Časopis Myslivost

Unor / 2008

Právo myslivosti = odbornost a odpovědnost

Myslivost 2/2008, str. 8  Dr. František FEJFAR
Výkon práva myslivosti je odpovědná, odborná, veřejně prospěšná činnost, legislativně vymezená v právním řádu České republiky zákonem o myslivosti. Předmětem a účelem zákona o myslivosti č. 449/2001 Sb. v úplném znění je úprava chovu a zachování druhů zvěře volně žijících na území ČR včetně výkonu státní správy myslivosti a státní podpory k udržení úrovně i tradic české myslivosti, přičemž tento zákon zvěř definuje jako přírodní obnovitelné bohatství státu, tj. nás všech.


Ochranu a obnovu tohoto bohatství nelze vykonávat bez důsledného hodnocení kvality chované zvěře a kontroly lovené zvěře orgány státní správy myslivosti a mysliveckou i občanskou veřejností. Myslivecké chovatelské přehlídky pořádané již tradičně ve druhém čtvrtletí roku jsou nezbytnou součástí odborně vedené koncepční myslivecké činnosti v regionu. Navíc jsou jedinečnou příležitostí k pozitivnímu působení na tu část veřejnosti, která chápe myslivost pouze jako zájmovou činnost určité skupiny spoluobčanů. Tento obecně tradovaný názor se musíme snažit změnit, protože ohrožuje další vývoj myslivosti u nás i v Evropě. Musíme umět ukázat svému okolí myslivost jako potřebnou službu přírodě, jako významnou součást komplexně pojatého a erudovaně vedeného hospodaření v krajině, kdy je i lov kvalifikovaným a uvážlivým vstupem do koloběhu přírody.
Chovatelská přehlídka by proto měla představit spoluobčanům a hlavně mládeži co nejširší škálu mysliveckých činností i jejich výsledků a neomezovat se jen na výstavu trofejí. Udělejme vše, co je v našich možnostech a silách, aby se přehlídka stala příležitostí a výzvou k setkávání myslivců s veřejností, s mladou generací žáků a studentů, které je třeba zavčas orientovat na péči o živou přírodu jako základní předpoklad jejich vlastní budoucí existence. Osvětové fórum chovatelských přehlídek by mělo přijatelnou formou popularizovat myslivost jako nenahraditelnou službu kulturní krajině, přitom službu jedinečnou ve své tradiční odbornosti a stavovské odpovědnosti.

Připomeňme si nedávné smutné odstrašující memento nepochopení významu myslivosti v podobě protimyslivecké aktivity skupiny 51 poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a 21 senátorů Senátu Parlamentu České republiky právně zastoupených prof. JUDr. A. G., CSc advokátem v návrhu na zrušení § 9 odst. 2,3, § 17 odst. 6, § 18 odst. 4, § 21 odst. 1 písm. e), § 26 odst. 1, část věty za středníkem, § 27 odst. 1, § 31 odst. 1, 2 a 6 písm. a), § 55 odst. 1-3, § 69 odst. 1 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění zákonů, č. 320/2002 Sb. a č. 59/2003 Sb., který se projednával v plénu Ústavního soudu. Výkon práva myslivosti byl touto skupinou napaden jako omezující zásah do vlastnického práva jednotlivých vlastníků jednotlivých pozemků ve prospěch osob oprávněných k výkonu práva myslivosti, tedy ve prospěch držitelů honiteb.
Nález Ústavního soudu Pl. ÚS 34/03 ze dne 13. 12. 2006 tento protimyslivecký návrh v celém rozsahu zamítl v rozsáhlém odůvodnění na čytřiadvaceti stranách strojopisu. Tento text je významně promyslivecký a argumentačně bohatý. Zasluhuje si rozšíření mezi mysliveckou veřejností a výraznější využívání při obhajobě cílů a zájmů myslivosti managementem mysliveckých organizací ČR. Jeho úvodní odstavec zdůrazňuje vazbu práva myslivosti na ochranu a rozvoj přírody následovně: ,,V podmínkách České republiky jsou myslivost a právo myslivosti společenskými aktivitami aprobovanými státem k ochraně a rozvoji jedné ze složek životního prostředí - zvěře. Zákon o myslivosti nepředstavuje úpravu myslivosti jako zájmové aktivity, ale ve svém základu jako cílevědomé a regulované činnosti k ochraně a rozvoji přírody. Realizace myslivosti a práva myslivosti je v obecné rovině legitimním omezením vlastnického práva a jejich prostřednictvím naplňuje stát svou ústavní povinnost zakotvenou v článku 7 Ústavy. K tomu, aby bylo dosaženo společensky žádoucího účelu sledovaného zákonem, je třeba systematické výchovné činnosti a důsledného naplňování principů myslivosti v praktickém životě. Individuální prohřešky proti myslivosti a zneužití práv z její regulace plynoucích je třeba důsledně postihovat individuálně, a tím přispívat k odstranění negativních pohledů na myslivost jako na abstraktní kategorii ."

