Časopis Myslivost

Duben / 2011

Divočáci táhnou na Prahu!

Myslivost 4/2011, str. 18  Jiří KASINA a Marcela KUKLOVÁ
Každé ráno jezdím na kole přes Bohnický lesík, který je částečně oplocen Botanickou zahradou. Je průchozí, což je príma. Ale dnes ráno vyběhlo několik metrů ode mne černé divoké prase a po několika vteřinách celé stádo prasat v řadě za sebou. Krve by se ve mně nedořezalo! Víte o tom? Počítejte s tím, že pokud někoho zraní, tak si na vás budu přes svého právníka stěžovat a chtít náhradu za poškozené zdraví – tedy pokud vůbec přežiju! Ta první divoká svině, jako černý kulový blesk, proběhla několik metrů ode mě a rup do železného pletiva, takže je poškozené. Jak to hodláte řešit? S pozdravem zatím živý občan Brožek senior
Uvedená citace mailu je sice kuriózní, ale bohužel dnes běžnou skutečností mnoha českých měst, Prahu nevyjímaje. Každou chvilku lze ve zpravodajství sledovat zprávy, kdy, kde a co divočáci zničili. O tom, že je černá zvěř aktuálním problém, není třeba asi myslivcům moc vysvětlovat, ale jak škody a stoupající stavy vysvětlit laické veřejnosti? A co dělat, když jsou škody už závažné a na pozemcích doslova v intravilánech města? 
V pražské části Troja je zaznamenám už i případ, kdy se vraceli manželé večer z divadla a na tramvajové zastávce je čekali pod stříškou čtyři divočáci. To je ještě skoro úsměvné. Již méně úsměvné je to, že divočáci vyvolali téměř mezinárodní konflikt, zachutnali jim totiž drobní živočichové v pečlivě pěstěném trávníku korejské ambasády. Na pováženou je pak škoda, kterou způsobili Botanické zahradě, kde si pochutnali na vzácné sadbě rostlin za mnoho tisíc a už alarmující je to, že roztrhali psa na jedné zahradě a zahnali paní učitelku s dětmi z mateřské školky na vycházce na okraji sídliště.
Vyrazili jsme tedy do Troje a Bohnic a zjišťovali aktuální stav, jak zvládnout nájezdy divočáků na Prahu, bohužel to vypadá, že na rozdíl od Švédů bude válka více než třicetiletá! A nebo ne!?
 
Prvním návštěvou byla Botanická zahrada, přijala nás vedoucí marketingu a péče o chráněná území Mgr. Věra Bidlová
Kdy jste začali mít problémy s divokými prasaty?
Prasata na území Troje se vyskytují asi v posledních osmi letech. Ze začátku se to nezdálo jako velký problém, naši návštěvníci říkali, když je náhodou i potkali nebo našli pobytové stopy: „Jé, tady je tak krásná příroda, tady jsou i divoká prasata…“. Přes areál Botanické zahrady vedou volně přístupné cesty, pohybují se tu i pejskaři z nedalekého sídliště Bohnice, ti chodí brzo ráno a večer, takže divočáky zde docela často potkávají. Zdálo se to jako zajímavá kuriozita, ale jen do té doby, než se tlupa hodně rozrostla. Kromě vlastního areálu Botanické zahrady se jedná o docela veliké území, prasata se tu pohybují od Klecan až po most Barikádníků. Atraktivní je pro ně nesporně vysoká úživnost, jsou tady bývalé sady, opuštěné zahrádky a speciálně na podzim je na zemi spousta popadaného ovoce, ořechů apod. Území je pro ně atraktivní i proto, že je poměrně nepřehledné, místy až neprostupné, remízky, keřové stráně, takže mají kde se schovávat. Třetí okolností, proč se jim tady tak daří, je bohnické sídliště, které máme za zády, a tím ještě vzrůstá úživnost území, na kterém se pohybují.
Víme, že tu divočáky střílíte asi nejdéle ze všech, kdy vás situace donutila požádat o povolení k odstřelu?
