Časopis Myslivost

Červenec / 2011

A co dál s černou zvěří?

Myslivost 7/2011, str. 109  Martina Nentvichová
Dne 27. května se konal v bavorském městečku Mauth, které leží na hranicích Bavorského Národního parku, bavorsko – český workshop o černé zvěři. Akce byla zorganizována v rámci projektu „Síť biodiverzita/lov“ Bavorským mysliveckým svazem. V rámci tohoto projektu to bylo již poslední setkání, nicméně česko – německá spolupráce v rozvoji společného managementu péče o zvěř nekončí, protože záhy bude zahájen nový obdobný projekt.
Na workshopu byly shrnuty nejdůležitější poznatky o tom, proč vůbec došlo k masivnímu nárůstu populace černé zvěře, a zejména byly navrženy postupy, jak nárůst zastavit a početnost černé zvěře snížit. Přemnožení černé zvěře je často přičítáno na vrub myslivcům. Ano, opravdu si za to částečně můžeme sami. Po dlouhou dobu byl problém černé zvěře podceňován a přehlížen a situaci jsme zhoršovali nevhodným lovem. Zásadní chybou je lov vodících bachyň. Podle Ernsta Hahna, člena pracovní skupiny Černá zvěř bavorského mysliveckého svazu, musíme při lovu myslet na to, že právě vodící bachyně je tou, která nedovolí, aby se předčasně začalo rozmnožovat její samičí potomstvo. Pokud je ulovena, vznikají asociální rudly, již lončáci mají selata a dynamika populace je potom nekontrolovatelná. Navíc černá zvěř je velmi inteligentní a, jak zmínil MVDr. Miroslav Vodňanský, Ph.D. z Jihočeské společnosti pro ochranu přírody a myslivost a ze Středoevropského institutu ekologie zvěře, Brno - Wien - Nitra, dokáže se adaptovat na tlak při lovu. I při optimistickém odhadu tak musíme konstatovat, že s intenzitou našeho lovu pokulháváme za dynamikou černé zvěře minimálně o rok. MVDr. Vodňanský také upozornil na to, že nabídka potravy pro zvěř na krmelištích a vnadištích je příliš vysoká. Zvyšuje se tak rozmnožovací úspěšnost černé zvěře, klesá její mortalita a nástup pohlavní dospělosti je dřívější. V pokusných obůrkách bylo totiž prokázáno, že pokud má černá zvěř dostatek potravy, je schopna přežít i velmi nepříznivé podmínky, jako je vysoká sněhová pokrývka a vlhká jara.
Ernst Hahn zmínil i další příčiny nárůstu početnosti černé, které už nejsou myslivci ovlivnitelné. Jednou z nich jsou lány kukuřice - prostřený stůl pro prasata. V Německu předpokládají, že se jejich plocha bude ještě zvětšovat z důvodu pěstování kukuřice na biomasu. V minulých letech byly také velmi plodné semenné roky stromů.
MVDr. Vodňanský připomněl absenci přirozených regulátorů černé zvěře. Například na Slovensku, kde se přirozeně vyskytuje vlk, takové problémy s černou nemají.
Jak tedy můžeme dostat divočáky pod kontrolu?
E. Hahn představil jeho zkušenosti z převážně lesní honitby. V jejich honitbě zavedli tzv. odváděcí krmení v lese, aby odvedli zvěř z polí. Nejlépe se jim osvědčilo jedno krmeliště na 300 ha. Zároveň navrhoval, že by bylo vhodné, aby se lov bachyň a kňourů posunul na 15. září (v Německu se loví od 15. června!), bachyně by tak mohla vodit selata po dostatečně dlouhou dobu. MVDr. Vodňanský navrhoval lov bachyň pouze od listopadu do ledna, ale samozřejmě s rozumem. Lovit by se neměly vedoucí ani vodící bachyně. Celoročně by se podle E. Hahna měla lovit selata a nevodící lončáci. Průměrná hmotnost uloveného prasete by měla být 27 kg. Účastníci workshopu se shodli na tom, že selata a lončáci by měli tvořit 70 - 80 % odlovených kusů. Intenzivně by se mělo lovit zejména na plochách, kde prasata způsobují největší škody, a to zejména od podzimu do zimy.
