Časopis Myslivost

Listopad / 2008

Přilétly sovy krátkouché

Myslivost 11/2008, str. 44  Text a snímky Jan RYS
Z poutnic mnohé mají za sebou dlouhou cestu z rodných krajin třeba Finska, Lotyšska nebo Litevska. Každoročně létají přezimovat snad až ke Středomoří; nenajdou-li blíže cestou kraj s bohatším přemnožením myší.
Potulují se za nimi v malých skupinkách, popřípadě i jednotlivě. Chcete-li se ale něco dozvědět z jejich života, pod tímto názvem je v dnešních lexikonech ptáků nenaleznete. Možná tak ve starém přírodopise je o nich zmínka, která často bývá hned vedle zmínky o jiné kolegyni - sově ušaté. V současném zoologickém názvosloví se sova ušatá jmenuje kalous ušatý a sova krátkouchá je nazývána kalous pustovka. Leckde jí ještě tak říkají, někdy ji jmenují také sova bahenní či rákosní. Určitě proto, že kalous pustovka, patriot severu, má domov v tundrách prostoupených bažinami a močály. Tam užívá blahobytu z neobyčejných plodností různých druhů hrabošů, myší, ale hlavně lumíků. Když rodiny pustovek vyvedou mláďata, brzy se dávají na ústup před zimou a také kvůli ubývající potravě. Pouštějí se na toulky daleko do krajin s mírnějším podnebím a větším výskytem myší.
K nám do naší přírody přilétají pustovky už v září a zdrží se do jara; záleží na tom, mají-li dost potravy - hrabošů polních. V té době na ně mívají i štěstí, protože ti právě prožívají krušné chvíle. Většina polí se mění v oraniště a jim zbývají jen útočiště v lukách a na vojtěškách, kde nemají vybudováno tolik dobrých úkrytů. Když ale zrovna není "myší rok", nezdrží se kalousi dlouho, jen na několik dní průtahu a letí dále jižněji.
Kalous pustovka je věrným obyvatelem otevřeného prostoru - krajin s rozlehlými vlhkými loukami, močálovitých a bažinatých tichých míst. Tady hledá drobné hlodavce, takže bývá velmi užitečným tulákem. Pohybuje se stále po zemi, skrývá se ve vyšším porostu stařin a na strom usedá jen výjimečně, když je člověkem vyplašena.
Velikostí je shodná s kalousem ušatým, jen tón zbarvení hábitu má světlejší, přizpůsobený suchým travnatým porostům. Výrazněji na ní vystupuje černý lem kolem světel jako "maska". Na hlavě vyčnívají malá péřová "ouška", sotva viditelná, povětšině přiléhají do opeření.
Kalous ušatý se zásadně vydává na lov až v noci, pustovka shání kořist už za soumraku večer nebo ráno. V klidných tichých místech dokonce loví i za denního světla. V nízkém trhavém a kymácivém letu nad zemí ji hledá. Nápadně delší křídla oproti jiným sovám jí dovolují rychlejší a obratnější manévrování v reakci, když spatří hraboše. Málokterému se před ní podaří ukrýt. V čase přemnožení hlodavců ráda sedává mezi trsy trávy u nor a skokem je chytá. Naopak, když je jich málo, vylétne vysoko nad zem a krouží po způsobu dravců, občas i zatřepetá na místě, aby pečlivěji prohlédla porost pod sebou. Jakmile spatří pohyb, prudce se za kořistí vrhá k zemi, v posledním okamžiku s pařáty kupředu a uchvátí ji třeba i s chomáčem stébel trávy.
V "myších" létech, s početným výskytem hlodavců, některá pustovka u nás zůstává a zahnízdí na vlhčích loukách v bohatším porostu stařiny. Jako jediná ze sov si přináší z okolí na stavbu materiál - suchá stébla trávy a kořínky, aby vyvýšila hnízdo proti promáčení vodou zespod. V rodě kalousů bývá tradicí, že záhy zjara samice snáší vejce, ve dvoudenních intervalech, a počtu okolo sedmi kusů. Usedá na ně jen ona sama, hned od snesení prvního. Sameček ji pečlivě zásobuje potravou a také v okolí hlídá. Každého vetřelce od hnízda zahání střemhlavými odvážnými nálety.
Za 27 dní se líhne první mládě a další v odstupech tak, jak byla vejce za sebou snášena. Dlouhou dobu je na mláďatech v jejich tělesné velikosti patrný rozdíl.
Před několika lety jsem jedno dopoledne začátkem března zcela náhodou v jižních Čechách zpozoroval samečka pustovky při vzdušných hrách nad rozlehlou mokřinou poblíž nevelkého rybníka. Upozornil na sebe vyráženými dutými zvuky jasně slyšitelnými a tleskáním letek při kroužení ve výšce. Druhý den, po delším hledání, jsem našel hnízdo pustovek ve stařině trávy mezi sítinou již s plnou snůškou sedmi vajec. Samice na nich seděla pevně snad proto, že tou dobou bylo hodně chladné a deštivé počasí. Dokonce pak na několik dnů napadla i malá vrstva sněhu. Zpovzdáli jsem dalekohledem s obavou několikrát sledoval pustovčí hnízdo. V silnějším sněžení samička mizela zcela pod jeho vrstvou a nebyla vůbec vidět. Teprve později se ukázal její obrys v návěji sněhu. Zapochyboval jsem, že asi sotva se ze všech vajec vylíhnou mláďata; určitě okrajová budou zachlazena.
Musel jsem na nějaký čas odjet do Prahy. Do jižních Čech jsem se vrátil asi v polovině dubna a čekalo mě milé překvapení. Po delším hledání jsem našel všech sedm mláďat pustovek již povyrostlých, ještě v prachovém šatě, "zašitých" mezi trsy nedaleké husté sítiny. Při přiblížení mě čile přivítala a nepřátelsky pouštěla hrůzu klapáním zobáků.



vychází v 7:39 a zapadá v 16:48 vychází v 9:56 a zapadá v 21:35 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...