Žádali jsme o povolení mimořádného odstřelu poprvé v roce 2005, protože se nám stalo, že roztomilá prasátka navštívila naši pěstební zahradu a zlikvidovala úplně novou kolekci lilií – poslední šlechtění z Holandska - za desítky tisíc. Od té doby každý rok žádáme Magistrát o povolení na několika pozemcích. Jednak je to v údolí potoka Haltýř, kde je nejvlhčí místo v Troji a kde je i kaliště, kam se chodí divočáci za letních dnů chladit, a pak na dalších pozemcích V Podhoří, pod ulicí Na Farkách, kde je údolí takzvaného Černého potoka, stinné místo, kde je další (menší) kaliště. Je tam velká přehledná louka s protisvahem, kde se dá i střílet.
Jaká je ale úspěšnost lovu?
Místy a občas se nám daří, vloni nám pomohla i poměrně silná zima, protože jsme po zimě odvezli několik uhynulých kusů do kafilérie, další oslabené kusy se podařilo odstřelit. Letos jsme byli poměrně úspěšní. Máme na kontě téměř 20 střelených kusů. Botanická zahrada totiž zajišťuje odstřel i na pozemcích hlavního města Prahy, které nám byly zřizovací listinou svěřeny do péče.
To ale nejsou oplocené pozemky?
Ne, nejsou. Nestřílíme v expozicích, to není možné, pozemky, kde probíhá mimořádný odlov, jsou neoplocené a jsou součástí přírodního parku Draháň Troja. Konkrétné pozemky v Haltýři jsou součástí přírodní památky Havránka a pozemky V Podhoří jsou v ochranném pásmu přírodní rezervace Podhoří. Všechno to jsou pozemky nehonební, takže jsme museli požádat i o povolení odstřelu mimo honební pozemky a potom samozřejmě o povolení mimořádného odstřelu.
Kdo zajišťuje odstřel?
Odstřel zajišťují vybraní lovci, někteří jsou přímo z Troje, někteří jsou z Hlavního města Prahy. Máme prostě portfolio pověřených lovců, u kterých máme jistotu, že jsou natolik svědomití, že všechno bude fungovat jak má.
Zkoušeli jste třeba u vás v areálu i jiné metody? Například pachové ohradníky?
Jelikož se i v areálu botanické zahrady pohybuje spousta návštěvníků a pejskařů, tak tady takové věci nepomáhají. Oni divočáci ty pachy znají, ze sousední zoologické zahrady znají i jiné, mnohem exotičtější pachy, takže tady pachové zábrany opravdu nefungují.
 
Logicky musela naše cesta pokračovat za místními myslivci. Jen na vysvětlenou – pražská část Troja patří katastrálně k obvodu Praha 7, který je přes řeku, sousedí však bezprostředně s Prahou 8, která je zastoupena hlavně rozlehlým bohnickým sídlištěm na kopcích nad Trojou. Navštívili jsme předsedu Obvodního mysliveckého spolku Praha 8 Jaroslava Šprongla, který se nám ochotně věnoval.
Celé se to rozhýbalo tím, že se na území Troje a Bohnic začala objevovat divoká prasata a lidé začali psát e-maily a telefonovali na OMS Praha 8, aby jim myslivci nějak pomohli. Protože myslivci nemohou jen tak lehce pomoci, připravili jsme pro časopis Osmička článek - takový návod, jak musí lidé postupovat. A to se zalíbilo náhodou v Troji jisté paní Zajícové, která pracuje na místním úřadě v Troji a volala mi, jestli by to mohli také otisknout, tím vznikl první kontakt mezi myslivci Prahy 8 a městskou částí v Troji. Sešli jsme se starostou, který v té době už měl velké problémy, protože lidé ze všech stran si stěžovali na prasata, ať s tím něco dělá, protože prasata se už dostávala na jejich soukromé zahrádky, dělala tam škody, včetně toho, že na jedné zahradě roztrhala psa. Vznikl také jeden problém, velmi specifický, protože na území Troje sídlí Ambasáda KLDR a ta měla od prasat celou rozrytou zahradu, z čehož vznikl konflikt po diplomatické linii. My jsme jim tam instalovali pachové ohradníky, o kterých se teď hodně mluví, a opravdu to pomohlo. Ale to je jen malé omezené území, plošně tu bohužel pachové ohradníky nepomáhají.
Takže asi škody a konflikty jen a jen narůstaly?
Přesně tak, na úřad chodilo stále více stížností, lidé začali potkávat prasata stále častěji, ale hlavně narůstaly škody ze zničených zahrad a pozemků. Po dohodě se starostou Tróje, který shromažďoval žádosti na povolenky, jsme byli požádáni, jelikož s územní částí Trója sousedíme, až povolenky přijdou, abychom se lovů zúčastnili. Na což jsme přikývli a po dalším roce a půl přišly od Magistrátu povolenky k lovu pro naše tři členy OMS Praha 8. V lednu letošního roku jsme začali lovit a zatím jsou uloveni dva divočáci.