Každoroční myslivecké chovatelské přehlídky pořádané ve smyslu § 6 zákona o myslivosti jsou nezbytnou jedinečnou příležitostí veřejné prezentace a zároveň kontroly úrovně mysliveckého hospodaření s veškerou lovnou zvěří nejen trofejovou.
Úroveň těchto přehlídek po stránce odpovědnosti organizační, disciplíny předkládání trofejí, přesvědčivé dokumentace o hospodaření s drobnou zvěří, chráněnými druhy zvěře, zvěří a zvířaty myslivosti škodícími, by se měla v celospolečenském zájmu a za vydatné podpory úřadů, krajů i obcí cílevědomě a důrazně zdokonalovat i zvyšovat. Nezbytná je prezentace celospolečenského přínosu a významu myslivosti jako služby přírodě, jejich kulturních tradic a vazbě na všechny oblasti umění a smysluplného využívání všech forem medializace včetně přednášek a diskusí o významu myslivosti pro současnou i budoucí přírodu a společnost za účasti co nejširší občanské veřejnosti i školní mládeže.
Právo lovu je výsada, na kterou je vázána i odpovědnost za jeho odborné provedení, a ta musí být objektivně veřejně potvrzována orgánem státní správy. To není nic nového, ale je to stále potřebné a nevyhnutelné, aby nedocházelo k nenahraditelným škodám na zvěři, která patří k celospolečenskému přírodnímu bohatství až do momentu ulovení.
Ani po ulovení zvěř nepatří lovci. Vlastnické právo k ulovené zvěři včetně trofeje přísluší uživateli honitby. Žádný předpis nedává lovci právo přivlastnit si trofej a svévolně s ní nakládat. Je proto plně na odpovědnosti uživatele honitby, zda využije zvyklosti zavedené mezi myslivci a daruje trofej konkrétnímu lovci ihned při lovení kusu nebo až po přehlídce a nebo nikdy. Orgány státní správy myslivosti by měly tuto skutečnost reflektovat při organizaci přehlídek, tvorbě honiteb, jednání s jejich uživateli, stejně jako uživatele honiteb při uzavírání dohod o spolkovém či poplatkovém lovu trofejové zvěře.

