Časopis Myslivost

Únor / 2011

Má profesionální myslivost v ČR budoucnost? V lukrativních honitbách realita dneška!

Myslivost 2/2011, str. 8  Doc. Ing. Jiří KAMLER, Ph.D., Jakub DRIMAJ, Ing. Petr SMUTNÝ, RNDr. Miloslav HOMOLKA, CSc.
Přibližně před rokem přinesl časopis Myslivost naše zamyšlení nad tím, zda myslivost založená na myslivcích ze záliby, může plnit veškeré požadavky dnešní společnosti a zda by profesionálové tyto úkoly nezvládli lépe. Vzpomínaný článek rozhodně nebyl míněn jako všeobecná kritika naší tradiční myslivosti, ani si nemyslíme, že bychom znali zaručené recepty na řečení všech problémů. Také víme, že není možné jednoduše převzít nějaký model ze zahraničí, byť by tam byl dlouhodobě osvědčený, zejména ne tak, že z něj vytrhneme část, která se nám líbí, a zkusíme ji naroubovat na původní podnož naší myslivosti.
 
Tím zas nechceme říct, že není vhodné se dívat okolo sebe a sbírat pozitivní zkušenosti, ale vše je třeba vidět v souvislostech. Příklady odjinud jsou především inspirací k zamyšlení, co všechno by bylo možné zlepšit a také argumentem, že naše tradiční cesty nejsou jediné možné a je určitě vhodné se tímto směrem vzdělávat.
Proto nás poněkud překvapily vzrušené reakce některých čtenářů na zmíněný článek, jako by o některých tématech bylo nevhodné i mluvit, natož otevřeně psát z obavy, že o daném tématu někdo začne přemýšlet. S určitým odstupem času se k tomuto problému vracíme a zkusíme se podívat na strukturu nájemců v lesních honitbách, abychom přinesli pohled na to, jaká je skutečnost.
 
