Časopis Myslivost

Březen / 2012

Aujeszkyho choroba v České republice

Myslivost 3/2012, str. 40  Doc. MVDr. Milan MALENA, Ph.D., MVDr. Zbyněk SEMERÁD, Prof. MVDr. Alfred HERA, CSc.
Aujeszkyho choroba (ACH) je virové onemocnění, které je rozšířené prakticky po celém světě. Rezervoárem této nákazy jsou prasata, která jako jediná tuto nákazu přežívají. V Evropě došlo v posledních letech k výraznému posunu v eradikaci této nákazy v chovech domácích prasat. Česká republika úspěšně ukončila ozdravování chovů domácích prasat v roce 1987 a od roku 1988 je podle kritérií Světové organizace pro zdraví zvířat (OIE) považována za zemi prostou ACH a při vstupu ČR do EU tento statut potvrdila i Evropská Komise přiznáním dodatečných garancí a statutu země úředně prosté ACH v chovech prasat.

 

Původcem Aujeszkyho choroby je DNA virus čeledi Herpesviridae. Tento virus je ve vnějším prostředí odolný a je schopen v něm dlouhou dobu přežívat. Proto nelze počítat s jeho inaktivací při zrání masa nebo při lákování. V mase uchovávané při 4 – 7 ˚C může virus přežívat 5 – 7 měsíců. Na seně, slámě, obilninách, dřevě a jiných předmětech přežívá virus v zimě (-8 ºC) 15 – 40 dní, na jaře (16 ºC) a v létě (24 ºC) 5 – 15 dní. V hnoji však přežívá pouze 2 – 3 dny. K přenosu viru dochází buď přímo kontaktem s nemocným zvířetem sekrety a exkrety, při páření, nebo nepřímo kontaminovanými předměty, krmivem, pomůckami.

 

Přirozeným hostitelem ACH je prase domácí nebo prase divoké. Z prasete je pak tato nákaza přenosná na další domácí i volně žijící zvířata např. skot, ovce, kozy, psi, kočky, králíky, srnce, jeleny, myši, potkany. U ptáků zatím nebyla ACH popsána. U prasat existuje k tomuto onemocnění věková rezistence, to znamená, že zatímco při infekci mladých selat dochází až k 80 % úhynu, dospělá prasata většinou toto onemocnění přežívají a jediným klinickým příznakem často bývají jen potraty. Kromě prasat končí u všech ostatních živočišných druhů tato nákaza úhynem. Člověk k této nákaze není vnímavý a nehrozí mu žádné riziko.

 

Onemocnění se projevuje především příznaky postižení nervového systému, dýchacího traktu a potraty. U ostatních zvířat je navíc pozorováno svědění, které se postupně stává nesnesitelným. Intenzivní drbání a škrábání vede k poranění různého rozsahu a někdy bývá příhodně označováno jako „ďábelské svědění“. Inkubační doba této nákazy je 2 – 5 dní, výjimečně může být až 3 týdny.

 

Klinické příznaky, patologicko-anatomický obraz a laboratorního vyšetření, jsou základní poznatky, podle kterých se dá ACH diagnostikovat. V rámci laboratorního vyšetření se provádí přímý průkaz viru (izolace viru na tkáňových kulturách, PCR) nebo nepřímý průkaz viru, sérologickým vyšetřením na přítomnost specifických protilátek v krevním séru. V rámci diagnostiky je tuto nákazu třeba vždy odlišit od vztekliny, která je na rozdíl od ACH pro člověka smrtelná.

 

Poslední případ ACH v chovu prasat byl v ČR zaznamenán v roce 2003 smíšeného malochovu ve středočeském kraji. V chovu byly 4 prasnice, 10 selat a 11 prasat ve výkrmu. Dále bylo na farmě ustájeno 38 ks hovězího dobytka a 9 ovcí různých kategorií. V rámci šetření tohoto ohniska bylo zjištěno, že chovatel je myslivec a v listopadu 2003 vyvrhoval a zpracovával uloveného divočáka na této farmě. Pozitivní prasnice měla přístup k místu tohoto zpracování a prostřednictvím kontaminovaného prostředí došlo k přenosu infekce.

