Časopis Myslivost

Březen / 2012

Co nám napověděla anketa o situaci myslivosti v ČR?

Myslivost 3/2012, str. 62  Ing. Petr SMUTNÝ, Doc. Ing. Jiří KAMLER, Ph.D
Tento příspěvek začneme tvrzením: „Co člověk to názor.“ Jistě nám dáte za pravdu vážení čtenáři, že tomu tak je. Názor každého jednotlivce bývá ovlivněn více faktory a někdy je obtížné se shodnout i v malém kolektivu. Přesto je jednak potřebné hledat shodu a společná řešení, a jednak získávat informace o tom, jaké názory a postoje převažují. To platí v celé společnosti, myslivost nevyjímaje a je třeba se snažit získávat přehledy postojů myslivců, které jsou za určitých podmínek schopny vypovědět o názoru, dění a skutečnostech celku, v tomto případě myslivosti. Tak by se dala shrnout základní myšlenka, která nás vedla k vytvoření anketního šetření pro myslivecké hospodáře.
Je to již déle než rok, kdy jsme rozeslali po ose Ministerstvo zemědělství - krajské úřady - obce až k jednotlivým hospodářům v honitbách toto anketní šetření. Naším cílem bylo získat podklady, které budeme moci poskytnout ve prospěch naší myslivosti. Již delší dobu si uvědomujeme, jak jsou veškerá rozhodnutí v myslivosti postavena na nedostatečně podložených datech. Oficiální statistiky mají malou vypovídající hodnotu a je potřebné proto získávat některé další využitelné podklady. Bez dostatku podkladů o významu a přínosech pro společnost to bude mít myslivost stále těžší. Údaje z dotazníků mohou podle nás výrazně pomoci obhájení pozice myslivosti ve společnosti.
Hospodáře jsme oslovili jako odborné zástupce uživatelů honiteb. Předpokladem je, že mají ve své činnosti spoustu zkušeností, tíží je problémy, které je potřeba zjistit a definovat, mají nejlepší přehled o dění v honitbách a jsou tak schopni nejlépe odpovědět na otázky v anketě.
V roce 2009 bylo v České republice 5753 honiteb (zdroj ČSÚ). Návratnost dotazníků byla 32 % (1824), což je u ankety tohoto typu a ze statistického hlediska nevídaný a perfektní výsledek. Za něj vděčíme především mysliveckým hospodářům. Chtěli bychom jim touto cestou poděkovat. Z tak rozsáhlého vzorku dat jsme schopni podat velice přesné výsledky, které nám odráží současnou situaci české myslivosti. Na tomto místě bychom rádi přinesli několik základních informací o získaných výsledcích.
 
Jako první výsledek uvedeme graf č. 1, vyjadřující zastoupení uživatelů honiteb v ČR. V ročním výkazu o honitbách, stavu a lovu zvěře lze v kolonce způsob využití honitby standardně vyplnit pouze: ve vlastní režii, pronajaté. Víme, že většina honiteb je užívána mysliveckými sdruženími v podobě pronájmu. Cílem bylo blíže specifikovat, jaký podíl mají na pronájmu myslivecká sdružení a jaký fyzické a právnické osoby. Kromě toho nám tento výsledek ukáže, jakou měrou se jednotlivé skupiny uživatelů podílely na vyplnění ankety.
Z grafu 1 je patrné, že se do anketního šetření zapojily všechny typy uživatelů honiteb. Procentuální zastoupení jednotlivých uživatelů odpovídá přibližné skutečnému poměru mezi jednotlivými typy uživatelů. Honitby pronajaté fyzickým a právnickým osobám tvoří 12 % případů.
 
V poslední době se také často vedou horlivé diskuze nad demografickým vývojem myslivců v ČR, jejichž věkový průměr se bohužel blíží 60 letům. Ať chceme, či ne, musíme s touto situací počítat a promítat jí do plánu činnosti v honitbách. S tím souvisejí otázky, zda a v jaké míře budeme vůbec schopni zajistit veškerou činnost v honitbách, když ke stárnoucí většině myslivců přidáme pracovní zatížení mladších? Zkusili jsme proto zjistit, jaký podíl myslivců je v honitbách aktivní (graf 2). Bude jistě zajímavé sledovat tuto veličinu v časové řadě.
Za aktivního myslivce jsme v anketě definovali myslivce, který má významný podíl na péči o zvěř, jejím odstřelu a aktivně se podílí na ostatních činnostech. Definice průměrného myslivce: podílí se na činnostech jako aktivní myslivec, ale omezeně. Pasivní člen byl definován jako v honitbě zcela postradatelný.
 