MVDr. Vodňanský zdůraznil, že velké mezery jsou stále v naší schopnosti zorganizovat dobrou naháňku na černou. Nutný je například trénink střelby na pohyblivý terč. O způsobech společných lovů promluvil také Ing. Roman Urbanec, Ph.D., jednatel společnosti Agrowald a člen  Jihočeské společnosti pro ochranu přírody a myslivosti. U jejich společnosti se osvědčili naháňky a naháňky se slíděním, kdy lovci stojí na nízkých posídcích. Na společných lovech zde loví pouze mladou zvěř, kterou soustřeďují do leče vnaděním. V jedné leči loví maximálně dvakrát v roce. Ing. Urbanec vyjádřil několik požadavků na změnu legislativy: uvítal by znovuzavedení oblastí chovu, používání plemen honičů bez omezení výšky, povolení výcviku psů na divočáky ve výcvikových obůrkách, použití krátké kulové zbraně na dostřel zvěře (její použití je již povoleno v některých zemích Rakouska a Německa) a rovněž omezení nadměrného přikrmování (v Rakousku i v Německu je omezeno!).
Rozporuplné názory byly na noční lov. Zatímco MVDr. Vodňanský považuje lov v noci za vyhlášení mysliveckého bankrotu, němečtí kolegové z národního parku mu oponovali. V jejich honitbě se totiž během dne pohybuje stále velké množství turistů, a pokud by neměli možnost lovit v noci, nebyli by vůbec schopni početnost černé zvěře regulovat. Samozřejmě odmítají použití umělého osvětlení nebo noktovizorů, ale připouštějí lov za měsíčního světla.
E. Hahn upozornil na nutnost informovat veřejnost o našich krocích a činech a spolupracovat s ní. Prasata totiž pronikají do velkých měst, a to nejen v České republice, ale i v Německu, kde byla pozorována v Berlíně či v Norimberku. Myslivci se potom musí potýkat s kritikou veřejnosti, že nejsou schopni zabránit úniku zvěře do měst, zejména když dojde např. ke srážce černé zvěře s autem. Problémy se musí řešit také společně se zemědělci a napříč hranicemi.
Mnoho uvedených poznatků je již dobře známých, myslím si, že většina z nás dobře ví, jak se chovat, abychom početnost černé zvěře regulovali. Ale stále je „zakopaný pes“ v tom, že někteří z nás nedokážou zapomenout na vlastní požitky, neumí překonat závist, že soused má ulovené větší prase než já, a tak loví pro trofej, na naháňkách staví na nejlepší štonty ředitele továren raději než myslivce, kteří umí střílet. A to je velká chyba! Musíme si uvědomit, že teď nastala ta chvíle, kdy si problém černé zvěře musíme vzít konečně za svůj, musíme začít jednat a nemyslet si, že to vyřeší někdo za nás. Zapomeňme na nemyslivecké způsoby zacházení s černou zvěří, zapomeňme na to, že bychom si pomohli sterilizací či antikoncepcí prasat, lovem z aut nebo zrušením hájení. Jediným řešením je rozumný lov a ne pronásledování zvěře. Uvědomme si, že se potýkáme s živým inteligentním tvorem a nezapomeňme, že krásné české slovo „myslivec“ zahrnuje také naši úctu ke zvěři. Teď je ta pravá chvíle dokázat sami sobe i veřejnosti, že myslivci nemají privilegium lovit zvěř jen pro svůj vlastní prospěch, ale že díky tomuto privilegiu dokážou usměrňovat děje v přírodě tím správným směrem.
Připravila Martina Hartová
 
vychází v 5:13 a zapadá v 20:59 vychází v 23:01 a zapadá v 8:34 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...