Časopis Myslivost

Srpen / 2008

Aplikace minerálií a biologické poznatky I.

Myslivost 8/2008, str. 21  Ctibor BABIČKA, Jiří HANÁK, Martin KNÁPEK
Při zkvalitňování srnčí zvěře s pomocí minerálních doplňkových krmiv jsme zjistili některé zajímavé poznatky biologického charakteru. Jedním z nich je skutečnost významná pro praxi v honitbách, vycházející z poznatků získaných jednak pozorováním srnců, jednak z poznatků zjištěných po ulovení srnců. Při aplikaci minerálních doplňkových krmiv jsou zjišťovány ve vyšší frekvenci podstatné rozdíly oproti obvyklému vybarvení obličejových masek neodpovídající skutečnému věku srnců. To má zásadní význam při provádění průběrného odstřelu.


V každé monografií a příručce myslivosti lze nalézt u srnčí zvěře popisy a vyobrazení jak určovat v praxi v honitbě přibližný věk srnčí zvěře - jak srnců, tak i srn. Uváděná vyobrazení například tvaru těla, postavení a síly krku, chování a další znaky použitelné k posouzení věku srnčí zvěře (srnců) mají všeobecnou platnost. Ve většině publikací lze pak nalézt i vyobrazení, nákresy a nebo fotografie vybarvení obličejových masek srnců podle jejich věku.
Příčinu změn obličejových masek nelze jednoznačně zatím stanovit, laboratorní vyšetření by byla složitá a jsou nám nedostupná, podstata tohoto jevu nám není známa. Je asi zřejmé, že to souvisí s prováděnou aplikací minerálních doplňkových krmiv. Jednak je po jejich aplikaci mladá zvěř (mladí srnci) tělesným vzrůstem silnější a vyspělejší, jednak při dostatku všech minerálních látek se změna zřejmě odráží i v kvalitě srsti. Obdobně to platí i pro starší zvěř. Je asi možné, že optimální množství fosforu (případně dalších minerálií), obsažených ve všech zatím používaných typech minerálních doplňkových krmiv výrobce VVS, s.r.o., Verměřovice, určených a používaných pro spárkatou zvěř a vyzkoušených v terénní praxi především u srnčí zvěře, má asi nějaký vliv při tvorbě bílkovin obsažených v srsti na její kvalitu. Uvažovali jsme, že možná tento důvod je asi příčinou tohoto jevu. Domníváme se, že možná rezavě a černě zbarvená srst na obličejové masce srnce není zrovna ta "nejkvalitnější" a nadbytkem fosforu, případně dalších minerálií, je ve větší míře vytvářena srst především bílého až šedivého zbarvení.
Vybarvení obličejové masky srnců má obecně určitý postup s nabývajícím věkem s výskytem bílé srsti nad větrníkem, na skráních, okolo světel a na čele. Samozřejmě to může být individuálně odlišné u jednotlivých jedinců. Ale vysoká frekvence odlišností, která je zjišťována po aplikací minerálií, je opravdu zajímavá. Zvláště z hlediska co nejpřesnějšího posouzení věku srnce před jeho lovem je pak naprosto zásadní. Srnci se totiž ve zbarvení obličejové masky někdy až zásadně odlišují od zaběhlé praxe a mohlo by při posuzování jen tohoto znaku docházet k zásadním omylům a chovatelským chybám lovem vysoce nadějných mladých srnců.
Naše poznatky vycházejí především z mnoha set pozorování v honitbě Velké Losiny (o. Šumperk) od doby aplikace minerálních doplňků a také z několika desítek pozorování v honitbě Vítějeves (o. Svitavy). Zjistili jsme především následující změny, které nejsou zatím v odborné literatuře uváděny.