V minulém článku jsme podrobně rozebrali výhody a nevýhody profesionální a zájmové myslivosti a došli k  závěru, že profesionální myslivost především garantuje kvalitní hospodaření se zvěří a plnění požadavků společnosti a vlastníků honebních pozemků. Přes zdánlivou nákladnost spojenou s platy lovců a propadem příjmů za nájemné, tak tato forma může být i hospodárnější, protože odpadají vysoké škody. Profesionální myslivost má přitom dvě základní podoby. První formou jsou profesionální lovci – zaměstnanci státu, kteří fungují zejména v zemích, kde hospodaření se zvěří garantuje stát, jež prodává licence. Profesionálové jsou jakousi zárukou toho, že lov bude naplněn i v případě, kdy selžou lovci s licencemi a mohou být posláni, kam je potřeba.
Druhou formou jsou polo či plně profesionální myslivci, fungující jako zaměstnanci na velkých soukromých majetcích, v národních parcích, ve vojenských újezdech, případně ve velkých pronajatých honitbách, které mají pronajaty obchodní společnosti nejrůznějšího zaměření. Právě tato skupina nájemců má v posledních letech stále významnější podíl honiteb a je charakteristická tím, že péčí o zvěř pověří někoho ze zaměstnanců nebo si najme místního myslivce. Nechceme diskutovat o kvalitě hospodaření v takových honitbách, která může být vzhledem k finančním možnostem řady nájemců i mnohem vyšší, ale jedním z důsledků tohoto stavu je, že původní myslivecká sdružení jsou z lukrativních honiteb vytlačována. Připomeňme, že náš zákon o myslivosti je v tomto směru poměrně benevolentní a pokud si jakákoliv firma dá myslivost do svého předmětu podnikání a má někoho s loveckým lístkem, tak se o honitbu může bez problémů ucházet. Míra odbornosti, tradice v pronajímání honiteb, ani počet myslivců, kteří se na chodu honitby budou podílet, nejsou z hlediska zákona významné.
Ze zájmu, který provází každé výběrové řízení o pronájem honitby je zřejmé, že poptávka po loveckých příležitostech stále převyšuje nabídku. Zejména to platí o lesních honitbách s výskytem spárkaté zvěře. Proto jsme se pokusili analyzovat strukturu uživatelů honiteb Lesů České republiky, s.p. (LČR) za posledních sedm let, která dobře charakterizuje vývoj na trhu s honitbami. Využili jsme údaje o honitbách, které LČR uvádějí na svých internetových stránkách (www.lesycr.cz). Zde je možné najít jednotlivé honitby, jejich výměru, nájemce a dokonce i cenu, za kterou je honitba pronajata. Po vynechání některých honiteb, kde jsme neměli úplné údaje, jsme tak do analýzy zahrnuli celkem 965 honiteb LČR (celkový počet honiteb v ČR je asi 5700). Analyzované honitby představují výměru 947 tis. ha (asi 14 % z celkové výměry honiteb v ČR) a měly průměrnou velikost 982 ha. Je škoda, že nám chyběly údaje o ulovené zvěři, protože to by nám umožnilo udělat jakousi cenovou mapu s ohledem na druhy a počty lovené zvěře. I tak jde ale o zajímavá data.
Z našeho souboru lesních honiteb byla k datu psaní článku téměř polovina pronajata mysliveckým sdružením (47 %) a zbytek si mezi sebe rozdělily fyzické a ostatní právnické osoby.
Celkové údaje o struktuře nájemců jsou uvedeny ve sloupci „celkem“ na prvním grafu. Tento údaj by pro členy a příznivce mysliveckých sdružení mohl být potěšitelný, ovšem při podrobnějším zkoumání údajů za jednotlivé roky je vidět, že se podíl jednotlivých skupin uživatelů v poslední době výrazně mění. Zejména v roce 2010 došlo k obrovskému propadu úspěšnosti mysliveckých sdružení v soutěži o honitby a jejich místo zaujaly právě fyzické osoby a firmy. Tento výsledek je sice pravděpodobně trochu zkreslený malým množstvím honiteb, které se v tomto roce pronajímaly, ovšem i pokud bychom sloučili dva poslední roky dohromady, tak podíl MS u nově pronajatých honiteb klesne pod 10 %.
Z těchto výsledků se proto zdá, že zlatá éra mysliveckých sdružení je alespoň v lukrativních lesních honitbách minulostí a pozornost mnoha myslivců je upřena k roku 2013, kdy skončí nájemní doba u většiny honiteb LČR. Pokud by pokračoval trend z posledních let, tak se několik stovek mysliveckých sdružení ocitnou bez honitby. Zájem o lesní honitby je velký a výsledek výběrových řízení bude záležet také na tom, zda bude zachována nějaká forma upřednostnění dosavadních nájemců a také na tom, jak bude stanovena cena nájmu. U honiteb, kde dosavadní nájemce nemá zájem pokračovat nebo nevyhovuje některým požadavkům LČR, je pravděpodobnost pronájmu mysliveckému sdružení vzhledem k cenám relativně malá.
Hlavním handicapem mysliveckých sdružení je pochopitelně cena, kterou jsou schopná nabídnout. Přesto, že se jedná v některých případech o dvacet a více myslivců, jsou ceny, které nabízejí firmy, často dvoj i trojnásobkem toho, co jsou myslivci ze sdružení ochotní připustit.
Na druhém grafu vidíme průměrné ceny za nájem honiteb v Kč na hektar podle jednotlivých kategorií nájemců. Firmy, které mají obor podnikání jiný než je zemědělství nebo lesnictví, platí prakticky dvojnásobek toho, co platí sdružení. V tomto průměru jsou zahrnuty nájmy za všechny honitby, které byly pronajaty od roku 2003. Průměrná cena nájmu za honitby pronajaté v roce 2009 a 2010 byla již 360 Kč/ha, zatímco v roce 2003 to bylo jen 166 Kč a řada volných honiteb z té doby je pronajata za 20 – 40 Kč/ha (třetí graf). Maxima nájmu z posledních let naproti tomu přesahují i přes 1000 Kč/ha.
Třetí graf ukazuje, že průměrné ceny nájmu za hektar v posledních letech dost kolísaly, nejvyšší byly v letech 2007 a 2009. Rozkolísanost ceny může být způsobena malým počtem nově pronajímaných honiteb v těchto letech, kdy stačí jedna velmi lukrativní honitba na to, aby značně posunula celkový průměr. Přes tyto výkyvy je však zřejmé, že o lesní honitby se spárkatou zvěří je zájem a zájemci jsou ochotní na nájemném běžně platit 400 Kč a u lukrativních i 1000 Kč a více za hektar ročně.
 