Předložit trofej na chovatelskou přehlídku k hodnocení správnosti lovu je odpovědností a povinností uživatele honitby, přičemž lovec je k této povinnosti vázán mysliveckou morálkou a etikou, nikoli občanským zákoníkem nebo jiným speciálním zákonem. V Rakousku a Německu je myslivecká chovatelská přehlídka velkou společenskou událostí a nepředložení trofeje je nepředstavitelným porušením myslivecké morálky. Úroveň myslivosti v ČR je jinak porovnatelná, a proto je třeba urychleně tento defekt odstranit i za přispění mysliveckých i státních institucí. Pořádání mysliveckých chovatelských přehlídek dává možnost k společnému jednání mysliveckých hospodářů o úrovni praktických a odborných znalostí myslivců a jejich uplatňování při lovu i v nápravných opatřeních. Jsou příležitostí k vyhodnocení genofondu zvěře, dohodám o koncepci volného chovu jednotlivých druhů zvěře v budoucnosti, o koordinaci mysliveckých činností a záměrů v regionu, v oblasti chovu, o spolupráci se zemědělci a lesníky i dalšími zainteresovanými profesemi (silničáři, vodohospodáři, energetiky, apod.), ale i ochranáři a ostatními, kteří svou činností zasahují do ekocenózy. Proto je třeba, aby krajské i kompetentní obecní úřady organizačně i finančně podporovaly pořádání mysliveckých chovatelských přehlídek jako významného fóra péče o trvale udržitelný stav životního prostředí lidí i zvířat.

Neuspořádání myslivecké chovatelské přehlídky sice není nezákonné, ale v každém případě je důkazem selhání, a to jak mysliveckých, tak územně správních orgánů a projevem jejich rezignace na komplexní posuzování stavu životního prostředí. Zákon o myslivosti v rámci řízení státní správy myslivosti a výkonu dozoru ve svém § 57 až 61 jim tento soubor úkolů svěřuje k iniciativnímu a smysluplnému vykonávání. V § 62 téhož zákona pod písm. h) odst. 1) jsou uvedeny chovatelské přehlídky, myslivecké výstavy, propagace a osvěta myslivosti jako vybrané činnosti finančně podporované státem na základě zákona o myslivosti č. 449/2001 Sb. Mějme tato fakta na paměti, když rozhodujeme kdo, kde a jak či za co má uspořádat mysliveckou chovatelskou přehlídku. Její uspořádání se mohou ujmout orgány státní správy myslivosti, jednotlivé myslivecké organizace nebo všichni myslivci dohodnuté oblasti za vydatné pomoci krajského úřadu či úřadů obcí s rozšířenou působností. Umístěna může být v rámci kraje, regionu, oblasti chovu zvěře, v dohodnutém okruhu uživatelů honiteb CHKO, národních parků, honiteb LČR a Vojenských lesů apod. v důstojném prostředí a formě ve škole, budově OMS či kulturním domě apod.
Kompletní vlastní výstavní vybavení je dlouhodobá investice vhodná i pro jiné účely, například výstavy obrazů, regionální historie i kultury, výstavy a dětské soutěže, a proto se na jeho pořízení mohou spolupodílet jak konkrétní obce, tak města.