V podstatně vyšší míře se na vybarvení obličejových masek v letní srsti podílí srst bílého až šedavě-bílého zbarvení, a to nejen s přibývajícím věkem podle jednotlivých roků, ale i během jednotlivého roku od přebarvení do letní srsti do doby začátku přebarvování do zimní srsti. Na devíti snímcích, z toho osmi z honitby Velké Losiny, jsou tyto skutečnosti názorně ukázány. Současně se omlouváme, že tyto snímky nejsou dokonalé a jednotně fotografované a navíc přeskenované z běžných fotografií, neboť jsme tuto skutečnost v odlišnosti vybarvení obličejových masek sice pozorovali, ale cíleně do nedávné doby nedokumentovali. Také vysoce kvalitní vybavení na provádění fotodokumentace v terénu máme k dispozici až od letošního roku.
V praxi jsme pozorováním zjistili, že obvyklý tenký proužek bílé srsti nad větrníkem u ročních srnců, který se do září dříve příliš nerozšiřoval, je již u většiny silných ročků v současnosti v rozměrech zpočátku odpovídající spíše srncům ve věku dvou let a poměrně rychle přibývá bílé zbarvení v obličejové masce (snímek č. 1 - průběrný roční srnec s výskytem šedého zbarvení hlavy až nad světla).
U srnců dvouletých je již bílé zbarvení nad větrníkem a zbarvení srsti na skráních spíše odpovídající věku tří let. V průběhu léta dochází k menšímu prošednutí okolí světel a začíná v bočních částech čela, čelo zůstává černé, takže obličejová maska odpovídá spíše tříletému srnci a z toho důvodu by mohly být provedeny zásadní chybné odstřely, pokud by byl srnec posouzen před lovem jako tříletý.
Srnci tříletí pak mají po přebarvení do letní srsti obličejovou masku odpovídající spíše až pětiletým srncům s bílým zbarvením nad větrníkem až po úroveň světel, vytvořené brýle okolo nich a šedivé zbarvení okrajů čela. Od starších srnců se odlišují jen tím, že čelo je obvykle standardně výrazně černě zbarvené, ostatní zbarvení obličeje zcela bílé (snímek č. 2 - tříletý srnec).
U kapitálních tříletých srnců však často ani toto neplatí a šedivé zbarvení i na čele se vyskytuje ve větší míře, přesto je alespoň částečně černavé zabarvení zachováno (snímek č. 4 - bronzový tříletý srnec). Pro porovnání na snímku č. 5 je bronzový osmiletý srnec s typickým vybarvením obličejové masky pro uvedený věk a je zřetelné, že bílo-šedivé zbarvení obličejové masky se u těchto dvou srnců skoro vůbec vzájemně neliší. Síla krku je však i u tříletého srnce mimořádná. A zde mohou pak být zásadní chovatelské chyby při odstřelu.
U starších srnců III. věkové třídy je značná variabilita zbarvení obličejové masky. Na snímku č. 6 je typické vybarvení obličejové masky přibližně desetiletého srnce, kdy černé zbarvení čela prakticky vymizelo. Při dlouhodobějším používání minerálií se nejméně u 10 % (spíše až 20 %) srnců vyskytují úplně atypická vybarvení obličejové masky, a to úplně šedivé až šedavě-černé u srnců na rozhraní II. a III. věkové třídy, takže se srnci podle tohoto znaku zdají o 2 i 3 roky starší než jsou.
U starých srnců jsou pak ještě ve vyšší frekvenci další odlišnosti, především téměř zcela rezavé zbarvení obličejové masky u starých srnců (snímek č. 7 - nejméně osmiletý srnec z honitby Vítějeves se zcela rezavým zbarvením obličejové masky). Takové zbarvení se v honitbě Vítějeves vyskytuje ve značné frekvenci. Také se vyskytuje rezavé zbarvení hlavy jen s malým bílým proužkem nad větrníkem (snímek č. 8 - nejméně osmiletý srnec - pro zajímavost hmotnost srnce 14 kg, bodová hodnota 91,86 bodů CIC), případně takový přechodný typ s objevujícím se rezavěním horní části čela (snímek č. 9 - asi desetiletý srnec - hmotnost srnce byla pouhých 13 kg, trofej 90,43 bodů CIC). To ukazuje jak v praxi funguje aplikace minerálních doplňků dokonce i u přestárlých srnců, natož pak u tělesně silných srnců v optimálním věku 3 až 6 let.
Výskyt zcela rezavých obličejových masek a nebo jen s nepatrným bílým proužkem nad větrníkem u značné části starých srnců, a to i v okolí světel stejného zbarvení jako srst těla, začínající od věku nad 6 let, je v honitbě Vítějeves velmi častý. Ze svých zkušeností má Ing. Petr Babička z odstřelu zjištěno, že je to nejspolehlivější znak přestárlého srnce, protože přestárlí srnci někdy mívají již atrofované svalstvo krku a ten se zdá relativně tenký jako u dospívajícího srnce. A tito srnci nebývají často již v dobré tělesné kondici, zdají se štíhlejší a tudíž jako mladší. Pokud se jedná o bílé zbarvení srsti nad větrníkem, pokud vůbec je, pak odpovídá svým rozsahem nejvýše obvyklé velikosti jako u dvouletého srnce.

