změnu zvětšení u variabilních puškohledů,
* polohování záměrné osnovy vzhledem k pušce (retifikace),
* přemístění výstupní pupily směrem k oku střelce o 8 - 9,5 cm.
U variabilních puškohledů má převracecí systém dvě čočky pohybující se souběžně po křivkách a díky tomu je plynule regulováno zvětšení. Obě ovládací křivky jsou u vysoce kvalitních puškohledů jemné mechanické přesné díly s výjimečnou přesností. Seřízené na různé zvětšení ovládají pohyb skupin čoček uvnitř převracecího systému. U puškohledu s 6násobným zoomem je připojena ještě třetí čočka, která umožňuje tento velký rozsah zvětšení. Tím jsou kladeny na přesnost výroby ještě mnohem větší nároky: převracecí systém puškohledů Z6/Z6i je vyráběn přesností 8μ (0,008 mm) - pro představu lidský vlas má průměr asi 60 μ (0,06 mm).
Okulár se většinou tvořen třemi čočkami, které zvětšují obraz zobrazený v 2. obrazové rovině.

Záměrná osnova - rovina zobrazení
Záměrná osnova (používá se i označení záměrný kříž) slouží k zamíření kompletu zbraně a puškohledu na pozorovaný cíl. Jejich typy (osvětlené i neosvětlené verze) pro jednotlivé druhy lovu probereme v příštím díle. Nyní bych se chtěl zaměřit na jejich rozdělení z hlediska umístění záměrné osnovy v puškohledu u puškohledů s variabilním zvětšením. U puškohledů s fixním zvětšením nemá tato otázka žádný smysl.
U variabilních puškohledů může být záměrná osnova jak v 1. obrazové rovině (1) - obrazová rovina objektivu, tak i v 2. obrazové rovině (2) - obrazová rovina okuláru. Pokud stojí v první obrazové rovině, bude se vzrůstajícím zvětšením také zvětšovat, tzn. že roste se zvětšeným obrazem. Se současně zvětšující se záměrnou osnovou dochází při velkém zvětšení k zakrytí velké části cíle. Kromě toho se velmi projeví sebemenší chvění, což vyžaduje při střelbě na větší vzdálenosti použití pevné podpěry. Aby nedošlo k úplnému zakrytí cíle např. osvětleným bodem, používají výrobci záměrné kříže co nejtenčí a bod co nejmenší. Problémem je pak ovšem, že naopak při malém zvětšení je takový záměrný kříž až neviditelný (zejména při použití osvětleného bodu ve dne).
Jako alternativu nabízejí variabilní puškohledy záměrnou osnovu ve 2. obrazové rovině. Zde je zvětšen pouze obraz, ale ne záměrná osnova, tzn., že při změnách zvětšení se nemění velikost záměrné osnovy!
Toto řešení je moderní a v současné době je jednoznačným trendem (u firmy Swarovski Optik se již několik let vyrábějí pouze modely s osvětlenou záměrnou osnovou v druhé rovině zobrazení), problémem je ovšem jeho větší technologická náročnost. U puškohledů se záměrnou osnovou ve 2. obrazové rovině se projeví každá nepřesnost ve výrobě a právě zde dochází ke změně záměrné osy při změnách zvětšení. Jen u špičkových puškohledů je tato změna tak zanedbatelná, že je pro loveckou praxi nepodstatná a není vnímatelná.

pokračování v příštím čísle
Ing. Zdeněk HLAVAČKA







vychází v 7:44 a zapadá v 16:41 vychází v 8:21 a zapadá v 17:11 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...