Časopis Myslivost

Listopad / 2008

Vliv klimatických faktorů a predace na populační dynamiku zajíce polního

Myslivost 11/2008, str. 46  RNDr. Jiří ZBOŘIL
V posledních třiceti letech je možné v Evropě pozorovat pokles početnosti zajíce polního. Tento problém poklesu zaječí populace byl nejdříve zaznamenán v Itálii, poté ve Francii, Španělsku, Německu, dále také v Polsku a Rakousku (Zabloudil 2002). Stejný problém zasáhl po roce 1975 také Slovensko a Českou republiku. V naší zemi se snížily počty ulovených zajíců v průběhu dosti krátké doby z více než 1 200 000 jedinců (v roce 1973) na pouhých 35 000 jedinců v roce 1997.


Problém úbytku zajíce polního není tedy jen záležitostí naší země, ale zjevně se jedná o skutečnost, která se projevila v mnohem větším geografickém měřítku. Příčinami tohoto trendu se začala zabývat nejen myslivecká veřejnost, ale také vědecko - výzkumné instituce, které zaměřily svoji pozornost na toto téma.
Problému klesající početnosti zajíce polního v celé Evropě se věnuje dost pozornosti a ačkoliv patří zajíc k nejprobádanějším druhům savců, nejsou přesné příčiny a mechanismy toho poklesu přesně známy a dostatečně objasněny. Jednou z možností, jak přinést nové informace o procesech probíhajících v přírodních populacích je matematicko statistická analýza dlouhých časových řad úlovků (popř. sčítaných stavů) studovaného druhu.
Názory na příčiny úbytku zajíce polního se v průběhu doby měnily. Je však vysoce pravděpodobné, že se jedná o komplex faktorů zahrnující změny v agrární krajině, změny ve spektru pěstovaných plodin, intenzifikaci a mechanizaci zemědělství, predaci či klimatické faktory. Výsledky četných studií prováděných v řadě evropských zemí ukazují, že v základních reprodukčních parametrech (podíl březích samic, průměrná velikost vrhu) není podstatný rozdíl mezi oblastmi s nízkou a vysokou abundancí zajíců. Stejně tak se ukázalo, že i přes značné změny životního prostředí zůstala plodnost zajíců během uplynulých desetiletí prakticky stejná (Vodňanský 2001). Problém klesajících početností zajíce polního tedy není způsoben sníženou schopností reprodukce, ale pravděpodobně výrazně vyšší mortalitou jak mladých, tak i dospělých jedinců.
Vzhledem k této hypotéze byla provedena studie a analýza časových řad zaměřující se na vliv klimatických faktorů a predace na populační dynamiku zajíce polního.

Studovaná oblast, data
Studovaným územím bylo v této práci Olomoucko o celkové ploše 100 000 ha (velikost území se v průběhu sledovaného období 1964 - 2006) výrazně neměnila (do 3 %). Více než čtyřicetileté časové řady úlovků a jarních kmenových stavů byly podrobeny celému souboru matematicko statických metod a funkcí.

Klimatické faktory
Ke studiu vlivu klimatických faktorů na populační dynamiku je úspěšně používán zimní index severoatlantické oscilace - NAO. Zimní index v sobě obsahuje souhrnné údaje (teplota, srážky atd.) za měsíc prosinec, leden, únor a březen. NAO je hlavním mechanismem, který ovlivňuje počasí a podnebí v západní a střední Evropě (Hurrell 1995). Severoatlantická oscilace je založena na rozdílu tlaků, a to v azorské výši (40° severní šířky; meteorologická stanice v Lisabonu) a islandské níži (65° severní šířky; meteorologická stanice Stykkisholmur na Islandu). Je-li zimní index NAO kladný, pak je vlivem proudění vzdušných mas zima v naší části Evropy mírná a suchá. Je-li naopak index NAO záporný, tak je zimní počasí v západní Evropě spíše chladné a vlhké (Cílek 1998, Tkadlec 2000).

Výsledky
K posouzení míry vlivu klimatických faktorů na populační dynamiku byly použity autoregresní lineární modely (matematické rovnice), které zahrnují jako kovariáty klimatické proměnné. Tento model lépe prokládal data než model bez zahrnutých klimatických kovariát, což jasně indikuje (na základě hodnoty tzv. Akaikeho informačního kriteria) na přímý vliv klimatických faktorů na populační dynamiku zajíce polního ve studované oblasti.
Vliv severoatlantické oscilace lze posoudit také vizuálně porovnáním stupně synchronnosti velikosti úlovků zajíce polního a NAO. Byla provedena korelační analýza mezi indexem severoatlantické oscilace a zlogaritmovanými řadami úlovků. Míra synchronnosti, hodnocená na základě korelačního koeficientu, je i vizuálně velice dobře patrná.

Predace
Predace je jedním z mechanismů, který se může uplatnit při regulaci početnosti kořisti. K nejvýznamnějším predátorům zajíce polního patří v našich podmínkách liška obecná. Celý mechanismus interakce predátora a kořisti je však značně složitý. Jisté komplikace do tohoto přináší např. alternativní kořist predátora. V tomto případě je to hraboš polní, který je jako potravní zdroj, při jeho vysoké početnosti, liškou preferován.

Výsledky
Byla provedena analýza časové řady úlovků lišky na Olomoucku v letech 1964 - 2006. Populační dynamika lišky není v průběhu sledovaného období stacionární, ale vyznačuje se vzestupným trendem. Tento trend má opačný směr v porovnání se zajícem polním. Uvedené výsledky naznačují, že vyšší úlovky lišky obecné jsou spojovány s nižšími úlovky (i jarními kmenovými stavy) zajíce polního na Olomoucku v průběhu sledovaného období.

