Časopis Myslivost

Březen / 2012

Petice na záchranu jesenických kamzíků neskončila v koši

Myslivost 3/2012, str. 64  Petiční výbor: Ing. Milena HAMERSKÁ, Bc. Zdeněk PAVLÍČEK, Ing. Jiří PECHÁČEK
V rámci kulturního festivalu Bezručova Opava byla 9. září 2009 vyhlášena v Domě umění v Opavě Petice na záchranu a zachování populace kamzíka horského v pohoří Hrubý Jeseník. Festival byl konán na téma „Mezi námi zvířaty“ a dva večery byly věnovány kamzíkům v Jeseníkách a v Tatrách. Na večeru, věnovanému jesenickým kamzíkům, byl promítán film o stoleté historii kamzičí zvěře v Jeseníkách autorů Mileny Hamerské a Jiřího Pecháčka z Hlavnice u Opavy. Premiéru filmu představil veřejnosti herec Zdeněk Pavlíček, který také spolu s kolegou komentář filmu namluvil.

Již při práci na filmu nechtěl věřit tomu, že Správa CHKO Jeseníky má ve svém plánu péče o Jeseníky na léta 2003 - 2013 odstavec, v němž se píše, že „…dlouhodobým cílem ochrany přírody vždy bylo a je vyloučení kamzíka horského z chráněné oblasti jako prokazatelně nepůvodního druhu …“

Tato informace zazněla i v promítaném filmu a po skončení filmu vyvolala diskusi na toto téma. V závěru večera Zdeněk Pavlíček s oběma autory filmu založili petiční výbor a vyhlásili Petici na záchranu a zachování populace kamzíka horského v Hrubém Jeseníku. Petiční výbor si už z tohoto večera odnesl první petiční podpisové archy se 60 podpisy přítomných účastníků.

Najednou, po více než deseti letech, kdy Ministerstvo zemědělství v září 1998 zastavilo správní řízení o návrhu na zrušení chovu kamzičí zvěře v Jeseníkách, se rozhořel plamen diskusí pro a proti kamzíkům znova. Jak dlouhý časový úsek přítomnosti v krajině zaručuje druhu původnost, a to nejen u zvěře?

Opět byl vyvolán zájem novinářů, sdělovacích prostředků, ale i odborníků. Naštěstí ze všech diskusí zmizely emoce a na povrch vypluly především věcné argumenty. Myslivecká rada a Myslivecká a Ekologická komise ČMMJ veřejně petici podpořila a přihlásila se k ní.

Do konce roku 2009 podepsalo petici 12 589 občanů, k 1. červenci 2010 bylo již na petičních arších 23 848 podpisů. Potěšitelné bylo, že občané naší republiky, pokud chtěli podpořit petici, museli si z internetu sami stáhnout příslušný formulář, podepsat jej, zakoupit obálku, známku, napsat adresu petičního výboru, vložit archy do obálky a zanést ji na poštu. O to více si petiční výbor vážil každého podpisu.

Petiční výbor, díky tak silné podpoře, mohl 22. listopadu 2010 předat archy s podpisy v Parlamentu ČR. Za Poslaneckou sněmovnu PČR převzal originály petičních archů s 25 132 podpisy místopředseda Lubomír Zaorálek, kopie pro Senát PČR senátor Jaromír Jermář.

 

Petiční výbor pro zdar celé akce v průběhu posledních tří let připravil několik výstav, propagoval petici na výstavě Natura Viva v Lysé nad Labem v roce 2010, jednal s mnoha odborníky, politiky, připravil mnoho odborných materiálů pro propagaci apod. Jinými slovy, po odevzdání petičních archů nesložil ruce v klín, ale pustil se do další práce.

V lednu 2011, posílen o lesnicko–myslivecké odborníky Ing. Jiřího Mlčouška a Ing. Jaromíra Latnera, založil Občanské sdružení Jesenický kamzík s cílem petici dále podpořit, vytvořit hodnotné dokumenty o životě kamzíků a připravit důstojné oslavy 100 let vysazení kamzíků v Jeseníkách (viz Myslivost č 6/2011, str.48 - 49).

V březnu 2011 petiční výbor vyzval na zasedání v Praze vedení ČMMJ ke spolupráci, v dubnu 2011 se zúčastnil jednání Myslivecké a Ekologické komise ČMMJ v Horce u Olomouce, z něhož vzešla společná deklarace ČMMJ a O.s. Jesenický kamzík na podporu zachování populace kamzíka horského.

