Časopis Myslivost

Únor / 2011

Přirozená potrava prasete divokého

Myslivost 2/2011, str. 39  Jana MALINOVÁ, Lesnická fakulta ČZU Praha
Divočáci jako typičtí všežravci dávají přednost potravě bohaté na plnohodnotné bílkoviny, glycidy a tuky. Nedostatek glycidů si divočáci nahrazují návštěvami polí (Wolf a Rakušan 1977). Jezeirski a Myrcha (1975) určili denní energetickou potřebu na 2500 - 5000 kcal (asi 10 000 – 20 000 kJ). K nasycení potřebuje dorostlé divoké prase přibližně 4 kg potravy za den. Toto množství je v dnešních lesích jen těžko k získání, proto hrají i polní plodiny důležitou funkci (Niethammer a Krapp 1993).
Potrava je velmi rozmanitá a její složení se mění v závislosti od množství a dostupnosti jednotlivých složek. To znamená, že je rozdílná podle oblastí, kde zvěř žije, ale také v jednotlivých ročních obdobích (Hell 1986,Wolf a Rakušan 1977, Wolf a Babička 1987, Wolf 1994, Zabloudil 1994). Některým druhům potravy dává výrazně přednost, jiné konzumuje jen v nouzi, příkladem mohou být plody maďálu – kaštany. Má-li černá zvěř možnost, dovede si i vybírat, např. bezpečně zjistí chuťově lepší odrůdu jablek nebo brambor a ty pak přednostně konzumuje (Wolf 1994). ¨
Baubet et al. (2004) ze vzorků žaludků zjistil složení potravy ve francouzských Alpách. Zde 99 % tvoří rostlinná potrava a jen 1 % živočišná. Nejvíce byly zastoupeny – podzemní části rostlin, hlavně kořínky a cibulky, které reprezentovaly 39 % z potravy. Další důležitou složkou byly živočišné zbytky 21 % a nadzemní části rostlin – zelený materiál – 17 %, humus 6 %, lesní plody 7 % a kukuřice 8 %. Nejmenší podíl v přijímané potravě tvořily houby 1 %.
Bruiderink (1977) zjistil v Holandsku, že jednotlivé druhy potravy byly zastoupeny v takovémto procentu z celkového počtu 200 prozkoumaných žaludků: pšenice 72 %, hasivka orličí 37%, bukvice a žaludy 30 %, jehličí borovice 24 %, dubové, březové a borůvkové listí 24 %, kořeny dřevin a bylin 24 %, lýko a výhonky dřevin 20 %, savci 60 %, hmyz 45 %, žížaly 27 %.
Holý (1983) zjistil z materiálu (164 žaludků), že 44 % hmotnosti vyšetřené potravy tvořily semena lesních dřevin, hlavně žaludy (37,4 %), bukvice (5,4 %) a další. S 28,34 % bylo na druhém místě zrno obilnin, a to hlavně kukuřice (17,6 %), pšenice (6,7 %) a oves (3,6 %), zastoupení ječmene bylo jen minimální. Na třetím místě se 7,5 % bylo ovoce a plody, z čehož na kulturní druhy a pláňata připadá 6,4 % a na lesní plody 1,1 %. Se 7,2 % jsou na 4. místě zelené nadzemní části rostlin 1,4 %. Na 5. místě článkovci – podíl 3,9 %. Na 6. místě okopaniny 2,3 %, na 7. místě obratlovci 1,9 %, z toho je nejvíce savců 1,41 %. Ostatní se v potravě vyskytují méně než 1 % (žížaly, semena trav, části dřevin, měkkýši).
 