 

Z toho důvodu bylo v roce 2004 provedeno namátkové sérologické vyšetření 42 vzorků sér ulovených divočáků. Z tohoto počtu bylo celkem 20 (47,6 %) vzorků pozitivních.

V roce 2011 bylo rozhodnuto o provedení dalšího cíleného monitoringu, který byl záložen na plošném vyšetření populace divokých prasat. K tomuto monitoringu byly využity vzorky odebrané na klasický mor prasat.

Podle předběžných výsledků je zřejmé, že se ACH v populaci divokých prasat vyskytuje plošně na celém území ČR a procento pozitivity u vyšetřených vzorků se pohybuje mezi 20 – 30% (viz připojená mapa).

 

O riziku přenosu ACH z divokých prasat na ostatní domácí zvířata svědčí i další případ z roku 2011. Na okrese Znojmo bylo vysloveno podezření na Aujeszkyho chorobu u loveckého psa, u kterého se vyskytly příznaky postižení CNS. Jednalo se o hrubosrstého jezevčíka, věk 5 let, který se dne 27. listopadu 2011 účastnil naháňky na černou zvěř. Během této akce přišel do styku s barvou prasete divokého. První příznaky onemocnění byly pozorovány 2. prosince 2011 v dopoledních hodinách, to je 5 dní po naháňce. V důsledku svědění došlo ke kožnímu poškození o velikosti zaťaté mužské pěsti. Škrabáním pravou zadní končetinou si pes během asi 6 - 8 hodin zranění kůže rozšířil do velikosti zachycené na připojeném snímku. Z dalších klinických příznaků byl popsán svalový třes, rozšířené zorničky, extrasystoly, teplota 39,5°C, zvracení. Zdravotní stav prudce se zhoršoval a pes 3. prosince uhynul. Vyšetření v SVÚ potvrdilo výskyt ACH.

 

Podobné případy jsou hlášeny i v Rakousku, kde v letech 2005, 2008 a 2010 zaznamenali přenos nákazy z divokých prasat na lovecké psy po kontaktu s infikovanými tkáněmi. V roce 2010 tam došlo k úhynu 4 psů. Klinické příznaky se dostavily za 3 až 5 dnů po infekci, nemoc trvala 16 - 48 hodin a posledních 6 - 12 hodin byla zvířata v komatu.

 

Léčení ACH se neprovádí. Vakcinace je jedinou možností, jak se bránit proti této nákaze. Byla úspěšně použita při eradikaci této nákazy v chovech prasat a s ohledem na současnou nákazovou situaci je v ČR zakázána. Vakcinace byla zakázána po ukončení ozdravovacího programu v roce 1987, a až do dnešní doby je dodržována u všech druhů zvířat.

 

S ohledem na tyto případy ACH u loveckých psů se v poslední době diskutuje o možnosti preventivní vakcinace proti ACH. V legislativě EU se v souvislosti s ACH a zákazem vakcinace hovoří pouze o prasatech. Proto by vakcinace loveckých psů mohla být velice efektivním preventivním opatřením. V minulosti bylo učiněno několik pokusů použít pro psy inaktivovanou vakcínu určenou pro prasata. Zkušenosti s touto vakcinací jsou však negativní, protože tato vakcína nenavodila u psů dostatečnou ochranu proti onemocnění. A protože na trhu v Evropské unii v současné době není dostupná vakcína pro vakcinaci psů, probíhají jednání Státní veterinární správy (SVS) a Ústavu pro státní kontrolu biopreparátů a léčiv s firmou Bioveta, a.s. o možnosti vyvinout v nejkratší době účinnou vakcínu, tak aby mohla být tato preventivní vakcinace prováděna co možná nejdříve. Mělo by se jednat o inaktivovanou značenou (markerovou) vakcínu, umožňující rozlišit protilátky vzniklé po infekci a po vakcinaci. Takovýmto preparátem by pak neměl být ohrožen statut země úředně prosté ACH v chovech prasat a byla by umožněna preventivní vakcinace loveckých psů. SVS rovněž řeší novelizaci vyhlášky 299/2003 sb., která by tuto vakcinaci umožnila.

 

vychází v 7:17 a zapadá v 16:13 vychází v 14:35 a zapadá v 1:15 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...