Časopis Myslivost

Leden / 2008

Českomoravská kynologická unie 5. 12. 1992 – 5. 12. 2007

Myslivost 1/2008, str. 24  Vladimíra TICHÁ
Rozumný člověk určitě nepochybuje o tom, že základem chovu psů byli, jsou a budou ti, kdo zdánlivě stojí na nejnižší příčce kynologické organizační struktury, tedy chovatelé a majitelé psů. Přesto je možné víc než sto let sledovat u nás i v jiných státech snahu o vytváření různých kynologických organizací. Důvody jsou zhruba dva

Tím prvním byla a je snaha se dávat dohromady s lidmi, s kterými nás spojuje společný zájem. Tady je možné hledat důvod pro vznik chovatelských klubů, jejichž historie je zvláště u loveckých plemen velmi dlouhá a je úzce spojena se založením Českomoravské myslivecké jednoty. Řada klubů, např. Klub chovatelů teriérů nebo Klub chovatelů loveckých slídičů pracuje víc než osmdesát let. Druhým důvodem pro vznik kynologických organizací pak byla a je snaha o postavení obecně platných pravidel pro chov a také možnost vystupovat společně ve věcech psů se týkajících na úrovni státních orgánů a samozřejmě i na úrovni mezinárodní. Podíváme-li se trochu zpět, tak zjistíme, že v začínajícím Československu hrály z tohoto pohledu velkou roli tři organizace. Byly to Československý lovecký a kynologický říšský svaz, Českomoravská myslivecká jednota a následně pak v roce 1929 založená Československá kynologická unie (ČSKU), která byla v následujících letech oficiálně uznaná i státními orgány. V kynologii pracovala celá řada dodnes známých osobností. Za všechny je možné uvést Karla Podhajského, jehož zájmem byli hlavně lovečtí psi nebo podplukovníka četnictva v.v Theodora Rottera, který naopak preferoval psy pracovní a který je mimochodem i osobou literární, protože jej můžeme najít v Haškově Švejkovi.
Československá kynologická unie zastřešovala naší kynologii až do II.světové války. Po ní neměli jednoduchou situaci psi ani lidé okolo nich. V roce 1949 vznikla Československá kynologická jednota, která se organizačně stala součástí Jednotného svazu českých zemědělců. V roce 1953 přešla celá kynologie včetně plemenných knih do Svazarmu. Výjimku tvořila plemena lovecká, která byla prohlášena za nedílnou součást lidové myslivosti a jako taková byla organizačně začleněna do Československé myslivecké jednoty. Tu také Ministerstvo zemědělství pověřilo zastupováním republiky v FCI. Volba to byla celkem šťastná, protože v FCI nás po dlouhou dobu zastupoval generálporučík ing. Václav Růžička, který byl lesákem každým coulem a který se mimo jiné zasloužil o uznání českého teriéra a českého fouska. Ing. Růžička byla také jedním z presidentů FCI, a to presidentem velmi uznávaným.
Zhruba od šedesátých let byla kynologie celkem jasně rozdělena na plemena lovecká (Československá myslivecká jednota a později Český myslivecký svaz), plemena služební (Svazarm) a plemena společenská (Český svaz chovatelů drobného zvířectva). Všechny tři organizace měly vlastní chovatelské i výstavní předpisy a spojovalo je pouze prostřednictvím Federálního výboru mysliveckých svazů zprostředkované zastřešení v FCI, Mezinárodní výstava psů v Brně, a později v Nitře, a Českým svazem chovatelů vedený rejstřík chráněných názvů chovatelských stanic.