O jaké typy pozemků se převážně jedná?
Trója má tři vlastnické typy pozemků. Jednak to jsou pozemky, které patří Botanické zahradě, tam už se loví delší dobu, další patří Magistrátu hlavního města Prahy, tam loví Lesy hlavního města Prahy. A třetí typ pozemků patří Městské části Troja a na těch pozemcích, kde je povolen mimořádný odlov, lovíme my. Jsou to všechno pozemky soukromých vlastníků, kteří buď sami požádali o odstřel, nebo byli osloveni Městskou částí Troja. Jak se schvalují další povolenky k mimořádnému odstřelu divočáků, tak se plochy, na kterých je možné lovit, zvětšují. Kromě výše jmenovaných subjektů loví divočáky už i zoologická zahrada, která si postavila i svůj vlastní posed nedaleko horního záchytného parkoviště.
A jiné možnosti než odstřel? Co pachové nebo elektrické ohradníky? Opravdu by se nedaly použít ve větším rozsahu?
V této velké oblasti, kde se pohybují na pozemcích lidé, děti a psi, to opravdu možné není. Většina pozemků je veřejně přístupná. A navíc by se mohlo stát, že tam kde budou nainstalované pachové nebo elektrické ohradníky, tak tím vytlačíme prasata ještě více do sídliště, a to nechceme. Smysl pachových ohradníků je spíš v okolí silnic. A také by se mohlo stát, že nám je lidé začnou krást a dávat si je na své pozemky, nakonec vždyť i o takovém případu jsem psal v soudničce v Myslivosti.
Co mají dělat ti, kteří na svém pozemku nebo ve svém okolí zjistí výskyt divokých prasat? Můžete dát čtenářům nějaký stručný jasný návod, jak postupovat?
Nevolat myslivce, ale podat žádost přímo na příslušnou pověřenou obec. Na odbor životního prostředí podat žádost o povolení lovu na nehonebním pozemku. Tuto žádost může podávat majitel nebo nájemce pozemku. Pokud mimořádný odlov orgán odboru životního prostředí povolí, tak také sám pověřuje lovce, kterému vydá povolenku. Povolenky se vydávají jmenovitě na konkrétní osoby a na konkrétní katastrální číslo určitého pozemku. Tedy na každý pozemek je seznam lovců, kteří jsou oprávněni k lovu. Nejlepší je, pokud se spojí více pozemků a zažádají společně, protože lovit například na pozemku uprostřed jiných pozemků či zástavby, který má plochu 50x50 metrů, je nemožné. Lze tedy doporučit, aby se lidé spojili, aby vznikla větší plocha, na které se lovit dá.
Také se na mne nedávno obrátil ředitel jedné pražské školy, že na pozemku školy dělají prasata škody a co s tím má dělat. V tomto případě nestačí žádat příslušnou městskou část, ale musí to jít přes Magistrát. Takže lidé by si i měli zjistit, kam jejich pozemky spadají a kde žádat o povolení mimořádného odstřelu. Ale když se obrátí na kterýkoliv odbor životního prostředí, tak ten už jim poradí a navede je dál.
V povolení je stanovená i doba lovu? Kdy se může lovit a jak?
Doba lovu je neomezená, pokud odbor životního prostředí nevydá jiný pokyn. A také je pokyn střílet vše bez výjimky, bez ohledu na věk a pohlaví divočáků, protože toto není chov, ale záměrná likvidace.
 
V malém domku na rozhraní bohnického sídliště na dohled od plotu Botanické zahrady jsme navštívili zkušeného myslivce a rybáře pana Soukupa. Mezi místními myslivci má asi nejvíce zkušeností a zážitků s divočáky. Zajímaly nás praktické poznatky z neobvyklého lovu na území velkoměsta.
Znáte důvěrně toto území a prasata tu žijící. V jakých počtech se tu podle vašeho odhadu vůbec vyskytují?