V současné době uvádějí myslivečtí hospodáři, že ve svých honitbách mají 57 % aktivních myslivců. Což v dnešní době představuje v České republice přibližně 54 tisíc myslivců. Průměrně aktivních je 29 %, což je zhruba 27 tisíc a pasivních 14 %, což představuje 13 tisíc myslivců. Pro reálné přiblížení tohoto výsledku uvedeme následující příklad na výměře honitby. Pokud vezmeme v potaz, že průměrná výměra honitby v anketě byla 1169 ha a průměrně je v honitbě podle výsledků 10 aktivních myslivců (které bychom si v honitbě přáli mít), připadá na každého z nich zajištění hospodaření na 117 ha honitby. Je samozřejmě nereálné dosáhnout stavu, kdy by v honitbě byli pouze aktivní myslivci, to neexistuje v žádné společnosti. Kolik by ovšem podle mysliveckých hospodářů mělo být v honitbě myslivců a jaký je skutečný stav? Potřebujeme vůbec průměrné a pasivní myslivce? Nebo by dostačovali pouze ti aktivní? Na tuto otázku nám pomohou odpovědět následující výsledky z ankety v tabulce č. 1.
Do tabulky č. 1 jsme vložili výsledky otázky, ve které jsme se ptali, jaký vidí myslivečtí hospodáři optimální počet myslivců v honitbách při různé výměře. Do druhého sloupce jsme uvedli skutečně uvedené stavy myslivců podle velikosti honiteb.
Z výsledků lze vyčíst, že se myslivečtí hospodáři shodují na tom, že by v honitbách (podle výměry) mohlo být myslivců o trochu méně, než je skutečný stav. V přepočtu to znamená, že se současné hospodaření v honitbách bez problému obejde bez 13 % myslivců, aniž by došlo k výraznému omezení. Tento výsledek se téměř shoduje s výsledkem předchozí otázky, kdy jsme se ptali na to, kolik mají pasivních myslivců v honitbách (14 %).
Z hlediska samotného hospodaření v honitbách by proto pokračování úbytku myslivců do určité míry nemělo přinášet problémy. Je tedy na zvážení nás všech, zda takovéto myslivce vůbec potřebujeme? Zkusme si odpovědět na tyto otázky: nejsou pro nás pasivní myslivci spíše negativní reklamou? Jaký mají vlastně přínos pro myslivost v ČR a jak na tuto „menšinu“ pohlíží nemyslivecká veřejnost a tím pádem si dělá obraz o celku? Neměli bychom raději dát prostor mladším, nadšenějším myslivcům, kteří na místo v mysliveckém sdružení marně čekají, a takové čekání je může odradit? Ve finále pak opravdu můžeme stát před problémem, jak zajistit veškeré náležitosti pro správný chod honiteb. Nehledě na to, že čím nás bude méně, tím budeme méně viděni v očích nemyslivecké veřejnosti, což je také špatně.
 
Dalším častým a ve velké míře diskutovaným tématem současnosti je velikost honiteb. Vedou se sice diskuze zainteresovaných odborníků či zájmových skupin o velikosti, ale výsledek takto rozsáhlého dotazování chyběl. Předpokládáme, že myslivečtí hospodáři se na tuto problematiku dívají zejména z pohledu zajištění hospodaření a otázku jsme volili tak, aby bylo jasné, že rozšířit stávající honitby jde jen na úkor jiných, ve kterých jsou dnes jiní myslivci. Pro interpretaci výsledků jsou významné dva aspekty. Jednak velikost honitby z pohledu chovu zvěře, a jednak z hlediska řízení a správy. Důležitým faktorem v obou případech je také typ honitby. Za lesní či polní honitbu jsme považovali takovou, kde rozhodující typ prostředí tvořil více než 90 % rozlohy. Výsledky můžete shlédnout v tabulce č. 2 a 3.
Z hlediska chovu zvěře, ale i řízení honitby je patrný trend, že by myslivečtí hospodáři uvítali honitby větší, než je současný stav. U chovu průměrně o 452 ha a řízení průměrně o 410 ha. Nejmarkantnější rozdíl mezi skutečnou výměrou a ideální je u lesních typů honiteb z hlediska chovu zvěře. Vliv na to má jistě politika Lesů České republiky, s.p., která se snaží za pronájem honiteb co nejvíce maximalizovat výnosy. Přitom průměrná velikost pronajímaných honiteb se pohybuje okolo 900 ha. V takovém případě opravdu nemůžeme mluvit o chovu především vysoké zvěře, která se v lesních honitbách vyskytuje.
 
Z prvních okomentovaných výsledků je zřejmé, že anketa měla svůj význam. Přináší fakta, o kterých se pouze mluvilo a nebyl o nich doposud podán žádný statisticky podložený výsledek, či důkaz. Nyní je jen na nás všech, jak tyto výsledky dokážeme využít pro argumentaci významu myslivosti na všech úrovních.
 
Ing. Petr SMUTNÝ, Doc. Ing. Jiří KAMLER, Ph.D
Ústav ochrany lesů a myslivosti,
Lesnická a dřevařská fakulta MENDELU v Brně,
e-mail: petrsmutny@centrum.cz
 

Přiložené dokumenty

Tab-1 Tab 1 (9,48 KB)
Tab-2-3 Tab 2 - 3 (10,18 KB)
vychází v 7:47 a zapadá v 15:58 vychází v 15:10 a zapadá v 5:27 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...