O měsíc později, 16. května 2011, obhajoval petiční výbor svou petici na výjezdní poradě Podvýboru pro ochranu přírody a krajiny Poslanecké sněmovny ČR v České Vsi u Jeseníku. Dne 13. července 2011 pak předseda petičního výboru spolu se zástupci Rady ČMMJ obhajovali petici ve Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Senátu PČR a následně dne 4. srpna 2011 na 11. schůzi Senátu PČR ve Valdštejnském paláci v Praze. Ve svém vystoupení předseda petičního výboru kromě jiného řekl:

„Z uvedených skutečností je zřejmé, že se nejedná v případě kamzíka horského o cizorodý invazivní druh, ale o druh, který se do jesenické přírody nekonfliktně začlenil a vhodně doplňuje okolní kamzíky lužické, tatranské a alpské.

My níže podepsaní občané jsme proto byli mimořádně znepokojeni a pobouřeni, když jsme zjistili, že podle plánu péče CHKO Jeseníky na léta 2003 - 2013 je „dlouhodobým cílem ochrany přírody úplné vyloučení kamzičí zvěře z chráněné oblasti Jeseníky…“ a že důvodem má být nepůvodnost kamzíka v Hrubém Jeseníku a údajný škodlivý vliv kamzíka na některé rostlinné endemity (odborný výzkum říká něco jiného), které nezničila ani historická pastva dobytka na hřebenech Jeseníků, ani sto let žijící kamzíci a mnohonásobně početnější jeleni a srnčí zvěř.

Opravdu orgány ochrany přírody na počátku 21. století neznají jiný způsob ochrany vzácné flory, než je likvidace nejméně nebezpečného a nejvíce zranitelného býložravce?“

Ministr životního prostředí ve svém vystoupení na zmíněné 11. schůzi Senátu PČR vyjádřil názor, že: „MŽP považuje vyhubení jakéhokoliv i nepůvodního živočišného druhu za nepřijatelné. … Optimální řešení bude hledat pracovní skupina, která vyhodnotí, jak velká populace kamzíka horského je pro Jeseníky ideální.“

Senát PČR svým usnesením č. 308 v části III. podpořil vytvoření pracovní skupiny v gesci MŽP a v části IV. žádal, aby o dalším postupu byl Senát PČR informován a mohl se vyjádřit.

 

Ministerstvo životního prostředí se k odpovědnosti řešit otázku zachování populace kamzíka horského v Jeseníkách přihlásilo. Dne 5. října 2011 se k jednání na MŽP sešli zástupci pořádajícího ministerstva, Petičního výboru, Krajského úřadu Olomouckého kraje, Lesů ČR, Agentury ochrany přírody ČR a CHKO Jeseníky. Bylo rozhodnuto, že kamzíci v Jeseníkách zůstanou s tímto závěrem:

„Na základě diskuse přijali přítomní zástupci organizací návrh na novou formulaci cíle ve vztahu ke kamzičí zvěři do plánu péče a dohodli se na jejím znění: „Na území CHKO zachovat populaci kamzíka na únosné míře; pozorování z období 2000 - 2010 ukazují, že skutečný stav kamzičí populace asi 200 ks v letním období tuto podmínku splňuje a zároveň nedochází i při minimálním lovu k početnímu oslabování populace kamzíka“. Dohodnutá formulace cíle bude uvedena v připravovaném Plánu péče CHKO Jeseníky na období 2014 - 2023.“ Tento výsledek jednání uzavírá další bouřlivou kapitolu historie kamzíka horského po roce 1989 v Jeseníkách.

 

Na jednání od zástupců MŽP také zaznělo, že s případnou změnou ochrany území Jeseníků na vyšší stupeň – národní park – by byla další přítomnost kamzíka jako nepůvodního druhu neslučitelná.

Jinak pojímají vztah ke kamzičí zvěři předkladatelé návrhu na vznik Národního parku Jeseníky. Tvrdí, a prezentují i na svých webových stránkách, že v národním parku kamzíci mohou žít.