První lokalita, kde se vyskytují prasata, je od Draháňského údolí, a to je údolí, které se táhne až k Vltavě k psímu útulku V zámcích. Druhá lokalita je od psího útulku přes Podhoří, přes Farka a přes vinici až ke kališti na Haltýři. Třetí lokalita je od kaliště směrem do Trojské ulice, kterou jede tramvaj. Je to poměrně velká a nepřehledná lokalita, mnoho opuštěných zahrádek, zahradních domků, zplanělých stromů a keřů, strmé srázy a strže. Na některá místa se pro hustou vegetaci člověk prostě nedostane, prasata by nevyhnal ani dobrý lovecký pes. Přitom jsou to většinou teplé osluněné jižní svahy, nedivím se, že se tam prasatům líbí.
Na kolik tedy odhadujete počty prasat?
Můj osobní odhad je, že v první lokalitě na stráních nad psím útulkem až k zoologické zahradě se pohybuje kolem třiceti kusů prasat, v druhé lokalitě, což je tady v zahrádkách okolo nás a kolem Botanické zahrady by mohlo být, díky dobré úživnosti a krytovým podmínkám, už kolem šedesáti až sedmdesáti kusů a nahoře ve stráních pod bohnickým sídlištěm dolů k Troji jich bude také dost. Já to odhaduji celkem, že tady může být 120 až 150 prasat. Ve vinicích, hlavně v létě, sežerou víno, kam dosáhnou a okoušou mladé, sladké výhonky. Takže se krásně nabaští, projdou lehce plotem, jdou roklí, pak traverzem nahoru a jsou nad Trójou. Pak sejdou zase dolů, překročí koleje, vlezou k holubářům na Břežanku, ale dál už nemůžou, protože jsou tam skály, tak se tam nažerou a jdou zase zpátky. Dojdou skoro až k Mostu barikádníků.
A vy sám lovíte na celé ploše? Jaké máte instrukce k lovu?
Lovím pouze tam, kde jsem napsán na povolení, jsou to pozemky tady v okolí. Nad vinicemi až k silnici tady střílí pravidelně lidé od Lesů hlavního města Prahy, sám jsem viděl, že střelili tři prasata přímo ve vinici. Takže tady těch prasat museli odlovit hodně. Horní oblast, která se táhne od serpentýn nahoru a celý traverz až do Podhoří, to je všechno Magistrátu a tam loví právě proto Lesy hlavního města Prahy.
Když jsem jednal s Ing. Hruškou z Magistrátu, tak ten mi zdůrazňoval, že je třeba střílet hlavně velká prasata a vodivá prasata, aby se růst populace co nejvíce potlačil. Musíme prostě zamezit další generaci. Je to sice nemyslivecké, ale jestliže chceme divočáky regulovat, tak musíme od základu. Když střelíte vodící bachyni, tak je předpoklad, že malá selátka nepřežijí a tím se ta populace také sníží.
Komu patří zvěřina?
Pokud někdo obdrží povolení k lovu na nehonebním pozemku, tak trofej i zvěřina patří lovci.
Takže je to vlastně pro myslivce, kteří dostanou povolení, i jakási motivace, aby lovili. Ono by také bylo vhodné, když se střílí na pozemku nějakého majitele, část zvěřiny mu nechat, něco jako poděkování, že můžu vstupovat na jeho pozemek a lovit tam.
 
Při prohlídce poničených ploch jsme zcela náhodou potkali dva manžele na vycházce. Živě se zajímali, proč si fotíme přeoranou louku kousek od paneláků. Velmi ochotně nám poskytli svůj nemyslivecký občanský pohled.
My bydlíme tady kousek v sídlišti a na procházkách v blízkém okolí nacházíme stopy po divočácích, kteří se tady vyskytují. My jsme je ještě tedy nepotkali, ale sousedka, která brzo ráno a pozdě večer venčí psa, tak ta už je tady viděla mnohokrát. Však se podívejte, tady z těch oken přece musí mít řádící divočáky jako na dlani, je to rozryté jen pár metrů od domu. A prý tu už ohrožovali i děti na vycházce s paní učitelkou.
Manžel hned ale dodává svůj postřeh: Já jsem chodíval ráno ještě tak před čtyřmi lety běhat dolů pod sídliště a ve stráni jsem jich viděl sedm, bachyni a odrostlejší selata. A to by člověk neřekl, že se na takovém srázu udrží. Oni mají vyšlapané ochozy dolue po té skále a začínají přímo za školním hřištěm.
A kdybyste šla večer ven a potkala divočáka, myslíte si, že by vám mohl něco udělat?
