Časopis Myslivost

Prosinec / 2009

Povídání o vydře a norkovi - Škody

Myslivost 12/2009, str. 54  K. Poledníková, L. Poledník, V. Beran
Právě přicházíme k rybníku, ke kterému nás pozval jeho majitel se slovy „Takhle už to dál nejde. Jen se přijeďte podívat.“ Rybník se nacházel kousek pod vesnicí v loukách. Teď leželo celé údolí pod sněhovou pokrývkou včetně rybníka, ke kterému jsme kráčeli. Jak jsme se přibližovali, začaly ale ve sněhové bělobě vystupovat tmavé obrysy. V horní části rybníka byla vidět tmavá vodní hladina. Po chvíli byly vidět v blízkosti hladiny tři tmavé fleky. Když jsme se ještě více přiblížili, zjistili jsme, že se jedná o větší či menší zbytky kaprů vytažených z vody. Po dalším ohledání všech břehů jsme našli ještě jeden krvavý flek s několika šupinami. Všude se nacházely stopy vyder a lišek.
Jakožto rybožraví predátoři mohou vydra i norek způsobovat ekonomické škody na rybách. Toto téma je velmi citlivé, protože vydra je přes v posledních letech zaznamenaný nárůst areálu rozšíření stále chráněný a vzácný druh. Proto je potřeba problematiku škod co nejvíce studovat a získat co nejvíce informací. Proč na právě tomto rybníku vznikly takovéto škody? V čem se liší rybník s výraznými škodami od těch ostatních, kde jsou škody minimální? Opakují se škody na daném místě každý rok? Jak jsou škody ovlivněny způsobem hospodaření na rybníku a podmínkami v jakých jsou ryby chovány? To jsou jen některé základní otázky týkající se tématu škod způsobovaných vydrou.
Vydra zkonzumuje denně okolo 1 kilogramu kořisti, z toho průměrně 80 % tvoří ryby. V naší kulturní krajině se v podstatě ve všech typech vod s rybami hospodaří, ryby se nasazují a jsou loveny. Pokud se tedy vydra v nějaké vodě častěji vyskytuje, mají hospodáři pocit vzniku škod na jejich obsádkách. V letním období vznikají na jednotlivých rybnících poměrně nízké škody, protože vydry mají k dispozici velké množství rybníků v krajině. Škody jsou tak rozptýlené a v průměru tvoří okolo tří procent nasazených ryb. V zimním období však řada rybníků natolik zamrzá, že vydry se přes ledovou pokrývku ke kořisti nedostanou, a tak se koncentrují na rybnících, kde je přístup pod led z nějakého důvodu umožněn. V době mrazů tak mohou na některých rybnících vznikat poměrně vysoké škody. Daný rybník může pravidelně navštěvovat i více jedinců a zkonzumovat zde i desítky kusů přezimujících ryb. 
V roce 2000 byl v České republice uveden do platnosti zákon č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy. V rámci tohoto zákona jsou vypláceny náhrady škod způsobené také vydrou říčnína rybách chovaných k hospodářským účelům. Stát se tak snaží vyřešit konflikt mezi požadavkem přísné ochrany vydry říční a ekonomickými zájmy rybářské veřejnosti. V rámci zákona je možné žádat o náhradu škody způsobené maximálně 180 dní zpětněod podání žádosti. Žádat je možné ve kteroukoliv část roku, nicméně doporučujeme žádat podle výlovů rybníků, tedy na jaře a na podzim. O vzniklé škodě musíte informovat pracovníka místně příslušného odboru životního prostředí obecního úřadu s rozšířenou působností a požádat zde o tzv. místní šetření. Tento pracovník musí provést kontrolu v terénu, při které prokáže či neprokáže přítomnost vyder na rybníce. Žádost o náhradu škod se podává k místně příslušnému krajskému úřadu. Žádost o náhradu škod si můžete stáhnout například z našich stránek (www.alkawildlife.eu ) nebo můžete kontaktovat Český nadační fond pro vydru (www.vydry.org ), nebo Vám ji poskytne pracovník obecního nebo krajského úřadu (např. www.kr-vysocina.cz ). Žádost vyplníte a doplníte o příslušné povinné přílohy. V případě nejasností, můžete kontaktovat pracovníky krajských úřadů, kteří mají tyto žádosti na starosti. Žadatelům se často stává, zejména v případě kdy žádají poprvé, že žádost bývá vyplněna chybně nebo není úplná. To vůbec nevadí, žádost je možné doplňovat. V případě, že žádost je neúplná nebo chybná, budete pracovníkem krajského úřadu vyzváni k doplnění žádosti. Na doplnění má žadatel zákonnou lhůtu 30 dnů ode dne doručení výzvy k doplnění, kterou je třeba dodržet nebo případně požádat o její prodloužení. Vše tedy jde, ale v případě nejasností je dobré komunikovat s pracovníkem krajského úřadu a je potřeba dodržovat lhůty. Povinnou přílohou žádosti o náhradu škod je také odborný posudek, který odhaduje výši škod způsobených vydrou říční. Od podzimu 2008 odborné posudky poskytují již jen soukromé subjekty, a vždy za ně budete muset zaplatit. Vzhledem k tomu, že je nutné provést během škodného období dvě kontroly v terénu v rozmezí nejméně jeden měsíc, kontaktujte posuzovatele co nejdříve. Výše škody je odhadována na základě častosti návštěv vyder na rybníce, které jsou odhadovány na základě pobytových znaků, zejména trusu.
