Časopis Myslivost

Leden / 2008

O čem se psalo v lednu 1928 na stránkách Stráže myslivosti?

Myslivost 1/2008, str. 34  Mgr. Josef DRMOTA
K. Podhajský: Několik pokynů pro pěstitele a majitele loveckých psů


Pěstujte pouze z rodičů lovecky osvědč., zdravých a správně stavěných. Feny musí býti před připuštěním prosty červů a vydatně, hlavně masem, krmeny. Místnost pro vrh musí býti suchá, čistá, bez průvanu, bouda neb bedna ovesnou slamou vystlaná, podlaha buď vždy dřevěná od země vyvýšená a jak místnost, tak i bouda nejlépe vařící vodou desinfikována.
Po dobu obtěžkání musí míti fena dosti pohybu, aniž by se unavila, a musí býti vydržována co nejvydatnějším, ne moc objemným krmením třikráte denně podávaným s dostatkem masa, měkkých kostí a malou dávkou mléčného vápna (calc. lact.). Před vrhem budiž pečlivě zbavena hmyzu a teprve as 4 dny před vrhnutím puštěna do boudy k vrhu přichystané. Vrh odbude nejlépe fena sama, nerušena. Jen v mimořádných těžkých případech je nutná pomoc odborníka. Po 6 hodinách po vrhu posledního štěněte, dostane talíř dobré polévky, po stejné době na dále pravidelně pětkrát denně míšené krmě, nejlépe ráno, v poledne a večer polévku s masem a zeleninou, v 10 a ve 4 hod. mléko s houskou. Husté polévky, mírně mastné a solené, maso a ovesný šrot, rýže a kroupy dají feně dobré a vydatné mléko a nutno je rozděliti na tři denní dávky, doplněné dvěma dávkami mléka s houskou, později starým chlebem. Čerstvá voda musí od vrhu býti feně vždy přístupná. Fena se nesmí nikdy přežrati, proto nutno krmiti pětkrát denně. Druhý den se přebytečná štěňata odeberou. Třetí sen se krátí štěňatům některých odrůd pruty a odeberou se paspárky na zadních bězích. Čtvrtý den se upraví lože nově.
Zásadou každého pěstitele, který chce jednati správně a lidsky, je, neponechati jedné feně více jak pět štěňat, nejlépe pouze tři až čtyři. I feny s přebytkem mléka nemohou štěňatům poskytnouti s dostatek látek ke zdárnému vývinu a resistenci proti nemocem nutných, což bývá příčinou nevydařeného odchovu. Rachitická a chorobám nachýlená štěňata, nastávající to oběti psinky a různých kožních chorob, jsou výsledkem nelidského, feny vyčerpávajícího odchovu s velkým počtem štěňat. Již řády Čs. M. J. předpisují odchov nejvýše pěti štěňat u jedné feny a jsem přesvědčen, že předpis čtyř štěňat pro náš chov by byl prospěšnějším. Po prvém týdnu, v kterém se fena od štěňat vzdálí jen za účelem vykonání potřeby, možno ji dvakráte denně na půl hodiny vyvésti. Do tří neděl si fena štěňata úplně opatří a očistí sama. Po té době může se fena od štěňat vzdáliti až i třikráte denně na 1 hodinu a je prospěšno štěňatům usnadniti výběh do čisté místnosti, kde si mohou hráti a se procházeti. V době té, než se k nim fena opět pustí, mohou býti štěňata již přikrmována a sice vařeným, vlažným mlékem, do kterého se přidá něco cukru. Nejlepší je mléko ovčí, pak kozí, kravské je nejméně obsažné a žádné z mlék těchto nedosahuje hodnotou živin mléka psího, proto je neúčelné obvyklé ředění mléka štěňatům podávaného vodou. Po dalších čtyřech dnech možno do mléka zavařiti krupici, osmý den přidati strouhaná játra a dále možno štěňata přikrmovati mlékem s rýží a masem libovým; až v 6. neb 7. neděli možno je odstaviti. Již ve čtvrté neděli je nutno dbáti, zda nemají škrkavky, jednoho z nejhorších nepřátel vrhů psích. Ty nutno ihned odstraniti, jakož i blechy, vši a všenky, hostitele to zárodků tasemnic a přenášeče různých infekcí. V šestém týdnu se fena počne krmiti denně třikrát suchou krmí a po odstavení štěňat se struky omývají několikráte denně octem, fena se za příznivého počasí koupe ve studené vodě a nechá se proběhat. Dokud jsou struky plné a svislé, není radno nechat fenu moc rychle běhati, namáhati a v podrostech hledati. Mokrá a znečištěná fena nesmí býti nikdy ke štěňatům puštěna. Musí býti dobře osušena a případně i struky omyty.
Do půl roku se krmí štěňata pětkráte, dále čtyřikráte denně. Dorostlého psa nutno krmiti třikráte denně a navyknouti ho, aby žral ráno, neboť pes, od kterého se žádá lovecká námaha, nemůže míti prázdný žaludek, nemá-li umdleti a své síly předčasně vyčerpati. Krmení jednou denně je neúčelné. Bez masa a měkkých kostí nelze psa udržeti v patřičné výkonnosti. Příkrmem je ovesný šrot (tluč), rýže, různé zeleniny, sladké řepy, mrkev, nejméně živné jsou brambory, vše dobře uvařené. Po šrotu kukuřičném, ječném i po kroupech psi tuční a lze této krmě při vychrtlých psech použíti. Dávati psům mastnou česnečku každých 14 dnů a čtyřikráte měsíčně uvařenou krev z dobytka je prospěšno.
Při velkých námahách je dobré dáti několik syrových vajec. Po vodní práci musí býti pes co nejdříve osušen a míti suché teplé lůžko. Psům, obzvláště s odchlíplými víčky, buďtež po práci vymyty oči borovou vodou. V době koroptví, kdy se pod víčky usadí různá semínka a drobný hmyz, je to velmi důležité. Z ušních chodeb a závitů se odstraní ušní maz pomocí vaty. Občasné vymytí chodeb ušních 3proc. salic. líhem a řádné, opatrné vyčištění zamezí t. zv. "ušního červa".
Chrup bývá psům zanedbáván, ač čištění téhož obzvláště u psů některých je důležito. Zubní kámen musí býti včas a důkladně odstraněn, bývá mnohdy příčinou, že psi špatně žerou. Koupání a čištění psa je neméně důležité, jako krmení.
Vhodná krmě, vždy s masem, mnoho pohybu ve volné přírodě, čisté, suché, teplé bydliště jsou nevyhnutelné podmínky zdárného vývinu a udržení loveckých psů v dobrém stavu.