 
Protože neznáme stavy zvěře v honitbách, ani úlovky za poslední roky, je prakticky nemožné hodnotit výši nájmů za honitby, která je odvozena především od množství zvěře. Zkusili jsme se tedy podívat pouze na to, zda má na výši nájmu vliv velikost honitby, tedy, zda se větší honitby pronajímají za větší či menší částky. Výsledek je na posledním grafu 4, ze kterého je zřejmé, že velikost honitby prakticky nemá vliv na cenu nájmu za hektar, byť nejdražší honitby jsou v kategorii do 900 ha. Údaje jsou navíc zkresleny tím, že v honitbách s malou výměrou je nejvíce obor a velikost honitby proto nepovažujeme za významnou.
Ze získaných dat jednoznačně vyplývá, že rozhodující vliv na výši nájemného má rok uzavření smlouvy, protože během současného nájemního období se ceny více než zdvojnásobily.
 
 
Co z výše uvedeného vyplývá pro budoucnost myslivců profesionálů a amatérů u nás?
 
Především to, že počet profesionálů je dnes vyšší než v minulosti, a po roce 2013 se může výrazně zvýšit, protože v honitbách fyzických osob a firem často funguje profesionál, který zajišťuje vše potřebné. Pro zájemce o myslivost tento vývoj může přinést nové možnosti uplatnění se jako profesionální lovci. 
Na druhou stranu je zřejmé, že pokud honitbu převezme firma, tak výrazně klesne počet myslivců, kteří zde loví. 
Myslivecká sdružení dnes nemají žádnou jistotu, jak dopadnou výběrová řízení a rok 2013 může přinést významné změny. 
Tímto rozborem rozhodně nechceme vyvolávat paniku mezi mysliveckými sdruženími, nakonec pro ta, která mají honitbu LČR, nejde o nic nového a veškeré podklady jsou volně dostupné na internetu. 
Navíc není třeba význam honiteb LČR zveličovat a dělat tragédii z toho, že některé myslivecké sdružení svoji honitbu nezíská. Uvědomme si, že LČR disponují méně než pětinou celkové honební plochy v ČR. 
Honiteb honebních společenstev se tento náš rozbor netýká a zde je možné očekávat značnou setrvačnost a ochotu pokračovat v pronájmu místnímu mysliveckému sdružení už proto, že tyto honitby často nenabízejí tak atraktivní lovecké příležitosti. S tím koresponduje i náš údaj z dotazníků uživatelům honiteb, ze kterých vyplývá, že společenstevní honitby jsou z 89 % pronajaty právě mysliveckým sdružením. Tendence k změně nájemců se tak týká převážně lukrativních lesních honiteb se spárkatou zvěří a tento trend bude trvat tak dlouho, dokud bude myslivost atraktivní činností pro movité zájemce. 
Tento článek tak prosím berte jako zcela nezávislý rozbor zajímavých dat, který může být podnětem k zamyšlení jak pro potenciální nájemce, tak třeba i pro zástupce mysliveckých organizací, aby se pokusili domluvit optimální systém pronajímání honiteb. 
Závěrem bychom rádi poděkovali pracovníkům LČR, kteří zajišťují dostupnost dat o honitbách na internetu a těch, kteří nám pomohli zkompletovat celý soubor vstupních dat.

 

 
Doc. Ing. Jiří KAMLER, Ph.D., Jakub DRIMAJ, Ing. Petr SMUTNÝ, RNDr. Miloslav HOMOLKA, CSc.
Autoři pracují na Mendlově univerzitě v Brně a Ústavu biologie obratlovců v Brně.
vychází v 7:07 a zapadá v 16:20 vychází v 16:42 a zapadá v 6:34 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...