Diskuse
Klimatické faktory by mohly mít silný negativní vliv na juvenilní mortalitu a reprodukci především v jarních měsících, zejména v souvislosti s dlouhým přetrváváním sněhové pokrývky. V posledních dekádách je ale spíše pozorována tendence k oteplování a k mírným zimám s kratším trváním sněhové pokrývky. Index NAO od 50. let vykazuje vzestupný trend (Hurrell 1995). Přímý význam klimatických faktorů pro objasnění sestupného trendu je tedy značně omezený. Provedené analýzy však naznačují, že populační dynamika (především meziroční proměnlivost) zajíce polního je výrazně ovlivňována klimatickými faktory. Synchronnost fluktuací severoatlantické oscilace a početnosti zajíce byla ve většině sledovaných oblastí dosti zřetelná. To je v souladu se skutečným vlivem severoatlantické oscilace v České republice, neboť při kladném indexu NAO jsou u nás pozorovány teplejší a snad sušší zimy, což může pozitivně ovlivňovat přežívání zajíce polního. Zejména krátké trvání a menší výška sněhové pokrývky v takových letech může zajícům usnadnit přístup k potravním zdrojům. Signifikantní vliv NAO na početnost populací byl zjištěn nejen u zajíce (Tkadlec 2002), ale i u řady rostlin, obojživelníků, ptáků a také kopytníků (Forchhammer et al. 1998).
Jednou z dalších možných příčin vysoké mortality zajíců je vysoká početnost predátorů. Některé výsledky ukazují, že až 86 % juvenilních jedinců zahyne vlivem predace (Gillis 1998). V našich podmínkách je nejvýznamnějším predátorem zajíce polního liška obecná, jejíž abundance v posledních letech výrazně stoupla. Zatímco v 70. letech 20. století se v České republice lovilo asi 20 000 - 30 000 lišek, na přelomu století to bylo již asi 80 000 lišek! To znamená, že v 70. letech připadalo na 1 ulovenou lišku 53 ulovených zajíců. Ve 2. polovině 90. let připadal na 1 ulovenou lišku 1 ulovený zajíc.
Nezanedbatelnou roli hrají však i jiné druhy predátorů. Početnosti obou našich kun vzrostly od 70. let až nevídaně. Úlovky kuny lesní jsou v současné době třikrát vyšší než v polovině 70. let a úlovky kuny skalní dokonce osmkrát vyšší. Mnoho mláďat se také může stát kořistí domácích psů a koček (Fraguglione 1975 In: Semizorová & Švarc 1987), kdy se v ČR ročně loví asi 120 000 toulavých koček (Ašmera 1990). Podobně negativně může působit i přemnožené prase divoké. Tento všežravec může působit škody především na mladých jedincích (Schley et al. 2003). Početnost prasete divokého se za poslední tři desetiletí zvýšila desetkrát.
Všechna tato fakta jasně ukazují na vysoké abundance predátorů v naší přírodě. A to zde nejsou jmenováni všichni ostatní potenciální predátoři. Zajíci jsou tudíž vystaveni velkému predačnímu tlaku, což se může projevit poklesem jejich abundance.
Na základě analýzy časových řad úlovků zajíce a lišky na Olomoucku v letech 1964 - 2006 byl zjištěn inverzní typ závislosti lišky na početnosti zajíce. V tomto problému hraje pravděpodobně významnou roli alternativní kořist lišky - hraboš polní. Synchronní fluktuace zajíce polního a hraboše polního byly popsány (Tkadlec 2002, Lindstrőm et al. 1994) a mechanismem, který přenáší hraboší cykly na populaci zajíce, je liška obecná. Tento jev souvisí nejspíš se změnou potravní strategie lišky, která v letech s vysokou abundancí hlodavců tyto přednostně loví a významně se tak snižuje její predační tlak na zajíce. Na základě studií v Polsku bylo zjištěno, že v letech nízké početnosti hrabošů tvoří zajíc více než 50 % potravy lišky, zatímco při vysokých abundancích hrabošů jen necelých 10 % (Goszczyňsky et al. 1976). Pokles predačního tlaku lišky obecné v letech vysoké početnosti hlodavců byl prokázán experimentálně také u tetřeva hlušce a tetřívka obecného (Marcstrőm et al. 1988).

Závěr
Předložené informace ukazují, že početnost zajíce polního úzce souvisí s klimatickými faktory a početností predátorů. Je možné tedy vyslovit hypotézu, že zatímco sestupná komponenta trendu populační dynamiky zajíce je formována především rostoucí početností predátorů, meziroční výkyvy v početnosti jsou výsledkem působení klimatických faktorů.
Klimatické faktory ovlivnit nelze, zatímco abundanci predátorů ano. Dnes známé studie ukazují, že redukce hustoty predátorů by mohla sehrát významnou roli v zastavení nebo dokonce zvrácení negativního trendu ve vývoji početnosti zajíce polního.
Vzájemná spolupráce výzkumných, odborných a praktických institucí by mohla vyústit nejen v lepší porozumění procesům probíhajícím v přírodních populacích zajíce polního, ale také v jeho kvalifikovaný management a v žádoucí stabilizaci jeho početnosti.
vychází v 7:48 a zapadá v 16:35 vychází v 4:50 a zapadá v 13:26 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...