Časopis Myslivost

Březen / 2011

Sedm otázek pro docenta Františka Novotného

Myslivost 3/2011, str. 34  Jaroslav Šprongl
Myslivci se najdou mezi nejrůznějšími profesemi a výjimkou nejsou ani právníci. Někteří z nich se stali hosty doprovodného programu Mezinárodní výstavy myslivosti, rybářství, včelařství a zahrádkářství Natura Viva 2010 – mezi nimi i Doc. JUDr. František Novotný, CSc., z pražské Policejní akademie České republiky, odborník na trestní právo. Jeho vystoupení na výstavišti v Lysé nad Labem se týkalo mimo jiné i pytláctví a stalo se tak podnětem pro náš rozhovor.
 
Přibližte, prosím, naším čtenářům, co to znamená, když se ve Vašem případě řekne „odborník na trestní právo“?
Nemohu sám posoudit, zda jsem odborníkem na trestní právo. Je otázkou, jestli vás nejen právnická obec, ale i další lidé za takového odborníka považují. V podstatě to znamená mít bohatou publikační činnost, zúčastnit se na vědeckovýzkumné činnosti v oboru trestní právo a souvisejících vědních disciplinách, různých seminářů a podobně. Skutečný odborník by měl mít i dobré lidské vlastnosti, především být velmi skromný, nepovyšovat se nad dalšími, přijímat i názory jiných odborníků v rámci diskusí a zejména by měl usilovat o to, aby jeho činnost byla společensky prospěšná.
 
Pojďme teď nejdříve k myslivosti. Měli jste její provozování jako rodinnou tradici nebo Vaše cesta k loveckému lístku vedla úplně jinudy?
Myslivosti se zabýval můj dědeček, který byl, jak se říká, „myslivcem každým coulem“. V jeho době bylo v revírech plno zvěře a to nejen zajíců, bažantů, koroptví, křepelek, ale i zvěře černé, srnčí a jiné. Složil jsem myslivecké zkoušky a pak jsem vykonával myslivost v mysliveckém sdružení „Jarolím“ až do doby, kdy jsme v rámci restitucí přišli o honitbu. Mohu zodpovědně říci, že v našem mysliveckém sdružení byla vždycky na prvním místě péče o zvěř a pokud by například hospodář našel v zimním období krmelec, který nebyl založen a scházely i další náležitosti potřebné pro zvěř (sůl, jiná krmiva), myslivec, který měl krmelec svěřený, by si delší dobu, jak se říká, „nepotáhnul“ na zvěř. Pokud by i dál neplnil svoje povinnosti, hrozilo mu vyloučení ze sdružení.
 
K myslivosti patří jako její nedílná součást i lov. Dáváte přednost individuálnímu lovu nebo společným akcím – naháňkám a honům?
Já si myslím, že je třeba realizovat všechny formy lovu. Společné akce jsou i významnou společenskou událostí a vždy se na takové akce těším – i na jejich ukončení, třeba někde v restauraci při dobré náladě.
 
Při vší úctě k mysliveckým strážím musí hrát hlavní roli v odhalování a stíhání pytláků policie. Existuje nějaká zvláštní odborná příprava policistů na řešení tohoto trestného činu?
Taková příprava v podstatě neexistuje. Policisté se s touto problematikou setkávají zejména v rámci absolvování vzdělávacích systémů – škol, školení a podobně. Na Policejní akademii České republiky v Praze jsou pořádány semináře k problematice pytláctví, ale z hlediska účasti jde pouze o nepatrný počet policistů.
 
Máte Vy sám osobní zkušenost s konkrétním případem pytláctví?
S pytláctvím jsem se ve své myslivecké činnosti přímo nesetkal. Pokud by se však takový případ stal, a jednalo se o trestný čin, má každý občan – tedy i myslivec včetně myslivecké stráže – právo omezit osobní svobodu osoby přistižené při takovém činu či bezprostředně poté (například pytláka pronásleduje), jestli je to třeba ke zjištění totožnosti pytláka (jméno, příjmení, data narození, bydliště) nebo k zamezení jeho útěku či k zajištění důkazu (například zbraně použité k pytláctví). Takovou osobu však musí bezodkladně předat policii nebo jí to oznámit a dál se řídit jejími pokyny.
 
Bouřlivou diskusi rozpoutalo znění ustanovení o pytláctví v novém trestním zákoníku, který vstoupil letos v platnost. Jak byste se do této diskuse zapojil Vy?
Diskusi vyvolala hlavně formulace skutkové podstaty pytláctví podle § 304 trestního zákoníku. Oproti předchozí úpravě trestní odpovědnosti je třeba, aby pytlák neoprávněně ulovil zvěř nebo ryby v hodnotě nikoli nepatrné nebo ukryl, na sebe nebo jiného převedl nebo přechovával neoprávněně ulovenou zvěř nebo ryby v hodnotě nikoli nepatrné (jde o způsobení škody dosahující částky nejméně 5000 Kč – § 138 odst. 1 trestního zákoníku). Pokud výše škody pytláctvím způsobené nečiní nejméně 5000 Kč, nejde o trestný čin. To je hlavním předmětem diskusí zejména myslivců, rybářů a přátel myslivosti a přírody, protože taková jednání je možno posoudit pouze jako přestupek, kde je velmi nízká sankce. Půjde o případy neoprávněného lovu zejména drobné zvěře, ryb, nebo v dalších shora uvedených způsobech nakládání s ulovenou zvěří, kdy například několik neoprávněně ulovených zajíců či bažantů a jiné drobné zvěře tuto dolní hranici výše škody nedosáhne. Mám za to, že v případech pytláctví, kdy jde o vysoce společensky škodlivou protiprávní činnost, by pokuta za přestupek měla být poměrně vysoká, a to až do výše 50 000 Kč. To by však znamenalo provést novelizaci zákona o přestupcích. K provedení novelizace přestupkového zákona je ovšem důvodů zřejmě daleko více. Pokusím se problematiku trestní odpovědnosti za trestný čin pytláctví podle trestního zákoníku nebo za přestupek podle zákona o přestupcích blíže vysvětlit v následném článku. 
 
Pytláctví není jediný problém, který trápí českou myslivost. Pokud jde o její budoucnost, ozývá se celé spektrum hlasů od zarytých pesimistů po skalní optimisty. Kde by na té škále zazněl Váš názor?
Pokud jde o přírodu a myslivost, byl jsem vždy a jsem dosud optimistou. Jsem si však vědom, že pro další pozitivní rozvoj myslivosti pouze toto nepostačuje, ale je třeba ve větší míře věnovat větší pozornost péči o zvěř, zejména o drobnou, kde se mnohde nedaří zvýšit její stavy.
 
Děkuji za rozhovor a budeme se těšit na slíbený článek o pytláctví z hlediska trestního práva.
Otázky kladl Jaroslav Šprongl
vychází v 7:46 a zapadá v 16:38 vychází v 6:54 a zapadá v 15:05 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...