Ne, já myslím, že ne, že bych ho snad zahnala, ale to víte, dobrý pocit to není. A to, co se tu mezi lidmi říká kdy a kdo divočáky potkal, to přece není normální. My zahrádku nemáme, ale dokážu si představit to naštvání, když si někdo opečovává záhonky nebo trávník a divočáci vše za jednu noc převrátí naruby.
A kdo si myslíte, že to musí s divočáky vyřešit, aby neškodili? Kdo si myslíte, že to má na starost?
No to nevím, kdo to má na starost, ale v televizi říkali, že ve větších městech je to problém všude. A nešlo by je nějak odlákat zase zpátky do míst, kde by nikomu nevadili?
Šla byste za myslivci nebo na městskou část?
No, jelikož si myslím, že tady mezi baráky přece myslivci nemůžou střílet, tak asi by to měla řešit městská část, ne?
 
Takže jsme se na závěr vypravili na úřad Městské části Praha – Troja, kde se nám ochotně věnoval starosta Ing. Arch. Tomáš Drdácký
Jako městská část Troja máme některé pozemky směrem za botanickou zahradou. V Tróji poměrně velkou plochu zabírají pozemky, které jsou města a ty mohou být jak ve správě městské části, tak ve správě Botanické a nebo Zoologické zahrady nebo se o ně starají Lesy hlavního města Prahy. Kromě toho je tady velká plocha soukromých pozemků, to je tzv. Třešňovka, což je poměrně zanedbaná plocha, která tvoří téměř dokonalé útočiště nejen pro černou zvěř. Další plochou, která není ve stráních nahoře, jsou pozemky Diplomatického servisu, který má ve správě státní majetek.
Kdy jste začali prakticky řešit mimořádné odlovy divočáků?
Historicky asi první, kdo začal s černou zvěří bojovat, byla Botanická zahrada, která si vyjednala povolení na pozemcích, které má ve správě a následně jsme se tím museli začít zabývat i my jako městská část. Pro nás je to tedy historie už více než dvouletá. V současné době máme vyřízené povolení k odstřelu divočáků na poměrně velké ploše, která zaujímá nejen pozemky městské části, ale i některé soukromé plochy. To je třeba oblast v Trojské ulici, kde pan Soukup asi před 14 dny zastřelil zatím posledního kňoura.
Zkoušeli jsme i instalování pachových ohradníků ne s příliš velkým úspěchem. Jak s botanickou zahradou, tak s myslivci se shodneme, že pachové oplocenky, případně elektrický ohradník, se těžko dají používat v místech, kde chodí lidé se psy, kde jsou volně přístupné pozemky. Podobně na tom ale asi budou i ostatní městské části, kde je poměrně velký podíl ploch, kde se zvěř může volně pohybovat. Což my na jednu stranu vnímáme jako trojskou hodnotu, na druhou stranu to má i svá negativa. Je tady hodně míst, kde divočáci přes den vegetují a potom v noci se vydávají na obhlídky Tróje. Podle mých informací bylo na území Troje uloveno za poslední dobu nejméně třicet divočáků.
Jak často se na vás občané obracejí?
Těžko říci jak často, ale těch případů je určitě několik desítek, kdy se divočáci dostali třeba na soukromou zahradu u obytných domů. Jsou i případy, že se divočáci pohybují na něčích pozemcích a majitelé o tom ani nevědí.
A jak hodnotíte spolupráci s myslivci?
My spolupracujeme s mysliveckým sdružením Prahy 8, spolupráce je na velmi dobré úrovni a samozřejmě spolupracujeme i s odborem ochrany životního prostředí, konkrétně s Ing. Hruškou z Magistrátu, který má na starost administraci s povolováním odstřelu na nehonebních pozemcích.
Vy byste ale z hlediska územní příslušnosti měli spíš spolupracovat s myslivci Prahy 7, která je přes řeku?
Já ani nevím, jestli Praha 7 má také myslivecké sdružení, ale logicky vyplynulo, že máme hranici s Prahou, 8 a tak jsme oslovili je. Je to vlastně společný problém.
A z pozice státní správy, máte nějakou možnost stimulovat myslivce, kromě toho, že dostanou povolení k lovu, že zvěřina i trofej uloveného kusu je jejich majetkem? Byla by třeba ještě nějaká možnost, jak je více stimulovat? Nebo v čem by se dala ještě spolupráce zlepšit?