Řešit ztráty ryb na rybníce žádostí o náhrady není jedinou možnou cestou. Někdy se dají škody také určitými opatřeními nebo vhodným hospodařením poměrně dobře snížit. Neexistuje ale jednoduchá a obecně platná rada, jak snížit škody způsobované vydrou. Rybníky jsou velmi individuální, stejně jako vydry. Proto je potřeba vybrat takové opatření, které bude efektivní pro daný charakter rybníka. Rozhodujícími parametry jsou velikost rybníka, členitost břehů, umístění, vzdálenost k elektrickému proudu, manipulační možnosti hospodáře atd.
Dříve doporučovaná opatření spočívající v rozvěšení ovčí vlny, lidských vlasů nebo visících CD nosičů okolo rybníka nefungují buď vůbec, nebo pouze velmi krátce. Dokonce ani světelné či zvukové plašení, které se spouští v různých nočních hodinách nefunguje a vydry si na ně rychle zvykají. Většinu z těchto opatření jsme testovali a výsledky neprokázaly žádnou účinnost.
Důležitým preventivním opatřením je nepřerybňování. K neúměrnému nasazování ryb dochází zejména v zimním období. Kdo by nechtěl hodovat na švédském stole, kde je ryba snadno k mání? Při nižších obsádkách bývají absolutní i relativní škody nižší. A klesá i riziko jiného ohrožení obsádky, například nedostatek kyslíku, zaplísnění atd. Tyto negativní faktory se mohou navíc podporovat. Pokud mají například ryby v zimním období nedostatek kyslíku, začínají aktivovat a vyhledávat místa s dostatkem kyslíku, což je nejčastěji přítoková oblast. Takovéto hromadné nakupení ryb na přítoku však velmi rychle přiláká vydry a může dojít i k nadbytečnému zabíjení ryb.
Možným preventivním opatřením je přisazení nebo alespoň ponechání stávající bílé (plevelné ryby) do rybí obsádky. Vydra není potravní specialista. V její potravě převažují druhy výrazně zastoupené v jejím prostředí. Pokud budou v rybníce jen kapři, bude lovit kapry. Bude-li tam i bílá ryba, bude lovit plevelnou rybu i kapry a škody na kaprech budou nižší.
Další možností, kterou však doporučujeme pouze v případě sádek, rybníků v intravilánu nebo na okraji obce, je oplocení celého rybníka. Plot musí být velmi dobře postaven, nutné je zapuštění plotu do země, aby ho vydra nepodlézala, nepodhrabala. Je potřeba také dobře upravit plot v místě přítoku a výtoku. V zimě je pak nutné pamatovat na sněhové závěje, které často vydře oplocený rybník zpřístupní („sníží“ výšku plotu).
V zimě mají vydry ztížený přístup do vody, a toho je k prevenci škod také možné využít. Pokud je rybník pevně zamrzlý až do břehů, je možné oplotit pouze přístupová místa. Vzduch pro ryby je někdy přiváděn dírou v ledu, v tom případě je dobré tuto díru zaplotit. Také oblast přítoku je možné částečně oplotit. Zábrany je také možné vytvořit přirozenou cestou, např. nechat na místě, které v zimě nezamrzá, vyrůst orobinec.
Elektrické ohradníky jsou také účinným opatřením, avšak je potřeba zajistit přívod elektrického proudu a zajistit zařízení proti krádeži. Toto opatření je vhodné v případě, že břehy nejsou členité a nejsou v nich nory. Velmi účinný typ ohradníku byl navržen a ozkoušen v Německu. Jedná se o 60 cm široký pás folie, který má uprostřed vytvořený hrb. Na tomto hrbu je pak připevněn drát elektrického ohradníku. Výhodou tohoto systému je, že folie zabraňuje růstu vegetace v okolí ohradníku a systém je tedy méně náročný na údržbu. Navíc je normálně prostupný pro jiné druhy živočichů, jako jsou například žáby.
V některých případech může pomoci snížení hladiny vody na zimní období. Hladinu je potřeba snížit tak, aby tvořící se led zamrzl natvrdo do bahna. Otvory nor původně vedoucí pod vodu tak zůstanou na suchu a i další členitější úseky břehů, které špatně zamrzají a umožňují tak průchod pod ledovou vrstvu.
