Časopis Myslivost

Březen / 2012

Chovatelské přehlídky – trochu jiný pohled

Myslivost 3/2012, str. 7  Ing. Vladimír DIVIŠ
Vážení čtenáři, rok se s rokem sešel a před námi jsou opět chovatelské přehlídky. Je pravdou, že se k nim každý staví svým vlastním způsobem. Proto jsem si dovolil zapátrat ve své myslivecké knihovně a podívat se na jejich realizaci pohledem historickým. Chovatelským přehlídkám předcházely myslivecké výstavy. Realizace zpravidla probíhala v rámci zemědělských výstav a expozice tvořily soubory dosažených trofejí jednotlivých lovců. O tom se ale nechci více rozvádět. Chtěl bych se zaměřit na to, kdy, jak a proč se začala posuzovat chovnost odlovené zvěře.

 

 

Podrobně se o této problematice zmiňuje útlá publikace Otakara Kokeše – Několik směrnic a pokynů pro pěstování a odstřel srnčí zvěře v kapitole – Přehlídky trofejí. Celá publikace začíná hezkým citátem: „Myslivče mysli“. Cituji volně z publikace: „Podle výnosu Nejvyššího mysliveckého úřadu v Praze ze dne 16. 1. 1942 číslo 9027/VI C/42 pořádají se přehlídky každoročně pro všechny členy mysliveckých organizací. Pořadatelem výstav jsou myslivecké svazy, respektive v nich sdružené spolky, které musí každoročně k 20. prosinci předložiti nižšímu mysliveckému úřadu návrh na pořádání výstavy.

Za vystavení každé trofeje, v dotyčné oblasti získané, jest vedle lovce zodpověden i oprávněný k výkonu myslivosti (nájemce nebo majitel honitby). To znamená, že předloží celou lebku s parožím (včetně čelistí), nebo trofej příslušně upravenou a s ní odříznuté části lebky.

Vedení výstavy obstará řádné převzetí exponátů, jakož i jejich řádné navracení po ukončení výstavy.

Ocenění trofejí a posouzení správnosti odlovu včetně zařazení do věkových tříd, provede vedení výstavy pod dohledem dvou myslivců – odborníků. Podle výsledku ocenění se pak trofeje označí následovně:

1. správně provedený odstřel zeleným kruhem,

2. nesprávně provedený odstřel červeným kruhem

3. odstřel provedený ze zvláštních důvodů, které nelze na trofeji rozpoznati, červeným kruhem se zelenou vodorovnou čarou. Důvody takového odstřelu nutno oznámiti při předávání trofeje.

4. Trofeje, u nichž není možno poznati přesný posudek, označí se modrým kruhem.“

 

Nejzajímavější a nejpoučnější je však závěrečná část:

„S přehlídkami trofejí u nás začínáme. Byly zde již výstavy i přehlídky, ale ty se týkaly průměrů celostátních a i když znamenaly cenný přínos pro mysliveckou vědu i praxi, přece jen nepřinášely podrobný obraz, který mohou přinést přehlídky oblastní, jednak proto, že jsou povinné, a pak proto, že připouštějí pečlivější zkoumání všech místních a oblastních detailů.

Jako každá přehlídka a výstava, mají i ony především účel výchovný. tj. mají myslivci vytvořit obraz ku všemu tomu, co třeba o pěstování zvěře vědět a čím se při něm řídit. Nesmí se proto na ně nikdo dívat jako na karabáč, který kazí skutečnou radost z lovu spárkaté zvěře a který podvazuje možnosti, jenž nám tento lov doposud skýtal. Ne! Jimi nemáme býti biti, jimi máme být, alespoň v prvých létech úpravy odstřelu vedeni. Vedeni především k ušlechtilým cílům, které sleduje myslivost, tj. k hospodárnému využití svých honbišť a pěstování zvěře krásné, zdravé a ušlechtilé a dobře vyvinuté, tak, jak si to žádají samy přírodní zákony.

Již slovo přehlídka nám dává na srozuměnou, že jde zde daleko více o kvalifikaci trofeje, o přehlídku naší práce a našich snah během uplynulého roku, o poznání chyb, které jsme učinili a o jejich nápravu.

Jde tu také o vyzdvižení a zdůraznění toho, co jsme vykonali správného a o použití těchto kladů naší myslivecké práce k poučení druhých. Taková přehlídka trofejí má být především pohledem nazpět, rozvahou, v níž sami hledíme zjistit vše to, co je nám ku cti a pro budoucnost odstranit vše to, co by jednou mohlo naši mysliveckou čest pošramotit.

Tedy přehlídky jsou i dobrovolnou školou myslivecké kázně, která vede ku spolupráci a soutěžení, k soutěžení v ušlechtilých snahách za povznesením chovu zvěře u nás a tudíž i za povznesení našeho národního bohatství. V intencích těchto přehlídek není tedy trestat, nýbrž poučovat.

Nechoďme tedy na tyto přehlídky jen s tím, aby naše oči měly před sebou líbivý obrázek, který vkusně upravené soubory paroží skýtají, nýbrž snažme se nad nimi přemýšlet. Dívejte se v duchu nazpět. Uvažujme o to, co bylo již vykonáno, co lze ještě vykonati a jakého prospěchu se z toho snad jednou dožijeme. Přiložme proto všichni ruku k dílu.“

 

Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že to, o co se snažíme my dnes, podobně vnímali i naši předchůdci. Snaha o řádnou péči o zvěř, sebevzdělávání a vzdělávání veřejnosti, tedy bylo a je naší prioritou, na kterou nikdy nesmíme zapomínat!

Ing. Vladimír DIVIŠ

předseda Myslivecké komise

Českomoravské myslivecké jednoty

vychází v 7:41 a zapadá v 15:59 vychází v 13:29 a zapadá v **:** Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...