Myslivecké chovatelské přehlídky jsou každoroční součástí mysliveckých aktivit v regionu. Je žádoucí připravit je co nejlépe spojením fyzických i finančních prostředků, sousedskou spoluprácí nebo výpůjčkou či sponzorsky. Přehlídku je vhodné finančně zajistit sdruženými finančními prostředky státu a mysliveckých organizací sponzorů, jejichž loga se prezentují na přehlídce, dárců z řad myslivců, ochránců přírody, jejich přátel, obdivovatelů či sponzorů vázaných svými aktivitami na přírodní bohatství země. Buďme nekompromisní v důsledné snaze o veřejnou, odbornou a objektivní kontrolu výsledků chovu a lovu i jejich využití při řízení myslivosti jako veřejně prospěšné činnosti. Nedopusťme úpadek odborné úrovně myslivosti a jejich tradic. Společenskou obhajobu odborně vedené a odpovědně vykonávané myslivosti nenechávejme jen na osvícené erudici Ústavního soudu ČR, ale využijme chovatelské myslivecké přehlídky k vytvoření veřejného osvětového fóra prezentace myslivosti jako služby přírodě. Vysvětleme dostatečně fundovaně odborné i laické veřejnosti a nastupující mladé generaci vztahy a význam sdělení, která mohou číst z vystavených trofejí a markantů zvěře. A jaké pak široké souvislosti z nich vyčte poučený myslivec nebo milovník přírody! Připravme proto zajímavé srozumitelné přednášky doprovázené praktickými demonstracemi trofejí naší nejkrásnější a nejrozšířenější srnčí zvěře k vysvětlení vztahu zvěře a prostředí, připravme zajímavé a poutavé přednášky na téma výživy a parožení, kvality a kondice jejich potomstva, genofondu a průběrného odstřelu, tělesná kondice srnců a hmotnost paroží, pohovořme s lidmi na téma stres a energetická bilance organismu zvěře, životní podmínky a jejich vliv na znaky paroží, poruchy zdraví zvěře a jejich projevy zjistitelné na vystavených exponátech, ukažme hustotu a pestrost zazvěření krajiny apod. A jistě najdeme mnoho dalších námětů z bezedné studny mysliveckých znalostí, zkušeností a zážitků.
Veřejnosti musíme totiž ukázat trofeje na chovatelských mysliveckých přehlídkách našima očima v širších souvislostech, ukázat trofej jako veřejný doklad i důkaz erudovaného myslivce o správnosti lovu. Vítanou součástí chovatelských přehlídek jsou také výstavy mysliveckých obrazů, dětské malby, fotografií zvěře, jejich biotopu, prezentace mysliveckých dovedností např. vábení, kynologie, trubačství a všech projevů kulturní nadstavby mysliveckých tradic a historie.
To všechno jsou žádoucí součásti mysliveckých chovatelských přehlídek a jejich působení na odbornou i laickou veřejnost, pro kterou bychom měli umět připravit jak zábavně popularizační, tak i specifický odborný program.

V české myslivosti se snažíme dělat všechno tak dobře, jak nejlépe to jde, a přesto právě chovatelské přehlídky, tato vlajková loď naší každoroční bilance a prezentace myslivosti před veřejností, zůstávají příležitostí, kterou jsme ještě nedovedli využít v celé šíři jejich možností.
Dlouhodobá snaha Myslivecké komise ČMMJ a dalších myslivců o zkvalitnění chovatelských přehlídek jako základu odborně vedené myslivecké činnosti na celém území státu přinesla zlepšení situace nejen v oblasti technického vybavení přehlídek, pochopení nutnosti jejich pořádání, ale i v celkové prezentaci myslivosti.

Završením této naší snahy je vydání přílohy pro přímé předplatitele tohoto únorového čísla Myslivosti, která přináší metodiku pořádání chovatelských přehlídek (autorská trojice Babička, Králíček, Knápek). Metodická příloha je upotřebitelným kvalifikovaným návodem i cestou k odstranění nedostatků v organizaci, obsahu, formě, programové náplni a celkovém vyznění myslivecké chovatelské přehlídky. Příloha také přináší soubor požadavků na posuzování chovnosti a nebo vhodnosti odstřelu pro jednotlivé druhy zvěře, a to jak samčí, tak i samičí. Přejme si, aby tato metodika přispěla k ještě vyšší úrovni pořádaných chovatelských přehlídek a napomohla také k výměně zkušeností a spolupráci při pořádání takových přehlídek nejen mezi regiony či okresy, ale také mezi myslivci, státní správou a dalšími zainteresovanými subjekty.

Buďme nekompromisní v důsledné snaze o veřejnou odborně objektivní kontrolu výsledků chovu a lovu zvěře i jejich využití při řízení a propagaci myslivosti jako veřejně prospěšné činnosti!

Dr. František FEJFAR
Mistr Řádu sv. Huberta, člen Myslivecké komise ČMMJ, člen Poradního sboru pro myslivost MZe ČR

vychází v 7:39 a zapadá v 16:48 vychází v 9:56 a zapadá v 21:35 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...