Časopis Myslivost

Leden / 2008

Legislativní situace v oblasti hygienické kontroly ulovené zvěře a zvěřiny

Myslivost 1/2008, str. 6  MVDr. Jana HORŇÁČKOVÁ, Státní veterinární správa ČR
Pro zacházení se zvěřinou a prodej zvěřiny platí několik právních předpisů, a to jak vnitrostátních, tak předpisů Evropské unie. Některé vnitrostátní předpisy právě procházejí novelizací, a protože významné změny se chystají také v systému zacházení s ulovenou volně žijící zvěří, nabízím čtenářům Myslivosti krátký přehled platné a také chystané legislativy v souvislosti s prodejem ulovené volně žijící zvěře.


Na prvním místě je samozřejmě vždy lovec, protože zvěřinou je pouze maso ulovené zvěře, tj. například jelení, daňčí, srnčí, černé zvěře, dále pak maso drobné zvěře, jako jsou například zajíci, bažanti či kachny apod. Lovec musí ulovit zvěř v souladu se zákonem o myslivosti.

Poté následují dvě možnosti, jak dále se zvěřinou, resp. uloveným kusem nakládat. Buď si lovec ponechá kus pro svoji osobní spotřebu; v tomto případě není nutná žádná úřední veterinární prohlídka, anebo kus prodá. Při prodeji je již nutné brát ohled na součastně platnou legislativu a tady existují opět další dvě možnosti. Buď bude kus uveden do oběhu nebo prodán v přímém prodeji.

Uvádění do oběhu
První možností je, že se lovec rozhodne ulovený kus tzv. "uvést na trh" (tj. do celé České republiky nebo do jiného členského státu ES, případně i třetí země). V tomto případě musí být prodej plně podle předpisů tzv. hygienického balíčku (Nařízení EP a Rady č. 178/2002, Nařízení EP a Rady č. 852/2004, nařízení EK a Rady č. 853/2004 a nařízení EP a Rady č. 854/2004) a také veterinárního zákona a další platné legislativy.
Znamená to, že kus musí být prohlédnut úředním veterinární lékařem, zpracován ve schváleném a registrovaném závodě na zpracování zvěřiny (nebo sběrném a prohlížecím místě) a při manipulaci musí být dodrženy všechny zásady uložené zejména v Nařízení EP a Rady č. 853/2004.
Z těchto požadavků jsou to například tyto:
* co nejdříve po ulovení musí být odstraněn žaludek a střeva,
* tělo musí být dodáno do sběrného a prohlížecího místa nebo závodu na zpracování zvěřiny co nejdříve po ulovení,
* pokud tělo prohlédne "proškolená osoba", není nutno odesílat tělo s tzv. loveckým právem (játra, srdce, plíce, ledviny...) a hlavou, ale musí být přiloženo prohlášení proškolené osoby, která potvrzuje, že nebyla/byla zjištěna žádní rizika, která by mohla znamenat ohrožení konzumenta,
* přepravovat těla nenakupená,
* zákaz zmrazování těl ulovené velké volně žijící zvěře v kůži,
* maso musí být zchlazeno na teplotu 7 °C,
* úřední veterinární lékař provede veterinární prohlídku - každý kus velké volně žijící zvěře nebo reprezentativní vzorek u drobné volně žijící zvěře (podrobnosti stanoví nařízení EP a Rady č. 854/2004)

Kdo je proškolená osoba?
Ve výše uvedeném předpisu narážíme na pojem proškolená osoba. Vzhledem k tomu, že v České republice prozatím žádná taková funkce neexistuje, bylo nutné provést novelizaci národního předpisu. V součastné době je novela veterinárního zákona k projednání v Parlamentu České republiky. V návrhu je definováno, kdo je proškolenou osobou a jaké má povinnosti.
Proškolená osoba je fyzická osoba - myslivec, která absolvovala specializované školení se zaměřením na vyšetřování těl ulovené volně žijící zvěře, stanovené předpisy Evropských společenství (Nařízení EP a R 853/2004) a získala tak osvědčení o způsobilosti k této činnosti.
Školení zajišťuje vysoká škola s veterinárním studijním programem, která také vydává osvědčení proškoleným osobám a vede seznam těchto osob, který předává Státní veterinární správě ČR.

Jaké jsou povinnosti proškolené osoby?
K povinnostem proškolené osoby bude patřit například:
* vést záznamy o druzích a počtech ulovené a vyšetřené volně žijící zvěře,
* o místě a době jejího ulovení,
* o výsledcích vyšetření
* o tom, kam byla tato zvěř dodána,
* uchovávat tyto záznamy po dobu nejméně 2 let ,
* na požádání poskytovat záznamy orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor.

Co je dosledovatelnost?
Všechny tyto povinnosti sledují zejména to, aby bylo možné dosledovat, kam a kolik kusů bylo v přímém prodeji prodáno a v případě pochybení lehce dohledáno, kde problém nastal. Princip dosledovatelnosti je požadavkem nařízení 178/2002 a vztahuje se jak na uvádění do oběhu, tak na přímý prodej. Vztahuje se také na stravovací zařízení.