Výsledky řady studií všeobecně potvrzují, že prase divoké patří mezi všežravce. Spektrum jeho potravy je velice široké a jeho rozsah je závislý na lokální potravní nabídce. Například na severozápadě bývalého Sovětského svazu byla potrava podle Rusakova a Timofejevové (1984) trochu jiná než u nás a byla v ní více zastoupena živočišná složka, od které se odvíjí i hustota populace černé zvěře. Populační hustota divočáků úzce souvisí s biomasou bezobratlých v půdě. Pokud je této složky potravy v půdě 60 až 80 g na 1 m², hustota divočáků je 5 až 6 jedinců na 1000 ha, když je v půdě jen do 35 g, je to jen 1 až 3 jedinci na 1000 ha a pokud je biomasy bezobratlých jen okolo 15 g, nevyskytují se zde téměř žádná divoká prasata.
Převážná většina studií ukazuje na fakt, že divoká prasata dávají přednost potravě rostlinného původu. I mnou provedená studie potravy divokých prasat, která byla provedena v několika oblastech ČR (Šumava a Český les, Doupovské hory, ŠLP Kostelec nad Černými lesy a Náchodsko), prokazuje převládání rostlinné potravy. Z výsledků analýz obsahů žaludků vyplývá, že hlavní složku potravy představují obilniny, které se vyskytovaly ve všech sledovaných oblastech v rozmezí 20 – 90 %. Tato složka se nacházela jak ve vegetačních, tak i v nevegetačních obdobích. Tato skutečnost je dána značným a hlavně plošným pěstováním obilnin v zemědělství a také používáním obilnin při zimním přikrmování zvěře.
 
Druhou nejčastěji se vyskytující složkou jsou kořínky s oddenky, které se objevují také ve všech oblastech. Divoká prasata ráda prorývají půdu, proto se kořínky často stávají jejich potravou spolu s různým půdním hmyzem, semeny a houbami (Wolf a Rakušan 1987, Wolf 1994). Při procházkách za hledáním potravy se divoká prasata pasou na lukách či pastvinách. Proto nemalé procento potravy tvoří luční tráva, v zimním období seno. Tuto skutečnost   potvrdil i Vala a Zabloudil (2008). Spolu se zelenou pící přijímají i různé části bylinek (Wolf 1994). Tyto rostliny často obsahují více látek (dusíkaté látky ) prospěšných pro růst a vývoj organizmu. Živočišná potrava ve všech oblastech byla tvořena především savci (Mammalia). Tato skupina je zastoupena převážně hlodavci (Rodentia), kdy se nejčastěji v potravě vyskytoval norník rudý (Clethrionomys glareolus), který je rozšířen v celém našem státě i po celé Evropě.
Z velkých savců se nejčastěji vyskytovali kopytníci (Artiodactyla), zastoupeni částmi srnce obecného. Pravděpodobně se jednalo o uhynulé, poraněné nebo nemocné kusy.
Nejpočetněji byla ovšem zastoupena skupina bezobratlých živočichů. Na Šumavě se nacházeli celkově ve 20 vzorcích z 53 (18 ve vegetačním a 2 v nevegetačním období), v Kostelci byli zastoupeni v šesti vzorcích ze třiceti a v Českém lese ve třech vzorcích ze sedmi.
Ptáci (Aves) se objevují ve vzorcích pocházejících ze Šumavy a Českého lesa. Celkem byli nalezeni ve 4 žaludcích, kde byli determinováni na základě částí peří a skořápek vajec. Výskyt v potravě divokých prasat je spojen s náhodným objevením hnízda nebo uhynulého kusu. V jiných oblastech nebyly žádné pozůstatky ptáků nalezeny.
Obojživelníci a plazi se jako složka potravy vyskytují zcela omezeně a představují jen malé procento ze živočišné složky potravy (Krul, Zabloudil 1989).
Co se týče kamínků, hrabanky, jehličí (ostatní složky potravy) a listů stromů, jedná se v zásadě o složky, které se do potravy dostanou náhodně při vyhledávání jiné potravy.
 
 
 
vychází v 5:11 a zapadá v 21:01 vychází v 22:10 a zapadá v 6:26 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...