Časopis Myslivost

Srpen / 2008

Bez komentáře ...

red
Dopis se žádostí o vysvětlení adresovaný premiérovi M. Topolánkovi a jeho odpověď na něj. Záměrně ponecháváme bez komentáře, úsudek ať si každý udělá sám.
Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů ČR
Botanický ústav AV ČR
Hnutí DUHA


Vážený pane předsedo vlády,
populace jelenů, srnců a muflonů v české krajině mnohonásobně překračují přirozené stavy. Zvěř proto vážně poškozuje lesy. Obětí není pouze zdravotní stav porostů. Ekonomické škody činí výrazně více než miliardu korun ročně - na účet státu, soukromých vlastníků a obcí. Svým ekologickým i ekonomickým rozměrem jde o větší kalamitu než způsobil orkán Kyrill, každoročně se opakuje a narůstá. Přesto se problémem dosud vláda nezabývala a ani Ministerstvo zemědělství nepřijalo účinná opatření. Řešení přitom není vůbec složité. Obracíme se na Vás s urgentní žádostí o osobní intervenci v této věci.
Ilustrativním - a přitom nikoli nejhorším - příkladem jsou Krušné hory. Přirozená populace jelenů zde činí cca 700 kusů. Nejvyšší stav, který dovoluje zákon, je 1200 zvířat. Ale dokonce i sami myslivci nahlásili 3240 jelenů za rok 2005. A studie státního Ústavu pro hospodářskou úpravu lesa (ÚHÚL) kalkulovala, že skutečný počet je 6800 kusů: skoro desetinásobek přírodního.
Podobná situace je na dalších místech. Inventarizace Ústavu pro výzkum lesních ekosystémů (FER), kterou si zadalo Ministerstvo zemědělství, spočetla, že ve stejném roce bylo v českých lesích zvěří poškozeno loupáním kůry a ohryzáváním, jež otevírá cestu houbovým onemocněním a škůdcům, která vede později k odumření stromů a znehodnocuje dřevo.
Ekonomické škody jsou enormní. Sčítá se v nich přímé spásání drahých stromků, stamilionové vícenáklady na ochranu sazenic i škody na přírůstu a kvalitě dřeva. ÚHÚL vyčíslil, že v samotných krušnohorských lesích činí aktuální poškození stromků 265 milionů korun plus vícenáklady na ochranu sazenic a škody na dřevě ve výši 97 milionů korun ročně. Expertní odhad kompletních ztrát v porostech celé republiky - nejméně 1,5 miliardy korun za rok - je tedy pravděpodobně podhodnocený.
Nejméně vážné jsou ekologické dopady. Zvěř poškozuje více mladé listnáče a jedle, takže opět vznikají porosty s nadměrným podílem smrku. Každý víkend se do českých lesů na výlet vydávají 4 miliony lidí - a očekávají, že zde naleznou zdravé, bohaté a příjemné porosty. Soustavné spásání zvěří je o tento zážitek v konečném důsledku na mnoha místech připravuje.
Ministerstvo zemědělství označilo v listopadu současný stav za "velmi vážný problém" s tím, že "se... ztotožňuje s požadavky relevantních specialistů z řad nevládních organizací".
Příčinou je zejména špatná legislativa" myslivecký zákon a především tzv. myslivecká vyhláška o plánování lovu, která nezajišťuje, aby v krajině žily takové stavy zvěře, kolik lesy uživí. Vinu na kulminaci kritické situace nesou také předchozí vlády, které problém neřešily.
Expertní skupina složená ze zástupců různých stran debaty o českých lesích - soukromých vlastníků, správců státních i obecních lesů, podnikatelů v lesním hospodářství, ekologických organizací zástupců vědců i Českomoravské myslivecké jednoty a coby pozorovatelů Ministerstva zemědělství i životního prostředí - se v srpnu 2007 shodla na společném stanovisku o postupu potřebných reforem. Součástí expertního návrhu Národního lesnického programu je i konsensuální návrh kroků nutných k zajištění rovnováhy mezi stavy zvěře a ochranou lesů. Považujeme jej za velmi kompromisní plán, se kterým souhlasila i myslivecká jednota.
Znepokojuje nás, že dohodnutý Národní lesnický program pro roky 2007 2013 nebyl vládě ve stanoveném termínu předložen. Věříme, že vláda jej bude moci neprodleně schválit a jeho realizace již nebude oddalována.
Především se na Vás obracíme se žádostí o intervenci. Podnikněte, prosím, kroky nezbytné k tomu, aby se jednotlivé body navrženého programu při řešení problému přemnožené spárkaté zvěře proměnily v konkrétní, včasné zvěny v legislativě. Domníváme se, že prvním nezbytným krokem je okamžitá novelizace příslušné vyhlášky tak, aby plán lovu vycházel z míry škod na lesních porostech a nikoli pouze z mysliveckého sčítání". Protože reforma vyžaduje spolupráci více ministerstev, jsme přesvědčeni, že Vaše osobní angažmá je důležité.
Zároveň si Vás dovolujeme požádat o osobní schůzku v této věci. Přivítali bychom možnost s Vámi tuto věc - která stojí český stát i řadu soukromých majitelů i obcí stamiliony korun ročně a zároveň patří mezi nejvážnější české ekologické problémy - osobně diskutovat.
S pozdravem