Já myslím, že třeba v pravidelnějším kontaktu, v informování, kde jsou problémy s divočáky, protože problém nevznikl naráz. Třeba administrativní proces schvalování a vůbec komunikace s majiteli pozemků, to vše trvá v řádu měsíců. Je dobré na problémy upozornit včas a řešit je. Například my teď zpracováváme krajinářskou studii Tróje, která se zaobírá charakterem Troje, typy krajinných prostorů, které tady jsou, studie samozřejmě počítá s těmi stanovišti, kde se vyskytují problémy s divočáky. Ve studii tedy musíme řešit například i využitím těchto ploch, což je velmi důležité, protože při určitém režimu péče o zelené plochy, třeba o zanikající sady, se myslím dá některým situacím předejít. Zatím je obtížně řešitelné to, že velká část území je neprostupná, protože se o pozemky nikdo nestará a tím dáváme příležitost zvěři naprosto nerušeně žít a rozmnožovat se až do už neúnosných stavů.
Je tu spousta nevyužívaných zahrad. Je vůbec možné z pozice starosty donutit majitele těchto pozemků, aby je nějak udržovali?
Určitě ze zákona se každý majitel musí starat o svůj majetek, čili i o zahrady, tady jsou dokonce případy, že soukromý majitelé vlastní i přírodní památky, o které se mnoha případech také nestarají. Supluje to odbor ochrany prostředí, příkladem je Velká Skála nebo i přírodní památka Haltýř, tam správu vykonává Botanická zahrada a v Trojské také. U zastávky Nad Trojou se dá říct, že je tam 90 % soukromých pozemků. Ale tam se daří odboru ochrany prostředí s majiteli spolupracovat, plochy tam spásá ovčí stádo a daří se tam obnovovat původní charakter porostu, jako v dobách, kdy v Tróji původní pastviny takto fungovaly. To je vlastně i důvod, proč je zmíněná plocha předmětem ochrany. Takže my vlastně v poslední době pracujeme na tom, aby se iniciovala údržba a ochrana i zanedbaných ploch, protože jsou na nich i černé letité skládky odpadu, kdy tam léta zahrádkáři naváželi odpad ze svých zahrádek
Co by tedy měli dělat majitelé pozemků a zahrádek, kteří jsou postiženi škodami působenými divočáky?
Jako městská část se snažíme oslovovat majitele vytipovaných pozemků, kde by odstřel byl možný za určitých podmínek, aby dali souhlas k odstřelu, aby eventuálně dali plnou moc k vyřízení povoleni. Majitelé se totiž ozvou až teprve v okamžiku, kdy jim škoda vznikne, ale to už bývá většinou na řešení pozdě.
Jestli to tedy správně chápu, iniciativa vzešla od vás, od Městské části Troja?
To bylo dáno tím, že na některých pozemcích majitelé nehospodaří, leží ladem, takže je to příliš netrápilo, přitom ale sousední udržované pozemky trpěly nájezdy prasat právě přes ony neudržované pozemky. Samozřejmě jsou i majitelé pozemků, např. v blízkosti usedlosti Salabka a usedlosti Hrachovka, kde nás sami majitelé požádali o pomoc při řešení tohoto problému. Takže iniciativa vychází jak ze strany městské části, tak i ze strany majitelů pozemků. V každém případě je třeba hledat nějaké komplexnější a společné řešení, problém není na jednom jediném izolovaném místě, ale invaze divokých prasat na území města Prahy je třeba řešit z většího nadhledu. A já věřím, že se to ve vzájemné spolupráci všech zainteresovaných podaří.
 
Byla to opravdu zajímavá zkušenost a poznání, ač Pražák každým coulem, nedovedl jsem si představit, že může být na území Prahy taková džungle. A to doslova na dohled od turisticky atraktivní Zoologické či Botanické zahrady a nebo trojského zámku. Mnozí z návštěvníků zoologické zahrady se při cestě už už těší na návštěvu indické džungle, přitom ani netuší, jaká skrytá divočina doslova kypí pár metrů od silnice. Stanou se tedy černí rytíři koloritem nebo hrozbou nejen pražské Troje?
Připravili Jiří KASINA a Marcela KUKLOVÁ
vychází v 7:41 a zapadá v 16:45 vychází v 9:16 a zapadá v 19:24 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...