Časové lhůty pro dodání ulovené zvěře do sběrného a prohlížecího místa nebo do zvěřinového závodu.
Leckomu není ještě dostatečně jasné, jak je tomu s časovými lhůtami dodání, tj. podmínkami, které platily na základě vyhlášky č. 375/2003. Ta však byla letos v listopadu zrušena.
Požadavek na tyto lhůty nebyl již při kontrolách požadován od začátku platnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 853/2004 (tj. rok 2006), které je nadřazenějším právním předpisem a uvádí, že těla ulovené volně žijící zvěře musí být do těchto zařízení přepravena "co nejdříve po ulovení" (bez zadání časových intervalů). To znamená, že i když vyhláška 375/2003 tento požadavek uváděla, nadřazenější právní předpis tuto povinnost neukládá a není možné vyžadovat více, než je uloženo ve zmíněném nařízením č. 853/2004.

Přímý prodej
Druhou a novou možností je, že se lovec rozhodne kus prodat v tzv. přímém prodeji. Toto umožňuje evropská legislativa (konkrétně Nařízení EP a R č. 852/2004), které říká, že požadavky v něm uvedené se nevztahují na případy, kdy výrobce přímo dodává malá množství vlastních produktů z prvovýroby konečnému spotřebiteli nebo místnímu maloobchodu, který je přímo dodává konečnému spotřebiteli. Podmínky pro tento způsob prodeje si může stanovit každý členský stát samostatně v národní legislativě.
Opět jsme při čtení narazili na několik pojmů, které je nutné vysvětlit. Prvním z nich je pojem Prvovýroba (primární produkce) - zahrnuje chov zvířat, včetně dojení a chovu hospodářských zvířat před porážkou a co je důležité, rovněž zahrnuje lov volně žijící zvěře. V této souvislosti je za primární produkt považováno také tělo ulovené volně žijící zvěře v kůži nebo v peří.
Nezpracované produkty - potraviny, u kterých nebyl použit jakýkoli postup, který podstatným způsobem změní výchozí produkt. Např. zahřívání, uzení, marinování apod.
Konečný spotřebitel je ten, který nepoužije potravinu v rámci provozování potravinářského podniku nebo k jeho činnosti.
Novelizace veterinárního zákona uloží podmínky, jak lze tento přímý prodej realizovat. Stanoví, že lovec (= legislativní zkratka pro uživatele honitby nebo oprávněného účastníka lovu) může prodávat v malých množstvích těla ulovené volně žijící zvěře v kůži nebo peří. Protože lze prodávat pouze konečnému spotřebiteli, je nutné také definovat místa, kam lze tento produkt prvovýroby prodat. A to buď přímo spotřebiteli pro spotřebu v jeho domácnosti, nebo dodávat do maloobchodní prodejny, která zásobuje přímo konečného spotřebitele a je na území kraje, v němž byla zvěř ulovena. Velmi důležité je, že těla ulovené volně žijící zvěře nesmí být dále uváděna do oběhu.

Co je malé množství?
Tento pojem je stanoven v prováděcí vyhlášce k veterinární zákonu č. 289/2007 Sb., která nabyla platnosti letos v listopadu. Malé množství je stanoveno na 30 % kusů lovcem skutečně odlovené zvěře ročně. (Lovec je opět legislativní zkratkou a znamená uživatele honitby nebo oprávněného účastníka lovu).
V této vyhlášce je také stanoveno, že při prodeji musí být těla viditelně označena nápisem "Zvěř byla vyšetřena proškolenou osobou, určena po tepelné úpravě ke spotřebě v domácnosti spotřebitele"

Těla ulovené volně žijící zvěře musí být ovšem vyšetřena právě "proškolenou osobou", a to co nejdříve po ulovení. V tomto případě má "proškolená osoba" tytéž povinnosti, jako při uvádění na trh. Pokud proškolená osoba nezjistí žádné znaky, že by konzumace uloveného kusu mohla znamenat riziko ohrožující zdraví spotřebitele, je povinna toto uvést do prohlášení, které pak ulovený kus doprovází. Naopak představuje-li ulovená volně žijící zvěř podle výsledků vyšetření proškolenou osobou zdravotní riziko, musí být předložena úřednímu veterinárnímu lékaři k veterinárnímu vyšetření.
Podrobnosti o způsobu provádění vyšetření, vedení záznamů, způsobu školení bude upravovat prováděcí právní předpis, který je v přípravě.

A jak je tomu se zvěřinou ve stravovacích zařízeních?
Je možné zpracovávat pouze maso, které bylo podrobeno úřední veterinární prohlídce (tj. nese značku zdravotní nezávadnosti). A kontrola v restauracích je pod dozorem orgánů ochrany veřejného zdraví - i zde platí pravidlo dosledovatelnosti dodávaných potravin či surovin.
Čili z uvedeného je zřejmé, že je v možnostech i silách dozorových orgánů (hygienické služby i státního veterinárního dozoru) se přesvědčit v dozorovaných místech, zda se se zvěřinou nakládá tak, jak se má, a zda například také nedochází k záměně s masem farmově chované zvěře.

Vzhledem k tomu, že je u nás tento systém prodeje novinkou, bude nutné věnovat velkou pozornost této problematice a na základě praktických zkušeností, právě vás lovců, správně aplikovat.






vychází v 7:46 a zapadá v 16:38 vychází v 6:54 a zapadá v 15:05 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...