(původní text: Stráž myslivosti, ročník 1928, str. 23)

Redakční poznámka na závěr
Za období před osmdesáti lety jsem nechal s dovolením promluvit opravdovou legendu českého mysliveckého odborného písemnictví a jednoho ze zakladatelů naší lovecké kynologie, pana Karla Podhajského.
Karel Podhajský (24. 5. 1871 Litomyšl, o. Svitavy - 12. 9. 1930 Litomyšl, o. Svitavy) byl významným kynologický organizátor a spisovatel. Z jeho díla stojí za zmínku zejména kniha Ohař všestranný jako zachránce zvěře, která vyšla v roce 1923 v knihovně Loveckého obzoru v Praze.
Jako jeden z odborných redaktorů Stráže myslivosti je pan Podhajský považován za tvůrce lovecko-kynologické terminologie, který se účinně zasloužil o očistu myslivecké mluvy od výrazů, které neodpovídaly duchu českého jazyka. Byl autorem prvních výstavních a zkušebních řádů a zakladatelem čs. plemenné knihy. Lovecké a kynologické stati uveřejňoval v odborném periodickém mysliveckém a lesnickém tisku tehdejší doby, některé z nich mají monografický charakter (Sledování raněné zvěře srnčí, Háj 1919; Liška, Stráž myslivosti 1930; Tetřev hlušec, Stráž myslivosti, 1930; aj.). Angažoval se ovšem také např. v oblasti ornitologie.
Jeho jméno nese nejvyšší celostátní soutěž ohařů - Memoriál Karla Podhajského, která je určena ohařům všech plemen (kvalifikace 10 ohařů České republiky z Memoriálu R. Knolla, 5 ze Slovenské republiky, 5 dalších ze zahraničí), udílí se titul Vítěz Memoriálu Karla Podhajského.

Vážení čtenáři!
Je tomu již osmdesát pět let, kdy vyšlo první číslo časopisu Stráž myslivosti. Tato významná událost, která zajisté patří mezi nejvýznamnější mezníky naší spolkové myslivecké činnosti, se udála v červnu 1923. Časopis vycházel zprvu jako měsíčník a v období 1924 - 1951 dokonce jako čtrnáctidenník. Na původní název navázal titul Myslivost, se kterým se můžete setkávat od roku 1953. K nepopiratelné tradici původního periodika se dnešní časopis hlásí i svým plným názvem Myslivost - Stráž myslivosti.
Za připomenutí pak zajisté na tomto místě stojí i skutečnost, že u zrodu časopisu stál jako vůdčí osobnost pan Jaroslav Svoboda (1883 - 1968), profesor gymnázia v Třebíči. Pan Svoboda byl rovněž dlouholetým vedoucím redaktorem Stráže myslivosti. Dokázal z ní vytvořit pravidelně vycházející tiskovinu vysoké odborné úrovně a vytříbené jazykové čistoty, v níž nashromáždil bohatý dokumentační materiál k dějinám české myslivosti a jednotné myslivecké organizace. Byl však také úspěšným kynologem. Spolupracoval s Františkem Houskou a jeho druhy na vyšlechtění domácího plemene loveckých ohařů, dnes známého jako český fousek. [Rakušan,C. (1992): Myslivecký slovník naučný. ZN Brázda, Praha].
Pozorní čtenáři Myslivosti-Stráže myslivosti si zajisté vzpomenou na dobu před pěti lety, kdy bylo jako součást připomenutí osmdesátého výročí založení časopisu přiloženo k číslu 6/2003 kompletní vydání prvního ročníku Stráže myslivosti. Pro letošní rok (kdy společně oslavíme následující a úctyhodné půlkulaté narozeniny), jsme si pro Vás připravili rovněž několik malých ohlédnutí do doby dávno minulé. Budou jimi ukázky ze Stráže myslivosti ročníku 1928, tedy články vycházející na stránkách našeho časopisu přesně před osmdesáti lety. Snad se nám těmito drobnými perličkami podaří alespoň na okamžik zachytit duch oné, pro mnoho z nás velmi dávné části naší historie, a především prostředí, ve kterém se tehdy česká myslivost vyvíjela.
Ing. Jiří KASINA, šéfredaktor
Mgr. Josef DRMOTA, člen redakční rady

vychází v 7:41 a zapadá v 16:45 vychází v 9:16 a zapadá v 19:24 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...