Doc. RNDr. Jan Kirschner, CSc.
ředitel
Botanický ústav Akademie věd ČR

Ing. František Kučera
předseda
Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů ČR

Mgr. Petr Machálek
ředitel
Hnutí DUHA










Vážený pane předsedo, vážení páni ředitelé,

obdržel jsem Váš dopis ze dne 5. 3. 2008 ve věci urgentního řešení škod působených přemnoženou zvěří v lesích, který mi byl adresován pod hlavničkou Botanického ústavu věd ČR, České lesnické společnosti, Forest Stewardship Council a Hnutí DUHA. K uvedenému problému Vám sděluji.

Řešením situace se škodami působenými zvěří se zabývá, kromě území národních parků, po příslušnosti Ministerstvo zemědělství, jako nejvyšší orgán státní správy myslivosti na území České republiky. Nárůst početních stavů velké zvěře je způsoben mnoha faktory, mezi kterými lze považovat za nejdůležitější proměnu krajiny způsobenou civilizačními vlivy a dlouhodobou změnu způsobu zemědělského a lesnického hospodaření směrem k pokrytí požadavků hospodářství, od kterého je očekáváno naplňování potřeb společnosti. Tyto civilizační vlivy se podepisují na mnoha částech naší přírody, včetně vývoje početních stavů volně žijících živočichů. V některých případech mají za následek ohrožení přežití těchto druhů nebo přímo jejich vyhynutí a naopak, v některých případech jsou příčinou nebývalého nárůstu jejich početních stavů. Ve vztahu ke zvěři se to týká především takových živočišných druhů, jakým je kormorán, který likvidačním způsobem zabraňuje využívání vodních ploch určených k rybničnímu využívání a který naše ochrana přírody prosadila za zvláště ohrožený druh. Směrem k lesnímu hospodářství je těmito druhy velká zvěř, jako je např. jelen, muflon nebo prase divoké. Nárůst jejich početních stavů a následné škody jsou v lesnictví velice úzce spjaty s po staletí prosazovaným monokulturním pěstování lesa a v zemědělství se zavedením velkoplošného hospodaření a intenzifikací zemědělské výroby.

