Časopis Myslivost

Srpen / 2009

Povídání o vydře a norkovi - Život samotářů

Myslivost 8/2009, str. 34  K. POLEDNÍKOVÁ, L. POLEDNÍK, V. BERAN
Vydry i norci žijí samostatně, netvoří smečky, celé dny tráví sami, samci i samice. Pohybují se v rámci takzvaných domovských okrsků, jak už bylo v minulém díle naznačeno. Domovský okrsek je vymezená oblast v krajině, kde se zvíře denně pohybuje a opakovaně navštěvuje jednotlivé části tak, aby uspokojilo své biologické potřeby. Někdy se také mluví o teritoriu. Tento pojem se používá v případech, kdy zvíře dané území aktivně brání před jedinci stejného druhu. Toto území daný jedinec pachově či jinak značí a pravidelně kontroluje, při setkání s jiným jedincem stejného druhu a stejného pohlaví se pak projevuje agresivním chováním. Dosavadní znalosti nejsou natolik dostatečné, abychom mohli jednoznačně stanovit, zda se u vyder a norků jedná o teritoriální chování, nebo se zvířata pouze drží do jisté míry odděleně v rámci svých domovských okrsků.

Pro vyjádření domovských okrsků či teritorií zvířat bylo vyvinuto několik metod. Výsledky, které zde prezentujeme, jsou zpracovány tzv. Kernelovou metodou. Výhodou této metody je to, že ukazuje i intenzitu využívání jednotlivých částí domovských okrsků. Nevýhodou, že domovské okrsky zahrnují i plochy suchozemského prostředí, které vydry ani norci v podstatě nevyužívají. Velikost okrsků proto níže uvádíme jako délku toků a počet rybníků v rámci vypočítaných okrsků, neuvádíme celkovou plochu okrsků, protože ta zahrnuje i nevyužívané suchozemské prostředí.

Velikost domovských okrsků sledovaných vyder
se pohybovala v rozmezí 8 - 40 km toků a 8 - 24 rybníků. Okrsky jednotlivých vyder byly poměrně stabilní po celý rok. Samozřejmě v průběhu času dochází také k individuálním změnám. Změny okrsku jsou většinou ovlivněny sociálně: úmrtí zvířete ovlivní okrsky zvířat v nejbližším okolí. Také příchod mladých zvířat může způsobit změny okrsků již usazených jedinců. Rozprostření okrsků v dané oblasti je tak v podstatě dynamický proces. Změny v dostupnosti důležitých potravních zdrojů v průběhu roku pak spíše způsobují změny v intenzitě využívání jednotlivých částí domovského okrsku zvířete a mění se tak například jen jádrové oblasti.
Domovské okrsky samců a samic vydry říční se navzájem překrývají. V rámci stejného pohlaví již není překryv tak výrazný. Překrývání je výraznější u samic, ty si jsou obvykle blízce příbuzné. Mezi samci dochází k překrytí jen u okrajových oblastí. Samci ale v rámci svého okrsku zahrnují domovské okrsky několika samic. Někde se můžete dočíst, že se tedy jedná o tzv. intrasexuální teritorialitu, stejně jako u řady dalších kunovitých šelem. Kromě jedinců, kteří mají svůj vlastní domovský okrsek, se oblastí toulá vždy jeden nebo více jedinců, kteří svůj okrsek teprve hledají. Jedná se většinou o mladé samce.

U norků amerických je situace mírně odlišná. Tak jako vydry se norci v průběhu roku pohybují samostatně v rámci svých domovských okrsků. Pravděpodobně se okrsky jednotlivých zvířat silně překrývají. Velikost těchto okrsků se v oblasti Dačicka pohybovala v rozmezí 0,3 - 10 km toků a 2 - 30 rybníků a v oblasti Havlíčkobrodska přibližně 50 km toků. Sledovaní samci, zejména na Havlíčkobrodsku, však v období předjaří změnili své chování a začali putovat po několikanásobně větších oblastech. V tomto období, kdy se snažili najít vhodné samice k páření, se systém domovských okrsků u samců v podstatě zhroutil. Dva sledovaní samci na Havlíčkobrodsku se pohybovali na stejném území a dokonce se pářili se stejnými samicemi.
Je možné, že jste někdy pozorovali několik vyder nebo norků během noci na jednom rybníce či úseku řeky a teď si říkáte "Co to tady píšou? Žádní samotáři, to je nesmysl". To jste ale pozorovali buďto velmi výjimečný jev, kdy v období potravního omezení, tedy v zimě, dochází k určitému narušení výše popsaného sociálního systému a několik jedinců bez jakékoliv agrese současně využívá důležitý potravní zdroj v době, kdy jsou tyto zdroje výrazně omezené. Nebo jste pozorovali samce se samicí v období páření nebo rodinu, tedy samici s mláďaty nebo odrostlá mláďata. Ta se také často drží pospolu po určitou dobu.

Jednoho ze sledovaných norčích samců jsme pojmenovali Bohouš. Celý den odpočíval v noře pod kořeny olše na břehu Sázavy. Vyběhl ve večerních hodinách a střídavě plaval a běžel po břehu řeky. Na břehu se stále držel v těsném okolí vody, ostatně jako obvykle. Dnes se lovem příliš nezdržoval, měl zcela jiný cíl. Chvátal za samicí, která se zdržovala v hromadě větví několik kilometrů po proudu. K samici dorazil již za tmy. Ve světle baterky jsme viděli čtyři páry očí pobíhající okolo hromady větví. Dále jsme norky nerušili a stáhli jsme se do ústraní a pouze sledovali, že celou noc, až do svítání byli velmi aktivní. Nad ránem se Bohouš už zase sám přesunul o asi 200 m po proudu a den prospal v chrastici na břehu řeky. Jeho úkol jakožto otce skončil.