Jednoznačně ale klamou veřejnost, protože současná legislativa hovoří jednoznačně proti přítomnosti kamzíků jako nepůvodního druhu v národním parku. Z tohoto pohledu zůstává i nadále obava do budoucnosti, že kamzík „nemá zcela vyhráno“. S ohledem na záměr vzniku NP Jeseníky navrhujeme zabývat se následujícími záměry:

* Závazné zrušení záměru zlikvidovat kamzičí zvěř v Jeseníkách, nestačí řešit tento záměr jen v Plánu péče Správy CHKO Jeseníky;

* Zvýšení celkového normovaného stavu kamzíků v Jeseníkách na počet 500 ks z důvodu zachování zdravého genofondu; ze stoleté zkušenosti s chovem je známo, že optimální stav pro Jeseníky je 500 ks, což potvrzuje praxe, znalci i odborníci;

* Změnu příslušných paragrafů zákona o národních parcích a chráněných oblastech, podle kterých by v případě vyhlášení Národního parku Jeseníky byla populace kamzíka horského okamžitě zlikvidována jako nepůvodní druh;

* Změnu nebo zpřesnění definice nepůvodních druhů v zákoně č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny, resp. změny 349/2009 Sb.;

 

Poslední bod záměru uvedl petiční výbor v doprovodném dopisu petice pro obě komory PČR, tedy žádost řešit změnu definice pojmu původní a nepůvodní živočich. V ustanovení § 5 odst. 4 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, je definován nepůvodní druh: „Geograficky nepůvodní druh rostliny nebo živočicha je druh, vyskytující se v přirozených společenstvech určitého regionu.“

Petiční výbor navrhl v souladu s legislativou EU tři znění, z nichž aspoň jedno uvádíme: „Pokud žije živočich nebo rostlina na území ČR po dobu nejméně tří generací a dokáže se rozmnožovat bez pomoci člověka, pak je považován živočich i rostlina jako původní a to bez ohledu na to, jestli se jedná o přirozenou migraci nebo introdukci.“ 

Obdobně stejně takto definují původnost některé evropské státy a řeší tuto problematiku i náš rybářský zákon. Není proto důvod k tomu, aby toto neřešil náš zákon o ochraně přírody.

Při jednání na MŽP dne 5. října 2011 byl tento požadavek odložen s tím, že tento návrh nebyl zmíněn přímo v petici, ale jen v doprovodném dopise. ČMMJ jako největší organizace ve státě, řešící otázky života zvěře u nás, by měla proto na petici navázat a pokračovat v řešení této problematiky a prosadit v Parlamentu ČR změnu definice původní a nepůvodní v zákoně o ochraně přírody. Jestliže se toto nepodařilo nyní a nikdo nebude tuto otázku řešit, dojde v blízké budoucnosti opět ke sporům s ochranou přírody.

 

Petiční výbor se v průběhu své práce obrátil také na vědecké pracovníky, aby mohl vytvořit pro veřejnost film, který by dal jednoznačnou odpověď na téma, zda jsou nebo nejsou kamzíci původní. Autoři filmu získali od odborníků informace, že existují jednoznačné údaje o tom, že kamzíci v minulosti žili nejen v Jeseníkách, ale i na Šumavě a v Krkonoších. Jestliže se plošně nedochovaly nálezy kamzičích lebek a kostí přímo v našich horách, pak hlavně proto, že kamzíci byli vyhubeni člověkem a kosterní pozůstatky kamzíků svou erozivní činností zničila a odplavila voda. Nálezy pozůstatků kamzíků v Sudslovicích u Vimperka, u Lubna u Rakovníka, v jeskyni Kobyla, u Chlupáčové, u Koněprus, v Srbské jeskyni, u Hostimi v Moravském krasu, u Štramberku a jinde jednoznačně dokazují, že kamzíci v Česku žili.

V odborně erudovaném komentáři k vytvořenému filmu Paleohistorie kamzičí zvěře (autor komentáře Doc. Ing. Miloslav Vach, CSc., 2011) se říká, že vysazení kamzíků v Jeseníkách se nemá nazývat introdukcí, ale reintrodukcí původního druhu.

 

Tímto článkem chce petiční výbor dát veřejnosti na vědomí, že podpisová akce petice na záchranu jesenických kamzíků neskončila „v koši“ Parlamentu ČR, ale že byla akceptována a pomohla zachránit kamzičí zvěř v Jeseníkách nejméně na dalších deset let.

Členové petičního výboru děkují všem myslivcům v celé ČR za podporu Petice za záchranu a zachování populace kamzíka horského v oblasti Hrubého Jeseníku pro příští generace. Současné generaci se podařilo kamzíka zachránit a může proto symbolicky předat kulturní bohatství Jeseníků ve formě kamzíka horského další generaci. Petiční výbor děkuje i těm, kteří jen fandili celé této akci.

Petiční výbor: Ing. Milena HAMERSKÁ, Bc. Zdeněk PAVLÍČEK, Ing. Jiří PECHÁČEK

vychází v 7:45 a zapadá v 15:58 vychází v 14:24 a zapadá v 3:10 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...