V případě, že vlastníte více rybníků je velmi jednoduchým a účinným opatřením nenasazovat pro zimní období ryby do rybníků, kde často dochází k velkým škodám. Většinou totiž dochází ke škodám v zimním období na stejných rybnících, protože na těchto rybnících mají vydry z různých důvodů přístup ke komorujícím rybám (otevřený přítok u malých rybníků, nezamrzající odtok atd.).
Vydry samozřejmě konzumují také ryby na tocích. Vzhledem k tomu, že i zde konzumují jednotlivé druhy podle toho, v jakých poměrech se v prostředí vyskytují, je jasné, že i na tocích konzumují komerčně využitelné druhy ryb jako pstruh, lipan atd.  Zejména na tocích, kde vlastně žádné další druhy ryb nejsou, je pak podíl těchto komerčních druhů ryb markantní. O velikosti ztrát těchto ryb toho je však známo málo, protože je velmi složité zjistit, v jakém rozsahu se vydry na jednotlivých řekách či potocích vyskytují. Na tomto místě je však třeba zdůraznit jednu věc: přestože vydry konzumují pstruhy na pstruhových vodách, nejsou hlavní příčinou poklesu pstruhů v posledních letech. Existuje řada dalších příčin a i ve státech, kde vydry vyhynuly (např. Švýcarsko) populace pstruhů klesají.
Kromě primárních škod způsobených přímou konzumací ryb může podle rybářské veřejnosti vydra způsobovat také sekundární škody, kdy dochází k hromadnému úhynu zimujících ryb v důsledku stresu, nebo vydrou stresované ryby vykazují vyšší nemocnost a nižší přírůstky. Experimenty prováděné v zajetí prokázaly změny v metabolismu stresovaných ryb. U stresovaných ryb došlo ke zvýšení hladiny stresových hormonů a snížení jejich tukových rezerv. Pokusy ale také ukázaly zajímavé výsledky – ryby se dokáží vyššímu stresu přizpůsobit. Přežívání a rychlost růstu v následujícím vegetačním období žádný vliv stresu neukázalo. Ryby se se stresem vyrovnaly. Experimenty v běžných podmínkách rybářského hospodaření ale ukázaly i jiné výsledky. V případě opravdu extrémní návštěvnosti došlo k takovému stresu u kaprů, že i v následujícím období rostli znatelně méně než ryby nestresované.
V případě norka amerického se toho na rozdíl od vydry mnoho neví o tom, jak velké ekonomické ztráty mohou způsobovat, jaké faktory škody ovlivňují či jak těmto škodám zabránit. Opět se jedná zejména o ztráty komerčních druhů ryb. Potrava norků je natolik rozmanitá (jak jsme psali minule) a natolik se mění v různém prostředí a v různou roční dobu, že se nedá mnoho obecného napsat. Navíc prokázat, že dané ztráty způsobil norek, je v podstatě nereálné. Stopy norků jsou nenápadné a trus se málokdy najde. Je proto také otázkou, kolik škod na rybách norci způsobují a přitom jsou připisovány vydrám. Denní spotřeba norků je sice značně nižší než vyder, okolo 200 g, na druhou stranu se jich ale v naší krajině pohybuje několikrát více. Celkový efekt tedy může být podobný vlivu vyder.  
Škodám na rybách způsobených norkem americkým se dá v podstatě bránit stejnými metodami jako proti vydře. Je třeba zabránit v přístupu do vody nebo poskytnout alternativní kořist. V případě norka amerického je také vhodným řešením odlov.
Vzhledem k tomu, že norek je nepůvodní druh, z ekologického pohledu se dá také mluvit o tzv. ekologických škodách, tedy o negativním vlivu na původní faunu. V současnosti je norek americký v Evropě považován z tohoto pohledu za nežádoucí. Jako zavlečený druh s vysokou schopností se přizpůsobit danému prostředí představuje norek potencionální nebezpečí pro původní faunu drobných a středních obratlovců Evropy.
V řadě studií byl studován vztah norka k potencionálním konkurentům. Norek americký potravně konkuruje tchoři, hranostaji i vydře. Největší vliv má ale na původního norka evropského, který je v celé Evropě už velmi vzácným druhem. Norek americký ho vytlačuje z posledních zbytkových lokalit.
Norek americký, jako druh s vysokou mírou disperze, představuje také potenciálně významný zdroj a vektor šíření nových nemocí (např. Aleutská nemoc norků) a parazitů.
Na území České republiky byl zaznamenán silný predační tlak na řadu druhů živočichů, především na vodní ptactvo, populace užovky podplamaté i užovky obojkové, raka kamenáče a raka říčního a obojživelníky (zejména skokany, ale také čolky). Na mořském pobřeží a na přilehlých ostrovech norci způsobují obrovské ztráty na hnízdech mořských ptáků. V Anglii norek významně ovlivňuje v této krajině již velmi vzácného hryzce vodního.
vychází v 6:41 a zapadá v 19:06 vychází v 21:36 a zapadá v 11:53 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...