Již historicky je možnost hospodaření s volně žijící zvěří, ovlivňování jejich početních stavů a zabraňování škodám působeným zvěří na našem území postavena na právním základě prostřednictvím právních předpisů o myslivosti tak, jako v převážné řadě států celého světa. Problematiku ovlivňování myslivosti a omezování škod způsobených zvěří řeší i nový zákon o myslivosti z roku 2001, ve kterém si vlastníci pozemků prosadili svoji neomezenou působnost ve věcech mysliveckého hospodaření. V současné době je vše, počínaje od vytváření honiteb, rozhodování o tom, které druhy zvěře budou v honitbách obhospodařovat, jakým způsobem budou honitby využívat, nebo jak budou sestaveny plány mysliveckého hospodaření, postaveno na rozhodnutí vlastníků pozemků. Takovou neomezenou možnost v historii provozování myslivosti s vyloučením ingerence orgánů státní správy neumožnil ještě žádný z předchozích právních předpisů. Na druhou stranu, se však vlastníci pozemků nemohou vzdát odpovědnosti za kvalitu mysliveckého hospodaření a udržování odpovídajících početních stavů v přírodě. Nejedná se tedy o systémovou chybu legislativy, ale nastal stav odpovídající demokratickému projevu vůle vlastníků pozemků. Právní předpisy na úseku myslivosti, jak přímo samotný zákon o myslivosti, tak i navazující prováděcí předpisy, umožňují vlastníkům pozemků realizovat všechna opatření vedoucí k odpovědnému mysliveckému hospodaření s důrazem na udržování početních stavů zvěře na úrovni, která není příčinou vzniku neúměrných škod na ostatních lidských hospodářských činnostech prováděných ve volné přírodě.

Pro zlepšení situace s poškozováním lesních porostů zvěří vytvořilo Ministerstvo zemědělství v průběhu předchozího období nástroje k objektivnímu posuzování vlivu zvěře na lesní porosty. Tyto nástroje nabídlo jak orgánům státní správy, tak široké veřejnosti k využití. Ministerstvo zemědělství pravidelně sleduje vývoj situace v úrovni škod působených v lesním hospodářství. Současně přijalo řadu opatření vedoucích ke snižování početních stavů zvěře a k větší zainteresovanosti státního podniku Lesy České republiky, jehož je zakladatelem, jakožto hospodářského subjektu, který hospodaří na velké výměře lesů .

V současné době Ministerstvo zemědělství projednává problematiku škod způsobovaných zvěří na lese v rámci Národního lesnického programu II. Prostřednictvím tohoto strategického materiálu hledá spolu s Ministerstvem životního prostředí, které je nejvyšším orgánem státní správy myslivosti na území národních parků, cestu, jakým způsobem motivovat vlastníky pozemků, aby naplňovali možnosti, které jim dává právní úprava na úseku myslivosti a zabránily tak vzniku škod zvěří v lesním hospodářství.

Pro úplnost dodávám, že v zaslaném dopise jsou uvedeny nepřesnosti ve vztahu k dosažení konsenzu při projednávání na úrovni expertní skupiny, neboť i po jednáních zůstala v rámci projednávané problematiky myslivosti otevřena řada problémů, kde uváděná Českomoravská myslivecká jednota s přijatými návrhy zcela otevřeně nesouhlasila. Také označování právních předpisů o myslivosti, a to především vyhlášky MZe č. 553/2004 Sb., o podmínkách, vzoru a bližších pokynech vypracování plánu mysliveckého hospodaření v honitbě, za špatné a neřešící danou situaci, je nepřesné, neboť § 3 citovaného právního předpisu naopak přímo prosazuje vytváření plánů hospodaření na základě posuzování stavu ekosystému, výsledků porovnávání kontrolních a srovnávacích ploch v lesních porostech a podle úrovně škod způsobovaných zvěří na lesních a zemědělských porostech. To znamená, že tento právní předpis řeší danou situaci právě tak, jak požadujete a tedy nikoliv pouze na základě údajů o sčítaných stavech zvěře, jak je v dopise zdůrazňováno.

Vážený pane předsedo, vážení páni ředitelé, jsem přesvědčen, že v rámci následných jednání o dopracování Národního lesnického programu II, dojde mezi účastníky tohoto jednání k vyjasnění stávajících možností, které dává současná právní úprava na úseku myslivosti a že se Ministerstvu zemědělství podaří najít cestu, jak zamezit poškozování lesů nad únosnou míru a snížit tak i ekonomické důsledky vyplývající z neodpovědného hospodaření se zvěří, která je obecně považována za přírodní bohatství. Věřím, že po dokončení tohoto koncepčního materiálu, již nebude potřeba řešit vzniklou situaci cestou intervenování a mimořádných jednání.


S pozdravem

Mirek Topolánek
Předseda Vlády ČR



vychází v 4:52 a zapadá v 21:13 vychází v 1:16 a zapadá v 12:55 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...