Jak je vidět v ukázce, z důvodu páření vyhledávají dospělí jedinci norků i vyder aktivně ve svém okolí jedince druhého pohlaví. Při páření spolu samci a samice stráví jen velmi krátkou dobu v řádu hodin či dnů a pak se každý zase potuluje sám. Samci i samice z okolí se většinou dobře znají z náhodných setkání při potulkách v průběhu roku a v případě vyder také díky trusu, kterým spolu komunikují.
U norků amerických je období páření sezónně vymezeno. Období páření trvá zhruba čtyři týdny a začíná někdy na počátku března. Produkce vajíček ve vaječnících samic norků je regulována hormony, jejichž produkce závisí na délce světla a je stimulována prodlužujícím se dnem s končící zimou. Fyziologicky je tedy nemožné, aby v přírodě docházelo k oplození samic i v jinou roční dobu.
Naopak u vyder říčních je produkce vajíček pravidelná, celoroční, a k oplození samice může dojít fyziologicky v kteroukoliv roční dobu. Nicméně je v zájmu samice, aby porodila mláďata v období s nejpříznivějšími podmínkami, zvyšuje tak naději, že její mláďata přežijí do dospělosti. V některých oblastech, např. na Shetlandských ostrovech u Velké Británie je období rozmnožování vyder v podstatě sezónní, omezené na nejpříznivější období roku, v jiných oblastech, např. u nás, jsou mláďata rozena po celé období roku s tím, že v jarních měsících nastává znatelný nárůst.

Tento večer jsem se těšila na sledování. A to z toho důvodu, že jsem měla skoro ideální podmínky pro pozorování sledovaných zvířat. Bylo stále ještě docela teplo (polovina listopadu), jasná noc a měsíc se měl na obloze pěkně kulatit a svítit na krajinu. A hlavně naše rodinka, samice a dvě mláďata, spali na ostrově většího rybníka, na jehož břehu jsme měli postavený jednoduchý posed. A tak jsem se ještě za světla usadila na posedu do spacáku a čekala. Posed byl umístěn asi 100 metrů od přítoku, ostrov s norou se nacházel na protější straně. Celá přítoková oblast byla značně zarostlá vegetací, voda byla mělká, na březích byly husté porosty keřů a bříz. Celá rodinka ještě asi hodinu spala, ale já jsem se nenudila, protože mezitím jsem poslouchala prasata v rákosí. V 20:40 jsem přístrojem zaznamenala první pohyb Řehoře (jedno z mláďat opatřené vysílačkou). Ještě dalších 20 minut nebylo nic vidět, ani slyšet. Pak se ale postupně začínalo ozývat směrem od onoho ostrova pískání a další škála zvuků, které vydry vydávají. Často bylo slyšet "hihňání" mláďat při hře. Poté bylo slyšet brouzdání v porostech rákosu asi o 50 metrů blíže k přítoku. Chvíli jsem byla trochu zmatena co se vlastně děje, ale pak jsem si uvědomila, že zvířata se pohybovala trochu odděleně v asi 20 metrových odstupech a pomalu se brouzdala v mělké vodě podél břehů a nejspíše hledala drobné rybky ukryté mezi vegetací. Vzhledem k tomu, že celá přítoková oblast rybníka byla velmi zarostlá, stále jsem nic neviděla. Ale podle šustění, šplouchání, pískání, hihňání a frkání bylo velmi dobře poznat, kde se které zvíře nachází. Mláďata byla již dost velká, asi půlroční, a tak se pohybovala samostatně a snad se pokoušela již také něco sami ulovit, ale s matkou byla v neustálém sluchovém kontaktu. Tu noc jsem ale měla více štěstí: nakonec samice s jedním mládětem v závěsu přeplavali přes volnou hladinu, pěkně pomalu nad hladinou směrem k mému břehu. Za nimi pak asi s 25 metrovým odstupem přeplaval i Řehoř a pak se mi zvířata opět schovala ve tmě vysokých stromů na břehu.

Péče o mláďata a rodinný život vyder i norků je další zajímavou kapitolou biologie těchto druhů. Samice norků i vyder mají maximálně jednou do roka mladé, a to u vyder jedno až tři mláďata (velmi výjimečně jich může být více), v případě norků uváděné maximum je dokonce sedmnáct, nejčastěji však čtyři až šest mláďat. Vydří mláďata jsou zhruba dva měsíce v rodné noře, norčí 5 - 6 týdnů. Teprve poté začínají pomalu prozkoumávat okolí a celý domovský okrsek samice. V doprovodu matky setrvají vydří mláďata přibližně necelý rok, norčí znatelně kratší dobu, jen pár měsíců. Poté se rodina rozpadne, mláďata se potulují krajinou a hledají si svůj vlastní domovský okrsek. Po určitou dobu ještě spolu mohou setrvat jako skupina bez matky.

vychází v 6:41 a zapadá v 19:06 vychází v 21:36 a zapadá v 11:53 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...