Stabilní odchytová zařízení, využitelná prakticky pro veškerou spárkatou zvěř, mohou mít velikost několika arů, pak ovšem nastává problém, jak s odchycenou zvěří dále manipulovat. Přenosná odchytová zařízení mají kromě toho, že jsou mobilní, i další výhody – především však snadnou manipulaci se zvěří. Jedná se především o umístění kusu do transportní bedny, která má svými rozměry odpovídat velikosti jedince. Pro lončáky jsou doporučovány rozměry: délka 1 m, šířka 0,5 m a délka 0,8 m. Obecně má mít transportka takové rozměry, aby si divoké prase mohlo lehnou, stát v nenahrbené pozici, ale nemohlo se otočit. Do výšky 0,6 m by měly být stěny bez otvorů, tak aby se zde nemohla zvěř zaklínit spárky, to platí i pro chyták. Transportovat zvěř je vhodné při zatemnění bedny, které však nesmí omezovat přístup vzduchu.
Vlastní odchytové zařízení sestává nejlépe z automaticky uzavíratelných (padacích nebo závěsných) dveří. Vstup do zařízení by měl být vybaven nastavitelnou „selekční mříží“. To znamená, že do otevřených dveří můžeme vertikálně zasunovat silné železné tyče, které limitují velikost zvěře, která ještě může projít do pasti. Uvnitř pasti je pak většinou samospouštěcí zařízení – klopýtadlo nebo nášlapná deska, které spouští padací dveře. Všechny části odchytového zařízení pro černou zvěř, jak pohyblivé, tak pevné, musí být velmi silné konstrukce, neboť i v případě, že odchytáváme jen selata, hrozí nebezpečí, že klec rozbije bachyně, která se může snažit své potomstvo osvobodit.
Odchytová zařízení instalujeme na lokality častého výskytu černé zvěře v lese nebo při ochraně zemědělských kultur. Do funkčního stavu lapák uvádíme nejčastěji až v období, kdy v honitbě poklesne nabídka potravy. Podle některých zkušeností je nejvhodnějším obdobím konec zimy. Kolem zařízení, stejně jako i v něm, je třeba připravit návnadu, jejíž účinnost můžeme posílit některým pachovým lákadlem, která jsou na trhu. Nejvhodnější návnadou je kukuřice, popřípadě oves, řepa nebo siláž nebo kombinace těchto krmiv.
Odchyt a s ním spojená manipulace nebo usmrcení zvěře podléhá nejen myslivecké etice, ale také zákonu č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, kde se uvádí, že provozovatel odchytových zařízení je musí provozovat tak, aby odchycená zvířata nebyla týrána. To je především častá kontrola nastraženého zařízení. Zákon o myslivosti č. 449/221 Sb., pak praví, že v rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti o povolení, popřípadě uložení úpravy stavu zvěře v honitbě nebo zrušení chovu určitého druhu zvěře, vydávaném podle ustanovení § 39 zákona o myslivosti, může být, v souladu s ustanovení § 45 odst. 2 zákona o myslivosti, současně uvedeno, že při úpravě stavu zvěře neplatí některé zakázané způsoby lovu, uvedené v odstavci 1 písm. g), m), t) a u) (písmeno t) stanoví zákaz lovu spárkaté zvěře v odchytových a aklimatizačních zařízeních a přezimovacích objektech). Z praxe nelze doporučit odstřel zvěře v lapáku, pokud je zde více kusů.