Při aplikaci minerálií jsme zjistili, že dochází také k zcela atypickému vybarvení obličejových masek srnců jaké jsme dříve nezaznamenali. Početnost takového atypického zbarvení obličejové masky odhadujeme do 10 % srnců daného věku, zatím zjištěno u srnců v dospívajícím věku II. věkové třídy. Dochází k vytvoření zcela šedo-černé masky zbarvení "myší" srsti. Bílá a žlutobílá barva srsti je zachována v malém měřítku jen v okolí světel (snímek č. 3 - tříletý srnec). Ta silně připomíná obličejovou masku srnců s celkově černým zbarvením srsti. Varianta černě zbarvené srnčí zvěře se vyskytuje v Německu.

Po aplikaci minerálií zřejmě dochází i k změnám vybarvení obličejové masky srn. Tuto problematiku jsme zatím cíleně nesledovali, ale zdá se, že do obličejových masek srn také proniká více bíle zbarvené srsti. Všimli jsme si toho a zjistili, že v letní srsti je toto pozorovatelné nejen u starších srn, ale i mladých srn. Ve více případech jsme pozorovali u silných ročních srnek, že měly výrazné bílé proužky nad větrníkem odpovídající nejméně jednoletému i staršímu srnci místo obvyklého téměř jednotného zbarvení hlavy. U starších srn jsme zjistili, že podle věku se vytváří bílé až šedivě-bílé zbarvení až po světla, nebo i mezi ně a rezavou barvu má horní část čela před slechy. Například asi devítiletá srna ulovená 2. 9. 2007 měla obličejovou masku zcela bílou až nad úroveň světel a čelo zbarvené zcela žlutě s nádechem do rezavého odstínu. Také při pozorování více než třiceti srn, často viděných opakovaně v honitbě Vítějeves v srpnu 2007, můžeme konstatovat, že tato bělavost jejich obličejových masek, po dlouhodobě aplikaci minerálních doplňkových krmiv, je s jejich odhadnutým věkem postupující a dosti výrazná.

Z uvedených výsledků pozorování živé srnčí zvěře a prohlídek ulovených srnců docházíme k názoru, že pro mysliveckou praxi v honitbách nemá po aplikaci minerálií již tak vypovídající platnost obvyklé doplňující posuzování vybarvení obličejové masky srnců pro odhad jejich věku. Vybarvení masek srnců se mění nejen s věkem, ale výrazně od línání do letní srsti až do dalšího línání do zimní srsti. Zřejmě to souvisí s tím, že do látkové výměny vstupují plnohodnotné zdroje s dostatkem až nadbytkem minerálních látek. Vznik těchto morfologických znaků, projevující se intenzivnějším bělením obličejové masky, může souviset také s nedostatkem pigmentového vybavení, intenzivnějším růstem a urychlením tělesného vývoje daného kusu a látkové výměny, a nebo kvalitnějším růstem a obměnou srsti. U srnců začíná více objevovat obličejová maska s více bílým tónem zbarvení, a to již od nízkého věku. A může to vést při odstřelu k zásadním chovatelským chybám. A to se také již ve více případech stalo, když byli uloveni vysoce nadějní dvouletí srnci (s trofejí o hodnotě až 80 bodů CIC) a dokonce i tříletí srnci s bronzovými medailovými hodnotami trofejí. V některých případech naopak dochází k zcela atypickému vybarvení obličejové masky - myší šedi u dospívajících srnců a téměř zcela rezavé u srnců starých a přestárlých.

Pro praxi lze snad učinit závěry, že obzvláště u silných srnců s kapitálními trofejemi, při prováděné aplikaci minerálií, bude nutné při jejich odstřelu posoudit jejich skutečný věk co nejpřesněji podle ostatních v praxi používaných znaků - držení krku a jeho síly, tvar a vyspělost těla, chování a až jako další kritérium posuzovat obličejovou masku s nejvyšší opatrností. Vůbec nejlepší bude znát takového silného srnce po více let po sobě, protože obvykle obsazuje své teritorium opakovaně. Nakonec se nic nestane, když své geny v honitbě zanechá a bude-li zachována a nebo se zvyšovat péče, včetně aplikace minerálních doplňkových krmiv, v souhře s příznivými podmínkami při tvorbě paroží, může být jeho sklizňová trofej kapitální.

V příštím pokračování o biologických změnách a souvislostech budou uvedeny některé poznatky okolo populačních hustot a rozsahu lovu, optimálního modelu odstřelu, otázky koeficientu přírůstku a výsledky kraniometrických měření.
vychází v 4:50 a zapadá v 21:12 vychází v 21:20 a zapadá v 4:59 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...