Po roce 1989 vznikla Kynologická konfederace složená z českých a slovenských zástupců mysliveckých svazů, Svazarmu a svazů drobnochovatelů. Dnem 1. ledna 1993 došlo k rozdělení Československa na dva samostatné státy. Čeští kynologové na to reagovali s předstihem. Dne 5. prosince 1992 se konala ustavující Valná hromada Českomoravské kynologické unie. Byly schváleny stanovy, které byly vzápětí registrovány MV pod č.j. VSc/1-16806/1992R. Zakládajícími členy ČMKU byly: Český kynologický svaz, Českomoravský kynologický svaz, Český svaz chovatelů, Českomoravská myslivecká jednota, Moravskoslezský kynologický svaz, Svaz Česko-moravsko-slezských záchranných brigád kynologů a Sdružení kynologických klubů.
S rozdělením Československa na dva státy jsme přišli o řádné členství v FCI a stali se členem asociovaným. Získat zpět řádné členství nebylo nijak jednoduché a bylo třeba přistoupit i k méně příjemným opatřením. Zahraničí nás odsuzovalo za vývoz psů prostřednictvím obchodní organizace Českého svazu chovatelů - Zverimexu. Svaz chovatelů tedy musel Českomoravskou kynologickou unii opustit. Chovatelé v něm sdružených plemen si založili nové organizace a některé kluby požádaly o přímé členství v ČMKU.
Jako další se na program jednání dostala Českomoravská myslivecká jednota. Tentokrát byl středem problémů Interlov, protože požadavek FCI zněl: "V organizaci, která je naším členem nemůže být nikdo, kdo v sobě zahrnuje podnikatelské aktivity a kdo se zabývá i něčím jiným než chovem psů!". Pravdou ale je, že stejně tvrdé nároky FCI neměla vůči jiným státům. Lovecká kynologie stála před rozhodnutím, zda se nechat z ČMKU vyloučit, či zda volit smírné řešení. Nakonec zvítězila i díky velmi korektnímu přístupu vedení ČMMJ a zvláště pak pana profesora Hromase nekonfliktní varianta. Chovatelské kluby loveckých plemen se dohodly a založily v roce 1995 Českomoravskou kynologickou jednotu (ČMKJ). Myslivecká jednota členství v unii ukončila a ČMKU přijala ČMKJ za svého člena. ČMKU se snažila vyhovět i dalším požadavkům FCI. Nebylo to úplně jednoduché, ale s odstupem tří let se podařilo většinu nejasností vysvětlit. Česká republika požádala FCI o řádné členství a v roce 1997 je konečně obdržela.
Členství v FCI patřilo mezi priority. Zároveň ale bylo nutné řešit i další problémy. Úkolů byla celá řada a jako červená nit se mezi nimi táhla nutnost upřesnit mantinely pro chov psů s průkazem původu. Valné hromady ČMKU bývaly a dodnes jsou někdy rušné a najít společnou řeč není vždy úplně jednoduché. Přesto všechno se celá řada věcí podařila. Zpracovány byly základní předpisy jako je Výstavní řád, Řád pro jmenování rozhodčích, Zápisní řád a původně Chovatelský řád, který dnes v souladu se Zákonem č.246/1993 Sb.na ochranu zvířat proti týrání nese název Řád ochrany zvířat při chovu psů.
Na seznamu FCI v současné době figuruje 355 plemen. V plemenné knize Českomoravské kynologické unie je zatím zapsáno 241 uznaných plemen FCI (z toho 93 patří do kategorie plemen loveckých) a 17 národních, zatím FCI neuznaných plemen. Průměrně se u nás ročně do plemenné knihy zapisuje okolo 35 000 psů a fen. V porovnání s ostatními státy na tom rozhodně nejsme špatně, a to platí nejen o počtech zápisů, ale i o povahách a exteriéru našich psů.
Českomoravská kynologická unie oslavila 5. prosince 2007 patnácté výročí od svého založení. Stejně jako řada jiných organizací je někdy chválena a často kritizována. Plemen psů je velké množství a neméně velké množství je názorů na to, co a jak by se správně mělo dělat. Určitým kladem ČMKU je snaha dát v rámci platných pravidel pravomoci chovatelským klubům a nezasahovat do odborností specifických pro určité skupiny plemen včetně plemen loveckých.

vychází v 7:48 a zapadá v 16:35 vychází v 4:50 a zapadá v 13:26 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...